Odborníci z FNUSA převzali Stříbrné medaile Masarykovy univerzity

Při příležitosti 105. výročí založení Masarykovy univerzity a Lékařské fakulty MU byly slavnostně předány Stříbrné medaile Masarykovy univerzity. Z rukou rektora Martina Bareše a děkana lékařské fakulty Martina Repka je převzalo devět předních odborníků z řad lékařů a vědců, kteří mimořádnými profesními úspěchy přispěli k rozvoji svých oborů i k dobrému jménu univerzity. Nechyběli mezi nimi ani zástupci Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc. | Foto: LF MU

prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc.

Profesor Souček je uznávaný odborník na vnitřní lékařství, zejména na kardiologii a hypertenzi. Působí na II. interní klinice FNUSA a LF MU, kterou mezi lety 2001 a 2023 vedl. Je držitelem Ceny města Brna a čestným členem České internistické společnosti.

Medaili za profesora Šrámka, který se ceremonie nemohl účastnit, převzal jeho kolega, primář Pavel Štětka. | Foto: LF MU

prof. MUDr. Vladimír Šrámek, Ph.D., EDIC

Profesor Šrámek je specialista na anesteziologii a intenzivní medicínu. Roky stál v čele Anesteziologicko-resuscitační kliniky FNUSA a LF MU. Dnes ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně působí jako náměstek pro vědu a výzkum. Je čestným členem České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny.

prof. MUDr. Jiří Veselý, CSc. | Foto: LF MU

prof. MUDr. Jiří Veselý, CSc.

Profesor Veselý je renomovaný odborník v oblasti plastické chirurgie se zaměřením na mikrochirurgii, rekonstrukční operace a vrozené vady rukou. Takřka čtvrt století vedl Kliniku plastické a estetické chirurgie FNUSA a LF MU a obdržel řadu ocenění, například Zlatou medaili ČLS J. E. Purkyně.

Profesor Bareš při předávání medailí vyjádřil oceněným upřímnou vděčnost za jejich celoživotní práci: „Někteří z oceněných mne i zkoušeli na zkouškách jako studenta. Medaile jsou jen malým vyjádřením vděku za vaši celoživotní práci.“ Děkan lékařské fakulty, profesor Repko, zdůraznil význam pedagogického přínosu oceněných osobností: „Jde o mimořádnou chvíli díků vašich žáků, které jste vychovali, aby byli dobrými lékaři, dobrými vědci, mentory i lidmi. Snažíme se, aby studenti stále respektovali své pedagogy. Je dobré si připomínat velké osobnosti, z obou brněnských fakultních nemocnic i z teoretických pracovišť fakulty.“

Zdroj: LF MU

Malnutrice zhoršuje schopnost uzdravení. Jde jí ale efektivně čelit

Nechtěné hubnutí, ztráta chuti k jídlu, otoky, slabost a únava nebo změny nálad. Známky malnutrice, které není radno podceňovat. Podvýživa totiž negativně ovlivňuje celkový zdravotní stav a u pacientů může významně komplikovat léčbu, v krajních případech vést až k smrti. Na problém, kterému se ve Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně snaží předcházet klinické nutriční terapeutky, nyní upozorňuje celonárodní kampaň Týden rizik malnutrice (11.–15. listopadu 2024).

Nedostatečnou nebo nesprávnou výživou vedoucí k malnutrici jsou nejvíce ohroženi pacienti po překonání kritického stavu na jednotkách intenzivní péče, pacienti s nádorovým onemocněním nebo lidé po chirurgickém zákroku. Riziko roste také u seniorů nad 65 let, zejména pak u klientů domovů pro seniory a u osob, které žijí izolovaně, bez kontaktu s rodinou a blízkými.

Počátky malnutrice někdy mohou být těžko rozeznatelné, zvláště u lidí s nadváhou. Mezi její příčiny patří kromě nedostatečného příjmu potravy naopak také nadměrný příjem a její nevhodné složení. Není náhodou, že se problém často týká osob ve špatné sociálně-ekonomické situaci. Podvýživu můžou způsobit také poruchy vstřebávání živin nebo jiné zdravotní potíže – například bolest zubů, poruchy polykání a podobně.

Malnutrice má negativní dopad na léčbu a stav pacienta, nejen kvůli ztrátě svalové hmoty, ale ovlivňuje i ostatní systémy v těle. Způsobuje zvýšenou náchylnost k infekčním onemocněním, snižuje účinnost léčiv, zpomaluje hojení ran, zhoršuje funkci srdce i ledvin a mnoho dalšího. Poruchy výživy obecně zhoršují úspěšnost prakticky všech typů léčby v důsledku zhoršené regenerace.

Tomu všemu se dá přitom efektivně předejít, a právě na to upozorňuje aktuální kampaň Aliance pro nutriční péči ve spolupráci s odbornou Společností pro klinickou výživu a intenzivní metabolickou péči, která probíhá pod záštitou Ministerstva zdravotnictví ČR.

Pro laickou veřejnost i odborníky je k dispozici informativní web www.rizikamalnutrice.cz, plný praktických rad a tipů z ověřených zdrojů. Návštěvníci na něm najdou také kalkulačku rizika, díky které si mohou orientačně zjistit, jak si na tom s výživou stojí. V sekci pro specialisty jsou zařazeny praktické návody pro diagnostiku a komplexní léčebný přístup s využitím všech modalit klinické výživy.

Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně se správnému nastavení nutriční péče věnuje Oddělení léčebné výživy. Klinické nutriční terapeutky ve spolupráci s ošetřujícím lékařem pro pacienta sestavují individuální nutriční režim, který vychází z jeho diagnózy a vypozorovaných rizik. Následně u něj provádí kontrolní návštěvy a dohlíží, zda je nutričně dostatečně zajištěn. Práce na vhodné výživě nekončí ani po propuštění pacienta, klinické nutriční terapeutky zajišťují následnou péči a je-li to potřeba, vedou pacienta také v ambulantním sledování. „Ve spolupráci s lékaři specializovanými na nutriční péči se nám letos na jaře podařilo otevřít druhou nutriční ambulanci, kde je zajištěna péče o pacienty s těžšími poruchami nutrice,” komentuje vedoucí Oddělení léčebné výživy FNUSA Mgr. Mottlová Alena, Ph.D.

,

FNUSA rozšířila péči o pacienty otevřením Gastroenterologického a hepatologického oddělení

Gastroenterologie byla až donedávna součástí oblasti činností II. interní kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Její vyčlenění do nového Gastroenterologického a hepatologického oddělení představuje významné rozšíření zdravotnických služeb a reaguje na rostoucí potřebu odborné péče v oblasti zažívacího traktu a jaterních onemocnění. Primářem se stal uznávaný odborník a držitel ocenění Česká hlava – ceny Lorem prof. MUDr. Jan Martínek, Ph.D., AGAF, který dříve působil v pražském IKEM a Ústřední vojenské nemocnici v Praze.

Oddělení poskytuje komplexní diagnostické a terapeutické služby, a to včetně vyšetření pomocí moderních endoskopických metod. „Kromě provádění klasických zákroků bych chtěl ve Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně rozšířit spektrum nových miniinvazivních operací. Při nich můžeme pomoci pacientům s poruchami polykání, poruchami funkce žaludku, případně s časnými zhoubnými nádory, které lze endoskopicky zcela odstranit. Šetrnějšími endoskopickými zákroky dokážeme pomoci také obézním pacientům zbavit se nadváhy,“ nastínil své plány primář Martínek.

Novinkou mezi poskytovanými výkony je třeba perorální endoskopická myotomie (POEM). Tento minimálně invazivní zákrok je určen pro pacienty trpící achalázií jícnu, což je porucha, při které jícen ztrácí schopnost správně transportovat potravu do žaludku, a pacienti tak nemohou polykat. Při POEM se provádí myotomie – tedy proříznutí svaloviny jícnu – bez nutnosti klasické chirurgické operace. Snižuje se tak riziko komplikací a urychluje zotavení pacientů.

Specializovaná hepatologická péče zahrnuje léčbu virových hepatitid, cirhózy jater, nádorů jater a problémů se žlučníkem a žlučovými cestami. V rámci nového oddělení se také plánuje úzká spolupráce s dalšími lékařskými obory, jako je chirurgie a onkologie, aby pacienti měli k dispozici nejmodernější postupy léčby.

„Otevřením tohoto oddělení rozšiřuje naše nemocnice portfolio svých služeb a dokazuje tím, že chce poskytovat kvalitní a odbornou péči pacientům a nadále zlepšovat dostupnost zdravotních služeb v regionu,“ potvrdil ředitel nemocnice Ing. Vlastimil Vajdák.

FNUSA rozšířila péči o pacienty otevřením Gastroenterologického a hepatologického oddělení

Primářem nového oddělení se stal prof. MUDr. Jan Martínek, Ph.D., AGAF

Klinické nutriční terapeutky podporují kolegy ve zdravém životním stylu

Zaměstnanci Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně měli díky iniciativě klinických nutričních terapeutek z Oddělení léčebné výživy možnost nechat si změřit tělesné složení. „Staráme se o zdraví pacientů, ale neměli bychom zapomínat ani na to svoje,“ shodují se Barbora Slanařová a Veronika Volavá na motivaci pro svou aktivitu. Nejen měřením, ale i podanou pomocnou rukou v oblasti výživy, se snaží kolegy podporovat ve správném životním stylu.

První vlna měření proběhla už na jaře. Jelikož o ně byl mezi zaměstnanci velký zájem, rozhodly se organizátorky akci zopakovat. „Měření se během čtyř podzimních termínů zúčastnilo přes dvě stě kolegů z různých pracovních pozic, převážně žen,“ komentuje Barbora Slanařová a doplňuje, že někteří přišli i opakovaně, díky čemuž mohli sledovat svůj půlroční progres.

Klinické nutriční terapeutky měřily zájemcům tělesné složení v přátelské a důvěrné atmosféře přímo na Oddělení léčebné výživy. „Naši kolegové mohli z analýzy InBody získat cenné informace o tělesné kompozici a lépe tak porozumět svému zdraví,“ říká Veronika Volavá. Po samotném měření následovalo vyhodnocení výsledků bioelektrické impedance klinickou nutriční terapeutkou, při kterém se účastníci mohli snadněji zorientovat v naměřených hodnotách. Nutriční terapeutky kolegy upozornily na nejdůležitější metriky a zároveň jim nabídly možnost další spolupráce, například pomoc se skladbou vyváženějšího jídelníčku. „Díky tomuto komplexními přístupu nabízíme nejen možnost lépe poznat a pochopit své tělo, ale také konkrétní nástroje pro zlepšení životního stylu,“ doplňuje Volavá.

Poradenství je k dispozici i veřejnosti, a to v rámci ambulance Oddělení léčebné výživy. Do nutriční poradny se mohou objednávat lidé s žádankou od lékaře, kterým je tato služba hrazena z veřejného zdravotního pojištění, nebo i samoplátci bez doporučení. V rámci péče je u pacientů zhodnocen nutriční stav a sestaven individuální plán.

Klinické nutriční terapeutky podporují kolegy ve zdravém životním stylu

Klinické nutriční terapeutky Mgr. Veronika Volavá a Mgr. Barbora Slanařová

Zemřel Roman Kraus, senátor a bývalý ředitel FNUSA

S lítostí oznamujeme, že nás náhle opustil MUDr. Roman Kraus, MBA, senátor a lékař, který část profesního života spojil i s Fakultní nemocnicí u sv. Anny v Brně. 

Roman Kraus byl třináct let primářem Anesteziologicko-resuscitační kliniky FNUSA a LF MU. Ředitelem nemocnice se stal v říjnu 2005 a v této funkci setrval až do května 2007. Za jeho působení byla svatoanenská nemocnice mimo jiné uznána Komplexním onkologickým centrem a byl schválen projekt Mezinárodního centra klinického výzkumu. Po odchodu z vedení FNUSA se stal ředitelem Fakultní nemocnici Brno, nicméně s předchozím pracovištěm ho pojily nejen profesní, ale i přátelské vazby s kolegy. V roce 2013 na ně navázal, když byl na deset měsíců pověřen řízením naší nemocnice.

„Doktor Kraus vedl nemocnici v letech, kdy byla ekonomická situace složitější než v současné době. Přesto dokázal udržet vysoký standard péče a nemocnici dále rozvíjet, což jsou základy, na kterých můžeme stavět i nyní. Děkujeme za vše, co pro naši fakultní nemocnici udělal,” dodal ředitel FNUSA Ing. Vlastimil Vajdák.

Upřímnou soustrast rodině, přátelům a všem, kteří ho znali, vážili si ho, a pro které dokázal mnohé udělat.

Zemřel Roman Kraus, senátor a bývalý ředitel FNUSA

Zemřel Roman Kraus, senátor a bývalý ředitel FNUSA. | Foto: ODS

Oční ambulance i pohotovost se dočasně stěhují do pavilonu CH

Oddělení nemocní očních a optometrie Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně dočasně přesouvá ambulantní provoz i svou pohotovostní službu do budovy CH. Změna, ke které dochází kvůli probíhajícím stavebním úpravám v domácím pavilonu A, bude trvat od 1. do 24. listopadu 2024. 

Provoz všech očních ambulancí bude nadále zajištěn v obvyklý čas, a to každý pracovní den od 7:00 do 15:30. Na stejném místě budou ošetřeni také akutní pacienti v rámci pohotovostní služby, kterou oddělení zajišťuje 1. až 15. den v měsíci, ve všední dny v čase 15:30–7:00 a o víkendu nepřetržitě. Od 16. listopadu pohotovost přebírá Oční klinika FN Bohunice.

Pacienti pro objednávání do očních ambulancí mohou nadále využívat telefonní linku 543 182 849.

Oční ambulance i pohotovost se dočasně stěhují do pavilonu CH

,

HOBIT proškolil více než 21 tisíc dětí v prevenci mrtvice

Světový den cévní mozkové příhody, který připadá na 29. října, připomíná důležitost včasného rozpoznání mozkové mrtvice a toho, jak na ni správně reagovat. Program HOBIT, který se zaměřuje na vzdělávání dětí o příznacích mrtvice, proškolil za 10 let své existence už desetinu všech škol v České republice.

Cílem programu je šířit povědomí o příznacích a prevenci mozkové mrtvice a dalších civilizačních onemocnění a jeho dosah neustále roste. Jen za loňský rok jej využilo přes 8000 dětí ze 440 základních škol a gymnázií. Výsledky potvrzují, že společnost čím dál silněji vnímá závažnost tohoto tématu a školy program stále častěji zařazují do své výuky. „Se vzdělávacím programem HOBIT jsme začali před 2 lety a jsme z něj stále nadšení. Práce s ním je vhodným doplněním k teoretické výuce a praktickému nácviku první pomoci. Děti se díky programu naučily, jak rychle rozpoznat prvotní příznaky náhlých stavů a reagovat na ně,“ popsala svoje zkušenosti s projektem učitelka základní školy Štoky Kristýna Douchová.

HOBIT se věnuje nejen mozkové mrtvici, ale i srdečnímu infarktu, které patří mezi nejčastější příčiny úmrtí. Další z šesti vzdělávacích modulů se zaměřují na témata jako diabetes 2. typu a obezita, panická porucha, covid-19 a závislosti, které mají přímý vliv na riziko vzniku mozkové mrtvice a infarktu.

Program využívá e-learning se simulačními výukovými videi a testovými otázkami a nabízí také doplňující vzdělávací nástroje jako pracovní listy nebo mobilní aplikaci HOBIT | Hra o život, která dětem přibližuje symptomy nemocí interaktivní formou.

Téma cévní mozkové příhody a dalších civilizačních onemocnění se stalo natolik podstatným, že město Brno letos zvolilo HOBIT jako reprezentační projekt v soutěži NEJ praxe pořádané Národní sítí Zdravých měst. Program aktivně spolupracuje s různými organizacemi, nedávno například navázal spolupráci s vědeckým parkem VIDA!, kde si děti mohou nově vyzkoušet interaktivní sanitku. Výstava zájemce mimo jiné naučí jak rozpoznat a reagovat na mrtvici pomocí metody FAST (Face – spadlý ústní koutek, A – nehybná paže, S – potíže s řečí, T – nutné ihned volat 155). „V 85 % případů mrtvice nebolí, a proto lidé její projevy podceňují. Při pozdní reakci ale zanechává vážné následky nebo končí i úmrtím. Rozpoznat mrtvici a zachránit tak život svému blízkému může i dítě, proto program cílíme na školáky,“ řekla Hana Maršálková, vedoucí programu HOBIT.

Program funguje od roku 2014 a jeho vývoj stojí na vědeckém výzkumu. Vzdělávací moduly vznikly ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Brno, Fakultní nemocnicí Ostrava, Krajskou hygienickou stanicí Jihomoravského kraje a expertní skupinou na prevenci města Brna. HOBIT je projektem Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Do programu se školy mohou zapojit bezplatně kdykoliv během roku přes webové stránky www.programhobit.cz.

,

FNUSA podepsala memorandum o porozumění s keňskou nemocnicí

Představitelé Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Grand Forest Japan Hospital (GFJH) v Nairobi dnes v Brně společně podepsali memorandum o vzájemném porozumění. Tento dokument vytváří rámec pro spolupráci v oblasti vzdělávání zdravotnického personálu, výměny odborných zkušeností a také výzkumných aktivit.

Nad podpisem Ing. Vlastimila Vajdáka, ředitele FNUSA, a dr. Mitsuo Takei, ředitele keňské nemocnice, převzal záštitu předseda vlády České republiky Petr Fiala. Tato iniciativa je totiž v souladu s uzavřenými bilaterálními dohodami během oficiální státní návštěvy Keni z loňského října.

Grand Forest Japan Hospital v Nairobi byla založena v roce 2016 z iniciativy dr. Takeiho, významného neurologa a vědce, za plné podpory japonské vlády. Díky tomu se v průběhu několika let zkvalitnil systém poskytování zdravotní péče obyvatelům Keni či celková epidemiologická situace v zemi. Japonský zdravotnický personál totiž místním poskytuje nejen vysoce kvalitní zdravotní péči, ale také efektivní systém edukace keňských specialistů.

Hlavními cíli memoranda podepsaného na půdě svatoanenské fakultní nemocnice je rozvoj společných projektů v oblasti výzkumu, podpora nových léčebných postupů i technologií a sdílení know-how v rámci odborných týmů. Obě instituce se rovněž zavázaly k výměně studentů, lékařů a vědeckých pracovníků, což umožní získávat cenné zkušenosti z mezinárodního prostředí a zlepšovat odbornou přípravu zdravotnického personálu.

Konkrétní možnosti spolupráce budou předmětem dalších jednání, nicméně je jasné, že se Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně otvírá velká příležitost pro zvýšení její prestiže i mimo Českou republiku.

FNUSA podepsala memorandum o porozumění s keňskou nemocnicí

Alkohol, léky, ale i houby nebo jedovaté plody. Otravy jsou denním chlebem metabolické JIP

Podzim a sbírání hub jdou nedomyslitelně dohromady, ruku v ruce s tím ale přichází také riziko v podobě otrav. Nejen s intoxikacemi v důsledku konzumace nejedlých nebo špatně upravených hub se potýkají odborníci na metabolické jednotce intenzivní péče při II. interní klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU. „Nejfrekventovanější jsou u nás intoxikace alkoholem, drogami a různými léky,“ říká vedoucí lékař pracoviště MUDr. Vladimír Konečný.

Máme v plném proudu houbařskou sezónu. Jak často na metabolické JIP řešíte otravy z hub?

Otravy houbami se na našem pracovišti objevují spíše okrajově, v jednotkách případů ročně. Obvykle jde v otravy z důvodu špatného zpracování hub, vzácně pak o otravu samotnou jedovatou houbou, především muchomůrkou tygrovanou. Setkal jsem se naštěstí pouze s pacienty s lehkým průběhem, u kterých se objevily jen gastrointestinální potíže, a jejich stav se rychle zlepšil. Závažnou otravu, která by vedla k jaternímu selhání nebo smrti, jsme za poslední léta nezaznamenali. To však neznamená, že by lidé ze sbírání a konzumace hub neměli mít respekt. V minulém týdnu jsme u nás na JIP řešili hned dvě otravy z hub, v jednom případě muchomůrkou červenou a v druhém případě bedlami. Další houbař skončil po konzumaci bedel na standardním oddělení II. interní kliniky.

MUDr. Vladimír Konečný, vedoucí lékař metabolické JIP II. interní kliniky FNUSA a LF MU

Na co by si houbaři měli dát největší pozor?

Základním pravidlem při sbíraní hub je klasické „co neznám, nesbírám a nekonzumuji“. Pokud člověk není zkušený houbař, tak by houby sbírat neměl, protože mnohé jedlé druhy se lehce zamění za nejedlé, respektive jedovaté. Rovněž by lidé neměli konzumovat darované houby, pokud neznají jejich původ a plně nedůvěřují tomu, kdo je našel. Důležitá je také dostatečná tepelná úprava hub a adekvátní skladování.

Jakou část pacientů metabolické JIP tvoří pacienti, kteří se něčím otrávili?

Ať už úmyslné nebo neúmyslné otravy představují značnou část pacientů hospitalizovaných na našem pracovišti. Většinou jde o otravy alkoholem, případně drogami, druhou velkou skupinu pak tvoří pacienti, kteří se intoxikují s úmyslem ukončit život. Obvykle jde v těchto případech o otravu různými léky.

Jak se u takových pacientů postupuje?

Po odeznění akutní intoxikace jsou pacienti, kteří proklamovali sebevražedné úmysly, vyšetřeni naším psychiatrem, a pokud je indikovaná ústavní psychiatrická léčba, tak jsou po observaci přeloženi do Psychiatrické nemocnice Brno nebo raritně i na Psychiatrickou kliniku FN Brno. V opačném případě jsou propouštění do domácí péče s doporučením ambulantního psychiatrického sledování.

Jaké další otravy řešíte, třeba i okrajově?

Raritně se vyskytne otrava oxidem uhelnatým. Nedávno jsme ale například řešili otravu po neúmyslném požití plodu jedovatého sotorka obecného, který byl součástí směsi koření dovezeného z Dubaje.

Setkáváte se běžně s otravami z chemikálií, které jsou dostupné v domácnosti, třeba na úklid nebo likvidaci škůdců?

Otravy čisticími prostředky nebo jinými chemikáliemi nejsou naštěstí moc frekventované. Čas od času se vyskytne náhodná otrava nemrznoucí směsí do aut. Obsahuje etylenglykol, který má příjemnou nasládlou chuť, takže může být snadno zaměněn a omylem požit např. jako slazený nápoj. Problematické bývá skladování chemikálií v neoznačených lahvích, kdy lehce dojde k omylu. Co se týče léčby otravy etylenglykolem, je zajímavé, že jednou z variant pomoci je podání vysokoprocentního alkoholu – samozřejmě odborné. Metabolizuje se totiž přes stejný enzym. Dle klinického stavu můžeme otravu eliminovat také hemodialýzou.

Jaké další diagnózy na metabolické JIP léčíte?

Do běžného spektra našich diagnóz patří pacienti se sepsí různého původu, akutní pankreatitidou, nespecifickými střevními záněty, selháním ledvin, krvácením do gastrointestinálního traktu nebo dekompenzovaným diabetem mellitus. Jako jednotka intenzivní péče hospitalizujeme především pacienty s akutními stavy vzniklými mimo nemocnici, menší část pacientů tvoří pacienti akutně zhoršení na interních nebo jiných odděleních nemocnice, případně jsou k nám překládaní z menších zdravotnických zařízení.

 

 

,

Endoprotéza dříve. Zkrátit čekací dobu pomůže nová pacientská akademie

I. ortopedická klinika Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU je v oblasti endoprotetiky velkých kloubů jedním z předních českých pracovišť, v roce 2023 implantovala necelých dvanáct stovek náhrad kolen a kyčlí. Přesto se ale pracoviště stejně jako zbytek republiky potýká s velkým přetlakem žadatelů. Lékaři se teď proto nově pokouší zefektivnit pacientův průchod klinikou edukativní akademií, která nemocné připravuje na plánovaný výkon.

„Přestože jsme v posledních třech letech navýšili počet provedených endoprotetických výkonů asi o pětadvacet procent, stále se potýkáme s prodlužující se čekací dobou na implantace náhrad kyčelního a kolenního kloubu,“ komentuje přednosta kliniky doc. Tomáš Tomáš. Svou roli v tom sehrála i pandemie COVIDu-19, během které byla plánovaná operativa značně omezena. Pacienti tak na nový kloub aktuálně čekají až tři roky.

Navyšování počtu provedených operací velkých kloubů s sebou přináší vyšší nároky na personál, prostory, ale i na operační techniku. „Preferujeme šetrné miniinvazivní techniky, které jsou sice náročnější pro operatéry, ale přinášejí pacientům možnost zrychlené pooperační rehabilitace,“ vysvětluje ortoped. To je výhodou i pro samotné pracoviště, které tak může odoperovat více čekatelů.

Aby vše probíhalo hladce, snaží se personál I. ortopedické kliniky neustále zlepšovat komunikaci s pacienty. Cílem je připravit je k operačnímu výkonu a provést je hospitalizací i následnou rehabilitací tak, aby výsledný efekt totální kloubní náhrady byl i přes zrychlenou péči co nejdokonalejší. Proto se po vzoru jiných velkých světových pracovišť klinika rozhodla otevřít pacientskou akademii.

Jde o edukační setkání, na která jsou zváni pacienti i jejich rodiny, aby si vyslechli rady a tipy od lékařů nejen z I. ortopedické kliniky, ale také od anesteziologů a fyzioterapeutů. „Posluchače naší akademie virtuálně provádíme předoperační přípravou, perioperační a pooperační péčí a následnou rehabilitací. Ke všemu dostávají rady a doporučení, abychom společně dosáhli co nejúspěšnější implantace nového kloubu,“ komentuje přednosta kliniky.

První, zkušební setkání proběhlo už v květnu. Jelikož se později při hospitalizacích absolventů osvědčilo, začala klinika od srpna kurz pořádat na pravidelné bázi. „S nemocničními informatiky jsme spustili systém, který nám pomocí SMS pomáhá oslovovat pacienty dva měsíce před plánovanou operací, což jsme na základě našich zkušeností vyhodnotili jako optimální dobu pro absolvování akademie,“ říká přednosta a doplňuje, že setkání se konají přibližně jednou za tři týdny, přičemž se střídají lekce určené pacientům před náhradou kolenního a kyčelního kloubu.

„Máme prozatím velmi pozitivní zpětnou vazbu a věříme, že tento přístup přispěje k vyladění péče o naše pacienty a povede k jejich rychlému a nekomplikovanému návratu do plnohodnotného života,“ uzavírá doc. Tomáš Tomáš.