Z důvodu probíhajících stavebních prací musí Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně výrazně omezit pohyb vozidel v areálu na Pekařské. Vjezd a parkování je v pracovní dny mezi 8. a 12. hodinou nově umožňováno pouze držitelům ZTP, dárcům krve a dodavatelům. Ukončení tohoto opatření se předpokládá v listopadu.

Vjezd do areálu regulují zaměstnanci nemocnice, kteří individuálně vyhodnocují stav a účel návštěvy. Například hůře pohyblivé pacienty nebo zraněné je nadále možné vysazovat až před cílovým pavilonem, ostatním pacientům přijíždějícím na rutinní ambulantní vyšetření nebo plánovanou hospitalizaci je k dispozici soukromé parkoviště přímo sousedící s nemocničním areálem.

V odpoledních hodinách a o víkendech platí stejné podmínky jako doposud. Pokud vozidlo vyjede do 15 minut od času vjezdu, je stání zdarma. První hodina parkování stojí 80 korun. Každá další započatá hodina je za 100 korun.

Podmínky budou platit po dobu nezbytně nutnou při realizaci stavebních úprav, které významně omezují prostor v už tak malém areálu.

Děkujeme všem pacientům a jejich blízkým za pochopení.

 

Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně odborníci na energetiku realizují jeden z největších projektů svého druhu v Česku. Na jeho konci bude stát zelenější a ekonomicky významně šetrnější nemocnice, a to navíc se zárukou. Projekt totiž probíhá formou EPC, která smluvně garantuje úspory – v případě svatoanenské nemocnice vyšší než půl miliardy korun.

„Energetické úspory považuji za jednu z hlavních priorit rozvoje tuzemských nemocnic. Uspořená půlmiliarda u Svaté Anny může díky tomu jít na zdravotní péči. Výsledky EPC projektů z mnoha fakultních nemocnic jsou skvělé a rádi bychom jim otevřeli dveře i v dalších zdravotnických zařízeních. Cílem nově ustavené pracovní skupiny pod vedením Ministerstva zdravotnictví je k tomu přispět a přijít s doporučeními, jaké legislativní změny na úrovni vlády a parlamentu můžeme pro rychlé rozšíření EPC projektů udělat,“ komentuje projekt ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek.

Projekt za 963 milionů korun s DPH se dotýká nejen hlavního areálu na Pekařské, ale i detašovaných pracovišť na Výstavní a Ústavu soudního lékařství na ulici Tvrdého. Pracovníci realizujících firem Amper Savings a Enetiqa postupně zateplují téměř 15 tisíc metrů čtverečních fasád a vyměňují bezmála šest stovek oken. Snížit energetické náklady se jim ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně podaří i díky méně viditelným změnám, jako jsou nové vzduchotechnické jednotky, výměníkové stanice nebo úsporné osvětlení v interiérech budov. V neposlední řadě dojde k vybudování nové parní plynové kotelny o celkovém výkonu 4,5 tun páry za hodinu, která bude vyrábět páru pro účely sterilizace a vlhčení vzduchu. K energeticky nejzásadnějším opatřením patří i změna metody vytápění, kdy nemocnice přechází z páry na horkou vodu.

Nad technologiemi pak bude provozován centrální dohledový systém – energetický dispečink, kterým bude zajištěn monitoring energetického hospodářství a optimalizace jeho provozu. Energie díky tomu budou využívány mnohem efektivněji než doposud. Dílčí energetickou soběstačnost areálu navíc zajistí lokální fotovoltaické elektrárny o celkovém výkonu 374 kWp

Celá modernizace areálu se provádí metodou se zaručeným výsledkem, kdy dodavatelské sdružení garantuje snížení spotřeby přinejmenším o jednu třetinu oproti současné spotřebě. Díky tomu by měla nemocnice během deseti let od ukončení projektu uspořit na energiích přinejmenším 528 milionů korun s  DPH. „Konečná finanční úspora bude ještě o něco vyšší, protože ceny v následujících deseti letech pravděpodobně nadále porostou,“ vysvětluje Aleš Přibyla, technický ředitel Amper Savings. Realizovaná technická opatření také zajistí, že se produkce emisí skleníkových plynů proti referenčnímu období sníží minimálně o třicet tři procent, tj. 5266 t/rok CO2.

Práce v nemocnici probíhají za plného provozu. „Rozsah poskytované péče se nám daří neomezovat, přesto děkujeme všem pacientům za trpělivost při dočasně komplikovanější stavební situaci v areálu. Věříme, že se vše bohatě vyplatí a ušetřené náklady za energie budeme moci investovat do dalšího zlepšování našich zdravotních služeb,“ dodává ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Vlastimil Vajdák.

První etapa projektu čítající většinu změn bude dokončena v lednu 2025. Úpravy postupují podle plánu, v aktuální fázi jsou téměř plně modernizovány budovy K a K1, budova J bude dokončena v nejbližších týdnech. Ve většině z dvaceti dotčených objektů již proběhla výměna osvětlení a postupně se do provozu uvádí nová vzduchotechnika. Do finále se blíží také zateplení fasády a výměna oken na detašovaném pracovišti na Výstavní.

Druhá etapa, tedy výměna zbylých objektových předávacích stanic, se uskuteční až v létě 2025. Tato modernizace závisí na výměně parního potrubí za horkovodní, která je v režii Tepláren Brno, a.s.

Zelenější provoz Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně ušetří půl miliardy korun

 

Výdejna Nemocniční lékárny Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně při hlavním vstupu do areálu z ulice Pekařská bude ve čtvrtek 22. srpna 2024 výjimečně otevřena pouze do 14 hodin. Důvodem je plánovaná rekonstrukce vzduchotechniky.

Provoz ostatních oddělení lékárny bude bez omezení. Pacienti si tak mohou v odpoledních hodinách nadále vyzvedávat svoje léky v lékárnách na Hybešově (budova S) nebo u výjezdu na Mendlovo náměstí.

Děkujeme za pochopení.

 

Nejenom hřeje, ale i dráždí kůži. Před spáleninami od slunečního záření se někdy v minulosti nepodařilo uchránit asi každému z nás a víme, jak se s krátkodobými následky vypořádat. Co ale dělat v případě, kdy se na pokožce objeví nejen zarudnutí, ale i vyrážka? „Alergie na slunce je lidové označení abnormální reakce organismu na sluneční záření. Vážných případů, které by vyžadovaly léčbu odborníků, jsou jednotky ročně, ale i v lehčí formě dokáže pacienty potrápit,“ říká primář I. dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU Miroslav Nečas.

Nejčastějšími typy „sluneční alergie“ jsou sluneční kopřivka a polymorfní světelná erupce, lidově známá jako sluneční ekzém. Ostatní onemocnění z této skupiny imunologicky zprostředkovaných reakcí jsou vzácná, přesto je ale na místě při zaznamenání neobvyklé kožní odezvy po slunění zpozornět. „Podobně jako sluneční alergie mohou vypadat i některé autoimunitní nebo metabolické choroby, případně může být zvýšená reakce na slunce způsobená léky či jinými chemickými látkami. Proto je u opakované abnormální reakce velmi důležité vyšetření specialistou, aby nedošlo k přehlédnutí potenciálně závažného onemocnění,“ upozorňuje prim. Nečas.

Sluneční ekzém se projevuje pestrou škálou různých pupínků, puchýřků nebo ekzémových projevů na místech vystavených slunečnímu záření. K výsevu dochází obvykle vždy na jaře při prvním větším oslunění kůže nebo třeba při pobytu u moře, kde bývá vystavení slunci velmi intenzivní. „Zajímavé je to, že u jednoho nemocného mají tyto projevy vždy stejný charakter. Postupně ale reaktivita klesá, protože kůže si zjednodušeně řečeno na sluníčko zvykne. V další sezoně se ale situace obvykle opakuje,“ komentuje dermatolog.

Sluneční kopřivka je pak typická výsevem kopřivkových pupenů do několika minut po oslunění, a to i na místech krytých oblečením. Silné svědění podrážděné kůže může být někdy doplněno i celkovými příznaky, jako je bolest hlavy, závratě, dušnost nebo dokonce kolapsový stav.

Co se léčby týče, platí heslo, že nejlepším řešením je prevence. Pomohou přípravky s UV faktorem, oblečení a v případě slunečního ekzému i postupné „navykání“ pokožky zvyšujícími se dávkami UV záření ještě před hlavní slunečnou sezónou. V případě, kdy se u pacienta již sluneční alergie plně projevila, se podávají antihistaminika, tedy léky obecně tlumící projevy alergie. Reakci mohou zmírnit také lokální kortikoidní přípravky.

Mnohem častěji než samotné sluneční alergie na I. dermatovenerologické klinice FNUSA a LF MU podle primáře Miroslava Nečase řeší polékové sluneční reakce. „Některé léky mohou zvyšovat citlivost na UV záření, například určitá antibiotika nebo léky na snížení cholesterolu,“ doplňuje a připomíná důležitost doporučení v příbalových letácích léků.

S hlubokou lítostí oznamujeme, že nás navždy opustil doc. MUDr. Zdeněk Gregor, CSc., bývalý kolega a přednosta II. chirurgické kliniky FNUSA a LF MU.

Dovolte, abychom vyjádřili upřímnou soustrast rodině a všem blízkým.

Doc. MUDr. Zdeněk Gregor, CSc. se narodil v Brně v roce 1944. V letech 1961–1967 vystudoval brněnskou lékařskou fakultu a po ukončení studia a absolvování základní vojenské služby nastoupil na II. chirurgickou kliniku FN u sv. Anny v Brně a LF UJEP (dnešní Masarykova univerzita), se kterou spojil celý svůj profesní život. Pracoval nejprve jako sekundární lékař, v roce 1978 se stal odborným asistentem, v roce 1988 docentem. V letech 1993–2006 působil v pozici primáře II. chirurgické kliniky a v roce 2006 byl jmenován přednostou kliniky. V této funkci pracoval do roku 2009. Mnoho let pak ještě na klinice působil v důchodovém věku.

Doc. Gregor absolvoval oba stupně atestace z všeobecné chirurgie a dále nástavbovou atestaci z cévní chirurgie. Cévní chirurgie se stala jeho hlavní pracovní náplní a celoživotním posláním. Stál u jejích základů v tehdejším Československu a velkou měrou přispěl k rozvoji tohoto oboru u nás. Stal se respektovaným odborníkem na tuto problematiku. Byl rovněž členem týmu, který vypracoval a do klinické praxe zavedl metodiku transplantace jater. Podílel se na řadě výzkumných úkolů a grantových projektů zaměřených např. na cévní dárcovské štěpy. Dlouhodobě také spolupracoval na vývoji umělých cévních náhrad. Působil jako člen zkušebních komisí, oponent grantových projektů, habilitačních a dizertačních prací. Svoje postgraduální studenty dovedl jako školitel k úspěšné obhajobě. Bohatá byla rovněž jeho přednášková a publikační činnost. Stal se členem domácích odborných společností a také Evropské společnosti pro cévní chirurgii. Mnoho let pracoval ve výboru České společnosti kardiovaskulární chirurgie, podílel se na pořádání našich národních kongresů a byl jmenován jejím čestným členem. Za svoji práci získal ocenění z rukou jak děkana, tak i rektora brněnské lékařské fakulty. Doc. Gregor byl vynikajícím chirurgem a přes všechny svoje povinnosti nikdy nepřestával být hlavně lékařem, který se empaticky staral o pacienty.

Pan docent Gregor byl také velmi společenský, rád cestoval, měl rád Francii, její historii a kulturu. Miloval svoji rodinu a byl pyšný na pět vnoučat. Dokud mu zdraví dovolilo, navštěvoval naše kongresy, různá odborná setkání i společenské večery kliniky. Vždy obdivoval, jak se cévní chirurgie za poslední roky rozvinula.

Vážený pane docente, milý Zdeňku, děkujeme za všechno, nikdy nezapomeneme!

V úctě
Lékaři a sestry II. chirurgické kliniky

 

Klinika plastické a estetické chirurgie FNUSA a LF MU zve na přednášky hostujících profesorů Tommyho Nai-Jen Chang a Jung-Ju Huang z Linkou Chang Gung Memorial Hospital v Tchaj-Peji. Přednášky se uskuteční 26. srpna 2024 v čase 13:00–15:00 v místnosti B11/334 na bohunickém univerzitním kampusu. 

Dr. Tommy Nai-Jen Chang je atestovaný plastický chirurg, v současné době působící jako docent na oddělení plastické a rekonstrukční mikrochirurgie Linkou Chang-Gung Memorial Hospital na Tchaj-wanu.
V letech 2015–2016 Dr. Chang absolvoval fellowship se zaměřením na výzkum periferní nervové regenerace v nemocnici SickKids v kanadském Torontu pod vedením Dr. Gregoryho Borschela, Dr. Tessy Gordonové a Dr. Ronalda Zukera.
V současné době pracuje v týmu periferní nervové regenerace profesora Davida Chwei-Chin Chuanga s Dr. Johnnym Chuieng-Yi Luem, se specializací na rekonstrukci při poranění brachiálního plexu dospělých i dětí, při paréze faciálního nervu a rekonstrukci defektů horních a dolních končetin. Dr. Chang se v posledních letech zabývá nejen rekonstrukcí motorických nervů, ale také senzorickým a autonomním nervovým systémem. Je pionýrem senzitivní neurotizace prsu a roboticky asistované rekonstrukce hrudního sympatiku.
V roce 2016 založil na síti Facebook International Microsurgery Club (IMC); doposud největší online platformu zaměřenou na vzdělání v mikrochirurgii, která má více než 20 tisíc členů po celém světě.

 

Dr. Jung-Ju Huang je atestovaný plastický chirurg, v současné době působící jako profesorka na oddělení plastické a rekonstrukční chirurgie a ředitelka centra pro rekonstrukci prsu Linkou Chang Gung Memorial Hospital na Tchaj-wanu.
Specializuje se na rekonstrukční mikrochirurgii, zejména na rekonstrukci prsu, gynekologickou rekonstrukci a chirurgickou léčbu lymfedému.
Vedle klinické práce se Dr. Huang věnuje základnímu a klinickému výzkumu. Výstupy její práce byly oceněny společností plastické chirurgie na Tchaj-wanu a v USA. Dr. Huang byla oceněna jako jedna z deseti excelentních mladých žen na Tchaj-wanu za rok 2017 a vycházející hvězda ve výše uvedených oborech.
V roce 2018 byla vybrána jako International Guest Scholar, American College of Surgeon v USA.

Chirurgové Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně mají nově při léčbě onkologických pacientů k dispozici robotický operační systém da Vinci Xi. Nemocnice, která nese status Komplexního onkologického centra, díky tomu pacientům s nádorovým onemocněním nabízí chirurgickou léčbu nejvyššího možného evropského standardu.

Onkologicko-chirurgický program Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně se zaměřuje na malignity urologického a trávicího traktu. Nový robotický operační systém proto slouží především pacientům s tumory ledvin, prostaty, zažívacího traktu, žaludku či kolorektálními nádory. K dispozici je také pro hrudní chirurgii a ORL, například pro operace nádorů na kořenu jazyka.

Robotický systém da Vinci Xi přináší hned několik výhod, ze kterých profitují nejen pacienti, ale i lékaři. Chirurgická práce se stává extrémně přesnou, což minimalizuje riziko chyb a poškození okolních tkání, například v důsledku třesu rukou. Nápomocné je v tomto také 3D zobrazení operačního pole, které lékařům poskytuje výrazně lepší orientaci v operované tkáni. Díky flexibilním robotickým nástrojům se navíc chirurgové dostanou i k jinak obtížně dostupným místům.

Laparoskopické nástroje se díky pohyblivým kloubům dostanou i na těžko přístupná místa

Pro pacienta pak taková metoda znamená nižší riziko infekcí, krvácení, rychlejší a snadnější rekonvalescenci a v neposlední řadě menší jizvy. „Věříme, že onkologickým pacientům díky robotickým operacím nabídneme lepší a funkčnější výsledky za kratší hospitalizace, což povede k celkově efektivnějšímu průběhu jejich léčby a následně i rychlejšímu návratu do plnohodnotného života,“ uvedl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Vlastimil Vajdák.

Robotický operační systém da Vinci Xi sestává ze tří základních, pojízdných komponent – operačního stolu a robotických ramen, vozíku Vision na vizualizační a elektrochirugickou techniku a laparoskopické věže a chirurgické konzole, za kterou sedí operující chirurg. Celý systém s příslušenstvím stál téměř osmdesát milionů korun.

Konzole, od které operující chirurg ovládá robotická ramena

Nejmodernější systém dostupný na evropském trhu byl nainstalován na robotický operační sál Centrálních operačních sálů, kde se následně začaly zaškolovat robotické týmy jednotlivých klinik. Ty se skládají jak z konzolových chirurgů, tedy těch, kteří robota přímo řídí od ovládací konzole, tak dalších lékařů v pozicích asistentů u pacienta a podpůrného personálu – instrumentářů, obíhajících sester a biomedicínských inženýrů. „Konzoloví chirurgové museli před získáním certifikace strávit desítky hodin u virtuálního trenažéru, kde se zdokonalovali v jemné motorice, odezvě a možnostech při ovládání robota. Později tréninkovými nástroji uvnitř fantomu břicha operovali třeba pomeranč,“ popisuje biomedicínský inženýr Martin Líška, který má proces implementace robotického programu ve FNUSA na starosti. Certifikaci konzolového chirurga prozatím získali čtyři lékaři, kteří se hned poté pustili do prvních operací za účasti zkušených proktorů. Celkem jich už provedli zhruba padesát – nejvíce těch urologických.

Lékaři si operace zkoušeli nejprve na umělém fantomu, do kterého vkládali třeba pomeranč 

Dalším krokem k ještě kvalitnější onkologické péči ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně bude pořízení laparoskopické věže, kterou využijí lékaři z Kliniky plastické a estetické chirurgie, a to zejména při resekcích nádorů pronikajících do dutiny nosní a ústní.

 

 

 

 

Projekt „Zkvalitnění onkologické péče ve Fakultní nemocnici uv. Anny v Brně“, reg. č. CZ.31.8.0/0.0/0.0/23_072/0008257, je financován Evropskou unií z Nástroje pro oživení a odolnost prostřednictvím Národního plánu obnovy ČR.