Ředitel FNUSA Vlastimil Vajdák povede CKTCH

Ministr zdravotnictví ČR, prof. Vlastimil Válek oznámil, že k 7. 4. 2025 bude pověřen řízením Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie (CKTCH) Brno ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA), Ing. Vlastimil Vajdák. Ve funkci ředitele FNUSA zůstává i nadále.

CKTCH dlouhodobě působí v areálu FNUSA. V loňském roce však byla zahájena výstavba nové budovy centra v Brně-Bohunicích, která je financovaná zejména Evropskou unií prostřednictvím Národního plánu obnovy ČR a ze státního rozpočtu. Část pokrývají vlastní zdroje instituce. „Mým hlavním cílem v CKTCH bude dokončení výstavby a zahájení provozu centra v nových prostorách. Zároveň chci dál rozvíjet nadstandardní vztahy mezi oběma institucemi,“ upřesňuje Vlastimil Vajdák.

Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie (CKTCH) Brno je státní příspěvkovou organizací v přímé působnosti Ministerstva zdravotnictví ČR. Poskytuje vysoce specializovanou zdravotnickou péči zahrnující diagnostiku a chirurgickou léčbu kardiovaskulárních onemocnění, diagnostiku a transplantace srdce, transplantace jater a ledvin a potransplantační sledování pacientů a také odběry orgánů pro účely transplantací. Dále se podílí na vědeckovýzkumných programech, výuce a vzdělávání v kardiochirurgii, v transplantaci orgánů a v interdisciplinárních oborech.

Ing. Vlastimil Vajdák je zkušený manažer a ekonom. Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně vede od roku 2019, předtím působil ve vedení nemocnic ve Zlíně a Uherském Hradišti.

 

,

Moderní technologie zachránila život po 110 minutách bez srdeční činnosti

Znělo by to jako zpráva z Černé kroniky. „Na nádraží na Vysočině byl nalezen muž v bezvědomí s těžkým podchlazením. Po příjezdu záchranné služby došlo k náhlému zastavení srdce kvůli závažné poruše srdečního rytmu.“ Nicméně tento příběh měl díky lékařům z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a modernímu přístrojovému vybavení šťastný konec.

Složky ZZS sice započaly ihned s kardiopulmonální resuscitací, ovšem situace byla natolik kritická, že bylo rozhodnuto o jeho převozu vrtulníkem do Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Na Anesteziologicko-resuscitační klinice FNUSA a LF MU se rozhodli lékaři použít metodu mimotělního oběhu ECMO a po dlouhých 110 minutách se podařilo nemožné – srdce opět začalo fungovat.

„Díky této technologii, která dokáže nahradit činnost srdce i plic, měl pacient šanci na přežití bez vážného poškození mozku. Již druhý den byl odpojen od přístrojů a třetí den ve stabilizovaném stavu přeložen na interní oddělení. Metoda ECMO se ukazuje jako naděje pro pacienty, u nichž běžná resuscitace selhává,“ popsal vedoucí lékař ECMO programu doc. MUDr. Pavel Suk, Ph.D.

Pozitivním faktorem bylo v tomto mimořádném případě také podchlazení – pacient měl při přijetí tělesnou teplotu 25°C. „Hypotermie paradoxně chrání mozek před poškozením nedostatkem kyslíku, což dává šanci i těm, kteří by jinak neměli naději na uzdravení,” upřesnil Suk.

Technologie ECMO vešla do širšího povědomí zejména kvůli pandemii COVID-19, kdy u pacientů s těžkým průběhem nahrazovala funkci plic a právě svatoanenská nemocnice je ECMO centrem pro jižní Moravu. Avšak nahrazení plic není jediným zapojením, které tento přístroj umí, druhý způsob je nahrazení funkce srdce i plic zároveň, tak, jak tomu bylo i v tomto případě. „V poslední době jsme měli ECMO využité pro pacienty s těžkými respiračními problémy v souvislosti s chřipkou, jinak jej využíváme právě pro pacienty se srdečním selháním. Obecně se dá říct, že u nás leží skoro pořád alespoň jeden pacient napojený na ECMO,“ dodal Suk.

Moderní technologie zachránila život po 110 minutách bez srdeční činnosti

ECMO

,

Přibývá pacientů se spánkovou apnoí. Správná léčba může zastavit bezesné noci

Počet pacientů se syndromem spánkové apnoe roste. Je to dáno lepší diagnostikou, ale také stárnutím populace či vyšším výskytem obezity. „Každoročně nám přibývá přibližně čtyři sta pacientů, kteří jsou u nás léčeni pomocí přetlakové ventilace,“ potvrzuje trend MUDr. Lujza Zikmund Galková, vedoucí lékařka Kardiovaskulárního spánkového centra při I. interní kardioangiologické klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU.

Na důležitost kvalitního spánku upozorňuje Mezinárodní den zdravého spánku, který připadá na první jarní den. Jeho načasování není náhodou – díky dříve vycházejícímu slunci se lidem v těchto dnech začíná lépe vstávat, a to by měla být ideální příležitost k zamyšlení se nad vlivem spánku na kvalitu jejich života. „Ač prospíme přibližně 25 let, málokdy spánku věnujeme patřičnou pozornost. Pro celkové zdraví, zejména pak to kardiovaskulární, je přitom zcela zásadní,“ upozorňuje lékařka.

Část populace si bohužel i přes dodržování veškerých zásad spánkové hygieny v noci neodpočine. Na vině může být právě spánková apnoe, onemocnění, při kterém pacient během noci přestává opakovaně dýchat. Zástavy dechu trvají minimálně deset sekund, mnohdy ale výrazně déle – nejvíce ve spánkovém centru Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně naměřili přes dvě a půl minuty. Pauzy v dýchání se frekventovaně opakují a znemožňují kvalitní spánek.

Onemocnění má vedle fragmentace spánku řadu nepříznivých dopadů na pacientovo zdraví. „Lidé s těžkou spánkovou apnoí často mívají významné výkyvy hladiny kyslíku v krvi, tzv. desaturace, a toto velice zatěžuje jejich kardiovaskulární systém. Dochází k výkyvům tepové frekvence i krevního tlaku, což výrazně zatěžuje srdce a cévy,“ komentuje Zikmund Galková a doplňuje, že v případě neléčené apnoe jsou pacienti ohroženi infarktem myokardu, mozkovou mrtvicí a dalšími vážnými zdravotními komplikacemi.

Syndrom spánkové apnoe je často doprovázen chrápáním, ale není to pravidlem. „Nemoc se projevuje častým a opakovaným buzením s neschopností znovu usnout, probouzením se lapáním po dechu a konstantní nevyspalostí. Právě to je to, co by pacienta mělo dovést k nám,“ říká Zikmund Galková s tím, že spánková apnoe nejčastěji postihuje muže ve vyšším věku. Hlavní predispozicí je pak obezita. Ohroženi jsou ale prakticky všichni, spánkové centrum má aktuálně v péči již téměř tři tisíce pacientů z celé republiky.

Léčba u středně těžkého a těžkého stupně syndromu spánkové apnoe probíhá pomocí přetlakové ventilace, kdy pacienti spí s maskou napojenou na přístroj, vhánějící pod tlakem do jejich dýchacích cest vzduch. „Hladina kyslíku v krvi se tím často stabilizuje, pacient v klidu spí, nebudí se a většinou je již po první noci na léčbě jako znovuzrozený,“ uzavírá vedoucí lékařka Kardiovaskulárního spánkového centra FNUSA MUDr. Lujza Zikmund Galková.

Pacienti s doporučením od obvodního lékaře nebo jiného specialisty se mohou k vyšetření do spánkového centra objednávat v úterý v čase 8:30–11:00 a 12:00–13:00. Sestřička s volajícím probere jeho obtíže a domluví se na vhodné formě diagnostické noci. Vzhledem k vysokému nárůstu pacientů s podezřením na syndrom spánkové apnoe se aktuální čekací lhůta na vyšetření pohybuje mezi 3–4 měsíci.

Přibývá pacientů se spánkovou apnoí. Správná léčba může zastavit bezesné noci

MUDr. Lujza Zikmund Galková

Pravidla spánkové hygieny

  1. Udržujte pravidelný spánkový režim – ulehejte do postele a probouzejte se ve stejnou dobu každý den.
  2. Odpolední siesty pokud možno vynechte. Krátký odpočinek na pár minut je v pořádku, ale delší spánek může oddálit večerní usnutí.
  3. Věnujte se pravidelné fyzické aktivitě – pokuste se udržovat optimální tělesnou hmotnost. Ve večerních hodinách ale upřednostněte relaxační cvičení před náročným tréninkem.
  4. Najezte se před spaním včas a pijte s mírou. Před spaním se vyhněte kofeinu, alkoholu a nikotinu, silně kořeněným, pálivým, tučným jídlům a slazeným nápojům.
  5. Dle možností neužívejte léky na spaní.
  6. Ložnice slouží jen ke spánku a pohlavnímu životu.
  7. Do postele si jděte lehnout, až když jste opravdu unavení.
  8. Pokuste se nespat v poloze na zádech.
  9. Po setmění ztlumte světla, minimálně hodinu před spaním vypněte všechna elektronická zařízení.
  10. Vytvořte si rutinu před spaním, ideální teplota pro spánek je 18–20 °C
  11. Před spaním se vyhněte stresu.
,

Nemocné ledviny nebolí, varují urologové FNUSA

Česko se v incidenci rakoviny ledvin řadí mezi světovou špičku. Lékaři evidují zhruba třicet případů zhoubných nádorů ledvin na sto tisíc obyvatel, což je například o polovinu nemocných více než v sousedícím Rakousku. Příčina tak častého výskytu v tuzemsku není zcela objasněna, svůj podíl ale může hrát špatná životospráva Čechů. Mezi rizikové faktory rozvoje tohoto onemocnění patří kouření, obezita nebo hypertenze, tedy vysoký krevní tlak.

„Zhruba ve čtyřech procentech případů je onemocnění způsobeno geneticky,“ doplňuje vedoucí lékař Urologického oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně MUDr. Igor Dolan, Ph.D. O něco větší pozor by si podle něj měli dát muži, jelikož právě ti jsou diagnózou zhoubného nádoru na ledvinách postiženi častěji – poměr vůči ženám je dva ku jedné. Rizikový věk pro nález je pak 50–70 let.

Nádory ledvin představují asi 2–3 procenta všech karcinomů, které lidstvo postihují. Jejich odhalení závisí jako u řady dalších typů především na prevenci a náhodě. „Záchyt je v Česku díky rozsáhlé síti ultrazvukových pracovišť velmi dobrý, více než 70 procent nádorů ledvin je asymptomatických a objeví se náhodně při jiných vyšetřeních,“ komentuje Dolan. Pokud se u pacienta projeví subjektivní potíže, jedná se obvykle už o pokročilé stadium nemoci. V těchto případech nádor zpravidla není možné odstraňovat laparoskopicky a prognóza onemocnění je horší.

Při včasném záchytu dnes onkologicko-chirurgická pracoviště k odstranění často využívají robotický operační systém, který pacientovi umožňuje rychlejší rekonvalescenci. Pokud to velikost a lokalizace nádoru na ledvině dovoluje, operatér odstraňuje pouze zasaženou tkáň, zatímco dříve se vzhledem k párovosti orgánu přistupovalo k vyjmutí celé ledviny. „Nikdy nevíme, zda nedojde k úrazu či jinému problému, při kterém by došlo k poškození zbývající ledviny,“ komentuje Dolan. Výsledky onkologické léčby jsou srovnatelné jako u jiných karcinomů, tedy pokud je nádor odstraněn kompletně a včas, šance na dlouhodobé přežití je poměrně vysoká.

Nemocné ledviny nebolí, varují urologové FNUSA

,

Oční lékaři FNUSA zvou na Glaukomový den. Tichý zloděj zraku je v populaci stále rozšířenější

Až polovina lidí trpících zeleným zákalem neboli glaukomem o své nemoci neví. Postavit se tichému zloději zraku, jak se onemocnění také přezdívá, mohou zájemci už v pátek 14. března na Oddělení nemocí očních a optometrie ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně v rámci tradičního Glaukomového dne. Preventivní akce, během které lékaři příchozím změří nitrooční tlak zdarma a bez objednání, se uskuteční mezi 8. a 14. hodinou v ambulancích oddělení.

Glaukom je chronické, progresivní onemocnění, které vede k nevratnému poškození zrakového nervu, ztrátě zorného pole a k trvalému poklesu zrakové ostrosti. Nerozpoznané a neléčené onemocnění je jednou z hlavních příčin výskytu slepoty.

Pokud pacient pozoruje zhoršené vidění, jedná se o pozdní příznak onemocnění, kdy je nevratně poškozeno více než čtyřicet procent vláken zrakového nervu. „Rozhodně nejde spoléhat na to, že nástup onemocnění rozpoznáme podle příznaků,“ upozorňuje primářka Oddělení nemocí očních a optometrie FNUSA MUDr. Hana Došková, Ph.D., s tím, že téměř polovina postižených do stanovení diagnózy o svém onemocnění neví.

Pravidelná oční vyšetření s měřením nitroočního tlaku tak zůstávají nejlepší cestou k prevenci nebo včasné diagnóze glaukomu, a právě k tomu chce přispět i letošní Glaukomový den ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně. Pracoviště ho pořádá již tradičně v rámci globální osvětové akce Světový týden glaukomu (9.–15. března).

Zvláště důležitá je prevence po čtyřicátém roku života. „Podle Světové glaukomové organizace trpí glaukomem jeden z dvou set lidí ve věku 40 let, ve věku 80 let pak dokonce osm z dvou set osob. Výskyt onemocnění tedy s věkem stoupá,“ vysvětluje primářka Došková. Glaukomem je v současnosti po celém světě zasaženo zhruba 76 miliónů lidí a předpokládá se, že do roku 2040 se toto číslo zvýší až za 111 milionů. Riziko výskytu tohoto onemocnění může zvyšovat genetická zátěž, významnou roli ale hraje i rasa, dioptrické vady ve smyslu krátkozrakosti a dalekozrakosti nebo sklon k nižším hodnotám krevního tlaku.

Lékaři z Oddělení nemocí očních a optometrie v rámci loňského ročníku akce změřili nitrooční tlak sto dvanácti zájemcům. „U sedmi vyšetřených jsme zjistili hodnoty výrazně přesahující horní hranice normy. Tyto pacienty jsme okamžitě objednali k dovyšetření v naší glaukomové poradně,“ vzpomíná primářka očního oddělení. Včasná diagnóza a správná léčba dokáže významně oddálit progresi onemocnění.

Samotné měření nitroočního tlaku je rychlé, bezbolestné a v rámci Glaukomového dne 14. března 2025 se na něj není nutné objednávat. Zájemci mohou od 8 do 14 hodin přijít do ambulance Oddělení nemocí očních a optometrie v 3. nadzemním podlaží budovy A (vstup z ulice Pekařská).

Dušnost není spojena pouze s onemocněním plic, upozorňují lékaři v rámci kardiologického kongresu

Lapáte po dechu při běžném úklidu nebo procházce se psem? Možná vám selhává srdce. Dušnost je jedním z hlavních příznaků závažného srdečního onemocnění, se kterým v Česku žije více než 400 tisíc pacientů. Při selhání srdce se krev začíná hromadit v plicním řečišti, což znemožňuje správné fungování plic. Problémy s dýcháním tak nemusejí vždy ukazovat pouze na nemocné plíce. Nejen o tom dnes diskutovali kardiologové na konferenci s názvem Den I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny  v Brně a LF MU. 

„Srdeční selhání je závažné onemocnění, při kterém srdce nezvládá dostávat do těla dostatečné množství krve, a ta se hromadí na nesprávných místech. Nejnápadnějším projevem nemoci je dušnost, při níž krev městná v plicním řečišti a znemožňuje plicím správné fungování,“ říká prof. MUDr. Jan Krejčí, Ph.D., přednosta I. interní kardioangiologické kliniky FNUSA a LF MU a předseda České asociace srdečního selhání České kardiologické společnosti (ČKS).

Odhalit, zda mají potíže s dechem původ v onemocnění srdce nebo plic, není vždy snadné. Malý rozdíl ale podle lékařů existuje. „U srdečního selhání se dušnost objevuje často v noci. Když pacient ulehne do postele, třeba po hodině se mu najednou zhorší dýchání. Musí se posadit, a poté se mu uleví,“ popisuje prof. Krejčí. Kromě zadýchávání jsou typickým příznakem srdečního selhání také otoky dolních končetin, přibírání na váze nebo únava.

Aktuálně v Česku se srdečním selháním žije více než 400 tisíc lidí. Do budoucna očekávají odborníci strmý nárůst počtu pacientů – v roce 2030 jich podle odhadů může být více než 600 tisíc a o deset let později už téměř 900 tisíc. Důvodem je kromě nezdravého životního stylu Čechů zejména stárnutí populace. „Věk je jedním z nejdůležitějších rizikových faktorů. Z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR víme, že až 25 % lidí starších 75 let může čelit srdečnímu selhání. Ohrožení jsou také lidé, kteří jsou obézní, mají cukrovku, vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol, prodělali infarkt myokardu nebo trpí onemocněním ledvin,“ přibližuje prof. Krejčí.

Navzdory tomu, že senioři patří do rizikové skupiny, není u nich srdeční selhání vždy správně diagnostikováno. „Pacienti nebo jejich lékaři mnohdy svádí zdravotní problémy na to, že jde o potíže spojené s pokročilým věkem, takže jim dále nevěnují pozornost,“ upozorňuje prof. Krejčí.

Onemocnění může mít akutní nebo chronickou podobu. „Někdy se projevuje náhle. Pacient z ničeho nic dostane těžký záchvat dušnosti, kvůli kterému musí být velmi rychle převezen do nemocnice. Obtíže se ale mohou zhoršovat i postupně, v průběhu několika let,“ říká kardiolog. Podle odborníků je proto důležité srdeční selhání zavčas odhalit. „Pokud ho správně a včas diagnostikujeme, dokážeme pomocí léčby omezit množství hospitalizací, které hrozí při náhlém zhoršení nemoci. Především starší pacienti jsou často překvapeni, v jak dobré kondici ještě mohou být, když nemoc vhodně zaléčíme,“ vysvětluje prof. Krejčí.

Díky léčebným možnostem, které mají v současnosti k dispozici, dokážou lékaři dostat většinu pacientů do stavu, v němž zvládají normálně fungovat v každodenním životě. Je ale zásadní, aby prvních několik týdnů po hospitalizaci zůstali v péči specialisty. „V ambulancích srdečního selhání pacientům pravidelně kontrolujeme a upravujeme léčbu, například modifikujeme léky na odvodnění nebo vysoký krevní tlak. Tímto způsobem jsme schopni jim výrazně ulevit, a snížit tak riziko opětovné hospitalizace,“ popisuje prof. Krejčí. Pokud pacienti po srdečním selhání na kontroly ke specialistům nechodí, hrozí jim vážné zdravotní komplikace. Asi čtvrtina z nich se vrací do nemocnic už do 30 dnů po hospitalizaci a přibližně 50 % do 6 měsíců po propuštění.

Pokud člověka začne trápit dušnost, měl by nejprve vyhledat praktického lékaře. „Ten provede test natriuretických peptidů, což je velmi senzitivní ukazatel pro odhalení příčiny dušnosti. Pokud bude jejich hladina nízká, problémy s dýcháním mají pravděpodobně jinou příčinu, například plicní onemocnění. Vysoká hladina naopak svědčí pro možné srdeční selhání. V těchto případech by praktický lékař měl pacienta odeslat ke kardiologovi, který provede další vyšetření a případně zahájí léčbu,“ dodává prof. Krejčí.

Více informací a jednoduchý test příznaků srdečního selhání lze najít na www.srdcedycha.cz nebo na webu České kardiologické společnosti.

Dušnost není spojena pouze s onemocněním plic, upozorňují lékaři v rámci kardiologického kongresu

Prof. Jan Krejčí (vpravo) zahájil Den I. interní kardioangiologické kliniky FNUSA a LF MU společně s rektorem Masarykovy univerzity prof. Martinem Barešem a ředitelem Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimilem Vajdákem

Svou sekci měly v rámci kardiologického kongresu i zdravotní sestry

FNUSA částečně obnovuje návštěvy

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně částečně obnovuje návštěvy na lůžkových odděleních. Hospitalizované pacienty bude možné navštěvovat dva dny v týdnu, a to vždy ve středu a neděli od 14:00 do 18:00 hodin, na Doléčovacím a rehabilitačním oddělení a Klinice tělovýchovného lékařství a rehabilitace pak od 15 do 17 hodin. První návštěvní hodiny se uskuteční již tuto středu, tedy 5. března 2025. 

Vzhledem k přetrvávajícímu výskytu chřipky by návštěvníci po dobu pobytu na oddělení měli mít nasazený respirátor třídy FFP2 a dbát zvýšeného hygienického režimu, který vyžaduje desinfekci rukou. Zároveň žádáme, aby lidé za svými blízkými chodili pouze v případě, že se cítí zcela zdraví.

Děkujeme za respektování opatření.

Návštěvy FNUSA 4.3.2025

,

Evropské referenční sítě pomáhají pacientům se vzácnými onemocněními napříč Evropou. FNUSA je zapojená hned do tří

Vzácných onemocnění, tedy těch, která se vyskytují u méně než pěti osob z deseti tisíc, je popsaných více než šest tisíc a každý rok přibývají. Právě kvůli nízkému zastoupení v populaci mívají lidé trpící těmito nemocemi problém nejen s léčbou, která mnohdy neexistuje, ale velmi často také se samotným stanovením správné diagnózy. Pomocnou ruku nabízí Evropské referenční sítě pro vzácná onemocnění, které propojují špičkové odborníky z celé Evropy a umožňují jim při diagnóze a určování léčby spojit síly. Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně je zapojena hned do tří takových sítí.

Jednou z nich je síť EpiCARE, která se zaměřuje na diagnostiku a léčbu vzácných a komplexních epilepsií. „Epilepsie jako rozhodující symptom je popsaná u zhruba 140 onemocnění. Některá z nich jsou ale tak vzácná, že se vyskytují jenom v jednotkách v rámci celé Evropy. Mnoho pacientů tak zůstává nediagnostikováno a bez přístupu k léčbě, jelikož zkrátka ne každý neurolog má možnost se s daným typem pacienta setkat a léčit ho podle vlastních zkušeností,“ komentuje prof. Milan Brázdil, přednosta I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU, jejíž Centrum pro Epilepsie Brno je součástí sítě EpiCARE od roku 2017.

Evropské referenční sítě pro vzácná onemocnění jsou důležité nejen pro pacienty, kterým dávají větší naději efektivní léčbu, ale také pro vědu a výzkum. „Naším cílem je, aby co nejvíce pacientů žilo bez epileptických záchvatů. Sdílení informací s kolegy v zahraničí nám pomáhá i s ohledem na další rozvoj medicíny – u některých vzácných epilepsií může být pro výzkum klíčové, aby se spojilo vícero epileptologických center a spolu se podívali na dostatečný počet podobných pacientů,“ zdůrazňuje význam sítí prof. Brázdil.

I. neurologická klinika Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU figuruje v evropských referenčních sítích ještě jednou, konkrétně v ERN RND (Rare Neurological Disorders). V rámci této komunikační linky mezi evropskými odbornými pracovišti mohou naději na stanovení správné diagnózy hledat pacienti se vzácnými neurodegenerativními nemocemi, například multisystémovou atrofií, cerebelární ataxií či vzácnými typy demencí, jako je třeba demence s Lewyho tělísky.

Poslední sítí, jejíž součástí jsou odborníci z naší fakultní nemocnice, je ERN-Skin. Jak název napovídá, tato struktura sdružuje informace o pacientech se vzácnými dermatologickými onemocněními. „Naše centrum je aktivně zapojeno do skupiny řešící autoimunitní bulózní dermatózy a závažné, život ohrožující polékové reakce typu toxické epidermální nekrolýzy a Stevens-Johnsonova syndromu,“ upřesňuje vedoucí lékařka Centra pro vzácná kožní onemocnění při I. dermatovenerologické klinice FNUSA a LF MU MUDr. Eva Březinová, Ph.D.

Na světě žije téměř 300 milionů lidí se vzácným onemocněním. V Evropě je to kolem 30 milionů, v Česku půl milionu. Na jejich těžkou situaci každoročně upozorňuje poslední únorový den, letos s podtitulem „Aby nikdo nezůstal stranou“. Právě pocit vyloučení, neporozumění a společenské izolace je totiž bohužel častým doprovodným jevem k už tak obtížné zdravotní situaci pacientů. Překonat tyto překážky v tuzemsku pomáhá Česká asociace pro vzácná onemocnění, která mimo jiné provozuje Help linku. Na e-mail help@vzacna-onemocneni.cz se ve složitých případech a situacích mohou obracet pacienti i lékaři, kteří potřebují konzultaci nebo propojení s dalšími odborníky.

Evropské referenční sítě pomáhají pacientům se vzácnými onemocněními napříč Evropou. FNUSA je zapojená hned do tří

Zemřel doc. MUDr. Pavel Janíček, CSc., emeritní přednosta I. ortopedické kliniky

Zemřel doc. MUDr. Pavel Janíček, CSc., emeritní přednosta I. ortopedické kliniky

S lítostí oznamujeme, že nás v pondělí 24. února 2025 navždy opustil emeritní přednosta I. ortopedické kliniky Lékařské fakulty Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity doc. MUDr. Pavel Janíček, CSc.

Pan docent se narodil v Hradčanech, malé vesničce u Tišnova, se kterou je spojeno jeho dětství. Po promoci v roce 1977 pracoval střídavě na ortopedických klinikách v Brně. Kandidátskou práci pod vedením profesora Vlacha obhájil v roce 1986. Habilitoval s prací týkající se onkologické problematiky a se vzpomínkou na doc. Bozděcha v roce 1998. V roce 1999 se ujal vedení I. ortopedické kliniky, nejstaršího ortopedického pracoviště na Moravě, kterou vedl do roku 2017.

Publikoval a odpřednášel více než 200 odborných prací a příspěvků. Byl členem mezinárodních ortopedických společností, členem výboru ČSOT, členem oborových komisí a redakčních rad odborných ortopedických periodik.

Svou profesní kariéru spojil docent Janíček s nelehkou a nepříliš vděčnou problematikou onkologické ortopedie. Zejména díky jeho úsilí se I. ortopedická klinika stala na tomto poli uznávaným pracovištěm nejen v republikovém, ale i evropském měřítku.

Pan docent se kromě nesčetných operací pacientů s onkoortopedickým onemocněním aktivně podílel na výuce jak pregraduální, tak v postgraduální oblasti. Vychoval řadu dalších skvělých ortopedů a byl známý na jedné straně svou přísností a druhé straně svým laskavým přístupem, kterým dokázal přecházet drobné nedostatky svých spolupracovníků.

Čest jeho památce!

Za kolektiv I. ortopedické kliniky

doc. MUDr. Tomáš Tomáš, Ph.D.
přednosta I. ortopedické kliniky FNUSA a LF MU

 

,

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně restartovala program robotické chirurgie

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně byla jedním z prvních pracovišť provozujících robotickou chirurgii v rámci České republiky. Díky nákupu moderního robotického operačního systému Da Vinci Xi v loňském roce se robotický program v nemocnici opět obnovil a lékaři mají na svém kontě již několik stovek operací. Dnes v přímém přenosu z operačního sálu před zraky novinářů odstranili nádor ledviny, jeden z častých výkonů prováděných touto metodou.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně se v roce 2005 stala společně s Nemocnicí na Homolce účastníkem pilotního projektu robotické chirurgie v České republice. Po nezbytném proškolení týmu operatérů proběhla první operace v květnu roku 2006, od té doby se do roku 2013 uskutečnilo bezmála šest set operací.

Nákup nejmodernějšího systému dostupného na evropském trhu – Da Vinci Xi – znamená obnovení robotického operativy na nejvyšší úrovni. Přináší řadu výhod pro pacienty i lékaře, umožňuje mimořádně přesnou chirurgickou práci, čímž snižuje riziko chyb a poškození okolních tkání, například v důsledku třesu rukou. Výrazně k tomu přispívá také 3D zobrazení operačního pole, které lékařům usnadňuje orientaci v operované oblasti. Díky flexibilním robotickým nástrojům se navíc chirurgové snadněji dostanou i k obtížně přístupným místům.

Pro pacienta tato metoda znamená nižší riziko infekcí a krvácení, rychlejší a snazší rekonvalescenci a zároveň menší jizvy. „Díky této modernizaci můžeme pacientům naší fakultní nemocnice nabízet lepší a funkčnější výsledky při kratší hospitalizaci, tedy rychlejší návrat do plnohodnotného života. Efektivnější způsob léčby je výhodný také pro provoz nemocnice,“ uvedl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Vlastimil Vajdák. Využití robotického operačního systému totiž umožňuje například nižší vytížení personálu – zatímco u klasické nebo laparoskopické operace je potřeba tří chirurgů, s robotem mohou operovat už dva lékaři.

Tak tomu bylo také v případě dnešní operace, kterou bylo díky moderní technologii možné v přímém přenosu sledovat v přednáškovém sálu nemocnice. „Hlavní operatér ovládá operační konzoli, tedy sedí vpovzdálí a operační ramena robota řídí virtuálně pomocí joysticků a pedálů. U pacienta potom po celou dobu výkonu stojí chirurg asistent, který dohlíží na průběh operace a pomocí asistentského portu operujícímu lékaři pomáhá například s odběrem odoperované tkáně, odsáváním krve, čištěním kamery a podobně,“ popsal urolog MUDr. Igor Dolan, Ph.D., který celý výkon pro přihlížející v přednáškovém sále komentoval. Šlo o operaci, při které byl pacientce odstraněn šestadvacetimilimetrový nádor ledviny. Chirurgové mohli díky moderní technologii odstranit co nejmenší část orgánu, tedy pouze tumor a nejbližší tkáň. To, zda byl nádor odstraněn kompletně, potvrdí histologie.

V současné době je robotický operační systém ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně využíván nejvíce právě pro onkologické urologické operace, dále pro chirurgické operace v oblasti pánve a břicha. V plánu je také rozšíření robotické chirurgie pro operativní léčbu refluxních onemocnění a brániční kýly a také gynekologická jednodenní chirurgie.

MUDr. Igor Dolan, Ph.D., který operaci komentoval přihlížejícím v přednáškovém sále, spolu s operujícím chirurgem prim. MUDr. Petrem Filipenským, Ph.D., a asistujícím chirurgem MUDr. Filipem Gistlem.