Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně je v oblasti léčebného konopí celosvětově unikátním pracovištěm. Díky vlastní pěstírně je zcela soběstačná, a protože množství vypěstovaného standardizovaného léčebného konopí převyšuje spotřebu, v nejbližší době začne nabízet tento produkt i do dalších lékáren.

Než se však výsledný produkt ve formě tobolky či masti dostane k pacientovi, je zapotřebí několik zásadních kroků. Základem produkce léčebného konopí je standardizace. „Při pěstování dodržujeme stále stejné podmínky, nutností je také to, aby všechny rostliny měly stejný genetický základ. Využíváme tak rostlinné explantáty, tedy množení rostlin ve sterilních laboratorních podmínkách,“ popsal MVDr. Ing. Václav Trojan, Ph.D., vedoucí Cannabis Facility FNUSA.

Kapacita nemocniční pěstírny je pak cca 25–30 kilogramů léčebného konopí, což je přibližně o třetinu více, než je spotřeba pacientů, kteří přichází pro své konopí do naší lékárny. Právě tyto nadbytky můžeme nabídnout i lékárnám napříč Českou republikou. „V současnosti máme k dispozici šarži léčebného konopí se středně vysokým obsahem THC, konkrétně třináct procent. Jde o nižší obsah, takže je vhodná pro pacienty, kteří začínají s léčbou. Pokud se lékař rozhodne konopí předepsat, pak je to ideální začátek,“ dodal Trojan.

Další cyklus v pěstírně je zaměřen na konopí s vyšším obsahem CBD, po kterém je vysoká poptávka od lékařů až po pacienty. Kromě zajištění léčebného konopí se Cannabis Facility FNUSA zaměřuje také na pomoc dalším pěstitelům. Konkrétně jde o testování léčebného konopí na virové onemocnění HPLV, které může znehodnotit celou produkci.

Mezi hlavní příznaky Parkinsonovy choroby patří zejména třes, ztuhlost, zpomalené pohyby, ale i přecitlivělost, ztráta schopnosti soustředit se, úzkostlivost a poruchy spánku. Tuto chronickou neurodegenerativní nemoc připomíná každoročně 11. dubna Světový den Parkinsonovy choroby. Onemocnění se bohužel nedá vyléčit, lékaři však mají k dispozici možnosti, jak zlepšit pacientům kvalitu života. Jednou z nich je i hluboká mozková stimulace (DBS), která se neustále vyvíjí a v současnosti již dokáže spolupracovat s mozkem pacienta a vybírat nejvhodnější formu terapie.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně provádí tento zákrok jako jedna ze tří pracovišť v Česku, a při realizaci této metody úzce spolupracují dvě kliniky – Neurochirurgická klinika FNUSA a LF MU a I. neurologická klinika FNUSA a LF MU.

Hluboká mozková stimulace spočívá v zavedení tenkých elektrod přímo do mozku, kde poté pomocí propojeného podkožního neurostimulátoru probíhá stimulace pacientova mozku. „Jde o přibližně pět až šest hodin trvající operaci, kde přesnost je nesmírně důležitá. Oblast v hloubi mozku, do které se elektrody zavádí, je totiž velká asi jako zrnko rýže a elektrody samotné umožňují vůli stimulace jen asi milimetr na každou stranu. Je také důležité, že při operaci pacient zůstává při vědomí a my ho můžeme monitorovat, abychom věděli, kde mají elektrody největší klinický efekt,“ popisuje přednosta Neurochirurgické kliniky Radim Jančálek.

Na konci minulého roku byl pacientovi voperován první nový typ dobíjitelného stimulátoru, který je zajímavý zejména možností adaptivní stimulace. Samozřejmostí je dobíjení na stejném principu jako mají moderní mobily či hodinky, tedy pouze přiložením nabíjecího disku přes kůži. Adaptivní stimulace znamená, že elektrody při ní dokáží přečíst elektrické impulsy pacientova mozku a samy si podle toho nastaví optimální intenzitu stimulace. To zvyšuje komfort pro pacienta a snižuje spotřebu baterie neurostimulátoru.

Úzká spolupráce s I. neurologickou klinikou, potažmo s Centrem pro abnormální pohyby a parkinsonismus, které na klinice funguje, je přitom klíčová. Ne každý pacient s Parkinsonovou chorobou je totiž pro tuto terapii vhodný, a také samotné nastavení DBS je individuální. „Každý pacient je jiný a pro každého máme k dispozici jiné řešení. Samozřejmé existuje již spousta léků, důležitá je i terapie neléková, v podobě fyzioterapie či vlastní aktivity pacienta. K hluboké mozkové stimulaci přistupujeme u přibližně třiceti pacientů ročně, většinou tehdy, kdy je běžná léková terapie již neúčinná. Odstraněním příznaků jako je třes, zpomalenost a zatuhlost se nám daří pacienty vrátit o několik let zpět a zvýšit jim kvalitu života,“ dodává primář I. neurologické kliniky Marek Baláž.

V České republice byla hluboká mozková stimulace použita u přibližně tisícovky pacientů, ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně bylo od roku 2003 operováno 355. Osmdesát procent z nich trpí Parkinsonovou chorobou, nicméně DBS se používá například také u pacientů s epilepsií.

 

 

Počet pacientů se syndromem spánkové apnoe roste. Je to dáno lepší diagnostikou, ale také stárnutím populace či vyšším výskytem obezity. „Každoročně nám přibývá přibližně čtyři sta pacientů, kteří jsou u nás léčeni pomocí přetlakové ventilace,“ potvrzuje trend MUDr. Lujza Zikmund Galková, vedoucí lékařka Kardiovaskulárního spánkového centra při I. interní kardioangiologické klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU.

Na důležitost kvalitního spánku upozorňuje Mezinárodní den zdravého spánku, který připadá na první jarní den. Jeho načasování není náhodou – díky dříve vycházejícímu slunci se lidem v těchto dnech začíná lépe vstávat, a to by měla být ideální příležitost k zamyšlení se nad vlivem spánku na kvalitu jejich života. „Ač prospíme přibližně 25 let, málokdy spánku věnujeme patřičnou pozornost. Pro celkové zdraví, zejména pak to kardiovaskulární, je přitom zcela zásadní,“ upozorňuje lékařka.

Část populace si bohužel i přes dodržování veškerých zásad spánkové hygieny v noci neodpočine. Na vině může být právě spánková apnoe, onemocnění, při kterém pacient během noci přestává opakovaně dýchat. Zástavy dechu trvají minimálně deset sekund, mnohdy ale výrazně déle – nejvíce ve spánkovém centru Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně naměřili přes dvě a půl minuty. Pauzy v dýchání se frekventovaně opakují a znemožňují kvalitní spánek.

Onemocnění má vedle fragmentace spánku řadu nepříznivých dopadů na pacientovo zdraví. „Lidé s těžkou spánkovou apnoí často mívají významné výkyvy hladiny kyslíku v krvi, tzv. desaturace, a toto velice zatěžuje jejich kardiovaskulární systém. Dochází k výkyvům tepové frekvence i krevního tlaku, což výrazně zatěžuje srdce a cévy,“ komentuje Zikmund Galková a doplňuje, že v případě neléčené apnoe jsou pacienti ohroženi infarktem myokardu, mozkovou mrtvicí a dalšími vážnými zdravotními komplikacemi.

Syndrom spánkové apnoe je často doprovázen chrápáním, ale není to pravidlem. „Nemoc se projevuje častým a opakovaným buzením s neschopností znovu usnout, probouzením se lapáním po dechu a konstantní nevyspalostí. Právě to je to, co by pacienta mělo dovést k nám,“ říká Zikmund Galková s tím, že spánková apnoe nejčastěji postihuje muže ve vyšším věku. Hlavní predispozicí je pak obezita. Ohroženi jsou ale prakticky všichni, spánkové centrum má aktuálně v péči již téměř tři tisíce pacientů z celé republiky.

Léčba u středně těžkého a těžkého stupně syndromu spánkové apnoe probíhá pomocí přetlakové ventilace, kdy pacienti spí s maskou napojenou na přístroj, vhánějící pod tlakem do jejich dýchacích cest vzduch. „Hladina kyslíku v krvi se tím často stabilizuje, pacient v klidu spí, nebudí se a většinou je již po první noci na léčbě jako znovuzrozený,“ uzavírá vedoucí lékařka Kardiovaskulárního spánkového centra FNUSA MUDr. Lujza Zikmund Galková.

Pacienti s doporučením od obvodního lékaře nebo jiného specialisty se mohou k vyšetření do spánkového centra objednávat v úterý v čase 8:30–11:00 a 12:00–13:00. Sestřička s volajícím probere jeho obtíže a domluví se na vhodné formě diagnostické noci. Vzhledem k vysokému nárůstu pacientů s podezřením na syndrom spánkové apnoe se aktuální čekací lhůta na vyšetření pohybuje mezi 3–4 měsíci.

Pravidla spánkové hygieny

1. Udržujte pravidelný spánkový režim – ulehejte do postele a probouzejte se ve stejnou dobu každý den.
2. Odpolední siesty pokud možno vynechte. Krátký odpočinek na pár minut je v pořádku, ale delší spánek může oddálit večerní usnutí.
3. Věnujte se pravidelné fyzické aktivitě – pokuste se udržovat optimální tělesnou hmotnost. Ve večerních hodinách ale upřednostněte relaxační cvičení před náročným tréninkem.
4. Najezte se před spaním včas a pijte s mírou. Před spaním se vyhněte kofeinu, alkoholu a nikotinu, silně kořeněným, pálivým, tučným jídlům a slazeným nápojům.
5. Dle možností neužívejte léky na spaní.
6. Ložnice slouží jen ke spánku a pohlavnímu životu.
7. Do postele si jděte lehnout, až když jste opravdu unavení.
8. Pokuste se nespat v poloze na zádech.
9. Po setmění ztlumte světla, minimálně hodinu před spaním vypněte všechna elektronická zařízení.
10. Vytvořte si rutinu před spaním, ideální teplota pro spánek je 18–20 °C
11. Před spaním se vyhněte stresu.