Jedenáct institucí spojilo síly v boji proti neurodegenerativním onemocněním

Za účelem propojení excelentních výzkumných neurologických týmů s podobným zaměřením vznikl v červenci Národní ústav pro neurologický výzkum (NINR). Projekt financovaný z Národního plánu obnovy poběží tři a půl roku a jeho hlavním příjemcem a koordinátorem je Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. „První měsíce hodnotím jako úspěšné. Ukázalo se, že spolupráce všech jedenácti zapojených institucí a především jednotlivých výzkumníků funguje na výbornou,“ uvedl prof. MUDr. Milan Brázdil, Ph.D., přednosta I. neurologické kliniky FNUSA a LF MU a nově také hlavní řešitel celonárodního projektu NINR.

Co považujete v oblasti neurologických témat za aktuálně největší problém?  

Nepochybně neurodegenerativní onemocnění. V souvislosti s dramaticky se prodlužujícím průměrným věkem dožití a celosvětovým nárůstem jejich výskytu vzrůstá také potřeba jejich soustředěného výzkumu. Tento imperativ je o to významnější, že zdravotní a ekonomický dopad na naši společnost bude v následujících dekádách enormní. Nelze přehlédnout, že neurologické poruchy se celosvětově staly nejčastější příčinou invalidity a druhou nejčastější příčinou úmrtí.

Zmiňované neurodegenerativní choroby jsou jedním z hlavních předmětů výzkumu NINR. Co o nich víme?

Neurodegenerativní mechanismy nejsou příčinou jen známých neuropsychiatrických onemocnění, jako jsou Alzheimerova a Parkinsonova nemoc. Zásadním způsobem se uplatňují například také při rozvoji epileptogeneze, vzniku schizofrenie, u geneticky podmíněných neurovývojových poruch v dětském věku, nebo dokonce jako důsledek opakovaných traumat mozku spojených s kontaktními sporty. Jedná se o procesy s dosud nevyjasněnou etiologií a patogenezí a neexistující preventivní či kauzální terapií. Naší povinností je proto hledat a rozpoznat potenciální biomarkery neurodegenerace, abychom dokázali identifikovat ty neuropatologické procesy, které je způsobují nebo modifikují.

Téma neurodegenerace je v současné době vysoce aktuální také v souvislosti s pandemií COVID-19. Podle prvních odhadů by mohla být spojena právě s rizikem rozvoje následných neurologických a psychiatrických onemocnění…

O eventuálních dlouhodobých dopadech tohoto onemocnění na nervový systém stále mnoho nevíme, ale existují oprávněné obavy, aby podobně jako po epidemii španělské chřipky a von Economovy encefalitidy nedošlo i nyní k dalšímu nárůstu  počtu neurodegenerativních onemocnění. První výzkumy skutečně naznačují, že COVID-19 patří mezi neurotropní viry s potenciálem neurodegenerativní procesy iniciovat.

Díky NINR se výzkumu v této oblasti může věnovat koordinovaně jedenáct zapojených institucí…

Přesně tak, spojení sil nejlepších výzkumných týmů z významných univerzit a dalších institucí umožňuje maximálně využít dostupnou expertizu, efektivně sdílet a využívat stávající kohorty a nabraná data nebo například umožnit specializovaným výzkumným laboratořím provádět hodnocení dat tak, aby se práce soustředila do těchto centrálních laboratoří a neprováděla se na více místech naráz, či investovat do nákladného přístrojového vybavení, aniž by docházelo k duplicitám. Už jen taková spolupráce není málo, ale důležitým rozměrem projektu je také vznik národní autority, která bude určovat a podporovat národní politiku a strategii pro budoucnost excelentního neurologického výzkumu.

Je naděje, že v budoucnosti si medicína s neurodegenerativními onemocněními dokáže poradit?

U neurodegenerativních onemocnění běžně dochází k hromadění patologických proteinů, které se postupně šíří nervovým systémem – podobně jako u infekčních chorob. Současná věda již nabízí nástroje, kterými je možné detekovat tyto změny, což vede k rozpoznání neurodegenerativních procesů již ve stádiu nespecifických příznaků ohlašujících příchod nemoci. Národní ústav pro neurologický výzkumu proto také usiluje o zavedení podobných moderních metod do výzkumu vybraných neurologických onemocnění, a to včetně zmiňovaného postcovidového syndromu. Úzkým propojením základního a klinického výzkumu v této nesmírně důležité medicinské oblasti bude, doufejme, v budoucnosti možné dosáhnout průlomových objevů, které po převedení do klinické praxe napomohou v časné diagnostice a léčbě celé řady neurologických onemocnění, které s neurodegenerací patogeneticky souvisejí.