Tisková zpráva, 8. 6. 2017, Brno

Klimatizace se může v horkých letních dnech zdát jako jediná spása, jak přežít pracovní den nebo jízdu v autě. Ale často si neuvědomuje, co všechno si můžeme přivodit za zdravotní problémy při přechodu z venkovních do klimatizovaných prostor. Výkyvy teplot jsou velkým problémem pro náš imunitní systém. Na otázky k tomuto tématu odpovídal přednosta Kliniky ORL, chirurgie hlavy a krku Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, MUDr. Břetislav Gál, Ph.D.

Co nám hrozí při velkém teplotním výkyvu teplot, tedy přechodu z venkovního prostředí do klimatizovaných prostor? Jaké jsou nejčastější příznaky nesprávně klimatizovaných prostor?
Naše tělo je v letních parných měsících adaptováno na vyšší teploty. Je-li rychle ochlazeno, může i za několik minut dojít k náhlému prochlazení a přivodit katar horních cest dýchacích s běžně známými projevy – rýmou, zahleněním nosohltanu, pobolíváním krku, chrapotem, atd. Varovným signálem přehnaně klimatizovaných prostor je, když je Vám při zapnuté klimatizaci zima, že se musíte zakrýt či obléci.

Kdy je vhodné vyhledat lékaře?
Při prvních známkách podchlazení, tedy bolestech v krku plně postačí domácí péče s režimovými opatřeními. Je vhodné omezit fyzickou aktivitu, dbát na dodržování pitného režimu s vyřazením ledových nápojů, atd. Při příznacích nastupujícího infektu horních cest dýchacích, se doporučují přípravky běžně dostupné v lékárnách, nosní kapky při rýmě, krční antiseptika, tedy přípravky na dezinfekci hltanu při bolestech v krku a analgetika, které uleví od bolesti. Až pokud příznaky i přes zavedená opatření pokračují, stav se zhoršuje nebo se přidávají celkové příznaky, jako horečka, bolesti svalů a kloubů, je vhodné vyhledat lékaře.

Jak přistupovat tedy ke klimatizování prostor?
Bez klimatizace se dnes již téměř neobejdeme, ale je nutné k ní přistupovat dle dobrého pravidla „všeho s mírou.“ Obecně platí, že rozdíl mezi venkovním a vnitřním klimatizovaným prostředím by neměl být větší než 5 až 7, maximálně 10 stupňů. V autě a větraných místnostech by neměla klimatizace proudit přímo na člověka. Je nutné dávat pozor na ostré teplotní přechody. Často lidé usedají do rozpáleného vozidla a mají tendenci klimatizaci dávat na plno s cílem, co nejdříve auto vychladit. Tito lidé se nejčastěji stávají našimi pacienty.

Jsou některé skupiny osob náchylnější na podchlazení v přehnaně klimatizovaných prostorech?
Děti jsou vždy náchylnější, stejně jako starší lidé a lidé trpící chronickými chorobami. Tito lidé jsou teplotními výkyvy ohroženi nejvíce.

Kontakt pro média: Ing. Petra Veselá, asistentka ředitele a tisková mluvčí FNUSA, tel. +420 604 121 122