Zkracující se dny a ubývající sluneční paprsky mají významný vliv na hladinu vitamínu D v lidském těle. Každoročně na tuto skutečnost upozorňuje Světový den vitamínu D, který připadá na 2. listopad. Déčko, označované někdy také jako kalciferol, je důležité nejen pro růst a udržení správné struktury kostí, ale také pro správné fungování imunitního systému.

„Receptory pro vitamín D se nacházejí takřka ve všech buňkách lidského těla, což svědčí o jeho zásadní a nezbytné úloze pro lidský organizmus,“ uvedl PharmDr. Marek Lžičař, vedoucí výdejny Nemocniční lékárny Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

V podzimních a zimních měsících, kdy se v našich zeměpisných šířkách se slunečními paprsky setkáváme spíše svátečně, je zvlášť vhodné dbát na příjem potravin, které vitamín D obsahují. Významné množství vitamínu D najdeme v rybím tuku, mořských rybách, ale také ve vejcích, mléku a máslu. Z neživočišných zdrojů lze doporučit kvasnice a divoce rostoucí houby, které se pak využívají i k výrobě vitamínových doplňků vhodných pro vegany.

Denní potřeba vitamínu D je v rozmezí 2,5–10 µg. „Vyšší potřebu, tedy na úrovni horního limitu, mají kojenci, děti, těhotné a kojící ženy, ale také starší lidé, kteří nepřichází tolik do styku se slunečním zářením,“ doplnil farmaceut.

Vitamín D patří do skupiny vitamínů rozpustných v tucích. S jeho nedostatkem se tak mohou potýkat lidé, kteří trpí poruchou vstřebávání tuků, například cystickou fibrózou, celilakií nebo nemocemi slinivky břišní. Nedostatek kalciferolu se projevuje poruchami pevnosti kostí, jejich sníženou mineralizací,  deformacemi kostry nebo sníženou svalovou pevností. Spojován je také s vyšším rizikem vzniku diabetu mellitu 2. typu. Naopak jeho nadbytek může vést ke zvýšenému ukládání minerálů i mimo kosti a následně kalcifikaci měkkých tkání.

Pokud si lidé nejsou jistí, zda se vitamín D v jejich jídelníčku vyskytuje v dostatečné míře, případně by jej chtěli doplnit formou potravních doplňků, mohou se přijít poradit do Konzultačního centra Nemocniční lékárny Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně při vchodu z Hybešovy ulice. Odborný personál jim tam pomůže najít vhodné řešení na míru – i podle dalších užívaných léků.

V průběhu jara 2022 získala Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a její Centrum buněčného a tkáňového inženýrství (FNUSA/LF MUNI-CTEF) vedené doc. Dr. Irenou Koutnou Ph.D. od Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) povolení vyrábět a následně podávat nová léčiva na bázi buněk a tkání pacientům po celé České republice a Evropě. Tento nový druh léčiv patří do skupiny léčivých přípravků moderní terapie (LMPT) celosvětově označovaných ATMP (Advanced therapy medicinal products) a jedná se o jeden z nejprogresivnějších léčebných přístupů současné medicíny. Tento druh léčiv je významným příslibem pro léčbu onemocnění, pro které doposud žádná efektivní terapie neexistovala.

V současné chvíli má centrum schválenou výrobu dvou skupin buněčných preparátů. Asi nejvýznamnější je skupina léčiv schopných léčit virové infekce, které se označují jako VSL (virus specifické lymfocyty). Ve speciálních superčistých, špičkově vybavených laboratořích jsou lymfocyty od vhodného dárce izolovány, namnoženy a vycvičeny k léčbě infekcí EBV (Epstein-Barrové virus), CMV (Cytomegalovirus), BKV (Polyomavirus typu I, také BK virus) či ADV (Adenovirus).

Zatím se terapie využívá pro pacienty po transplantaci kostní dřeně s nefunkční imunitou, u kterých se rozvinulo život ohrožující virové onemocnění a u kterých selhává běžná léčba antivirotiky. Tito pacienti doposud neměli žádnou jinou možnost léčby. Tento léčebný program byl nastaven ve spolupráci s Interní hematoonkologickou klinikou Fakultní nemocnice Brno pod vedením prof. MUDr Jiřího Mayera, CSc.

Bohužel v současné době neexistuje přímá možnost, jak by tato terapie mohla být proplácena ze zdravotního pojištění. „Je to zarážející, výsledky u pacientů jsou více než slibné a žádná jiná možnost pro ně není. Přesto některé zdravotní pojišťovny tuto skutečnost nereflektují,“ uvedla doc. Dr. Irena Koutná Ph.D. Z tohoto důvodu je velice těžké tuto život zachraňující terapii indikovat i v případech, kdy lze předpokládat, že pacient nakonec zemře.

V současnosti pracovníci centra provádějí testování výroby a validace dalších typů ATMP například pro léčbu nádorových onemocnění, kdy jsou buňky pacienta vycvičeny k likvidaci určitých typů nádorů (tzv. CAR-T technologie). Dále se testují preparáty, které by měly potlačit chronické zánětlivé procesy či neurodegenerativní onemocnění.

Diagnóza nevyléčitelného onemocnění, úraz s trvalými následky nebo dlouhodobá hospitalizace. Stresující a psychicky velmi náročné situace pacientům Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně pomáhá zvládnout tým klinických psychologů, kteří při příležitosti dnešního Světového dne duševního zdraví s ústředním tématem Prevence sebevražednosti vzkazují: „Nebojte si říct o pomoc.“

Oddělení klinické psychologie Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně podporuje ve zvládání subjektivního prožívání zdravotního stavu a léčby především hospitalizované pacienty, terapeutické pomoci ale mohou využívat také lidé v ambulantní péči.

„Naším cílem je pomoci pacientům zvládat úzkostné a depresivní stavy, které mohou doprovázet proces přijetí a adaptace na závažné onemocnění, ale zároveň mohou také samy o sobě podmiňovat vznik onemocnění psychosomatického charakteru,“ popsala primářka Oddělení klinických psychologů FNUSA PhDr. Zuzana Spurná, Ph.D.

Péče klinických psychologů nejčastěji zahrnuje psychoterapii a krizovou intervenci při zvládání závažných životních situací, jako je např. sdělení závažné diagnózy nebo zvládání dlouhodobé hospitalizace v nemocnici. „V průběhu psychoterapie poskytujeme pacientům bezpečný prostor, kde mohou zpracovat své emoce, ať už jde o strach, nejistotu, nebo též o vztek a podráždění,“ uvedla Spurná.

Kliničtí psychologové provádí také psychologická vyšetření, která jsou součástí diagnostiky onemocnění, pro stanovení správného léčebného postupu nebo jako součást předoperační přípravy pacientů. Jednotliví psychologové se specializují například na psychoonkologii, psychodermatologii, psychologii bolesti, poruchy spánku, poruchy příjmu potravy a další psychosomatická onemocnění.

Obrátit se na ně mohou i zaměstnanci nemocnice, a to jak v pracovních, tak i osobních záležitostech. „Ne každý řeší rád takové věci na pracovišti, ale jsme v případě potřeby kdykoliv k dispozici s nabídkou diskrétní pomoci. Pohodu na pracovištích se snažíme zlepšovat také formou seminářů a workshopů, kde se věnujeme tématům z oblasti lidské psychiky a duševního zdraví,“ uvedla primářka Spurná a doplnila, že poslední online kurz se týkal syndromu vyhoření.

Letošní houbařská sezóna do Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně přivedla již čtyři pacienty, u kterých se po konzumaci hub rozvinula otrava. Lékaři proto varují před sběrem méně známých hub i před jejich špatnou úpravou či skladováním.

Ve dvou zaznamenaných případech šlo o otravu z muchomůrky tygrované, která je snadno zaměnitelná za jedlou muchomůrku růžovku. „Průběh otravy byl u obou pacientů naštěstí lehký – zvracení, průjem, bolesti břicha, u jedné pacientky zmatenost. Léčba tak byla jen symptomatická, do druhého dne se stav upravil a houbaři mohli být propuštěni do domácího léčení,“ popsal MUDr. Vladimír Konečný, vedoucí lékař metabolické jednotky intenzivní péče II. interní kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU. První příznaky otravy se v tomto případě projevují zhruba za půl hodiny, někdy to trvá i dvě až tři hodiny po požití pokrmu. Vážné komplikace hrozí jen výjimečně.

Další dva pacienti byli hospitalizováni kvůli špatnému skladování nebo nedostatečné úpravě hub. Nikoliv fatální, ale nepříjemný problém může způsobit při nedostatečném zpracování například hřib satan a většina dalších hřibovitých hub, které obsahují termolabilní toxiny a po rozkrojení modrají. „Toxiny se adekvátně dlouhou tepelnou úpravou inaktivují. Problém však nastane, když se tyto houby suší nebo ošetří jen krátkou tepelnou úpravou. Poté se velmi záhy objevují průjmy a zvracení,“ popsal primář II. interní kliniky FNUSA a LF MU MUDr. Aleš Průcha.

Horší problém představuje skupina hub, které obsahují silné toxiny, jako jsou například amanitiny nebo faloidiny. Sem patří třeba muchomůrka zelená, ale také některé druhy malých bedel. Tyto toxiny se po vstřebání z trávicího traktu vážou na jaterní buňky a vedou k závažnému poškození jater, v nejtěžších případech k jaternímu selhání. „První příznaky se objevují relativně pozdě, osm až deset hodin po konzumaci. Otrava se začne projevovat opět nejdříve průjmy a zvracením, které vedou k těžké dehydrataci nemocného. Poté následuje zrádná „klidová fáze“, kdy se může houbař naivně domnívat, že je v pořádku. V dalším průběhu otravy však dochází k akutnímu selhání jater, poté i ledvin, a neléčená intoxikace končí smrtí mezi sedmým a devátým dnem,“ popsal Průcha.

V případě, že má pacient po požití hub jakékoliv zdravotní potíže, měl by vyhledat lékaře. Zdravotníkům pak pomůže, pokud s sebou přinese dané houby, jejich odřezky, produkt, který z nich připravil nebo biologické vzorky. Z těch je možné dohledat spóry či zbytky hub, jasně je identifikovat a zahájit adekvátní léčbu.