Mezi hlavní příznaky Parkinsonovy choroby patří zejména třes, ztuhlost, zpomalené pohyby, ale i přecitlivělost, ztráta schopnosti soustředit se, úzkostlivost a poruchy spánku. Tuto chronickou neurodegenerativní nemoc připomíná každoročně 11. dubna Světový den Parkinsonovy choroby. Onemocnění se bohužel nedá vyléčit, lékaři však mají k dispozici možnosti, jak zlepšit pacientům kvalitu života. Jednou z nich je i hluboká mozková stimulace (DBS), která se neustále vyvíjí a v současnosti již dokáže spolupracovat s mozkem pacienta a vybírat nejvhodnější formu terapie.
Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně provádí tento zákrok jako jedna ze tří pracovišť v Česku, a při realizaci této metody úzce spolupracují dvě kliniky – Neurochirurgická klinika FNUSA a LF MU a I. neurologická klinika FNUSA a LF MU.
Hluboká mozková stimulace spočívá v zavedení tenkých elektrod přímo do mozku, kde poté pomocí propojeného podkožního neurostimulátoru probíhá stimulace pacientova mozku. „Jde o přibližně pět až šest hodin trvající operaci, kde přesnost je nesmírně důležitá. Oblast v hloubi mozku, do které se elektrody zavádí, je totiž velká asi jako zrnko rýže a elektrody samotné umožňují vůli stimulace jen asi milimetr na každou stranu. Je také důležité, že při operaci pacient zůstává při vědomí a my ho můžeme monitorovat, abychom věděli, kde mají elektrody největší klinický efekt,“ popisuje přednosta Neurochirurgické kliniky Radim Jančálek.
Adaptivní DBS
Na konci minulého roku byl pacientovi voperován první nový typ dobíjitelného stimulátoru, který je zajímavý zejména možností adaptivní stimulace. Samozřejmostí je dobíjení na stejném principu jako mají moderní mobily či hodinky, tedy pouze přiložením nabíjecího disku přes kůži. Adaptivní stimulace znamená, že elektrody při ní dokáží přečíst elektrické impulsy pacientova mozku a samy si podle toho nastaví optimální intenzitu stimulace. To zvyšuje komfort pro pacienta a snižuje spotřebu baterie neurostimulátoru.
Úzká spolupráce s I. neurologickou klinikou, potažmo s Centrem pro abnormální pohyby a parkinsonismus, které na klinice funguje, je přitom klíčová. Ne každý pacient s Parkinsonovou chorobou je totiž pro tuto terapii vhodný, a také samotné nastavení DBS je individuální. „Každý pacient je jiný a pro každého máme k dispozici jiné řešení. Samozřejmé existuje již spousta léků, důležitá je i terapie neléková, v podobě fyzioterapie či vlastní aktivity pacienta. K hluboké mozkové stimulaci přistupujeme u přibližně třiceti pacientů ročně, většinou tehdy, kdy je běžná léková terapie již neúčinná. Odstraněním příznaků jako je třes, zpomalenost a zatuhlost se nám daří pacienty vrátit o několik let zpět a zvýšit jim kvalitu života,“ dodává primář I. neurologické kliniky Marek Baláž.
V České republice byla hluboká mozková stimulace použita u přibližně tisícovky pacientů, ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně bylo od roku 2003 operováno 355. Osmdesát procent z nich trpí Parkinsonovou chorobou, nicméně DBS se používá například také u pacientů s epilepsií.
Rentgen při operaci
Primář Marek Baláž se stimulátorem
Zdravotníci, děkujeme! FNUSA zve na Májový koncert 🗓 🗺
Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně zve na již tradiční Májový koncert, který i letos pořádá při příležitosti Mezinárodního dne sester. Hudební akcí konanou v majestátních prostorách brněnské katedrály sv. Petra a Pavla chce vedení nemocnice vyjádřit díky všem lidem, kteří si jako své povolání vybrali pomáhat nemocným.
Koncert s názvem Hudba srdce k radosti a naději se uskuteční přímo v Mezinárodní den sester, tedy 12. května od 19 hodin. V podání brněnského katedrálního sboru Magnificat pod taktovkou Petra Kolaře zazní skladby Johanna Sebastiana Bacha, Wolfganga Amadea Mozarta, Antonína Dvořáka a mnoha dalších.
„Sestry a další nelékařský zdravotnický personál tvoří srdce každé nemocnice. Jejich péče dokáže uzdravovat nejen tělo, ale i duši – stejně jako hudba. Tímto koncertem jim tak symbolicky chceme vzdát hold,“ komentuje náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Mgr. Jana Zvěřinová.
Na koncert jsou srdečně zváni všichni, kdo chtějí společně vyjádřit úctu a podporu pečujícím o zdraví druhých. Vstup je i letos zdarma, a to díky laskavé podpoře Vojenské zdravotní pojišťovny a Nadace DRFG.
Čarodějnické darování krve a krevní plazmy 🗓
Odběrové centrum Transfuzního oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně připravilo pro dárce krve a krevní plazmy při příležitosti dubnových čarodějnic tematickou akci. Každý dárce, který přijde v týdnu od 28. dubna do 2. května 2025, si kromě dobrého pocitu z pomoci potřebným z odběrového centra odnese bylinný elixír. Sirupy na podporu zdraví dárců věnovala firma Vitar, dlouhodobý partner oddělení.
Kaple sv. Anny má novou výzdobu. Nemocným má přinést naději
Kaple v areálu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně prošla v uplynulých letech rozsáhlou rekonstrukcí, která jí po dlouhém období chátrání navrátila důstojný vzhled. Od letošního dubna navíc svatostánek poskytující útěchu nejen nemocným zdobí nový kříž a oltář.
Dominantou liturgické úpravy navržené Jiřím Šťastou z Dílny Všech svatých v Brně je zavěšený dvousetkilový kříž z kamenné mozaiky. Kristus zde není zobrazen v okamžiku své smrti, jako tomu obyčejně bývá, ale jako vítěz nad smrtí – s otevřenýma očima a korunou na hlavě. Novou uměleckou výzdobu autor vytvořil s cílem povzbudit naději v těch, kteří do kaple sv. Anny přicházejí se svými prosbami a starostmi. Nedílnou součástí nového zařízení je také mozaikový oltář a vyvýšená řečnická plošina s oblou křivkou, odkazující na odvalený kámen od Kristova hrobu.
Práce na nové liturgické úpravě započaly před dvěma lety, kdy byla dokončena rekonstrukce kaple. K té vedení nemocnice přistoupilo z důvodu vysoké vlhkosti, kterou jedinečná a památkově chráněná architektura od Theophila Hansena dlouhodobě trpěla, a podepisovala se na stavu zdiva, podlah i nosných sloupů. Špatný stav byl zapříčiněn blízkostí zaniklého svrateckého náhonu i zanedbanou péčí v období komunismu – koncem dvacátého století prostor sloužil dokonce jako sklad. Do budovy zatékalo a docházelo k průsakům od nefunkční areálové kanalizace.
„Jsem velmi rád, že se nám podařilo nejen zachránit tento historicky cenný prostor, ale také mu dát novou, snad vlídnější tvář. Úprava z Dílny Všech svatých nese silné poselství naděje a víry – právě to, co nemocní i jejich blízcí často nejvíce potřebují,“ okomentoval ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimil Vajdák.
Léčebné konopí z naší pěstírny míří do dalších lékáren
Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně je v oblasti léčebného konopí celosvětově unikátním pracovištěm. Díky vlastní pěstírně je zcela soběstačná, a protože množství vypěstovaného standardizovaného léčebného konopí převyšuje spotřebu, v nejbližší době začne nabízet tento produkt i do dalších lékáren.
Než se však výsledný produkt ve formě tobolky či masti dostane k pacientovi, je zapotřebí několik zásadních kroků. Základem produkce léčebného konopí je standardizace. „Při pěstování dodržujeme stále stejné podmínky, nutností je také to, aby všechny rostliny měly stejný genetický základ. Využíváme tak rostlinné explantáty, tedy množení rostlin ve sterilních laboratorních podmínkách,“ popsal MVDr. Ing. Václav Trojan, Ph.D., vedoucí Cannabis Facility FNUSA.
Kapacita nemocniční pěstírny je pak cca 25–30 kilogramů léčebného konopí, což je přibližně o třetinu více, než je spotřeba pacientů, kteří přichází pro své konopí do naší lékárny. Právě tyto nadbytky můžeme nabídnout i lékárnám napříč Českou republikou. „V současnosti máme k dispozici šarži léčebného konopí se středně vysokým obsahem THC, konkrétně třináct procent. Jde o nižší obsah, takže je vhodná pro pacienty, kteří začínají s léčbou. Pokud se lékař rozhodne konopí předepsat, pak je to ideální začátek,“ dodal Trojan.
Další cyklus v pěstírně je zaměřen na konopí s vyšším obsahem CBD, po kterém je vysoká poptávka od lékařů až po pacienty. Kromě zajištění léčebného konopí se Cannabis Facility FNUSA zaměřuje také na pomoc dalším pěstitelům. Konkrétně jde o testování léčebného konopí na virové onemocnění HPLV, které může znehodnotit celou produkci.
MVDr. Ing. Václav Trojan, Ph.D., vedoucí Cannabis Facility FNUSA
Zemřela prof. Lenka Špinarová
S hlubokou lítostí oznamujeme, že v pátek 11. dubna 2025 náhle zemřela prof. MUDr. Lenka Špinarová, Ph.D., FESC, emeritní přednostka I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.
Opustila nás žena, která nejen pro naši nemocnici, ale i pro lékařskou fakultu a celou českou kardiologii vykonala nesmírně mnoho. Její lékařská, pedagogická i vědecká činnost byly obdivuhodné. Mimo jiné byla součástí týmu, který stál u vzniku programu transplantace srdce v Brně, podílela se na etablování programu pokročilého srdečního selhání na I. IKAK, později stála deset let v čele kliniky. Patřila mezi evropské odborníky v oblasti srdečního selhání, srdeční transplantace, kardiorehabilitace a echokardiografie.
Její celá lékařská, pedagogická i lidská osobnost bude součástí vzpomínek v časopisech Cor et Vasa a Vnitřní lékařství i dalších, až největší bolest nad její ztrátou trochu pomine… V tuto chvíli sdílíme hluboký zármutek s jejími nejbližšími.
Vážená paní profesorko, milá Lenko, moc Ti děkujeme za vše, co jsi vykonala pro brněnskou i českou medicínu, pro lékařskou fakultu a také pro své pacienty a studenty. Budeš nám moc scházet. Čest Tvojí památce!
prof. MUDr. Jan Krejčí, PhD, přednosta kliniky
prof. MUDr. Jiří Vítovec, CSc., emeritní přednosta kliniky
prim. MUDr. Michal Rezek, zástupce pro LPP
jménem všech pracovníků I. interní kardioangiologické kliniky FNUSA a LF MU
Velikonoční darování krve a krevní plazmy 🗓
Hody hody doprovody, dejte kapku krve místo vody! Odběrové centrum Transfuzního oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně připravilo oblíbenou velikonoční akci, ze které si každý dárce krve nebo krevní plazmy v týdnu od 14. do 27. dubna 2025 odnese kromě dobrého pocitu z pomoci potřebným také mazanec. Pečivo na velikonoční stůl věnoval brněnský Globus, který je dlouhodobým partnerem pracoviště.
Když mozek spolupracuje se stimulátorem – přichází adaptivní hluboká mozková stimulace
Mezi hlavní příznaky Parkinsonovy choroby patří zejména třes, ztuhlost, zpomalené pohyby, ale i přecitlivělost, ztráta schopnosti soustředit se, úzkostlivost a poruchy spánku. Tuto chronickou neurodegenerativní nemoc připomíná každoročně 11. dubna Světový den Parkinsonovy choroby. Onemocnění se bohužel nedá vyléčit, lékaři však mají k dispozici možnosti, jak zlepšit pacientům kvalitu života. Jednou z nich je i hluboká mozková stimulace (DBS), která se neustále vyvíjí a v současnosti již dokáže spolupracovat s mozkem pacienta a vybírat nejvhodnější formu terapie.
Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně provádí tento zákrok jako jedna ze tří pracovišť v Česku, a při realizaci této metody úzce spolupracují dvě kliniky – Neurochirurgická klinika FNUSA a LF MU a I. neurologická klinika FNUSA a LF MU.
Hluboká mozková stimulace spočívá v zavedení tenkých elektrod přímo do mozku, kde poté pomocí propojeného podkožního neurostimulátoru probíhá stimulace pacientova mozku. „Jde o přibližně pět až šest hodin trvající operaci, kde přesnost je nesmírně důležitá. Oblast v hloubi mozku, do které se elektrody zavádí, je totiž velká asi jako zrnko rýže a elektrody samotné umožňují vůli stimulace jen asi milimetr na každou stranu. Je také důležité, že při operaci pacient zůstává při vědomí a my ho můžeme monitorovat, abychom věděli, kde mají elektrody největší klinický efekt,“ popisuje přednosta Neurochirurgické kliniky Radim Jančálek.
Adaptivní DBS
Na konci minulého roku byl pacientovi voperován první nový typ dobíjitelného stimulátoru, který je zajímavý zejména možností adaptivní stimulace. Samozřejmostí je dobíjení na stejném principu jako mají moderní mobily či hodinky, tedy pouze přiložením nabíjecího disku přes kůži. Adaptivní stimulace znamená, že elektrody při ní dokáží přečíst elektrické impulsy pacientova mozku a samy si podle toho nastaví optimální intenzitu stimulace. To zvyšuje komfort pro pacienta a snižuje spotřebu baterie neurostimulátoru.
Úzká spolupráce s I. neurologickou klinikou, potažmo s Centrem pro abnormální pohyby a parkinsonismus, které na klinice funguje, je přitom klíčová. Ne každý pacient s Parkinsonovou chorobou je totiž pro tuto terapii vhodný, a také samotné nastavení DBS je individuální. „Každý pacient je jiný a pro každého máme k dispozici jiné řešení. Samozřejmé existuje již spousta léků, důležitá je i terapie neléková, v podobě fyzioterapie či vlastní aktivity pacienta. K hluboké mozkové stimulaci přistupujeme u přibližně třiceti pacientů ročně, většinou tehdy, kdy je běžná léková terapie již neúčinná. Odstraněním příznaků jako je třes, zpomalenost a zatuhlost se nám daří pacienty vrátit o několik let zpět a zvýšit jim kvalitu života,“ dodává primář I. neurologické kliniky Marek Baláž.
V České republice byla hluboká mozková stimulace použita u přibližně tisícovky pacientů, ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně bylo od roku 2003 operováno 355. Osmdesát procent z nich trpí Parkinsonovou chorobou, nicméně DBS se používá například také u pacientů s epilepsií.
Rentgen při operaci
Primář Marek Baláž se stimulátorem
Gastroenterologové hledají dobrovolníky do klinické studie
Gastroenterologické a hepatologické oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně hledá dobrovolníky pro klinickou studii s názvem Měření funkce pyloru u osob s nadváhou a obezitou. Tato studie zkoumá funkčnost vrátníku neboli pyloru, tedy části žaludku, u osob s body mass indexem mezi 27 a 40. Cílem je pomoci vývoji nových léčebných metod obezity.
Zapojit se může každý, kdo splňuje tři základní podmínky. Věk 20–60 let, BMI 27–40 a neměly by mu být indikovány žádné velké zažívací potíže nebo metabolická onemocnění.
Samotné zapojení zahrnuje maximálně dvě návštěvy, přičemž půjde o běžné kontrolní vyšetření s odběrem krve, EKG a konzultace s lékařem a endoskopické vyšetření s asistencí anesteziologa. Finanční kompenzace za účast ve studii a ostatní náklady dosahují 9400 Kč při absolvování všech studijních vyšetření.
Pro více informací je možno kontaktovat Mgr. Barboru Kudrnovskou (barbora.kudrnovska@fnusa.cz, 543 182 425) nebo Bc. Ivanu Folprechtovou (ivana.folprechtova@fnusa.cz, 543 182 423).
FNUSA ruší zákaz návštěv
Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně kompletně obnovuje návštěvy na lůžkových odděleních. Hospitalizované pacienty bude od středy 2. dubna 2025 možné navštěvovat opět každý den, a to vždy od 14 do 18 hodin, na Doléčovacím a rehabilitačním oddělení a Klinice tělovýchovného lékařství a rehabilitace pak od 15 do 17 hodin.
„I přes rozvolnění opatření prosíme návštěvníky, aby za svými blízkými do nemocnice přicházeli pouze v případě, že se cítí zcela zdraví a respektovali pokyny zdravotnického personálu,“ doplnil náměstek pro lékařskou péči MUDr. Jindřich Olšovský, Ph.D.
Zveme na dubnový Bari-klub 🗓
Kardiovize Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně zve na další setkání Bari-klubu, které uskuteční ve čtvrtek 3. dubna od 16 hodin v 3. poschodí budovy C1 (zvonek Kardiovize).
Lidé se zájem o problematiku bariatrie se mohou přijít nezávazně setkat, informovat se o chirurgické léčbě obezity z první ruky od lékařů, nutriční terapeutky i psychologa, nebo jen sdílet své zkušenosti navzájem s dalšími pacienty či zájemci.