Léto s sebou přináší bohatý výběr zeleniny a ovoce, ale také menší pocit hladu a nástrahy v podobě nepravidelného stravovacího režimu, pozdně večerního grilování a litrů vychlazených kalorických nápojů. Jak se v extrémním počasí stravovat a na co si dát v letním jídelníčku pozor, radí nutriční terapeutky z Oddělení léčebné výživy Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

„Horko je zrádné tím, že často nemáme hlad. Přesto bychom měli dbát na to, abychom neopomíjeli žádnou ze tří makroživin,“ radí nutriční terapeutka Michaela Slámová. Patří mezi ně sacharidy, které jsou hlavním zdrojem energie pro organismus a obsahují je například obiloviny, brambory nebo luštěniny. Dále to jsou bílkoviny, které najdeme v mase a mléčných výrobcích, ale také v potravinách rostlinného původu, například tofu, tempehu a luštěninách. Do třetice by ve vyváženém pokrmu neměly chybět tuky. „Tuky mají termoregulační funkci, podílí se na vstřebávání vitamínů a slouží jako zásobárna energie v organismu,“ vysvětluje Slámová, proč jsou pro tělo nepostradatelné. Jejich zdrojem může být sádlo, máslo, rostlinné oleje nebo třeba ořechy.

Pozor na saláty

Neodmyslitelnou součást letní stravy představuje osvěžující zelenina, která je v této sezónně dobře dostupná. „Zelenina je důležitým zdrojem vlákniny, vitamínů a minerálních látek a její denní příjem by se měl pohybovat v rozmezí 400–500 g,“ doporučuje nutriční terapeutka Šárka Lindovská. Právě při přípravě zeleninových salátů však lidé často chybují a opomíjí pokrm nutričně vyvážit. „Pokud si pod salátem představíme pouze zeleninu a zálivku, tak ho za nutričně vyvážený určitě považovat nemůžeme. Základní pravidlo zní: zelenina + bílkoviny + sacharidy + tuky,“ zdůrazňuje terapeutka. Zeleninu je tak vhodné doplnit sýrem/kuřecím masem/vejcem (bílkoviny), pečivem/kuskusem/těstovinami (sacharidy) a zálivkou z olivového oleje a balsamicového octa (tuky).

Když přijde čas na grilování

Ke grilování nutriční terapeutky doporučují volit spíše libové druhy masa. „Co se tuku na grilu týká, určitě lidé neudělají chybu, pokud sáhnou po řepkovém oleji. Ten skýtá hned dvě výhody – jednak obsahuje optimální spektrum nenasycených mastných kyselin a jednak má vysoký bod zakouření, takže se nám při vyšších teplotách jen tak nepřepálí,“ radí Michaela Slámová.

U grilovaného sýru úskalí tkví především v tučnosti a v některých případech také v množství soli. „Obecně u sýrů platí sledovat množství tuků a vybírat light varianty, případně se s někým podělit a zmenšit tak zkonzumovanou porci,“ doporučuje Lindovská a dodává, že co ubereme na sýru, můžeme nahradit zeleninou z grilu, která je neméně chutná. Chybět by pak ani u pokrmů z grilu neměly sacharidy (pečivo, těstoviny, kuskus), které nutričně doplní celý oběd nebo večeři.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně získala jako první zdravotnická organizace na jižní Moravě oprávnění pro přípravu autologních sérových kapek (ASK). Ty se využívají při léčbě syndromu suchého oka v případech, kdy běžná léčba selhává, a speciální jsou díky výrobě z krevního séra pacienta. Do léčebného programu na jejich přípravu je tak zapojeno hned několik pracovišť v rámci fakultní nemocnice.

Za nově spuštěným programem stojí oční lékařka MUDr. Markéta Zemanová, Ph.D., kterou k myšlence vedl narůstající počet pacientů se syndromem suchého oka a především výpadek dostupných farmaceutických přípravků. „Na jaře na trhu nebylo dostatečné spektrum účinných léků pro tyto pacienty. Bylo mi líto, že jsou kvůli svým potížím často vyřazováni z běžných denních aktivit,“ vysvětluje svou motivaci oftalmoložka.

Syndrom suchého oka je multifaktoriální onemocnění povrchu oka, které má v poslední době narůstající prevalenci. Mezi příznaky patří pocit cizího tělíska nebo písku v očích, pálení, únava, tlak, bolest a diskomfort očí. Častým steskem pacientů je zhoršené vidění, světloplachost, netolerance kontaktních čoček, klimatizovaného nebo větrného a zakouřeného prostředí.

Jednou z takových pacientek a zároveň první nemocnou, která získala své autologní sérové kapky vyrobené v Nemocniční lékárně Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, je Ivana Dohnálková. „Cítila jsem se, jako bych v očích měla žiletky. Víčka se mi lepila k oku a moje potíže vygradovaly letos v únoru, kdy se u mě objevil velký zánět. Po neúspěšné léčbě několika antibiotiky jsem se setkala s paní doktorkou Zemanovou, která mi představila svůj plán,“ popisuje.

Oproti běžně dostupným umělým slzám jsou autologní sérové kapky podstatně účinnější, a navíc nemají žádné nežádoucí účinky. „Hlavní léčivou látkou je totiž vlastní sérum pacienta, které se vyfiltruje z jeho krve. Následně se v Nemocniční lékárně ve vhodném poměru rozředí a po kontrole Mikrobiologickým ústavem vydá ve zmražené formě pacientovi,“ popisuje proces Dr. Zemanová a dodává, že léčba je pro dospělé pacienty schválena SÚKL a plně hrazená zdravotní pojišťovnou.

I kvůli současnému životnímu stylu pacientů s těžkou formou syndromu suchého oka přibývá. „Nemocní nejsou vždy dobře informováni o závažnosti problému a k nám do ambulance často přicházejí až v momentě, kdy jejich nález vyžaduje chirurgickou léčbu. Určitě bych proto doporučovala řešení suchého oka neodkládat,“ radí lékařka s tím, že na Oddělení nemocí očních a optometrie Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně mají pacienti dveře vždy otevřené.

Správná a včasná léčba může pacientům značně ulevit. „Autologní sérové oční kapky používám měsíc a pozoruji velké zlepšení. Zmizelo zarudnutí bělma a nepříjemné potíže prakticky vymizely,“ pochvaluje si Ivana Dohnálková. Jako pozitivní hodnotí také fakt, že kapky stačí aplikovat 5–6x denně, zatímco kvůli volně prodejným umělým slzám musela vstávat i v noci. Z jedné várky odebraného krevního séra na Transfuzním oddělení získala kapky na čtvrt roku, poté se proces chystá zopakovat.

Vědci z celkem pěti elitních národních výzkumných ústavů zaměřených na oblast zdravotnictví spojí síly. Jejich cílem je navázat vědeckou spolupráci napříč obory, které spolu jinak obvykle nekooperují. S medicínskými experty v oborech neurologie, kardiologie, onkologie a virologie tak budou mj. kooperovat sociální vědci ze SYRI, kteří zkoumají dopady některých zdravotních charakteristik na českou společnost. Formy vzájemné spolupráci byly představeny dnes na Výroční konferenci Národního ústavu pro neurologický výzkum v Brně.

Národní výzkumné ústavy jsou v Česku novinkou, vznikly v polovině minulého roku, aby sdružily nejlepší vědce v oboru a vytvořily systémovou oporu pro orgány státní správy, kterým mají sloužit jako odborná a poradní základna. Klíčové je rovněž budování důvěry a nastavení komunikace s širokou veřejností, stejně jako zefektivnění přenosu výsledků vědy a výzkumu co nejblíže klinické praxi a běžným občanům. Jedná se o přenos osvědčeného modelu inspirovaného zahraničními zkušenostmi, který prošel v době pandemie COVID-19 celou řadou výzev a modifikací.

Na výzkumných tématech spolu budou spolupracovat vědci z Národního ústavu pro neurologický výzkum (NINR), Národního ústavu pro výzkum rakoviny (NÚVR), Národního institutu virologie a bakteriologie (NIVB), Národního institutu pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění (CarDia) a Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI). Toto propojení umožní na jedné straně nalezení společných vědeckých témat, na straně druhé také snížení administrativy a zkvalitnění komunikace se státní správou.

Národní ústav pro neurologický výzkum cílí na zvládnutí medicinských i celospolečenských výzev souvisejících s dramatickým stárnutím populace. „Hlavním tématem, na které se v této fázi projektu zaměřujeme, je problematika neurodegenerativních onemocnění, jako jsou například Alzheimerova či Parkinsonova choroba. Neurodegenerativní procesy jsou nicméně významné i pro řadu dalších neurologických onemocnění, mezi něž patří neurovývojová onemocnění, epilepsie či roztroušená skleróza,“ upřesnil ředitel NINR prof. Milan Brázdil. První výsledky společného výzkumu vědců z jedenácti institucí probíhajícího pod hlavičkou NINR byly prezentovány také na výroční konferenci.

Podle Pavla Plevky z NIVB je jedním z cílů spolupráce mezi vědci z různých oblastí nejen zvýšená informovanost veřejnosti a tím zdravotní gramotnost populace v souvislosti s šířením epidemií, ale také cílené vytváření konkrétních protiepidemických a protipandemických intervenční strategií zaměřených na potřeby jednotlivých populačních skupin. „Zajímavými tématy pro oblast spolupráce je také neutěšená situace v oblasti rozvoje antibiotické rezistence, či vliv chování různých rizikových skupin na výskyt konkrétních infekčních onemocnění,“ uvedl Plevka.

Do vzájemné spolupráce se zapojí i NÚVR. „Propojení týmů od základního po klinický výzkum, kombinace chemie, biologie a medicíny, komunikace mezi klinickými a akademickými pracovišti a neuvěřitelná řada specializací našich vědců přináší dosud nebývalý badatelský prostor,“ zmínil ředitel NÚVR prof. Aleksi Šedo a dodal, že národní ústavy mají mimořádný potenciál pro rozšíření mezinárodní spolupráce: „NÚVR letos v květnu uzavřel dohodu o spolupráci v oblasti výzkumu nádorové biologie s ‚prvoligovým‘ onkologickým pracovištěm Harvard Medical School – Dana-Farber Cancer Institute v americkém Bostonu. Tato spolupráce má význam nejen pro vlastní vědeckou práci našich národních ústavů, ale i pro inspiraci v mnoha dalších oblastech, jako jsou například sdílení dobré praxe v procesech organizace a řízení projektu, rozšiřování možností kontaktů nebo mobility doktorských studentů a postdoktorandů.“

„Cílem CarDia je přispět ke snížení výskytu obezity, cukrovky 2. typu a kardiovaskulárních komplikací, které jsou stále nejčastější příčinou mortality v České republice,“ říká vědecký koordinátor projektu CarDia  Martin Haluzík z IKEM. „Již po prvním roce projektu se daří vytvořit těsné propojení klinického a experimentálního výzkumu a díky finanční podpoře se do projektu zapojují i čeští vědci vracející se z prestižních zdravotních pracovišť jako je Národní institut zdraví v americké Bethesdě a řada dalších a prohlubují tak zapojení projektu CarDia do mezinárodního výzkumu“.

Všech pět elitních národních ústavů spojuje financování z projektu EXCELES financovaného z Národního plánu obnovy. „Všechny projekty EXCELES jsou postaveny na myšlence spolupráce excelentních vědců napříč různými institucemi. V současné době se snažíme jít s propojováním výzkumníků ještě dál a vybudovat multidisciplinární spolupráci napříč těmito projekty. Sociální vědci tak budou kooperovat s odborníky z oblasti medicíny. V současné vědě se právě takovéto typy spolupráce ukazují jako ty nejprogresivnější,“ uvedla vědecká ředitelka Národního institutu SYRI prof. Klára Šeďová.