Za účelem propojení excelentních výzkumných neurologických týmů s podobným zaměřením vznikl v červenci Národní ústav pro neurologický výzkum (NINR). Projekt financovaný z Národního plánu obnovy poběží tři a půl roku a jeho hlavním příjemcem a koordinátorem je Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. „První měsíce hodnotím jako úspěšné. Ukázalo se, že spolupráce všech jedenácti zapojených institucí a především jednotlivých výzkumníků funguje na výbornou,“ uvedl prof. MUDr. Milan Brázdil, Ph.D., přednosta I. neurologické kliniky FNUSA a LF MU a nově také hlavní řešitel celonárodního projektu NINR.

Co považujete v oblasti neurologických témat za aktuálně největší problém?  

Nepochybně neurodegenerativní onemocnění. V souvislosti s dramaticky se prodlužujícím průměrným věkem dožití a celosvětovým nárůstem jejich výskytu vzrůstá také potřeba jejich soustředěného výzkumu. Tento imperativ je o to významnější, že zdravotní a ekonomický dopad na naši společnost bude v následujících dekádách enormní. Nelze přehlédnout, že neurologické poruchy se celosvětově staly nejčastější příčinou invalidity a druhou nejčastější příčinou úmrtí.

Zmiňované neurodegenerativní choroby jsou jedním z hlavních předmětů výzkumu NINR. Co o nich víme?

Neurodegenerativní mechanismy nejsou příčinou jen známých neuropsychiatrických onemocnění, jako jsou Alzheimerova a Parkinsonova nemoc. Zásadním způsobem se uplatňují například také při rozvoji epileptogeneze, vzniku schizofrenie, u geneticky podmíněných neurovývojových poruch v dětském věku, nebo dokonce jako důsledek opakovaných traumat mozku spojených s kontaktními sporty. Jedná se o procesy s dosud nevyjasněnou etiologií a patogenezí a neexistující preventivní či kauzální terapií. Naší povinností je proto hledat a rozpoznat potenciální biomarkery neurodegenerace, abychom dokázali identifikovat ty neuropatologické procesy, které je způsobují nebo modifikují.

Téma neurodegenerace je v současné době vysoce aktuální také v souvislosti s pandemií COVID-19. Podle prvních odhadů by mohla být spojena právě s rizikem rozvoje následných neurologických a psychiatrických onemocnění…

O eventuálních dlouhodobých dopadech tohoto onemocnění na nervový systém stále mnoho nevíme, ale existují oprávněné obavy, aby podobně jako po epidemii španělské chřipky a von Economovy encefalitidy nedošlo i nyní k dalšímu nárůstu  počtu neurodegenerativních onemocnění. První výzkumy skutečně naznačují, že COVID-19 patří mezi neurotropní viry s potenciálem neurodegenerativní procesy iniciovat.

Díky NINR se výzkumu v této oblasti může věnovat koordinovaně jedenáct zapojených institucí…

Přesně tak, spojení sil nejlepších výzkumných týmů z významných univerzit a dalších institucí umožňuje maximálně využít dostupnou expertizu, efektivně sdílet a využívat stávající kohorty a nabraná data nebo například umožnit specializovaným výzkumným laboratořím provádět hodnocení dat tak, aby se práce soustředila do těchto centrálních laboratoří a neprováděla se na více místech naráz, či investovat do nákladného přístrojového vybavení, aniž by docházelo k duplicitám. Už jen taková spolupráce není málo, ale důležitým rozměrem projektu je také vznik národní autority, která bude určovat a podporovat národní politiku a strategii pro budoucnost excelentního neurologického výzkumu.

Je naděje, že v budoucnosti si medicína s neurodegenerativními onemocněními dokáže poradit?

U neurodegenerativních onemocnění běžně dochází k hromadění patologických proteinů, které se postupně šíří nervovým systémem – podobně jako u infekčních chorob. Současná věda již nabízí nástroje, kterými je možné detekovat tyto změny, což vede k rozpoznání neurodegenerativních procesů již ve stádiu nespecifických příznaků ohlašujících příchod nemoci. Národní ústav pro neurologický výzkumu proto také usiluje o zavedení podobných moderních metod do výzkumu vybraných neurologických onemocnění, a to včetně zmiňovaného postcovidového syndromu. Úzkým propojením základního a klinického výzkumu v této nesmírně důležité medicinské oblasti bude, doufejme, v budoucnosti možné dosáhnout průlomových objevů, které po převedení do klinické praxe napomohou v časné diagnostice a léčbě celé řady neurologických onemocnění, které s neurodegenerací patogeneticky souvisejí.

Jedenáct institucí spojilo síly v boji proti neurodegenerativním onemocněním

prof. MUDr. Milan Brázdil, Ph.D.

Odběrové centrum Transfuzního oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně má za sebou další rok svého fungování. Do odběrových křesel v něm usedlo téměř osm a půl tisíce dárců, kteří společně darovali skoro 3200 litrů plné krve.

„V loňském roce k nám přišlo přesně 8455 dárců krve, z toho 1081 osob u nás darovalo poprvé,“ upřesnila primářka Transfuzního oddělení FNUSA MUDr. Jarmila Celerová. „Oproti roku 2021 jsme v počtu dárců zaznamenali nárůst více než čtyřicet procent, což je skvělý výsledek a všem lidem, díky kterým jsme ho dosáhli, patří velké poděkování. Věříme, že i v roce 2023 se k nám dárci budou rádi vracet, a že se nám zároveň podaří oslovit i nové prvodárce,“ doplnila.

Do registru dárců kostní dřeně se v loňském roce ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně zapsalo 78 lidí. Nejvýraznější novinkou bylo ale rozšíření provozu o odběr a zpracování krevní plazmy. Z Krevní banky se tak na začátku května stalo plnohodnotné Transfuzní oddělení, s čímž souvisela také rozsáhlá úprava prostor a nákup přístrojového vybavení. Možnost darovat plazmu, jejíž odběr představuje pro dárce menší zátěž a může se tak opakovat častěji, přilákala do Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně celkem 177 zájemců.

Do roku 2023 Transfuzní oddělení FNUSA vstupuje s akcí nazvanou Novoroční relax, při které si dárci mohou z odběrového centra odnést voucher na zvýhodněný vstup 1+1 zdarma do wellness 4Comfort. Nabídka platí v termínu 9.–13. ledna. „Dárcovství je dobrovolné, bezpříspěvkové a primární motivací by vždy měl být dobrý pocit z pomoci druhým, rádi si ale naše dárce hýčkáme a vymýšlíme způsoby, jak jim poděkovat. V zaběhnutých tematických akcích proto plánujeme pokračovat i v tomto roce,“ uvedla Celerová.

 

Srazit nemocnému dítěti horečku sirupem či čípkem se stalo pro řadu rodičů nečekaně složitým problémem. Důvodem je masivní výpadek dětských antipyretik a analgetik, se kterým se potýkají lékárny napříč celou republikou. Farmaceuti Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně situaci řeší pomocí vlastních, individuálně připravovaných léků ve formě čípků.

Rodiče dětských pacientů v lékárnách FNUSA seženou čípky jak s ibuprofenem (60 mg a 125 mg), tak paracetamolem (100 mg). „Poptávka po těchto lécích je zvláště v tomto období, kdy se potýkáme se zvýšeným výskytem chřipky, velmi vysoká. Rozhodli jsme se proto začít připravovat čípky sami v našich prostorách, abychom alespoň částečně pokryli výpadek běžně dostupných léčiv. Denně takto připravíme více než 1000 čípků,“ uvedla vedoucí oddělení přípravy léčiv Nemocniční lékárny Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Mgr. Monika Pecháčková.

Ministerstvo zdravotnictví České republiky oznámilo, že se mu společně se Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) podařilo vyjednat dodávku 300 tisíc balení sirupu s obsahem ibuprofenu, která by měla dorazit do lékáren ještě před Vánocemi.

Očkovací centrum Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně bude do konce roku v provozu pouze v pátek 16. 12. a 23. 12. 2022 od 7:30 do 15:00. Zájemci o vakcínu proti nemoci COVID-19 se tak mohou v letošním roce dostavit pouze ve dvou termínech, neboť v týdnu 26. 12. 2022 – 1. 1. 2023 je očkování zcela zrušeno.

Děkujeme za pochopení.

 Termíny očkování proti COVID-19 do konce roku

„Nemoci tu budou, ať chci nebo ne. Můžu to ignorovat nebo pro pacienty něco udělat,“ říká šestadvacetiletá dobrovolnice Nikola Trochtová. Za pacienty Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně dojíždí kdykoliv, kdy je to pro ni možné, až z Ivanovic na Hané. V rámci dobrovolnického programu DobroCentrum u sv. Anny navštěvuje nemocné v těžkém stavu i ty, kterým zdravotní stav umožňuje třeba výtvarně tvořit. Přečtěte si při příležitosti dnešního Mezinárodního dne dobrovolníků její vyprávění o pomoci druhým. 

Jste vystudovaná ajťačka, jak jste se k pomoci v sociální oblasti dostala?

Začala jsem pomáhat jedné paní po propuštění z nemocnice. Potom jsem se zapojila do projektu Diakonie Návštěvy proti samotě a pomáhala manželskému páru špatně se pohybujících seniorů, aby se dostali ven. Pak  jsem se přihlásila do DobroCentra u sv. Anny, ale kvůli covidu jsem stihla pouze pohovor, než se uzavřela oddělení. Tam jsem pak začala docházet v září 2021 a od té doby dobrovolničím pravidelně.

Proč jste se rozhodla, že budete pomáhat?

To je strašně jednoduché, mě to zkrátka baví.  Už to dělám jako jakýkoliv jiný koníček. Jestli tam je něco smysluplného, to já nevím, ale mně to sobecky přináší radost. A jsem strašně vděčná, že tato možnost dobrovolničení u sv. Anny existuje.

Prošla jste i výcvikem dlouhodobého dobrovolníka, který individuálně dochází na návštěvy za pacienty na lůžková oddělení. Jak s pacienty navazujete kontakt a vznikají třeba i nějaké hlubší vazby, vidíte se vícekrát?

Docházím na neurochirurgickou JIP, kde se pacienti rychle střídají. Jednou jsem se tam setkala s kamarádem, poprvé jsme se nepoznali, kvůli nádoru oslepl. Ležel tam pět týdnů, tak s tím jsem se viděla víckrát, jinak sestřičky většinou pacienty znají, ví, za kým mě mají poslat. Prosondují to a já už jdu jen na tip za konkrétními lidmi, kteří mají zájem. Také chodím na Doléčovací a rehabilitační oddělení, kde pacienti leží měsíce, tam je snazší ten vztah navázat, ale snažím se, aby bylo jasně vidět, že jsem jen dobrovolník.

Jak samotné setkání s pacientem probíhá?

Na té JIPce nic moc jiného než povídání si nelze. Někdy pacientům čtu, teď jsem si kvůli tomu pořídila čtečku. Poptávala jsem ji z druhé ruky a původní majitelka byla tak hodná, že mi ji přenechala zadarmo, když zjistila, za jakým to je účelem. Většinou to ale je o tom povídání. Je to kolikrát taková zpovědní chvilka, někteří pacienti jsou na tom opravdu špatně. Neví, co bude za den, natož za týden.

Musí to být dost psychicky náročné i pro vás…

To říká každý, ale můžu buď být doma a ignorovat to, nebo tam zkusit jít a něco dělat. Mně přijde lepší ta druhá varianta. Bude se to dít, ať už chci, nebo ne, tomu nezabráním. Takto můžu nemocným ten čas v nemocnici alespoň zpříjemnit, i když je to třeba jen čtení bible. Někteří si chtějí jen postěžovat. Pacientovi neuleví, když mu budu dávat svou zpětnou vazbu nebo názor, ale když ho vyslechnu. Tak sedím a poslouchám. Někdy je nejlepší mlčet.

Zažila jste nějaký osud, který pro vás byl opravdu silný?

Silné pro mě bylo, když mě poslali k mladé postižené dívce, která byla slepá, a v nemocnici s ní byla 24 hodin denně maminka. Byla prakticky dítě. A když jsem je viděla i s tou maminkou, tak to bylo nad mé síly, ale brečet jsem nemohla. Byla milá, veselá, všechno brala s humorem, tak jsem ji chvíli pohlídala, aby si maminka mohla odskočit na nákup. Tohle mě vzalo, protože si člověk říká, co z toho života má, a zároveň jak strašně náročné to musí být i pro tu maminku, pro celou rodinu.

Angažujete se také na jednorázových akcích, které dobrovolníci pořádají, například výtvarných dílničkách…

Ano, našila jsem například tašky, na které jsme potom s pacienty malovali. Tento formát se dost uchytil, takže jsem po volných chvílích ušila už asi padesát tašek a pokračuji. Sháníme látky, kde se dá.

Dobrovolnice FNUSA: Pomáhat může každý. Kdo říká, že ne, ten to nezkusil

Pro tyto účely DobroCentrum pořádá i pravidelné sbírky výtvarných potřeb…

Máme jednak číslo účtu, kam nám lidé v případě zájmu můžou poslat peníze, ze kterých výtvarné potřeby nakupujeme, ale většinou čerpáme právě z veřejných sbírek věcí ke tvoření, které už lidé nepotřebují. Pokud by měl někdo doma plonkové barvy, papíry, svíčky, samolepky a podobně, budeme moc rádi, pokud by nás tím obdaroval.

Doporučila byste lidem, kteří třeba přemýšlí o dobrovolničení v nemocnici, aby do toho šli?

Já bych to doporučila minimálně zkusit. Přirovnala bych to třeba k tomu, když prarodiče hlídají vnoučata – je to pro ně občas asi náročné, ale nabije je to energií. Každého jinak, ale je tam to vyvážení vynaloženého úsilí, člověk za to dostane něco zpět. Takže bych to zkusila, nikoho to dopředu na další spolupráce nezavazuje. Není ani potřeba chodit pravidelně na oddělení, stačí třeba jednou za čas pomoci na jednorázových akcích. Strašně nerada slyším, když někdo říká, že by to nemohl dělat.  Když jde člověk pomoci například na dílničky, tak tam se nesetkává se smutnými příběhy, právě naopak vidí, jak ten pacient u tvoření ožívá.

Měl by člověk, co zvažuje dobrovolničení v nemocnici, mít nějaké predispozice, schopnosti?

Já myslím, že ten, co má chuť to zkusit, už má všechno, co potřebuje. Zbytek se naučí. Komunikace s pacienty je samozřejmě v něčem trochu specifická, ale to si zájemci všechno natrénují při vstupním školení. A pokud by se zájemce o dobrovolničení necítil na setkávání s pacienty, tak se dá pomoci i z domu. Třeba právě přípravou „polotovarů“ na dílničky, může dělat přáníčka… Těch možností je spousta.

Takže ani argument, že člověk nemá čas v konkrétní dobu, neplatí…

Přesně tak, akce fungují tak, že paní koordinátorka obešle databázi dobrovolníků a přihlásí se ten, kdo zrovna může. V případě návštěv na odděleních by měla být dodržována určitá pravidelnost, ale pokud má zájemce jen omezené časové možnosti, může v dobrovolnickém programu najít formu pomoci, která bude vyhovovat jemu. Hodí se každá ruka, nás aktivních dobrovolníků je aktuálně málo.

Tak věřím, že vaše nadšení někoho chytne. ☺ 

Už jsem „ukecala“ jednoho kamaráda a nakonec uznal, že mu to dělá radost, když může pacienty rozveselit na akcích. Tak to udělalo radost i mně. Chápu, že když někomu vyprávím, že chodím na neurochirurgickou JIPku, zní to trochu děsivě, ale opravdu se dá najít vyhovující způsob pomoci pro každého.

Nikola chodí pravidelně za pacienty neurochirurgické JIP.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně ročně vyprodukuje více než dvě stě tun nebezpečného odpadu, který musí být likvidován spalováním ve speciálně určených spalovnách. Snížit zátěž pro životní prostředí i náklady na jeho zpracování, a to až o sedmdesát procent, nemocnici pomůže nová dekontaminační jednotka.

Zařízení umožní zpracovat použité jehly, krevní konzervy, ochranné pomůcky, obvazy a další infekční odpad tak, že se s ním nebude muset dále nakládat jako s nebezpečným. Výrazně se zmenší také objem a hmotnost finálního odpadu, který se navíc může dále energeticky využít například jako palivo pro cementárny nebo pro zařízení TAP (tuhá alternativní paliva).

Dekontaminační jednotka se skládá z jednoho uzavřeného zařízení, do kterého se vkládá nebezpečný zdravotní odpad. „Stroj jej nejprve mechanicky zpracuje pomocí rotačních nožů, které dosahují rychlosti až patnáct set otáček za minutu, a díky následnému mikrovlnnému záření jej dekontaminuje dle požadavků nejpřísnějších evropských norem. Odpad je v této fázi vystaven teplotě přes sto deset stupňů Celsia,“ popsala proces vedoucí Odboru správy budov a provozu FNUSA Petra Böhmová a doplnila, že celý cyklus zabere zhruba půl hodiny a je počítačově monitorován a řízen.

Nová francouzská technologie je schválená Státním zdravotním ústavem a obdobná zařízení už fungují v některých dalších českých i evropských zdravotnických zařízeních. Náklady na pořízení a zprovoznění dekontaminační jednotky přesáhly osm milionů korun. Celý projekt je spolufinancován Evropskou unií z Fondu soudržnosti v rámci Operačního programu Životní prostředí.

I když je užívání léčebného konopí legalizováno v mnoha zemích, stále se objevuje mnoho protichůdných informací, týkajících se bezpečnosti jeho užívání. Na jednu z nich – konkrétně kombinaci užívání lékařského konopí a řízení motorového vozidla, se ve svém výzkumu zaměřili odborníci z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Předepisování léčebného konopí je čím dál tím častější a týká se zejména pacientů s chronickou bolestí, kteří jsou rezistentní vůči konvenční léčbě. Jedna z účinných látek je také psychoaktivní delta-9- tetrahydrokanabinol, tedy velmi známé THC. Právě THC je jednou z omamných látek, na které se testují řidiči během dopravních kontrol vozidla, po dopravních nehodách apod. Povolená hodnota je přitom velmi nízká, bez postihu je možné mít v krvi pouze 2 ng/ml, od 10 ng/ml jde již o trestný čin.

Rozhodnutí o zaměření výzkumu přitom nebyla nahodilá záležitost. „Tento výzkum jsme realizovali na základě dotazů od našich pacientů. Zajímalo je, jestli předepsaná léčba nemá významný vliv na každodenní činnosti, zejména na řízení,“ uvedl první autor studie MVDr. Ing. Václav Trojan, Ph.D. vedoucí Cannabis Facility Mezinárodního centra klinického výzkumu.

Studie si tedy dala za úkol vyhodnotit koncentraci THC v krvi a ve slinách po perorálním podání léčebného konopí a zejména zhodnotit dobu potřebnou k poklesu hladiny THC pod hodnotu 2 ng/ml, kdy je z pohledu zákona řízení legální. „Studie se zúčastnilo dvacet pacientů s chronickou bolestí, kteří dlouhodobě užívají léčebné konopí,“ uvedl MUDr. Radovan Hřib z Centra léčby bolesti Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Pacienti byli pro potřeby výzkumu rozděleni do dvou skupin, přičemž každé byly aplikovány rozdílné dávky léčebného konopí, konkrétně želatinové tobolky o hmotnosti 62,5 miligramů a 125 miligramů. U všech pacientů bylo přitom hodnoceno množství THC ve slinách a krvi v předem definovaných časových intervalech před a po podání dávky. „Hladiny THC ve slinách byly zjištěny nulové u obou skupin ve všech časových intervalech,“ řekl MVDr. Ing. Václav Trojan, Ph.D.

Hodnocení hladiny THC v krvi bylo prováděno na Ústavu soudního lékařství FNUSA. Na základě výsledků tohoto sledování vydalo doporučení také představenstvo České lékařské komory. Z něj vyplývá, že pokud pacient užívá konopí pro léčebné účely pod lékařským dohledem, v malé dávce na noc, není důvod podat podnět k odebrání řidičského oprávnění za splnění následujících podmínek: zákaz řízení motorového vozidla pacientem bezprostředně po požití léčebního konopí a v době cca 6 – 8 hodin poté; neřídit motorové vozidlo i po uplynutí této doby, pokud se pacient cítí být pod vlivem návykové látky.

„Toto doporučení bylo vydáno na základě ústního sdělení výsledků naší studie, jejíž výsledky vyšly letos v září také v odborném vědeckém časopise,“ dodal MUDr. Radovan Hřib.

Užívání léčebného konopí a jeho vliv na schopnost řídit vozidlo

Moderní hemodialyzační středisko, rozšířená pneumologická ambulance s bronchoskopickým sálkem i prostor pro další rozvoj nemocnice. Kompletně zrekonstruovaný pavilon P nabídne pacientům i personálu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně odpovídající zázemí s vysokým komfortem užívání.

Padesát let starý objekt budovy P byl zrekonstruován od dispozičních úprav přes zdravo-technické instalace, vytápění a rozvody chladu i elektrické rozvody až po obvodový plášť, u kterého byly zlepšeny také tepelně-izolační vlastnosti. Celková modernizace budovy vyšla na necelých 61 milionů korun a byla financována z projektu IROP REACT-EU.

První dvě poschodí zrekonstruované budovy patří hemodialyzačnímu středisku, které vzniklo sloučením dvou doposud od sebe vzdálených pracovišť. Větší prostory navíc umožnily navýšit kapacitu dialyzačních lůžek o dvě na celkových osmnáct, což umožní nárůst počtu dialyzovaných pacientů až na 280.

Vybudována byla také samostatná peritoneální, nefrologická a transplantační ambulance. „Celé centrum je bezbariérové a dialyzační sály plně vybavené váhovými lůžky i zabudovanou podlahovou váhou,“ uvedla vedoucí lékařka hemodialyzačního pracoviště II. interní kliniky FNUSA a LF MU MUDr. Petra Strnadová s tím, že váha je důležitý indikátor pro dosažení optimálního stavu hydratace pacienta.

Novinkou je také centrální příprava a rozvod dialyzačního koncentrátu. „Doposud se několikalitrové kanystry s dialyzačním roztokem ručně přenášely k lůžku pacienta, nyní bude k dispozici rozvod, což ušetří čas a práci personálu,“ popsala MUDr. Strnadová. „Nové řešení bude mít také příznivý ekonomický dopad, jelikož umožní ředění dialyzačních roztoků přímo na pracovišti a nebude je tak nutné dovážet od výrobce,“ doplnil obchodní náměstek FNUSA PharmDr. Filip Ovesný.

Ve třetím patře budovy P pacienti naleznou pneumologickou ambulanci, a to včetně bronchoskopického sálku a stacionáře. Přesun z již nedostatečných prostor umožní rozšíření provozu o třetí ambulanci a pacientům nabídne odpovídající prostředí s výrazně vyšším komfortem. Nově zrekonstruované zázemí plicní ambulance bude poskytovat komplexní ambulantní pneumologické zázemí plně odpovídající a v některých aspektech i překračující potřeby FNUSA.

„V posledním patře bude během následujícího roku vybudováno lůžkové oddělení pro onkochirurgickou kliniku FNUSA a LF MU. Uvolněné stávající prostory oddělení v budově J umožní vybudovat LDN jednotku, která by společně s chystaným oddělením paliativní péče měla zvýšit kvalitu poskytované následné péče ve FNUSA,“ nastínil další plány ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimil Vajdák.

FNUSA zrekonstruovala pavilon P

Pavilon P byl slavnostně otevřen za přítomnosti ministra zdravotnictví Vlastimila Válka a děkana LF MU Martina Repka.

Bronchoskopický sálek

Přibližně 95 procent všech případů cukrovky je kvalifikováno jako diabetes mellitus 2. typu, tedy varianta onemocnění, kterou je do značné míry možné odvrátit správnou prevencí. Právě na to upozorňuje každý rok Světový den diabetu, který připadá na 14. listopadu – den, kdy se roku 1891 narodil objevitel léčebných účinků inzulinu, kanadský lékař Frederick Banting.

Už dnes se hovoří o epidemii diabetu 2. typu a optimistický není ani předpokládaný vývoj výskytu onemocnění. Jednou z hlavních překážek pro zastavení nárůstu případů diabetu je skutečnost, že je pacientům onemocnění často diagnostikován až v pozdějších stadiích. Pomoci s včasným odhalováním mohou preventivní screeningové akce. „Například na zářijové Blesk Ordinaci jsme diagnostikovali jednou diabetes, v šesti případech jsme dále zaznamenali vysoké podezření na prediabetes a diabetes a celkově jsme pro pozitivní screening na odběr lačné glykémie k lékaři odeslali 64 osob,“ vypočítal MUDr. David Koupý.

Nejvyšší stupeň rizika znamená právě takzvaný prediabetes, což je mírné zvýšení hodnot glukózy nad normální hodnotu. Pacienti s touto diagnózou mají trvale vysoké riziko (až 70 %) rozvoje cukrovky 2. typu.

Hladinu cukru v krvi si lidé mohou nechat změřit na Světový den diabetu v Konzultačním centru Nemocniční lékárny Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně při východu na ulici Hybešova. „Kromě asistovaného měření glykémie a krevního tlaku nabízíme také poradenství ke správné aplikaci farmakoterapie a prevenci dlouhodobých i akutních komplikací diabetu mellitu,“ uvedl farmaceut PharmDr. Marek Lžičař, Ph.D., a doplnil, že bezplatnou službu lidé mohou využít po předchozí domluvě každý všední den a vztahuje se i na jiná onemocnění.

Podobné informace mohou tento víkend získat také návštěvníci obchodního centra Olympia Brno, kde budou studenti medicíny ze spolku IFMSA Brno pod záštitou lékařů Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity provádět měření glykemie, krevního tlaku či procenta tuku v těle a edukovat o souvisejících tématech, například zdravém životním stylu, který je pro prevenci diabetu velmi podstatný.

Řadě rizikových faktorů pro rozvoj diabetu lze totiž předcházet právě životosprávou. „Pokud se podíváme, která základní režimová opatření jsou v odborných doporučeních uváděna ke zpomalení rozvoje epidemie diabetu 2. typu, jsou to pravidelná fyzická aktivita, snaha o udržení normální váhy a zanechání kouření,“ doporučil MUDr. Petr Žák, Ph.D., vedoucí lékař Diabetologického centra při II. interní klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU.

Světovou epidemii diabetu může zpomalit včasná prevence

Vlna chřipkové epidemie se letos očekává silnější. Udeřit by měla na přelomu roku, už teď je ale vhodné nechat se očkovat. Praktiční lékaři Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně mají kromě vakcín známých z minulých let nově k dispozici také vakcínu Efluelda, která je určena speciálně pro osoby nad 65 let a je účinnější.

„Již nyní jsou patrné zvýšené záchyty chřipky v dětské populaci. Předpokládá se proto, že s určitým zpožděním se přenese i do dospělé populace,“ potvrdila primářka Oddělení praktických lékařů Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně MUDr. Ivana Bogrová, Ph.D.

Chřipku není radno podceňovat, i toto virové onemocnění může končit smrtí. Je navíc vysoce nakažlivé a snadno přenosné. Projeví se zejména prudce stoupající vysokou teplotou až kolem 39 stupňů, bolestí kloubů a svalů, dráždivým kašlem, bolestí hlavy a výraznou únavou.

Chránit se lze očkováním, na které je vhodné přijít už teď. „Očkování sice neochrání na sto procent, ale pokud se člověk nakazí, má chřipka prokazatelně mírnější průběh – nižší horečky a kratší trvání,“ upozornila Bogrová a doplnila, že imunita se rozvine zhruba po dvou týdnech od aplikace vakcíny. Očkování je doporučováno zejména rizikovým skupinám, zvážit by ho ale měli i mladí a zdraví jedinci. Chřipka je poměrně vážné, systémové onemocnění, které může vést k rozvoji závažných komplikací i u nich.

Nemocniční praktici prozatím registrují spíše průměrný zájem o vakcinaci. „Chodí převážně pacienti, kteří se nechávají očkovat každoročně. Zřejmě se na tomto vyčkávání podílí i pěkné počasí a také skutečnost, že se lidé často snaží nejprve naočkovat třetími a čtvrtými dávkami proti nemoci COVID-19 a teprve poté plánují očkování proti chřipce,“ uvedla Bogrová.

Praktici Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně předpokládají, že vakcíny proti chřipce budou aplikovat do konce roku. Chronicky nemocní pacienti a osoby nad 65 let je mají hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Bližší informace i samotné očkování podají zájemcům jejich praktiční lékaři.

Chřipka letos bude silnější. Očkování je vhodné už teď