Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně z důvodu nepříznivé epidemické situace omezuje návštěvní dobu na lůžkových odděleních. Hospitalizované pacienty bude od pátku 29. 7. včetně možné navštěvovat dva dny v týdnu, a to v neděli a středu vždy od 14:00 do 18:00 hodin.

Návštěvníci jsou po celou dobu pobytu na oddělení povinni nosit respirátor třídy FFP2, při vstupu se vyžaduje také desinfekce rukou. Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně zároveň žádá návštěvníky, aby za svými blízkými chodili pouze v případě, že se cítí zcela zdraví.

Návštěvy se netýkají pacientů hospitalizovaných s COVID-19.

Děkujeme za respektování opatření.

FNUSA omezuje návštěvy na středu a neděli

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně zve na tradiční svatoanenskou pouť, která se letos uskuteční už v sobotu 23. července od 14:30 hodin v prostorách kaple sv. Anny. Slavnostní mše s pohoštěním při příležitosti svátku sv. Anny má v nemocnici tradici již z období před totalitou.

Mši svatou bude sloužit P. Alojz Šeliga, CM, zazpívají sestry františkánky z Grohovy, které v nemocnici v minulosti dlouhodobě působily. Pro návštěvníky bude připraveno také pohoštění – kvůli protiepidemickým hygienickým opatřením nikoliv tradiční koláčky, ale balené nanuky a káva, kterou si příchozí budou moci vypít společně s nemocničními kaplany na nádvoří. K nahlédnutí budou také alba s fotografiemi z předchozích let.

Pouť ke sv. Anně

 

Se zhoršující se epidemiologickou situací a významným šířením nákazy COVID-19 se Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně obrací na pacienty ambulantního provozu a návštěvy na lůžkových odděleních s prosbou o nošení respirátorů a dodržování dalších hygienických opatření.

Zakrytí dýchacích cest se doporučuje ve vnitřních prostorách, tedy pacientům v čekárnách a ambulancích a návštěvám po dobu pobytu na lůžkových odděleních. „Počet hospitalizovaných pacientů s nemocí COVID-19 se opět zvyšuje, chtěli bychom proto apelovat na osoby přicházející do nemocnice, ať už kvůli návštěvě lékaře nebo svých blízkých, aby se chránili použitím respirátoru. Je potřeba si uvědomit, že nemocnice je místem, kde je riziko nákazy přirozeně vysoké,“ upozornil náměstek pro lékařskou péči MUDr. Jindřich Olšovský, Ph.D. „Lidé tím kromě sebe ochrání také další pacienty, kteří se po nemocnici pohybují a se svými onemocněními mohou být velmi vulnerabilní,“ doplnil.

FNUSA ve svých vnitřních prostorách doporučuje respirátory

Nejen Brno si dnes připomíná 200 let od narození Johanna Gregora Mendela, otce genetiky, jehož teorie významně ovlivnila lidské chápání světa a postavení člověka v něm. Johann Gregor Mendel ale zastával ve svém životě několik dalších rolí – především stál v čele jednoho z největších klášterů na Moravě, byl velmi oblíbeným učitelem, uznávaným včelařem, meteorologem, šlechtitelem a v neposlední řadě krátce působil také ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně.   

Mendel 200 let: Otec genetiky působil také u sv. AnnyJohann Mendel se narodil 22. 7. 1822 (podle některých pramenů již 20. 7.) v Hynčicích na Kravařsku, v rodině rolníka Antona Mendela, jako druhé ze tří dětí.

Místní stupeň vzdělanosti představovala obecní jednotřídní škola, která poskytovala základní obecné vzdělání s přirozeným důrazem na přírodopis – příslušela k ní ovocná zahrada, sad a včelín. A do této školy chodil v letech 1831–1833 i malý Johann Mendel. Rodným jazykem mu byla němčina, ale mluvil plynně také česky.

Právě zde ho jeho učitel – farář Schreiber – zasvětil do ošetřování a roubování stromů. Když v 11 letech absolvoval základní školu, učitel spolu s jeho matkou přesvědčovali otce, aby ho poslal na studia. Ten ve svém jediném synovi viděl svého nástupce a při své chudobě mu nemohl poskytnout téměř žádné hmotné zabezpečení. Mendel nakonec v roce 1833 přišel do 3. třídy piaristické školy v Lipníku nad Bečvou, odkud přešel na gymnázium v Opavě.

I přes těžkou životní zkoušku – otec zůstal po úrazu v lese invalidní a rodiče mu nemohli posílat už tak sporé prostředky (vypomáhal si doučováním spolužáků) – se mu podařilo v roce 1840 ukončit gymnaziální studium s vynikajícím prospěchem. Téhož roku se zapsal ke studiu na Filozofickém ústavu c. k. Františkovy univerzity (nyní Univerzita Palackého), k tehdejšímu nezbytnému předstupni pro vlastní studium univerzitní. Johannovo zdraví se dostalo do vážné situace jak před 2 lety, opět kvůli nedostatku financí. Ve svém vlastním životopise napsal: „Pokoušel jsem se v Olomouci opětovně nabídnout své služby jako soukromý učitel, ale všechno mé usilování zůstalo pro nedostatek přátel a doporučení bezvýsledné. Zármutek ze zklamaných nadějí a strach ze smutné vyhlídky, kterou mi nabízela budoucnost, působily tehdy tak silně, že jsem onemocněl a musel strávit jeden rok u svých rodičů.“

Řešení přineslo šlechetné gesto jeho mladší sestry (tehdy třináctileté), která se v jeho prospěch zřekla části svého věna. Mendel na to nikdy nezapomněl, byl Terezii stále vděčný a snažil se jí tento dluh splatit. Když později jako opat nabyl jmění, vystudovali všichni 3 její synové univerzitu na jeho náklady.

Přihlásil se opakovaně do 1. ročníku a zvládnul filozofické studium v Olomouci, dále ale neviděl žádnou možnost, jak existenčně své navazující studium zajistit. Jeho olomoucký profesor matematiky F. Franz mu doporučil, aby se ucházel o přijetí do augustiniánského kláštera sv. Tomáše na Starém Brně. Učinil tak a opat kláštera Cyril Napp ho do svého konventu začátkem října 1843 přijal. Při vstupu do kláštera přijal Johann řeholní jméno Gregor (Řehoř), kterého od této chvíle užíval přednostně.

Mezi členy bratrstva ve svých 21 letech dokonale zapadl. Starobrněnský klášter mu byl pokladnicí nejen hodnot duchovních, ale i duševních a ekonomických. Zajistil Gregoru Mendelovi život bez starostí o denní chléb a navíc mu umožnil věnovat se jeho vědeckým a výzkumným zájmům.

Tak se Johann Gregor Mendel dostal na teologickou dráhu. Rokem noviciátu zahájil své studium teologie na brněnském Teologickém ústavu (1845–1848). Současně studoval i rok na brněnském Filozofickém ústavu nauku o zemědělství, ovocnářství a vinařství. 26. 12. 1846 složil slib řehole, 6. 8. 1847 byl v dominikánském kostele sv. Michala vysvěcen na kněze a ve stejném kostele sloužil 15. 8. téhož roku svou primici. Bylo mu 25 let.

Roku 1848 byl jmenován kooperátorem řádové fary svého kláštera sv. Tomáše a v tomto rámci vykonával kněžskou službu nemocným a umírajícím v blízké nemocnici u sv. Anny na Pekařské ulici. Netrvalo to však ani rok. Opat Napp poznal, že tato psychicky velmi náročná služba přetěžuje jeho citlivou nervovou soustavu a přináší mu neurotické potíže.

„Jak rád vykonával skutky milosrdenství! Navštěvoval nemocné. Nezřídka usedl na pelest u lůžka u mužů, kteří byli neúprosně zasvěceni tuberkulose, a tím i zániku, ač byli ještě v plné životní síle. Dívával se do jejich prosebných očí. Cítil, že by měl přece odpovídati na úzkostné otázky, že musí nalézti zmírňující slova uklidnění a že jako kněz musí věděti více než lékaři, kteří se zajímají v prvé řadě o tělesnou schránku svého pacienta, a cítil, že tu nemůže pomoci.

Jednou večer seděl ve své cele. Odpoledne jej zavolali k umírajícímu. Mladá paní, ani ne třicetiletá, jež dala život pěti dítkám, ležela v posledním stadiu tuberkulosy. Bránila se poslednímu vydechnutí. A stále ještě věřila, že se vyléčí a že se zbaví souchotin, jež jí sešněrovaly plíce. Onoho odpoledne se však opět dostavily úzkosti a Johann Mendel věděl od lékaře, že není pomoci. Umřela v jeho rukou a v jejích propadlých tazích se rýsovalo jen zoufalství.“

Opat Napp Gregora Mendela ze zdravotních důvodů zbavil kněžských povinností a uložil mu povinnosti učitelské. Odeslal ho jako suplenta na gymnázium do Znojma, aby vyučoval klasickým jazykům – latině a řečtině a dále němčině a matematice. Na základě doporučení ředitele znojemského gymnázia podal v roce 1850 na univerzitě ve Vídni žádost o přijetí ke studiu a složení učitelských zkoušek z přírodopisu a fyziky. Bohužel, při písemné zkoušce ze zoologie neuspěl. Hlavním důvodem byl fakt, že tyto obory nestudoval – jeho soukromá příprava nestačila. Na vzdělání ale nezanevřel, možná právě naopak – neúspěch ho motivoval k další práci. Nepřestal ho podporovat ani opat Napp. Na jaře 1851 ho poslal suplovat přednášky z přírodních věd za nemocného profesora Jana Helceleta na Brněnském technickém institutu.

Velký sen o studiích se Mendelovi splnil v letech 1851–1853. Studoval 4 semestry jako řádný student oborů botanika, mikroskopická botanika, zoologie, paleontologie, chemie, fyzika a matematika. Právě studia ve Vídni zásadním způsobem ovlivnila jeho budoucí vědeckou práci. Díky fyzikovi Christianu Dopplerovi prohloubil své matematické znalosti a naučil se základům matematické analýzy, která byla posléze nedílnou součástí jeho vlastní vědecké metody. Byl tak výborně připraven na zkoušku – opět však neuspěl. Nikdy tak nedosáhl univerzitního vzdělání.

Po návratu z Vídně se dále věnoval pedagogické činnosti. V roce 1854 získal učitelské místo na Vyšší státní reálce v Jánské ulici v Brně, kde působil 14 let až do svého zvolení opatem starobrněnského kláštera (1868). Byl výborným, nadšeným, oblíbeným a vždy vysoce oceňovaným pedagogem.

V roce 1854 zaměřil své úsilí také na zcela nový cíl – experimentální výzkum křížení jednoletých kvetoucích rostlin, kterým chtěl odhalit tajemství zákonitosti dědičnosti. Mendel si velmi prozíravě zvolil svou experimentální rostlinu – hrách setý (Pisum sativum). Pro své pokusy si shromáždil 34 odrůd 22 druhů hrachu, navzájem se lišících ve snadno pozorovatelných a kvantifikovaných znacích.

Vybrané odrůdy podrobil v letech 1854–1856 kontrolnímu, ověřovacímu křížení. V letech 1856–1864 provedl vlastní plánovanou akci, kdy zkřížil celkem 33551 rostlin hrachu, zaznamenal výsledky, statisticky je zpracoval a vyvodil z nich obecné zákonitosti. Mendelova hybridizační práce v podstatě navázala na dosavadní metodické postupy šlechtitelů užitkových rostlin, ale byla nesena zcela novým, originálním metodickým aspektem – statistickou analýzou výsledků. Dnes se tyto zákonitosti nazývají Mendelovy zákony a tvoří ten nejzákladnější fundament veškeré genetiky.

Pokusná zahrádka ve starobrněnském klášteře (x byt, v němž bydlel Mendel a kde sepsal nejvíce vědeckých prací)

30. března 1868 (po smrti opata Cyrila Nappa) byl Mendel konventem zvolen opatem (jeho působení ve veřejném životě a v církvi ocenil roku 1872 i samotný císař František Josef I. – dekoroval ho komturským křížem Královského a císařského řádu). Nástupem do opatské funkce úplně skončily jeho hybridizační práce.

Mendel začal také v 50. letech 19. století aktivně pracovat v řadě společenských organizací a veřejných funkcí. V roce 1855 byl jmenován členem přírodovědecké sekce císařsko-královské Moravskoslezské společnosti pro zvelebení orby, přirodoznalectví a vlastivědy. Byl vyhledávaným odborníkem a organizátorem v organizacích ovocnářských, včelařských, zemědělských a meteorologických. Roku 1876 byl zvolen místoředitelem Správní rady Moravské hypoteční banky (od roku 1881 byl jejím ředitelem). Od roku 1868 byl členem a později místopředsedou Přírodovědeckého spolku v Brně, členem Zoologicko-botanické společnosti, Pomologické společnosti ve Vídni, později členem Včelařského spolku a nakonec jeho místopředsedou. Byl zakládajícím členem Rakouské meteorologické společnosti ve Vídni.

Během roku 1883 Mendel onemocněl zánětem ledvin. V létě odjel na léčení do Rožnova, ale zdraví se mu už nevrátilo, akutní onemocnění přešlo v chronické. Ze své práce však ani v tomto stavu neslevil. Do posledních okamžiků si zachovával svoji typickou vyrovnanost, laskavost, dokonce i humor. Zemřel v klášteře po půlnoci 6. ledna 1884 ve věku nedožitých 62 let.

Mgr. Jitka Löscherová
Lékařská knihovna FNUSA

Za zdmi kláštera (vlevo Mendelův skleník)

 

Použitá literatura

Centrum Mendelianum: Kalendář 2022. Brno: Moravské zemské muzeum. 2022.
Gregor Johann Mendel – Rukopis Gregora Johanna Mendela [online]. 2022, © GRAFIQUE [cit. 2022-05-13]. Dostupné z: https://mendel-genetics.cz/gregor-johann-mendel/
HEINEN, Werner. Johann Gregor Mendel: román ze života geniálního badatele. Brno: Brněnská tiskárna, 1943. 236 s. (citace s. 127)
Johann Gregor Mendel (1822-1884): 190 let od narození zakladatele genetiky. Facultas nostra. 2012, č. 118-119, s. 34-35.
OREL, Vítězslav. Gregor Mendel a počátky genetiky. Praha: Academia, 2003. ISBN 80-200-1082-3.
LAUDÁTOVÁ, Eva a Ondřej, DOSTÁL. Gregor Johann Mendel – životní osudy a jeho působení na Moravě. Živa. 2012, č. 6, s. 266-268.
ŠMARDA, Jan. Johann Gregor Mendel – výjimečný člověk a geniální vědec. Universitas. 2012, č. 2, s. 2-10.

Syndrom vyhoření se již netýká pouze pomáhajících profesí, jeho symptomy trpí čím dál tím více lidí. Jedná se především o projevy úzkosti, deprese, poruchy spánku, pocity frustrace a agrese, celkovou tělesnou únavy a ztrátu zájmu o udržování sociálních kontaktů. Pro jeho prevenci je důležitý životní balanc, lidé by proto neměli odkládat dovolenou a odpočinek na později. 

Se syndromem vyhoření se setkáváme typicky na pozicích, které obnáší velké množství rutinních, nezábavných povinností, například administrativních. „Tyto úkony člověka nesytí pozitivními emocemi, jelikož samotný dobrý pocit z vykonané práce časem jako odezva na dokončené úkoly odezní a přestane stačit, pokud je práce stereotypní a dlouhodobá,“ vysvětluje primářka Oddělení klinické psychologie Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně PhDr. Zuzana Spurná.

Pro prevenci syndromu vyhoření je podle ní důležité udržovat „energetickou rovnováhu“. „Cílem je dostat do rovnováhy poměr racionálního jednání, ke kterému se váže právě plnění ne zvlášť zábavných povinností, a pozitivního emočního prožívání. To znamená dělat ve chvílích volna to, co mě baví, uspokojuje, z čeho mám radost,“ popisuje psycholožka a dodává, že podstatný je právě tento faktor: „Neměli bychom podlehnout pocitu, že kdo ve svém volném čase pracuje na zahrádce, dělá z hlediska prevence syndromu vyhoření něco lepšího než ten, kdo hraje deskové hry nebo sleduje seriály. Jde nám o vybalancování světa povinností subjektivní zábavou a odpočinkem.“

V praxi tak lze podle psycholožky každý den splnit pouze určité množství povinností, nikoliv vše, co by dotyčný měl nebo si představoval. „Jde o energetický výdej. V další části dne je nutné se věnovat činnostem, které pro nás představují naopak energetický příjem. Toto je jediná cesta, jak se vyhnout syndromu vyhoření z vyčerpání organismu,“ shrnuje primářka Zuzana Spurná.

 

Odběrové centrum Transfuzního oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně zve dárce krve a krevní plazmy na další tematicky zaměřenou akci, která se tentokrát ponese v duchu letních sportovních klání a potřebné energie. Z akce pod názvem Povolený doping na léto si dárci odnesou vitamínové balíčky od firmy Vitar. 

Zájemci se mohou registrovat přes online formulář na adrese to.fnusa.cz nebo telefonicky na čísle 543 182 190 (7:00–15:00). Kromě vitamínových balíčků na ně čekají standardní benefity, jako jsou den volna, sleva na dani, občerstvení v Bistru u sv. Anny, odměny od partnerů nemocnice a zdravotních pojišťoven.

„Léto bývá z hlediska dárcovství krve slabší, u dárců se projevují odklady kvůli přisátým klíšťatům, cestám do rizikových oblastí, zároveň také bývá více úrazů, při kterých spotřeba krve roste,“ vyjmenovává primářka Transfuzního oddělení FNUSA Jarmila Celerová. „Akcí proto chceme našim dárcům nejen zpříjemnit léto, ale také je k návštěvě odběrového centra motivovat. Předem děkujeme všem, kdo dorazí,“ dodává.

Povolený doping na léto

Jménem Centra klinických studií FNUSA-ICRC ve spolupráci s CZECRIN si Vás dovolujeme informovat o spuštění Registru dobrovolníků v rámci projektu Vaccelerate v České republice. Česká republika je jednou z 21 evropských zemí zapojených do mezinárodního projektu H2020 Vaccelerate (European Corona Vaccine Trial Accelerator Platform). Tento tříletý projekt vznikl s cílem vytvoření sítě klinických a výzkumných pracovišť zaměřených na vývoj a testování vakcín proti infekčním onemocněním včetně COVID-19.

Součástí projektu Vaccelerate je spuštění Registru dobrovolníků napříč Evropou, kde se mohou zdraví dobrovolníci, ale i pacienti registrovat a projevit tak zájem aktivně se účastnit COVID-19 klinických studií zaměřených na hodnocení jejich účinnosti a bezpečnosti. Tento registr je nyní dostupný v České republice. Zájemci se mohou registrovat ZDE a stát se tak součástí chybějícího dílku potřebného pro vývoj bezpečných a účinných vakcín. Registrovat se mohou i osoby s již prodělaným onemocněním COVID-19 nebo očkováním, případně obojím. Z registrace nevyplývá povinnost účastnit se jakékoli budoucí klinické studie.

Projekt za Českou republiku reprezentuje pan profesor Petr Husa (Přednosta Kliniky infekčních chorob, FN Brno) a paní docentka Regina Demlová (Přednostka farmakologického ústavu, LF MUNI).

 

 

Česká republika se zapojila do výzkumu vakcín proti COVID-19. Hledá dobrovolníky

Zpříjemnit návštěvu areálu mají pacientům i dalším návštěvám Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně dvě nové knihobudky. Jde o veřejné knihovny, které fungují na principu kolektivního sdílení – každý může do budky zanést nepotřebnou knížku a zároveň si půjčit nebo rovnou odnést domů nový kousek.

Budky návštěvníci najdou v areálu dvě, jednu při posezení pod platanem nedaleko bistra, kde si zároveň u čtení mohou vychutnat i kávu, a druhou na nádvoří před vstupem do kaple.

„Nápad vznikl po vzoru obcí a měst, které knihobudky vlastní. Naším cílem bylo co nejvíce zpříjemnit pacientům a jejich blízkým pobyt v areálu naší nemocnice,“ uvedl Martin Kalmus, vedoucí oddělení provozního úseku a autor nápadu.

V knihobudkách zájemci najdou desítky titulů, od beletrie přes poezii až po dětskou literaturu. „Knížky začali do nově nainstalovaných budek přirozeně přinášet zaměstnanci, ale i lidé, kteří nemocnici jen navštívili,“ popsal Kalmus s tím, že v budce může knížku nechat každý, kdo o ni už nestojí a chce jí zároveň dát další využití. „Může ji třeba rovnou vyměnit za něco nového,“ doplnil.

V areálu FNUSA vyrostly knihobudky

V areálu FNUSA vyrostly knihobudky

V letošním roce se již počtvrté uskutečnil kurz srdečního selhání na půdě a pod garancí I. interní kardioangiologické kliniky FN u sv. Anny v Brně a LF MU, nazvaný tentokrát Heart Failure Academy.

Loňský rok se bohužel kvůli covidovým opatřením nemohl uskutečnit. K participaci byli přizváni zástupci pracoviště II. interní kliniky FNUSA a LF MU, Interní kardiologické kliniky FN Brno a LF MU, Interní kardiologické kliniky FN Ostrava a Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně.

Kurz byl zaměřený na mladé lékaře po kmeni z Vnitřního lékařství, kteří jsou před nebo po atestaci z kardiologie a mají zájem se profilovat na srdeční selhání. Kurz byl akreditován Českou lékařskou komorou.

Dvoudenní program zahrnoval jednak shrnující přednášky z novinek v oblasti srdečního selhání a dále praktické ukázky v rámci bloku „hands on“.

Dubnový program byl rozdělený do tří bloků. První blok Srdeční selhání se sníženou ejekční frakcí a nová doporučení pro diagnostiku a léčbu srdečního selhání zahrnul 3 přednášky.

Prof.MUDr. Lenka Špinarová, Ph.D.-přednostka I.interní kardioangiologické kliniky FN u svaté Anny a LF MU Brno, přednesla nové léčebné algoritmy  pro léčbu srdečního selhání se sníženou ejekční frakcí. Jedná se zejména o zahrnutí gliflozinů jako základního pilíře farmakoterapie a nového postupu farmakologické léčby, která je individualizovaná a šitá na míru pacienta podle jeho komorbidit.

MUDr. Marie Lazárová, Ph.D. z Interní a kardiologické kliniky ve FN Ostrava rozebrala nové léky v doporučeních jako je vericiguat či preparáty železa a dále specifické nefarmakologické postupy u pacientů s chlopenními vadami, zejména s mitrální regurgitací.

Blok zakončila komplexním sdělením o transplantaci srdce MUDr. Eva Ozábalová, Ph.D. z I. interní kardioangiologické kliniky FN u sv. Anny a LF MU. Přednesla indikace a kontraindikace transplantace srdce, úskalí potransplantačního sledování a také vedení imunosupresivní a doprovodné farmakologické terapie.

Druhý blok se nazýval Mezioborové pohledy na problematiku gliflozinů a rozebral tuto zajímavou lékovou skupinu z pohledu kardiologa, diabetologa a renoprotektivního efektu.

První přednášku – pohled kardiologa měl prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc. z I. Interní kardioangiologické kliniky FN u sv. Anny a LF MU. Připomenul studie s glifloziny u pacientů v kardiovaskulárním riziku, později u diabetiků se srdečním selháním a na závěr u i pacientů bez diabetu mellitu se srdečním selháním. Ve všech případech byl pozorován výrazný přínos gliflozinů na všechny kardiologické předdefinované cíle. Není proto překvapením, že se dostaly do posledních doporučení z roku 2021 pro diagnostiku a léčbu srdečního selhání s nejvyšším ohodnocením IA.

Prim. MUDr. Jindřich Olšovský, Ph.D. z II. interní kliniky FNUSA a LF MU zhodnotil význam a postavení gliflozinů v diabetologii. Jsou to léky, které nejenom snižují glykemii, ale také snižují krevní tlak a tělesnou hmotnost. Jsou dobře tolerované a jejich využití je především v kombinaci s metforminem, preferenčně u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním a rovněž je možné podání i s inzulínem.

Blok zakončil prof. MUDr. Jan Václavík, Ph.D., přednosta Interní a kardiologické kliniky FN Ostrava sdělením o renoprotektivním účinku gliflozinů. Prokázalo se, že přes počáteční pokles v glomerulární filtraci dochází při jejich dlouhodobém podávání k menšímu poklesu ledvinných funkcí než u placeba. U pacientů se srdečním selháním se vhodně doplňují s podáváním kličkových, thiazidových diuretik a blokátorů minerálkortikoidních receptorů, protože každá látka působí v jiné části nefronu.

Poslední blok byl zaměřený na praktickou medicínu. Úvodní přednášku měl prim. MUDr. Zdeněk Monhart, Ph.D. ze Znojma, který srovnával péči o pacienta se srdečním selháním u ambulantního internisty a kardiologa v podmínkách okresní nemocnice.

Blok byl zakončen dvěma kasuistikami MUDr. Tomáše Honka, Ph.D. a MUDr. Júliuse Godavy z I. IKAK FNUSA a LF MU. V obou případech, kdy byl pacientům do léčby přidán gliflozin, došlo ke zlepšení klinického stavu a objektivních ukazatelů tíže srdečního selhání, a to jak v případě diabetika, tak nediabetika.

Druhý den byl zahájen prohlídkou kliniky a praktickými ukázkami, tzv. hands on. Lékaři se byli podívat na oddělení srdečního selhání a potransplantační péče a přímo diskutovali léčebnou strategii a vyšetřili pacienty před a po transplantaci srdce. Byli se podívat na echokardiografické pracoviště a nové metody při vyšetřování funkce pravé komory před indikací pacienta k levostranné mechanické podpoře pod vedením MUDr. Evy Ozábalové, Ph.D. a MUDr. Hany Poloczkové, Ph.D. Pod vedením MUDr. Andreje Nagye se dozvěděli o programování a sledování resynchronizační terapie.

Po praktických ukázkách pokračoval program dalšími přednáškami v hotelu International. První blok byl věnován srdečnímu selhání se zachovanou nebo mírně sníženou ejekční frakcí.

Doc. MUDr. Jan Krejčí, Ph.D., z I. IKAK FNUSA a LF MU se zabýval novými diagnostickými algoritmy a terapeutickými možnostmi u pacientů se srdečním selháním se zachovanou ejekční frakcí. Poznatky z Guidelines jsou až příliš opatrná, proto doplnil některé méně známé poznatky o možnostech terapie na základě subanalýz, metaanalýz a rovněž nových poznatků ze studie EMPEROR preserved.

MUDr. Martin Felsöci, Ph.D., z Interní kardiologické kliniky FN Brno a LF MU rozebral podrobněji možnosti diagnostiky srdečního selhání se zachovanou ejekční frakcí pomocní echokardiografie. Vyzdvihl zátěžové metody a nové postupy, včetně vyšetření strainu.

MUDr. Hana Poloczková, Ph.D., z I. interní kardioangiologické kliniky FN u sv. Anny a LF MU se zabývala ve svém sdělení diagnostikou a terapií infiltrativních srdečních onemocnění, zejména amyloidózou. Klinika má speciální program zaměřený na tyto pacienty, jedním z výstupů je unikátní program sekvenční transplantace srdce a kmenových buněk (ve spolupráci s Centrem kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno a Interní hemato-onkologickou klinikou ve FN Brno), který pokrývá potřeby celé České republiky.

MUDr. Martin Novák z I. IKAK FNUSA a LF MU rozebral problematiku akutního srdečního selhání, zejména se zaměřením na přístrojovu léčbu. Možností krátkodobé podpory je intraaortální balónková kontrapulzace, impella, tandem heart či ECMO. Byly rozebrány přínosy a limitace jednotlivých podpor v oblasti akutní kardiologie.

Doc. MUDr. Helena Bedáňová, Ph.D., z CKTCH vystoupila s přednáškou o dlouhodobých mechanických podporách oběhu. Jedná se buď o most k transplantaci srdce nebo destinační terapii jako alternativu transplantace. Celkem bylo v Brně naimplantováno 117 mechanických podpor, nyní jsou využívány přístroje poslední generace Heartmate3. Byla zmíněna úzká spolupráce v indikacích a ambulatním sledování pacientů na LVAD s I. IKAK FNUSA a LF MU.

MUDr. Andrej Nagy z I. IKAK FNUSA a LF MU zmínil praktickou část indikací resynchronizační terapie (CRT) a užití kardioverterů defibrilátorů. U správně indikovaných pacientů k CRT může tato léčba vést k reverzní remodelaci a zvýšení ejekční frakce, kterou doprovází zlepšení kvality života.

Celý program se setkal s nesmírným zájmem mladých lékařů, po každé přednášce následovala bohatá diskuze a dotazy z praxe. Všichni účastníci, ať již přednášející nebo posluchači, hodnotili kurz jako velice přínosný, a to i pro zajímavé interaktivní diskuze.

Všichni účastníci se shodli, že by bylo přínosné podobná setkání uspořádat  i v dalších letech.

 

Prof. MUDr. Lenka Špinarová, Ph.D. a doc. MUDr. Jan Krejčí, Ph.D.

I. interní kardioangiologická klinika FNUSA a LF MU

Už čtvrt roku provozuje Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně UA POINT, ambulanci primární zdravotnické péče pro osoby prchající z oblastí zasažených válkou na Ukrajině. Oddělení praktických lékařů, které ambulanci provozuje, za tu dobu ošetřilo více jak čtyři stovky Ukrajinců.

„Zpočátku jsme se potýkali s provozními, personálními, organizačními i komunikačními problémy. Museli jsme upravit svoji ordinační i pracovní dobu, nikdo z nás neuměl ukrajinsky, snad některé starší ročníky více nebo méně rusky,“ popisuje primářka Oddělení praktických lékařů FNUSA MUDr. Ivana Bogrová, Ph.D. některé z výzev. Do UA POINTu bylo nutné zajistit proto také tlumočníky, kteří celý proces registrace a vyšetření překládají.

Ukrajinští pacienti nejčastěji přicházejí s bolestmi zad, kloubů, hlavy, s dekompenzovanými interními chorobami, jako jsou hypertenze, srdeční selhání, diabetes mellitus, s alergiemi, ekzémy, na vstupní prohlídky do zaměstnání, pro léky a podobně. „Velký důraz klademe zejména na epidemiologickou anamnézu, kontrolujeme očkování a dotazujeme se, zda pacient nebyl v posledním roce na Ukrajině hospitalizován, abychom předešli šíření přenosných chorob,“ doplňuje Bogrová.

Problémy ambulance plynou zejména z neporozumění funkce UA POINTu. Ten má nabízet pomoc v akutních případech a pouze do doby, než si pacient najde svého praktického lékaře nebo specialistu. „Stále častěji přichází ale také ukrajinští pacienti, kteří zde žijí dlouhodobě a nenašli si svého praktického lékaře, nebo pacienti, kteří požadují různá neakutní vyšetření ihned. K dalším nedorozuměním dochází ve spojitosti s absencí gynekologického, pediatrického a psychiatrického pracoviště v naší nemocnici,“ popisuje primářka oddělení. I přes občasné bariéry a nesnáze ale za celé pracoviště shrnuje: „Je to náročné, jedno je ale jisté. Situace ukrajinských uprchlíků je mnohem horší, a proto se jim snažíme pomáhat. Určitě by s nimi nikdo z nás neměnil.“

Aktualizace 5. 3. 2023: Provoz UA Pointu byl ukončen. Pacienti s náhlým zhoršením zdravotního stavu budou i nadále v případě potřeby ošetřeni na Oddělení urgentního příjmu.

UA POINT: Čtvrt roku pomoci ukrajinským uprchlíkům