Prevence je základním kamenem boje s rakovinou. Neodkládejte ji

Onkologicko-chirurgické oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně v loňském roce vyšetřilo více než sedm tisíc pacientů. Už dávno přitom neplatí, že zhoubné nádory jsou nemocí vyššího věku. „Stále častěji se setkáváme s posunem věková hranice směrem dolů, k mladším ročníkům,“ upozorňuje primářka oddělení MUDr. Jana Katolická, Ph.D. Kromě neovlivnitelných faktorů v rozvoji onkologického onemocnění hraje roli také řada aspektů, které pod kontrolou mít můžeme. Připomeňte si je při příležitosti dnešního Českého dne proti rakovině v rozhovoru s onkoložkou. 

Všichni tušíme, že prevence je v případě rakoviny klíčová. Co pro sebe můžeme udělat?

U nádorového onemocnění jednoznačně platí, že čím dříve je odhaleno, tím lépe. Zvyšuje se tím šance úplného vyléčení. Nápomocné v tomto ohledu jsou státem organizované screeningové programy, které jsou určeny populaci bez klinických projevů a potíží souvisejících s nádorovým onemocněním. V České republice se jich provádí hned několik let, dlouhodobě se jedná o karcinom prsu, karcinom děložního čípku a karcinom tlustého střeva.

Screening karcinomu prsu je určen ženám od 45 let věku, kdy jsou jednou za dva roky vyšetřeny mamografií na předem akreditovaných pracovištích. Screening nádorů tlustého střeva a konečníku je prováděn prostřednictvím testu na okultní krvácení do stolice od 50 do 55 let jednou ročně a od 55 let jednou za dva roky, nebo pomocí screeningové kolonoskopie, opět na akreditovaných pracovištích,  a to od 50 let věku jednou za deset let. Screening nádorů děložního hrdla je prováděn ženám od 15 let jednou ročně prostřednictvím cytologického vyšetření stěru z děložního hrdla.

Od ledna loňského roku je nově možné absolvovat také screening karcinomu plic…

Ten je určen pro ty, kterým je mezi 55 až 74 lety a kouří dvacet a více let dvacet cigaret denně, případně po dobu deseti let čtyřicet cigaret denně. Mohou ho absolvovat i lidé, kteří přestali kouřit, ale mají za sebou výše popsanou míru aktivního kuřáctví. Cílem programu je zachytit časná stadia karcinomu plic a zlepšit tak prognózy nemocných. Přesnější informace o onkologickém screeningu zájemci najdou jak na stránkách České onkologické společnosti, tak u svého praktického lékaře, případně cestou zdravotní pojišťovny, kde je občan registrován.

Zdravotní pojišťovny již 10 let provádí k zajištění screeningu tzv. adresní výzvy pojištěncům z cílových skupin formou dopisů, které jsou posílány v pravidelných intervalech, tj. jedenkrát za měsíc, vždy těm z cílové skupiny, kteří mají v daném období narozeniny. Pokud se pojištěnec na vyšetření po obdržení první výzvy nedostaví, pojišťovna jej osloví opakovaně.

Může si screening uhradit i sám zájemce, pokud ještě nespadá do kategorií, ve kterých jsou vyšetření hrazená z veřejného zdravotního pojištění?

Určitě ano, ceny se pohybují řádově mezi 5–9 tisíci korun. Zahrnují osobní a rodinnou anamnézu, fyzikální vyšetření, provedení krevních odběrů včetně nádorových markerů, rentgen srdce a plic, ultrazvukové vyšetření břicha a pánve, eventuálně i jiných orgánů. Pacient následně obdrží celkové zhodnocení, případně i s doporučením dalšího postupu. Tuto formu preventivního vyšetření provádíme také na našem pracovišti pojištěncům VZP, kde se na úhradě podílí jak pacient, tak zdravotní pojišťovna. V současné chvíli jsme ale z personálních důvodů tento program pozastavili.

Má podle vašich zkušeností screening opodstatnění i u mladších ročníků?  

V dnešní době již neplatí, že zhoubné nádory jsou nemocí vyššího věku. Stále častěji se setkáváme s posunem věková hranice směrem dolů, k mladším ročníkům. Na našem pracovišti například nyní léčíme 29letou pacientku s metastatickým karcinomem tlustého střeva nebo 38letého může s mnohočetným metastatickým kostním postižením u karcinomu prostaty. Přitom s karcinomem prostaty se nejčastěji setkáváme u mužů po 65. roku věku.

Jak tedy nezanedbat prevenci ani u mladších ročníků?

Velkou mírou by se na preventivních programech u mladých lidí měli podílet praktiční lékaři a lékaři pro děti a dorost. Zejména u dětí a dorostu jsou přesně podle věkových kategorií rozpracovaná doporučení, pravidla a obsah preventivních prohlídek. V rámci těchto vyšetření, pokud jsou prováděná v dostatečné kvalitě a erudici, lze odhalit i nádorová onemocnění. Je také důležité zaměřit se na nádorovou rodinnou anamnézu a už od časného věku vést tyto pacienty v patrnosti, případně doplnit genetické vyšetření.

V dětském věku pak probíhá také očkování proti infekci HPV, která může způsobit rakovinu…

Vakcínami proti HPV je možno očkovat dívky i chlapce od 9. roku života. 13leté děti mají očkování hrazené zdravotní pojišťovnou (vždy jedna z dostupných očkovacích látek je plně hrazená, ostatní s doplatkem) a provádí jej dětský praktický lékař. Novela zákona od 1. 1. 2022 umožňuje očkovat ze zdravotního pojištění i po dovršení 14 let v případě zdravotních komplikací, které neumožní aplikovat vakcínu dříve.

OCHO se zaměřuje na léčbu nádorů trávicího traktu a urologických malignit. Jde těmto typům rakoviny nějak předcházet?

I přesto, že postupně přibývá informací o podmínkách usnadňujících či podporujících vznik nádorového bujení, nemáme o jejich vzniku komplexní poznatky. Není proto jednoznačné doporučení, jak vzniku jakéhokoliv nádorového onemocnění úplně zabránit. Odstraněním nežádoucích vlivů se může u daného jedince značně snížit pravděpodobnost vzniku nádorového bujení. Napomáhá tomu primární prevence a podpora zdraví. Obecné preventivní doporučení představuje Evropský kodex proti rakovině, který říká: nekuřte, podporujte nekuřáckou domácnost a pracoviště, zdravě se stravujte, udržujte si optimální tělesnou hmotnost, buďte fyzicky aktivní, omezte dobu strávenou sezením, vyhýbejte se přílišnému slunění, očkujte se proti HPV infekci, nepijte, případně v maximální míře omezte příjem alkoholu, vyhýbejte se hormonálním preparátům, minimalizujte stres, chraňte se před látkami způsobující rakovinu a absolvujte screeningové programy.

Důležité je také znát svou rodinnou anamnézu…

Ano, například u karcinomu prostaty je prokázaná možnost dědičnosti v případě, že byl takto nemocný otec nebo bratr léčeného muže. Zde je důležité, jak z hlediska léčebného, tak i pro další generaci mužů v rodině, genetické vyšetření. Například pokud máte jednoho přímého příbuzného (nejčastěji otce) s karcinomem prostaty, je riziko záchytu karcinomu prostaty 2x vyšší. V případě dvou a více příbuzných je toto riziko až 11x vyšší. Dědičný karcinom prostaty je spojen s nástupem nemoci o šest až sedm let dříve, ale agresivita a průběh nemoci se jiným způsobem neliší. Obecně by urologem preventivně měli být vyšetřeni muži nad 50 let. V případě výskytu karcinomu prostaty v rodině jsou to muži už nad 45 let.

V roce 2021 jste zahájili spolupráci s I. dermatovenerologickou klinikou FNUSA a LF MU. Co tato novinka pacientům přinesla?

Spolupráce mezi naším onkologickým oddělením a I. DVK je příkladem výborné multidisciplinární péče o pacienty s nádorovým onemocněním kůže. Z inciativy paní profesorky Hany Jedličkové vznikla Komise pro nemelanomové kožní nádory, která se zaměřuje na nemocné se spinocelulárním a basocelulárním karcinomem s omezenými možnostmi lokálního ošetření. Tým komise tvoří dermatovenerolog, radioterapeut, klinický onkolog a plastický chirurg. Multidisciplinární přístup pacientům přináší větší pravděpodobnost, že se jim dostane nejlepší možné péče, včetně psychosociální podpory, lepšího přístupu k informacím, a ve výsledku tak větší spokojenosti s léčbou a zdravotní péčí. Větší efektivita a lepší výsledky poskytované péče jsou samozřejmě benefitem i pro samotné zdravotníky. Nemocným s mnohočetnými kožními, chirurgicky nebo radioterapií neřešitelnými spinocelulárními karcinomy nebo basaliomy poskytujeme na našem onkologickém pracovišti imunoterapii a cílenou léčbu s velmi dobrými výsledky. Díky těmto možnostem terapie, vázaných na Komplexní onkologické centrum, dochází k významné regresi až kompletní remisi kožního postižení. Významně tak pozitivně ovlivňujeme nejen fyzický vzhled pacienta, ale také jeho psychický stav a kvalitu života.

Nedávno vznikla také ambulance paliativní onkologie. Jak funguje a v čem je její přínos pro pacienty?

Péče o onkologického pacienta není jen aktivní onkologická léčba, ale také péče o pacienta v pokročilé nebo terminální fázi onemocnění. Jejím primárním cílem je zlepšení kvality života pacienta, zachování jeho důstojnosti. Paliativní péče se soustředí se na léčbu symptomů, které nádorové onemocnění pacientovi způsobuje. Významnou roli sehrává také poskytování podpory pro rodinu. V rámci paliativní péče úzce spolupracujeme s paliativním týmem vedeným p. primářem Kabelkou a domácím nebo lůžkovým hospicem. Nemocné s algickým syndromem konzultujeme, případně je předáváme do péče Centra bolesti při ARK.