Bariatrická chirurgie představuje jednu z možností léčby obezity. Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně program ale není jen o operačním sále a šití – klíčem k úspěchu je komplexní příprava a podpora pacientů, kterou zajišťuje celý tým odborníků, a to včetně psychologů. Ti hrají zásadní roli nejen před operací, ale také během pooperačního období, kdy klienti čelí řadě výzev. „Operace sama o sobě situaci nevyřeší. Snažíme se, aby pacienti pochopili, že oni sami musí být aktivními tvůrci změny. Naším úkolem je pochopit jejich vztah k jídlu a pomoci jim s nastavením udržitelné formy životního stylu,“ vysvětluje psycholožka týmu Mgr. Judita Konečná.

Obezita je dlouhodobé, chronické onemocnění, a tudíž přináší i dlouhodobou psychickou zátěž. Bariatrická operace znamená pro člověka výraznou a často rychlou změnu, proto je třeba se na ni především dobře připravit. „Právě tam můžeme jako psychologové pomoci, jednak s nastavením udržitelné formy životního stylu, a jednak se zmapováním možných rizik, která by mohla přijít po operaci,“ vysvětluje psycholožka. Zároveň má pacient prostor probrat své obavy, očekávání, ale třeba také strach, který i přes jeho jistotu v rozhodnutí často přichází.

Hlavní motivací pro vyhledání odborné pomoci bývá u obézních pacientů podle Konečné zdraví. Přicházejí zpravidla v momentě, kdy je jim diagnostikován například prediabetes či diabetes, hypertenze, nebo začínají pociťovat problémy s hybností. Roli hraje i estetický aspekt a touha cítit se ve vlastním těle lépe.

Problémem jsou mnohdy nerealistická očekávání, která pacienti od operace mohou mít. I z tohoto důvodu pořádá bariatrický tým Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Bari-klub, pravidelná setkání minulých i budoucích pacientů, kteří mohou navzájem sdílet své zkušenosti a za přítomnosti lékařů, nutričních terapeutů i psychologů případně zkorigovat svou představu.

Psycholog je přesto k dispozici i po operaci, připravený být nápomocen kdykoliv, když přijde výzva, kterou pacient nečekal anebo očekával, že ji hravě zvládne. Mohou to být například výzvy v podobě sociálního kontaktu a změnách ve vztazích. „Pacienti často řeší, zda a jak mluvit o operaci se svými blízkými. Anebo skutečnost, že jídlo už není takové „téma“, odkryje jiná bolavá témata z jejich života. Někdy ale také redukce nejde podle očekávání,“ komentuje Konečná, která si klienty po bariatrii zve na pravidelné schůzky: „Myslím si, že naší největší výhodou je vztah, který s pacienty navazujeme. Zakládáme si na tom, aby se u nás pacienti cítili bezpečně a nebáli se sdílet ani to, když se nedaří. Naopak.“

A univerzální recept na vůli udržet si nový životní styl? „Neexistuje. To, že motivace začne uvadat, se stává a stávat bude. Je normální, že se nám občas do něčeho nechce, nebo jsou objektivní okolnosti, které nám v tom brání. Pracujeme tedy spíš s tím, jak takové rizikové situace vychytat, aby nevyústily v to, že se člověk zacyklí v pocitech selhání a na cestu za změnou už se nevrátí.“

Základní indikací pro bariatrickou operaci je obezita III. stupně a metabolický syndrom. V rámci doporučení k zákroku je důležitá spolupráce s diabetologem, praktickým lékařem a kardiologem. V případě Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně komplexní péči o pacienty s obezitou zajišťuje ambulance Kardiovize při II. interní klinice, která také k bariatrickému zákroku odesílá.

V České republice od prvního ledna odstartoval nový pilotní program zaměřený na screening výdutě břišní aorty. Jeho cílem je nejen časný záchyt tohoto závažného onemocnění a záchrana životů, ale také sběr klíčových dat, která zpřesní zdravotnické statistiky. O řadě případů v České republice totiž zatím není dostatek informací. Nový screeningový program je určen mužům ve věku od 65 do 67 let a zapojit se do něj je možné přes ošetřujícího praktického lékaře.

Význam screeningu pro časný záchyt výdutě břišní aorty

„Screeningové programy jsou klíčovým nástrojem, jak můžeme včas zachytit vážná onemocnění a zachraňovat lidské životy. Pilotní program časného záchytu výdutě břišní aorty je dalším důležitým krokem v prevenci onemocnění, které mnohdy zůstává neodhalené až do kritického momentu,“ uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. „Věřím, že díky této iniciativě nejen zvýšíme povědomí o tomto riziku, ale především pomůžeme stovkám mužů ročně předejít závažným komplikacím či smrti,“ dodal.

Podle statistik výduť břišní aorty může postihovat až dvě procenta mužů starších 65 let. V Česku by tak mohlo jít o tisíce pacientů, jejichž životy lze díky screeningu zachránit. Modely ukazují, že zaběhnutý preventivní program může předejít až 100 úmrtím na toto onemocnění každý rok.

Screeningový program vychází z mezinárodních doporučení Evropské společnosti pro cévní chirurgii a v současnosti probíhá například ve Spojeném království či Švédsku. „Vstupní branou do programu jsou praktičtí lékaři, kteří pacienty referují k radiologům či angiologickým (cévním) specialistům. V případě, že je u pacienta nalezena výduť, zapojují se také cévní chirurgové a intervenční radiologové,“ vysvětlil Martin Köcher, předseda České společnosti intervenční radiologie ČLS JEP a předseda Komise screeningového programu.

V roce 2021 podstoupilo preventivní nebo akutní zákrok na břišní aortě téměř 600 pacientů. Díky screeningu se očekává snížení počtu akutních případů, což nejen zvyšuje šanci na úspěšnou léčbu, ale také šetří zdravotnické zdroje.

Skryté riziko

Výduť břišní aorty (aneuryzma abdominální aorty) vzniká oslabením stěny největší tepny v těle. Postupné rozšiřování (vydouvání) oslabeného místa může vést až k prasknutí, což způsobuje masivní vnitřní krvácení. V této fázi jsou příznaky jako prudká bolest a kolaps už často fatální.

„Ultrazvukové vyšetření, které je rychlé, bezbolestné a trvá méně než 15 minut, dokáže nemoc odhalit včas. Díky tomu můžeme předejít závažným komplikacím a zjistit, zda pacient nemá tuto ‘tikající bombu’ v břiše,“ uvedla Debora Karetová, předsedkyně České angiologické společnosti ČLS JEP.

Kdo je nejvíce ohrožen?

Výduť břišní aorty postihuje především lidí starší 60 let, přičemž muži jsou ohroženi čtyřikrát častěji než ženy. Kouření, vysoký krevní tlak, ateroskleróza a výskyt onemocnění v rodině riziko ještě zvyšují.

Pilotní program se proto zaměřuje na muže ve věku 65 až 67 let, kteří tvoří nejrizikovější skupinu pacientů. Ročně by screeningový program mohly využít desítky tisíc mužů.

„K dnešnímu dni máme akreditováno 183 pracovišť napříč všemi kraji ČR a toto číslo průběžně roste. Díky tomu bude toto vyšetření pro všechny muže, na které je tento program cílen, velmi dobře dostupné,“ uvedl Miloslav Roček, předseda České radiologické společnosti ČLS JEP.

Jak screening probíhá?

„Screening začíná u praktického lékaře, který pacienta odešle na ultrazvukové vyšetření do akreditovaného radiologického nebo angiologického (cévního) pracoviště. Na základě výsledku ultrazvukového vyšetření praktický lékař rozhodne o dalším postupu. V případě nálezu rizika odešle pacienta do kardiovaskulárního centra. Zde se rozhoduje, zda bude pacient nadále sledován, nebo léčen léky či operačně,“ uvedl Petr Šubrt ze Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP.

Menší výdutě lze často řešit konzervativně, tedy pouhým sledováním a ovlivněním působení rizikových faktorů jako je špatná životospráva či kouření, ale také například podáváním léků. Pokud se však výduť zvětšuje, přichází na řadu intervenční léčba. „V Česku je standardem jak klasická operace, tak i endovaskulární terapie, která spočívá v méně invazivním přístupu přes tříselnou tepnu. Obě metody se doplňují a pracoviště by měla nabízet léčbu šitou na míru pacientovi,“ uvádí Jiří Moláček, předseda České chirurgické společnosti ČLS JEP.

Pilotní program jako příslib budoucnosti

Pilotní fáze programu potrvá 5 let. V tomto období se zhodnotí jeho přínosy a efektivita. Na přípravě tohoto programu se kromě Ministerstva zdravotnictví ČR, Národního screeningového centra a zdravotních pojišťoven podílela řada odborných společností. „Věříme, že screening zachrání mnoho životů a výrazně sníží závažné zdravotní dopady tohoto onemocnění,“ dodává Karel Hejduk, vedoucí Národního screeningového centra.

Více informací o programu ZDE.