100 let historie brněnské kliniky

V roce 2020 oslaví brněnská ORL klinika stoleté výročí. Otolaryngologická klinika Zemské nemocnice v Brně byla založena v roce 1920. Prvním přednostou byl dne 1.9.1920 jmenován Prof. František Ninger, DrSc. Brněnská klinika se stala prvním samostatným oddělením pro léčbu nemocí ušních, nosních a krčních na Moravě. Intenzivní odbornou, organizační a pedagogickou činností brzy dosáhla významného odborného postavení. Po boku pražské kliniky se stala předním odborným republikovým pracovištěm a existence profesního zázemí brněnské kliniky umožnila zřízení bohaté sítě samostatných ORL oddělení v celém moravském regionu.

Úryvky z historických pramenů:

Prof. MUDr. František Ninger, DrSc.:  30 let otolaryngologické kliniky v Brně

„Před založením Masarykovy university nebylo v zemi Moravskoslezské žádného samostatného oddělení pro nemoci ušní, nosní a krční. Ošetřování nemocných stižených ušními chorobami obstarávalo v zemské nemocnici v Brně oddělení oční, avšak jenom částečně, neboť větší operativní výkony byly přenechávány chirurgickým oddělení.,“  

„Potřeba samostatného otolaryngologického oddělení nebyla tenkrát u příslušných úředních činitelů ani lékařů dostatečně pociťována a proto není divu, že klinika otolaryngologická, která v říjnu 1920 začínala svůj život, nebyla přijata s žádným nadšením. Počátky kliniky byly velmi svízelné. Nebylo dosti potřebných nástrojů, které bylo nutno objednávati z ciziny a místnosti byly získávány a adaptovány postupně. Také vnitřní organizace po stránce osobní a pracovní, jakož i vybavení kliniky vyučovacími pomůckami a knihovnou vyžádalo si mnoho práce a času, až konečně klinika po stránce vědecké, vyučovací a léčebné mohla se postaviti po bok klinice pražské, mateřské a včleniti se do vědecké organisace československé otolaryngologie.“

„Přehlížím-li 30 let kliniky otolaryngologické, která přečkala i bouři světové války pod firmou zemského oddělení a po osvobození byla vzkříšena k novému životu, oceňuji práci celého klinického kolektivu a to nejen lékařů, nýbrž i ostatních zaměstnanců kliniky a zvláště ošetřovatelského personálu, bez něhož by jakákoliv léčebná činnost kliniky nebyla možná. Přitom nezapomínáme, že věda lékařská není vědou pro vědu, nýbrž pro život a že otolaryngologie stejně jako ostatní odvětví této vědy musí přispívati k blahu a zdraví lidu. Že se odborné péče dostává nyní stále širším a širším vrstvám obyvatelstva, to souvisí se sociálním duchem dnešní doby a rostoucí obecnou vzdělaností obyvatelstva.“