MUDr. Kateřina Sheardová, Ph.D., bude nově reprezentovat Českou republiku v panelu Evropské neurologické akademie (EAN) pro demence. Mezi hlavní cíle, které chce v rámci této platformy propagovat, patří zejména zaměření se na klinicky dostupné časné biomarkery nemoci, posílení výzkumu rizikových faktorů vzniku demence spojených se životním stylem a jejich propagace jako preventivního opatření pro širokou veřejnost.

Cíle úzce navazují na její výzkum v rámci týmu Kognitivní poruchy a demence Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC). Například zaměření se na klinicky dostupné časné biomarkery nemoci souvisí s výzkumem prováděným na organoidech. To je malý shluk buněk se strukturou podobnou mozkové tkáni, na kterých se zkoumají příčiny vzniku Alzheimerovy choroby. Pro tuto nemoc je typická patologická kaskáda srážení bílkovin a jednou z nich je také amyloid, jehož primární funkcí je mozek chránit před infekčními agens, tedy viry či bakteriemi. „Existuje teorie, že působení určitého viru nebo patogenu může způsobit větší srážení této bílkoviny, než je přípustné, a tím spustit onu patologickou kaskádu,“ popsala MUDr. Kateřina Sheardová. „A my se snažíme najít, které patogeny by to mohly být – k tomu používáme právě tyto „minimozky“.

V současnosti je velká snaha najít léky, které patologickou kaskádu zastaví. Protože však tato porucha začíná i deset let předtím, než má člověk klinické příznaky a jde k lékaři, nejdůležitější je tyto pacienty najít včas. Důležité je proto mít testy, které by byly finančně a klinicky dostupné a měly relevantní výsledky. Možnosti, jak tyto specifické nefunkční bílkoviny vyšetřit, existují.  Například amyloidovým petem, což je ale drahé zobrazovací vyšetření, které není dostupné všem. Případně se dají zjistit lumbální punkcí, která je však zase invazivní a pro pacienta nepříjemná. V současnosti se také rozvíjí hledání biomarkerů v krvi, takže by bylo možné detekovat onemocnění po krevním odběru.

Další velmi jednoduchou možností jsou speciální, velmi citlivé neuropsychologické testy, které by odhalily tento začínající deficit dříve, než běžné testy používané nyní. „Náš tým se specializuje na prostorovou navigaci, tedy počítačově simulovanou orientaci v aréně, kde testujeme schopnost člověka dojít k cíli,“ dodala Kateřina Sheardová.

Druhý cíl, tedy výzkum rizikových faktorů vzniku demence spojených s životním stylem a jejich prevence, staví zejména na preventivní studii Czech Brain Aging Study. Účastní se jí lidé, kteří mají již nějaký problém s pamětí, ale nemají ještě rozvinutý syndrom demence. V čase se pak sleduje, jak se vyvíjí jejich paměťový deficit, nález na magnetické rezonanci, eventuálně biomarkery z likvoru (mozkomíšního moku). Studie se zaměřuje také na některé ukazatele životního stylu, analyzuje se mimo jiné i to, jak životní styl ovlivňuje rychlost úbytku mozkových buněk nebo riziko demence.

Další intervenční studie, na jejíž výsledky se dá navázat, se týkala mindfulness, což je schopnost plně prožívat přítomnost a oprostit se přitom od emocí. Konkrétně se týkala metody Mindfulness based stress reduction therapy, tedy použití této techniky při zvládání stresu, který je jedním z nejvýznamnějších rizikových faktorů u neurodegenerativních onemocnění. „Právě redukce či posílení těchto faktorů, které se dají během života ovlivnit, je to, na co bychom se měli zaměřit nejvíce, abychom nebyli vystaveni zvýšenému riziku demence,“ dodala MUDr. Kateřina Sheardová.

Dva pacienti s nemocí COVID-19 ve vážném stavu, hospitalizovaní na Anesteziologicko resuscitační klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU, byli dnes v dopoledních hodinách odvezeni do dvou pražských nemocnic – Nemocnice Na Homolce a Všeobecné fakultní nemocnice. 

Pro muže a ženu přijely dnes dopoledne dva sanitní vozy Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje. „Uvidíme, jak bude pandemie pokračovat, nyní jsme si uvolnili ruce zhruba na 48 hodin – tak, abychom mohli v obou fakultních nemocnicích zachovat centrovou péči a zároveň mohli pomoci menším nemocnicím, které začínají mít obrovské problémy. Děkujeme armádě a pražským nemocnicím, že nám pomohou, je ale jasné, že je to jen dočasné řešení. Pokud nedojde k nějakým restriktivním opatřením nebo většímu dodržování opatření stávajících, během několika dní či jednoho, dvou týdnů se zhorší situace i v Čechách,“ uvedl prof. MUDr. Vladimír Šrámek, Ph.D., přednosta Anesteziologicko resuscitační kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU, který je zároveň krajským koordinátorem intenzivní péče v Jihomoravském kraji.

Oba pacienty odvezl z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně tzv. Biohazard tým ZZS JMK, který je určen mimo jiné k převozu vysoce infekčních pacientů. V každém sanitním voze byl lékař a dva záchranáři. Obě sanitky doprovázela také dvě policejní auta.

Do Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně dnes nastoupili čtyři hasiči z Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje. Dva z nich budou pomáhat s covidovými pacienty na I. dermatovenerologické klinice, další dva potom na I. interní kardioangiologické klinice.

Jedním z hasičů na I. dermatovenerologické klinice FNUSA a LF MU je třicetiletý Martin Šimík z brněnské Hasičské stanice Lidická. V nemocnici pomáhá vůbec poprvé. „U hasičů jsem pět let, k pomoci do nemocnice jsem se přihlásil dobrovolně a jsem rád, že mě vybrali. Je to samozřejmě něco úplně jiného, dneska se teprve zaučuji, sestřičky mi ukazovaly polohování s pacienty, budu donášet obědy pacientům, dělat spíš pomocné práce pod dohledem odborného personálu.“

Hasiči budou ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně zatím pomáhat čtyři týdny. Kromě nich je na covidových odděleních také osm vojáků z vyškovské posádky Armády ČR. Vedení nemocnice stále jedná ještě o dalších posilách.

Přibližně 95 procent všech případů cukrovky je kvalifikováno jako diabetes mellitus 2. typu, tedy varianta onemocnění, kterou je do značné míry možné odvrátit správnou prevencí. Právě na to upozorňuje každý rok Světový den diabetu, který připadá na 14. listopadu – den, kdy se roku 1891 narodil objevitel léčebných účinků inzulinu, kanadský lékař Frederick Banting.

V důsledku rostoucího výskytu dnes hovoříme o epidemii diabetu. „Znepokojující je fakt, že prevalence nemoci v současnosti stále vzrůstá,“ komentuje MUDr. Petr Žák, Ph.D., vedoucí lékař Diabetologického centra při II. interní klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU. Potvrzují to i data výzkumného týmu Kardiovize FNUSA-ICRC, podle kterých u 64,7 % Brňanů  hrozí v následujících letech vysoké riziko rozvoje cukrovky 2. typu.

Jednou z hlavních překážek pro zastavení nárůstu případů diabetu je skutečnost, že je pacientům často diagnostikován až v pozdějších stadiích onemocnění. Existuje přitom řada rizikových faktorů, kterým lze předcházet správnou prevencí. „Pokud se podíváme, která základní režimová opatření jsou v odborných doporučeních uváděna ke zpomalení rozvoje epidemie diabetu 2. typu, jsou to pravidelná fyzická aktivita, snaha o udržení normální váhy a zanechání kouření,“ vypočítává diabetolog Petr Žák.

Nejvyšší stupeň rizika znamená takzvaný prediabetes, což je mírné zvýšení hodnot glukózy nad normální hodnotu. Pacienti s touto diagnózou mají trvale vysoké riziko (až 70 %) rozvoje cukrovky 2. typu. Právě glukózu si lidé mohou nechat změřit tento víkend od 10 do 20 hodin v obchodním centru Olympia Brno, kde studenti ze spolku IFMSA pod záštitou lékařů II. interní kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity budou provádět screeningová vyšetření. Kromě ověření hladiny cukru na zájemce čekají také stanoviště věnovaná prevenci diabetu, diskuze s nutričními terapeuty a mnoho dalšího.

Diabetes mellitus 2. typu je součástí širší poruchy nazývané metabolický syndrom, do kterého patří dále také hypertenze nebo obezita. Právě na kardiometabolické zdraví jsou zaměřené preventivní balíčky Kardiozivze FNUSA-ICRC, které zájemci nově budou moci kupovat také formou dárkových poukazů a věnovat svým blízkým třeba k Vánocům.  „Balíčky preventivních vyšetření jsou vhodné pro všechny, kteří by rádi předešli rizikovým faktorům vedoucím k obezitě, prediabetes a diabetes, hypertenzi a dyslipidémii. Jinými slovy pro lidi, kteří by rádi snížili svou hmotnost, krevní tlak, hladinu lipidů v krvi a předešli výskytu cukrovky,“ uvedl koordinátor výzkumného týmu Kardiovize FNUSA-ICRC Michal Havelka.

Kardiovize aktuálně připravuje také specializovaný program pro prevenci diabetu. Spuštěn by měl být začátkem roku 2022.