Mezinárodní centrum klinického výzkumu (ICRC), společné pracoviště Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, hostilo ve čtvrtek 11. července delegaci z Filipín. Tamní senátor Robinhood Padilla předkládá návrh zákona o legalizaci konopí pro léčebné účely. Do brněnské nemocnice a výzkumného centra se přijel inspirovat a načerpat nové poznatky o výzkumu léčebného konopí i samotné léčbě.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně je považovaná za českého průkopníka nejen v oblasti léčby konopím, ale také v samotném výzkumu této rostliny. Měsíčně jsou konopné tobolky předepisovány stovkám pacientů, nejčastěji jde o lidi trpící chronickou bolestí, převážně zad nebo kloubů. Konopí zdejší lékaři předepisují už několik let, před pár týdny se však nemocnice stala samostatnou i z hlediska produkce a výroby léků.

Jako místo pro inspiraci a vzdělávání se v problematice si ji vybral filipínský senátor Robinhood Padilla, který místnímu parlamentu předkládá návrh zákona o legalizaci léčebného konopí. Osmičlennou delegaci z Filipín přivítal ředitel FNUSA Vlastimil Vajdák, veškeré aspekty výzkumu konopí na zdejším Mezinárodním centru klinického výzkumu i výroby konopných tobolek následně představil výzkumník Václav Trojan, objasnil i českou legislativu týkající se použití konopí pro léčebné účely.

U teoretických poznatků to však nezůstalo, zahraniční návštěva zavítala do pěstírny ICRC a prohlédla si laboratoře Farmaceutické fakulty Masarykovy univerzity, na které se nově otevřel kurz celoživotního vzdělávání Konopí a konopné produkty ve zdraví a nemoci.

Delegace se setkala i s pacientem, kterému byla léčba konopnými tobolkami předepsána, zajímala se o praktické aspekty léčby, jestli a jakým způsobem ovlivňují léky jeho běžný život. Obsažené THC je totiž jednou z látek, na kterou se testují třeba řidiči během dopravních kontrol. „Naši lékaři se ve svých ordinacích často setkávali s dotazem, jestli budou moci při trvalém užívání této medikace řídit vozidlo. I na tuto problematiku jsme se ve výzkumu zaměřili, na základě našich výsledků následně vydala doporučení i Česká lékařská komora. Pokud pacient užívá konopí pro léčebné účely pod lékařským dohledem v malé dávce na noc, není důvod odebrat řidičské oprávnění. Za volant by neměl usednout následujících 6 až 8 hodin, což odpovídá běžné době spánku dospělého člověka,“ uvádí Václav Trojan.

Průměrný obsah THC v jedné tobolce předepsané ve Fakultní nemocnici u sv. Anny je od 6 do 20 mg. „Nejde o vysoké množství. Každý z pacientů užívající konopné tobolky nosí v peněžence kartu s informacemi o své léčbě, kterou může případně předložit při kontrole,“ vysvětluje lékař Radovan Hřib, vedoucí Centra léčby bolesti Fakultní nemocnice u sv. Anny. Filipínského zákonodárce také velmi zaujal způsob financování konopné léčby v České republice. „Devadesát procent léčby hradí pojišťovna. Pacienti tak doplácejí kolem osmdesáti korun měsíčně,“ doplnil Hřib.

„Spojení léčby konopím a jeho výzkumu je pro mě velmi inspirující. Zaujalo mě, jak zde lékaři intenzivně spolupracují s vědci,“ hodnotil návštěvu ICRC senátor Robinhood Padilla. „Není to tak dlouho, co se na Filipínách začalo více mluvit o léčivých účincích konopí. Stále panují vůči této rostlině předsudky, jsme poměrně konzervativní zemí. Poznatky, které jsem načerpal nejen tady na Mezinárodním centru klinického výzkumu, jsou pro mě velmi cenné. Jsme asijská země, máme v sobě zakořeněnou důvěru v účinky léčivých rostlin, jejich využívání v praxi je u nás běžné, co se však týká léčebného konopí, učíme se od západu,“ říká.

„Abych se v problematice dále vzdělával a získal vhled do toho, jak si s legislativou ohledně léčebného konopí poradili v zahraničí, zavítal jsem také do Izraele. Myslím, že Česká republika se legislativou i výzkumem Izraeli velmi podobá, považuji ji v tomto ohledu za jednu z nejpokrokovějších zemí. Podobným způsobem bychom zákon o léčebném konopí chtěli nastavit i my,“ dodává.

Filipíny se chtějí v léčbě konopím a jeho výzkumu inspirovat v Česku. Delegace vedená senátorem navštívila brněnské ICRC

Vedoucí výzkumu konopí na ICRC Dr. Václav Trojan, filipínský senátor Robinhood Padilla a ředitel FNUSA Vlastimil Vajdák

Filipíny se chtějí v léčbě konopím a jeho výzkumu inspirovat v Česku. Delegace vedená senátorem navštívila brněnské ICRC

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně přesunula lůžkovou část Onkologicko-chirurgického oddělení do zcela nových, prosvětlených prostor v pavilonu P. Pacienti, kteří se zde léčí převážně s nádorovým onemocněním v oblasti urologického nebo zažívacího traktu, oceňují větší soukromí i moderní vybavení.

Onkologicko-chirurgické oddělení FNUSA poskytuje péči Komplexního onkologického centra, což znamená, že řada pacientů k léčbě dojíždí z různých částí republiky. „Hospitalizaci vyžadují jak nemocní z větší vzdálenosti, tak ti, kteří potřebují zaléčit případné komplikace, onkologickou terapií přinášené,“ vysvětlila primářka oddělení MUDr. Jana Katolická, Ph.D., komu je lůžková část oddělení určena.

Pacienti mají v nových prostorách k dispozici osmnáct lůžek, všechna z nich jsou polohovací. Pracoviště bylo vybaveno také injektomaty a pumpami nové generace, které zajišťují maximální bezpečnost při podávání chemoterapie.

Vzdušné a prosvětlené pokoje jsou třílůžkové, s vlastním sociálním zázemím a klimatizací. Zařízení je laděno do světlých barev. „Věříme, že přesunem do moderních prostor se významně zkvalitnilo prostředí nejen pro nemocné a jejich blízké, ale také pro personál, který díky lokaci i vybavení sesterských a lékařských pracoven může poskytovat péči maximálně efektivně,“ uvedl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimil Vajdák.

Nové lůžkové oddělení vzniklo v podstatě na zelené louce v kompletně přestavěném pavilonu P, který nemocnice znovuotevírala na konci roku 2022. Úpravy pro onkologicko-chirurgické oddělení nemocnici stály více než 13 milionů korun. Uvolněné původní prostory v budově J nabídnou možnost vybudovat lůžkovou část Oddělení geriatrické a paliativní péče, která ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně prozatím schází.

Onkologicko-chirurgické oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně vzniklo 1. dubna 2009 a vedle lůžkového oddělení disponuje také dvěma ambulancemi klinické onkologie a chemostacionářem. V loňském roce vyšetřilo téměř sedm tisíc pacientů a na lůžkové části hospitalizovalo 865 nemocných.

Pokoje s výhledem do zeleně

Každý pokoj má vlastní sociální zařízení

Sesterna

Primářka oddělení Jana Katolická a ředitel FNUSA Vlastimil Vajdák při slavnostním otevření

Primářka oddělení Jana Katolická a ředitel FNUSA Vlastimil Vajdák při slavnostním otevření

Vysoké teploty, kontakt s vodou, skupinové akce ale i ztížená hygiena. Léto zkrátka přispívá k šíření infekcí – ty oční nevyjímaje. Oční lékaři Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně v posledních měsících u pacientů evidují vyšší výskyt zánětů spojivek i infekcí v oblasti víček.

Zánět spojivek je silně infekční onemocnění, které se projevuje zarudnutím oka, svěděním a pálením, otokem, pocitem cizího tělesa, ale i slzením a výtokem. „Velmi častým spouštěčem zánětů spojivek v letních měsících bývá u dospělých i dětí koupání v řekách, rybnících a často i v bazénech,“ komentuje primářka Oddělení nemocí očních a optometrie Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Hana Došková a dodává, že pozor by si měli dát zejména každodenní nositelé kontaktních čoček. Do vody by si měli brát plavecké brýle nebo se vůbec nepotápět.

Další ohroženou skupinou jsou podle Doškové děti, u kterých zánět spojivek může doprovázet jiné, celkové infekční onemocnění, často předávané v rámci větších kolektivů, například na táborech.

Rizikové může být léto i pro osoby, které trpí na opakované záněty potních a mazových žlázek v okrajích víček – tzv. ječná a vlčí zrna. „U těchto osob může v letních horkých měsících docházet – i vlivem nadměrného pocení v obličejové části – k recidivám zánětlivých afekcí víček nebo výskytu nového onemocnění. A samozřejmě i takový zánět okrajů víček může být provázen současným zánětem spojivek,“ doplňuje oční lékařka.

V případě infekce je důležité dodržovat zvýšenou hygienu rukou a vyvarovat se kontaktu s očima, aby postižený nekontaminoval okolí. Pokud příznaky přetrvávají déle než několik dní, zhoršují se nebo jsou doprovázeny dalšími zdravotními problémy, doporučuje se vyhledat lékaře. Ten může stanovit přesnou diagnózu a doporučit další postup léčby v závislosti na přesné příčině onemocnění.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně zakoupila tři nové sanitní vozy, které už brzy budou přepravovat klienty nemocniční zdravotní dopravní služby. Jedná se o vozy typu Renault Trafic se speciální úpravou, která umožňuje snadnější přepravu pacientů s elektrickými vozíky.

Nemocnice sanitky pořídila za více než pět milionů korun s cílem uspokojit stále se zvyšující poptávku pacientů po přepravě interní zdravotní dopravní službou. Sanitky mají navíc nestandardní úpravu. „Všechny tři vozy mají odnímatelné dvě sedačky u přepážky, která odděluje řidiče od prostoru s pacienty, což poskytuje více prostoru. Ve starších sanitkách tahle možnost nebyla a hodně nám to stěžovalo práci při transportu pomůcek pacienta,“ okomentoval investici vedoucí zdravotní dopravní služby FNUSA Martin Kalmus.

Vlastní zdravotní dopravní službu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně začala provozovat v září roku 2021, o dva roky později ji pak rozšířila do nepřetržitého režimu. O převoz hrazený pojišťovnou mohou zažádat pacienti, kteří mají od lékaře příkaz ke zdravotnímu transportu. Spádovou oblastí je primárně Morava, svatoanenské sanitky je ale možné využít i na dopravu do rehabilitačních či lázeňských zařízení v jiných částech republiky.

Nové vozy typu Renault Trafic se speciální úpravou

 

Tým zdravotní dopravní služby FNUSA aktuálně hledá nové posily. „Ideální kolega by měl být komunikativní a hlavně empatický, aby se dokázal vcítit do pacientů. A pak je určitě potřeba být také trochu v kondici, jelikož ne všichni pacienti jsou dobře pohybliví, a je jim potřeba vypomoci,“ říká řidička sanitky Jana Holemá.

Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně tuto pozici zastává jako jediná žena. „Je pravda, že pacienti občas nevěří, že pojedou se mnou,“ směje se bývalá policistka, která si i po ukončení služby u bezpečnostního sboru chtěla udržet motto „pomáhat a chránit“. Za svou směnu přepraví až šestnáct pacientů a najezdí i pět set kilometrů. „Mě na té práci baví to, jak je pestrá. Každý den je jiný, každý den se setkávám s jinými příběhy,“ říká Holemá, která absolvovala rekvalifikační kurz s názvem řidič zdravotnické dopravní služby. Trvá přibližně tři měsíce a jeho součástí je i první pomoc pro krajní situace, kdy by se pacient při převozu ocitl v ohrožení života.

Jana Holemá řídí sanitky FNUSA od začátku letošního roku

Se začátkem letních prázdnin dochází ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně k některým změnám. Dotknou se těch, kteří do nemocničního areálu přijíždí autem nebo darují krev či krevní plazmu na Transfuzním oddělení FNUSA.

Dočasné zvýšení parkovného a zkrácení doby vjezdu bez poplatku

Z důvodu rozsáhlých stavebních prací a souvisejícímu úbytku parkovacích stání je Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně nucena dočasně omezit možnosti parkování přímo v areálu. Bezplatný vjezd z Mendlova náměstí bude i nadále zachován, doba pobytu se však od 1. července zkrátí z dosavadní půl hodiny na 15 minut. Toto časové okno slouží k naložení nebo vyložení pacienta.

V případě parkování v areálu si řidiči motorových vozidel připlatí – první hodina je bude stát 80 korun, každá další pak 100 korun. Lidé cestující do nemocnice mohou využívat soukromé parkoviště v přímém sousedství FNUSA, kde hodina parkování vyjde na 80 korun.

Změny pro dárce krve a krevní plazmy

Od 1. července platí nová vyhláška upravující podmínky darování krve. Změny se týkají především dárců, kteří prodělali operaci, endoskopické vyšetření, nechali se tetovat nebo si pořídili piercing. Doba, kdy po těchto výkonech nemohou darovat krev ani její složky, se zkracuje z šesti měsíců na čtyři.

Novinkou je také úprava ve vyhodnocování sexuálních rizik a změnou prošla i jedna z podmínek znemožňující darování krve nebo krevní plazmy trvale. Darovat nemohou kvůli možnému riziku přenosu variantní Creutzfeldt-Jakobovy nemoci osoby, které pobývaly ve Velké Británii v letech 1980–1996 déle než 12 měsíců.

Veškeré změny legislativy jsou zohledněny v novém dotazníku, který dárci vyplňují před každým odběrem. Prosíme proto o zvýšenou pozornost při jeho vyplňování.

Vjezd a parkování po dobu odběru je pro dárce i nadále samozřejmě zdarma.

Den lékáren, oslavovaný každoročně 20. června, je příležitostí k uznání a ocenění nezastupitelné role farmaceutů ve zdravotnickém systému. Tito odborníci nejsou jen distributory léků, ale také důležitými členy nemocničních týmů, kteří aktivně přispívají k léčbě pacientů. Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně se na péči o nemocné podílí třicet pět farmaceutů, z toho sedm klinických.

Neméně důležitou náplní Nemocniční lékárny FNUSA je zásobování nemocnice a veřejnosti léky, zdravotnickým materiálem a laboratorními chemikáliemi. Farmaceutům s tímto ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně pomáhají čtyři desítky laborantů a farmaceutických asistentů. V minulém roce pro pacienty připravili 32 tisíc léčiv a ve výdejnách lékárny zpracovali necelých 300 tisíc receptů.

Hlavním cílem letošního ročníku Dne lékáren je upozornit na nutnost celoživotního vzdělávání farmaceutů. Jde o obor, který se rychle rozvíjí, a lékárníci si tak nutně potřebují průběžně doplňovat své znalosti – ať už o nových lécích nebo aktuálních vědeckých zjištěních.

Jejich profesní cesta začíná na farmaceutické fakultě, kde kromě teoretických znalostí o samotných léčivech a jejich účincích, přípravě, interakcích nebo o legislativě ve zdravotnictví, získávají také intenzivní praxi v laboratořích a výdejnách lékáren. Nemocniční lékárna Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně se jakožto akreditované pracoviště na tomto vzdělávání podílí. „Zkušenosti a vědomosti u nás získávají studenti oborů Praktické lékárenství, Nemocniční lékárenství, Farmaceutická technologie a Klinická farmacie,“ uvádí farmaceut Marek Lžičař.

Studium pro farmaceuty získáním vysokoškolského titulu nekončí. Zapojit se v rámci povinného celoživotního vzdělávání mohou třeba do garantovaných kurzů České lékárnické komory, díky kterým získávají oprávnění poskytovat speciální poradenství a rozšířené konzultace – například k odvykání kouření nebo lékovým interakcím.

Pro tyto rozšířené služby lékárníků je ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně zřízeno Konzultační centrum NL, které nabízí kromě výše zmíněného také screening kardiovaskulárních onemocnění, diabetu nebo Alzheimerovy choroby. „V loňském roce jsme otestovali jednaosmdesát klientů na změny v krátkodobé paměti; třinácti z nich jsme na základě výsledků vypracovali posudek pro ošetřujícího lékaře doporučující další odborné vyšetření,“ říká Lžičař a doplňuje, že velký přínos vidí například i v programu zaměřeném na odvykání kouření. S tabákem nebo nikotinem díky pravidelným bezplatným konzultacím úspěšně skončí více než polovina klientů.

Konzultační centrum Nemocniční lékárny sídlí v budově S při vchodu z ulice Hybešova. Otevřeno je zájemcům v pracovní dny od 9 do 15 hodin, konzultace je ale vhodné předem domluvit na telefonním čísle 543 182 164 nebo e-mailu vydej.hybesova@fnusa.cz. Kompletní přehled o poskytovaných službách zájemci najdou na webových stránkách lékárny.

 

Inkontinence, tedy ztráta kontroly nad vyprazdňováním močového měchýře nebo střev, je častý zdravotní problém, o kterém se i přes vysokou míru výskytu v populaci příliš nehovoří. Tabu se snaží odbourat právě probíhající Světový týden kontinence, který lidi nabádá k odložení studu a řešení potíží. Účinná léčba totiž existuje. Jednou z těch vůbec nejefektivnějších je metoda sakrální neuromodulace, kterou provádí i chirurgové z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Při sakrální neuromodulaci lékaři pacientovi zavedou malý implantát, který pomocí elektrických impulzů stimuluje nervy nad kostrčí, a pomáhá tak obnovit spojení mezi mozkem a pánevním dnem. Jde o miniinvazivní zákrok, operace je však dvojfázová s rozestupem zhruba dva týdny. „První fáze je v podstatě testovací a je při ní zavedena elektroda se zevním stimulátorem ke křížovému nervu. Může probíhat v celkové i lokální anestezii, dle komfortu pacienta. Cílem této fáze je zhodnocení efektu léčby. Pokud je jednoznačný, přistoupí se ke druhé fázi – implantaci trvalého stimulátoru pod kůži na hýždích. Ta již probíhá pouze v lokální anestezii,“ popisuje lékař MUDr. Petr Vlček, Ph.D., z I. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU a upřesňuje, že v obou fázích pacienta čeká jednodenní hospitalizace.

Baterie ve stimulátoru vydrží asi sedm let, pak se vymění – podobně jako kardiostimulátor u onemocnění srdce. Od letošního června navíc na trh přichází nový typ přístroje, který vydrží bez nabití až patnáct let. „Výměna je jednoduchá, probíhá pouze v lokální anestezii. Pacienti z toho nemusí mít strach a nemusí se obávat ani jiných nepříjemností, stimulátor je v ničem nehendikepuje – mohou na magnetickou rezonanci, projdou letištní kontrolou a podobně. Intenzitu stimulace si mohou sami upravovat pomocí aplikace,“ doplňuje chirurg.

Inkontinencí, ať už moče nebo stolice, trpí asi dva miliony Čechů. Dominují starší lidé, ale problém se zdaleka netýká pouze těch. „Máme také nezletilé pacienty a asi si dovedete představit, co to dělá ve školním kolektivu. I tady umíme pomoci,“ komentuje Vlček s tím, že jeho nejmladšímu pacientovi bylo jedenáct let. S inkontinencí stolice se mnohdy potýkají pacienti po resekčních výkonech na střevech, s roztroušenou sklerózou nebo ženy s poporodními traumaty.

I. chirurgická klinika Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU byla spolu s Fakultní nemocnicí Bulovka prvními pracovišti, kde se tento typ výkonu při léčbě inkontinence stolice začal provádět. Díky dobrým výsledkům grantové studie zákrok začaly plně hradit zdravotní pojišťovny, přičemž indikační kritéria pro implantaci neurostimulátoru se nadále rozšiřují. „Velkou výhodou je zhodnocení efektu testovací fáze, který je potvrzením správné indikace před definitívní implantací,“ vysvětluje chirurg.

Aktuálně na klinice zavádějí s výbornými výsledky zhruba dva stimulátory měsíčně. Pacienti z jiných částí republiky mohou zákrok podstoupit také v dalších specializovaných centrech. Inkontinenci moči řeší střediska ve FN Motol a FN Ostrava, inkontinenci stolice pak kromě Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně také Nemocnice na Bulovce, Nemocnice Hořovice, FN Olomouc a nyní nově i FN Ostrava.

Lidé s inkontinencí by svůj problém rozhodně neměli skrývat. Důležitá je návštěva praktického lékaře, který pacienta před případnou implantací odešle k důkladnému gastroenterologickému došetření. Někdy může být řešením také rehabilitace, která je efektivní a bez rizik. „V rámci našeho centra máme indikační semináře, kde volíme optimální způsob léčby pro tuto skupinu pacientů, a je u nás možno kdykoliv konzultovat,“ doplňuje MUDr. Petr Vlček, Ph.D.

Naprostá většina kuřáků by raději nekouřila. Užívání tabáku nebo nikotinu ale není jen obyčejným zlozvykem, jde o nemoc – závislost, a pokusy o ukončení závislosti bez odborné pomoci mají jen malou šanci na úspěch. Pokud si uživatelé těchto návykových látek nechají poradit, jejich snaha může být až desetkrát úspěšnější. Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně nabízí hned dvě možnosti bezplatné pomoci.

„Přichází k nám mladí lidé, kteří si začínají uvědomovat svou závislost a obtěžuje je, lidé se zdravotními problémy, kterým bylo doporučeno přestat kouřit, ale například také senioři, kteří nechtějí svým zlozvykem ohrožovat vnoučata,“ popisuje PharmDr. Marek Lžičař, který v konzultačním centru Nemocniční lékárny pomáhá zájemcům přestat kouřit už téměř deset let.

Užívání tabáku je příčinou mnoha závažných nemocí a má nepříznivý vliv na téměř všechny tělesné systémy. Je významným rizikovým faktorem srdečního infarktu, cévní mozkové příhody, nádorových onemocnění nebo cukrovky. Plíce ale mají pozoruhodnou schopnost regenerace a každý den bez kouření zvyšuje šance na zlepšení tělesné kondice – například už po roce bez cigaret klesá riziko srdečního infarktu na polovinu ve srovnání s rizikem u kuřáka. Přestat s kouřením má proto smysl v kterékoliv životní fázi.

Fakultní nemocnice nabízí dvě varianty pomoci. Léčba je v Česku hrazena ze zdravotního pojištění, tudíž je pro zájemce zdarma. Platí pouze za léky ke zmírnění abstinenčních příznaků, většina zdravotních pojišťoven ale na tyto léky poskytuje příspěvek v rámci svých preventivních programů.

První variantou, kam se obrátit, je Centrum pro léčbu závislosti na tabáku. Funguje v ambulanci angiologie – Kardiovize na II. interní klinice FNUSA a LF MU. „Poskytujeme komplexní poradenství všem uživatelům tabáku, kteří vážně zamýšlí přestat kouřit cigarety nebo užívat alternativní tabákové a nikotinové výrobky, jako jsou například žvýkací tabák, elektronická cigareta, dýmka nebo doutník,“ uvedla koordinátorka centra Jana Jarešová.

Centrum pro léčbu závislosti na tabáku sídlí ve 3. NP budovy C1 a na schůzku se je možné objednat v pracovní dny od 8 do 15 hod. telefonicky na číslech 543 185 594 a 543 185 449, případně e-mailem na adrese infokardiovize@fnusa.cz. Druhou možností je nízkoprahové konzultační centrum Nemocniční lékárny FNUSA, které se nachází ve výdejně při vstupu z ulice Hybešova (budova S). Zájemci ho mohou navštívit v pracovní dny od 9 do 15 hodin, termín si je ale lepší sjednat předem prostřednictvím telefonu 543 182 164 nebo e-mailu vydej.hybesova@fnusa.cz.

 

Pověřenkyně pro ochranu osobních údajů Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Zuzana Ondrůjová získala ocenění Pověřenec roku 2023 v kategorii Veřejný sektor. Porota kromě kvalitního výkonu funkce ohodnotila také její osobní přístup k plnění povinností a sdílení zkušeností v rámci odborné komunity.

Soutěž organizuje Spolek pro ochranu osobních údajů a jednotlivé nominované hodnotí odborná porota, která je tvořena experty jak z privátní, tak i z veřejné sféry. „Ocenění pro mě znamená hodně, možná tím více, že bylo uděleno nezávislou porotou. Nominace se sešly dvě, od kolegů ze zdravotnictví a z advokacie. Navíc toto ocenění přišlo po sedmi letech práce v této pozici, kdy se už dostavuje určitá únava. Je to pro mě rozhodně motivační. Zpracování dat ve zdravotnictví čekají v dalších letech velké změny v souvislosti s postupující digitalizací a hlavně s příchodem evropského nařízení EHDS (European Health Data Space). Práce je to náročná, a proto své ocenění vnímám jako ocenění nejen pro sebe, ale pro všechny své kolegy pracující v tomto sektoru,“ říká Zuzana Ondrůjová.

Funkce pověřence pro ochranu osobních údajů je v nemocnicích ze zákona povinná. Tyto instituce totiž kromě běžných personálních a jiných agend zpracovávají ve velkém rozsahu také osobní údaje o zdravotním stavu pacientů, které jsou jako citlivé osobní údaje ve zvláštním režimu vyšší ochrany. Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně navíc jakožto výzkumná organizace s mezinárodním přesahem zpracovává osobní údaje pacientů i pro výzkumné účely.

„Moje role je do velké míry poradenská a částečně i kontrolní. Musím dbát na soulad procesů zpracování osobních údajů v nemocnici s požadavky právních předpisů, v tomto případě zejména s GDPR,“ říká oceněná pověřenkyně, která je od začátku roku také nemocniční ombudsmankou.

FNUSA má nejlepšího pověřence pro ochranu osobních údajů

Mgr. et Mgr. Zuzana Ondrůjová získala ocenění Pověřenec roku 2023 v kategorii Veřejný sektor

Pigmentovým změnám na kůži bychom měli věnovat intenzivní pozornost, a to nejen proto, že z nich může vzniknout jeden z nejagresivnějších nádorů – melanom. Čas v takovém případě hraje zásadní roli a i malé prodlevy mohou znamenat menší naději na vyléčení. Lékaři z I. dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU se proto opět zapojili do preventivní akce Evropský den melanomu, během které zájemcům zkontrolovali pokožku.

Dermatoskopické vyšetření podstoupilo během jednodenní akce více než šedesát zájemců, převážně žen. „Během prohlídek, které probíhaly ve třech ambulancích, jsme odhalili patnáct dysplastických névů, čtyři aktinické keratózy a jeden melanom,“ uvedla dermatoložka MUDr. Alena Vičíková. Všichni, u kterých lékaři našli podezřelé kožní změny, se mohli ihned objednat k chirurgickému odstranění.

Evropský den melanomu se koná od roku 2001. Jde o celoevropskou edukativní kampaň, která upozorňuje veřejnost na rizika melanomu a dalších kožních nádorů, jako je spinaliom a basaliom, nejčastější kožní nádor vůbec. Neméně důležité je z hlediska prevence podchycení chronických změn kůže, které ke vzniku kožních nádorů později mnohdy vedou. Nejčastěji jsou způsobeny dlouhodobou expozicí slunečnímu záření.

„Základem prevence rozvoje melanomu i jiných typů rakoviny kůže je chránit pokožku před UV paprsky. To znamená nevystavovat ji přímému působení slunce, a to zejména mezi 11. a 15. hodinou. Při delším pobytu na slunci je vždy nutné použít přípravky s ochrannými UVB i UVA filtry, přičemž důležité je i správné zvolení výšky ochranných faktorů,“ upozorňuje primář I. dermatovenerologické kliniky FNUSA a LF MU MUDr. Miroslav Nečas. Čím světlejší máme kůži a čím delší dobu jsme na slunci, tím vyšší ochranný filtr bychom měli volit.

Neméně důležité je samovyšetřování mateřských znamének a pravidelné prohlídky na dermatologii, které jsou v Česku hrazeny z veřejného zdravotního pojištění.

Dermatologové FNUSA se zapojili do Evropského dnu melanomu. Vyšetřili více než 60 zájemců