Představitelé Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Grand Forest Japan Hospital (GFJH) v Nairobi dnes v Brně společně podepsali memorandum o vzájemném porozumění. Tento dokument vytváří rámec pro spolupráci v oblasti vzdělávání zdravotnického personálu, výměny odborných zkušeností a také výzkumných aktivit.

Nad podpisem Ing. Vlastimila Vajdáka, ředitele FNUSA, a dr. Mitsuo Takei, ředitele keňské nemocnice, převzal záštitu předseda vlády České republiky Petr Fiala. Tato iniciativa je totiž v souladu s uzavřenými bilaterálními dohodami během oficiální státní návštěvy Keni z loňského října.

Grand Forest Japan Hospital v Nairobi byla založena v roce 2016 z iniciativy dr. Takeiho, významného neurologa a vědce, za plné podpory japonské vlády. Díky tomu se v průběhu několika let zkvalitnil systém poskytování zdravotní péče obyvatelům Keni či celková epidemiologická situace v zemi. Japonský zdravotnický personál totiž místním poskytuje nejen vysoce kvalitní zdravotní péči, ale také efektivní systém edukace keňských specialistů.

Hlavními cíli memoranda podepsaného na půdě svatoanenské fakultní nemocnice je rozvoj společných projektů v oblasti výzkumu, podpora nových léčebných postupů i technologií a sdílení know-how v rámci odborných týmů. Obě instituce se rovněž zavázaly k výměně studentů, lékařů a vědeckých pracovníků, což umožní získávat cenné zkušenosti z mezinárodního prostředí a zlepšovat odbornou přípravu zdravotnického personálu.

Konkrétní možnosti spolupráce budou předmětem dalších jednání, nicméně je jasné, že se Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně otvírá velká příležitost pro zvýšení její prestiže i mimo Českou republiku.

I. ortopedická klinika Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU je v oblasti endoprotetiky velkých kloubů jedním z předních českých pracovišť, v roce 2023 implantovala necelých dvanáct stovek náhrad kolen a kyčlí. Přesto se ale pracoviště stejně jako zbytek republiky potýká s velkým přetlakem žadatelů. Lékaři se teď proto nově pokouší zefektivnit pacientův průchod klinikou edukativní akademií, která nemocné připravuje na plánovaný výkon.

„Přestože jsme v posledních třech letech navýšili počet provedených endoprotetických výkonů asi o pětadvacet procent, stále se potýkáme s prodlužující se čekací dobou na implantace náhrad kyčelního a kolenního kloubu,“ komentuje přednosta kliniky doc. Tomáš Tomáš. Svou roli v tom sehrála i pandemie COVIDu-19, během které byla plánovaná operativa značně omezena. Pacienti tak na nový kloub aktuálně čekají až tři roky.

Navyšování počtu provedených operací velkých kloubů s sebou přináší vyšší nároky na personál, prostory, ale i na operační techniku. „Preferujeme šetrné miniinvazivní techniky, které jsou sice náročnější pro operatéry, ale přinášejí pacientům možnost zrychlené pooperační rehabilitace,“ vysvětluje ortoped. To je výhodou i pro samotné pracoviště, které tak může odoperovat více čekatelů.

Aby vše probíhalo hladce, snaží se personál I. ortopedické kliniky neustále zlepšovat komunikaci s pacienty. Cílem je připravit je k operačnímu výkonu a provést je hospitalizací i následnou rehabilitací tak, aby výsledný efekt totální kloubní náhrady byl i přes zrychlenou péči co nejdokonalejší. Proto se po vzoru jiných velkých světových pracovišť klinika rozhodla otevřít pacientskou akademii.

Jde o edukační setkání, na která jsou zváni pacienti i jejich rodiny, aby si vyslechli rady a tipy od lékařů nejen z I. ortopedické kliniky, ale také od anesteziologů a fyzioterapeutů. „Posluchače naší akademie virtuálně provádíme předoperační přípravou, perioperační a pooperační péčí a následnou rehabilitací. Ke všemu dostávají rady a doporučení, abychom společně dosáhli co nejúspěšnější implantace nového kloubu,“ komentuje přednosta kliniky.

První, zkušební setkání proběhlo už v květnu. Jelikož se později při hospitalizacích absolventů osvědčilo, začala klinika od srpna kurz pořádat na pravidelné bázi. „S nemocničními informatiky jsme spustili systém, který nám pomocí SMS pomáhá oslovovat pacienty dva měsíce před plánovanou operací, což jsme na základě našich zkušeností vyhodnotili jako optimální dobu pro absolvování akademie,“ říká přednosta a doplňuje, že setkání se konají přibližně jednou za tři týdny, přičemž se střídají lekce určené pacientům před náhradou kolenního a kyčelního kloubu.

„Máme prozatím velmi pozitivní zpětnou vazbu a věříme, že tento přístup přispěje k vyladění péče o naše pacienty a povede k jejich rychlému a nekomplikovanému návratu do plnohodnotného života,“ uzavírá doc. Tomáš Tomáš.

Odběrové centrum Transfuzního oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně funguje už pět let. První dárce přivítalo 14. října 2019, kdy se vedení nemocnice rozhodlo navázat na historickou tradici a po letech obnovit provoz transfuzní stanice. Ta byla založena v roce 1949 jako vůbec první na Moravě. Během první půl dekády znovuotevřené centrum přivítalo více než 33 tisíc dárců krve, což znamená, že sestřičky odebraly zhruba 15 kubíků životadárné tekutiny.

Odběrové centrum zpočátku fungovalo pouze jednou týdně a jeho prvními návštěvníky byli vedle ředitele Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Vlastimila Vajdáka extraligoví hokejisté Komety Brno. Díky přízni dárců se postupně dařilo rozšiřovat provoz na další odběrové dny a od začátku roku 2022 se do té doby Krevní banka stala zcela samostatnou i při zpracování odebrané krve, což umožnilo přerod v plnohodnotné Transfuzní oddělení. S rozšířením a novým přístrojovým vybavením bylo vedle plné krve zahájeno také odebírání krevní plazmy.

„Jsem velmi rád, že se nám za pět let podařilo vybudovat konkurenceschopné Transfuzní oddělení, které dokáže téměř plně pokrýt potřeby pacientů Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Nikdy by se to ale nemohlo povést bez našich dárců, kteří se k nám pravidelně a snad i rádi vracejí, a já bych jim za to chtěl upřímně poděkovat,“ uvedl ředitel FNUSA Vlastimil Vajdák.

Odběrové centrum v současné době registruje necelých jedenáct tisíc dárců, více než polovina z nich přichází darovat krev opakovaně. Převažují muži, ze všech provedených odběrů představují téměř dvě třetiny. „V letošním roce k nám prozatím přišlo darovat krev už více než devět tisíc dárců. Pokud budou dobrovolníci i nadále přicházet v takovém počtu, aspirujeme na náš nejúspěšnější rok,“ říká primářka Transfuzního oddělení MUDr. Jarmila Brůnová Celerová s tím, že v roce 2023 krev darovalo přesně 10 701 lidí. „Celorepublikovým trendem je úbytek dárců krve, a tak si nesmírně považujeme skutečnosti, že u nás je to zatím naopak. Budeme se i nadále snažit vytvářet příjemné prostředí, do kterého se lidé budou mít chuť vracet pomáhat,“ doplňuje hematoložka, která v čele oddělení stojí od samého vzniku odběrového místa.

Při příležitosti pátého výročí odběrového centra si Transfuzní oddělení připravilo dva dny otevřených dveří, během kterých mohou zájemci nahlédnout do zákulisí dárcovství krve a krevní plazmy. První prohlídka se uskutečnila v pátek 11. října a přilákala zhruba tři desítky návštěvníků. Seznámili se s celým procesem zpracování krve, křížením krevních skupin a viděli na vlastní oči například to, jak vypadá plazma dárce, který nedodrží dietní opatření. Další termín je vypsán na 1. listopadu, zájemci si mohou místo rezervovat v online kalendáři.

Dnešním „narozeninovým“ dnem započala také dvoutýdenní akce Krvefest. Jak název odkazující k Oktoberfestu napovídá, dárci si za svůj dobrý skutek mohou odnést poděkování ve formě nápoje z lokálních partnerských pivovarů. „Dárcovství je bezpříspěvkové a my věříme, že u našich dárců hlavní motivací vždy zůstává dobrý pocit z pomoci druhým. Jako odběrové centrum v univerzitním městě se ale snažíme oslovovat novou generaci potenciálních dárců a díky podobným akcím o sobě můžeme dát vědět,“ komentuje Brůnová Celerová.

Krev může darovat většina zdravých dospělých ve věku 18–65 let, kteří váží alespoň 50 kg a nemají závažné zdravotní problémy. Konkrétní podmínky i dočasná omezení naleznou zájemci o darování krve na webu Transfuzního oddělení FNUSA.