AKTUALITY – 24. stránka

FNUSA znovu otevřela stacionář pro ambulantní léčbu covidu

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně znovu otevřela denní stacionář pro ambulantní léčbu nemoci COVID-19. Služeb stacionáře by měli využívat pacienti v raném stadiu této nemoci.

Stacionář začal opět fungovat v prostorách I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU, konkrétně v budově B1 ve 3. patře (vchod naproti stravovacímu provozu). Je primárně určen pacientům s nemocí COVID-19 v časném stadiu, kteří splňují kritéria pro podání protilátkových léků. Pacient lék dostane po předchozí telefonické domluvě na čísle 705 682 166 přímo ve stacionáři v infuzi, po vykapání infuze bude ještě hodinu pod dohledem zdravotníků. Odejde zhruba po dvou hodinách.

S sebou kromě kartičky zdravotní pojišťovny bude pacient potřebovat také oficiální potvrzení o pozitivitě. Stacionář pro ambulantní léčbu nemoci COVID-19 funguje každý všední den v čase 10–14 hodin.

AKTUALITY, TISKOVÉ ZPRÁVY

V areálu FNUSA vznikají nové rehabilitační prvky

Nejen pacienti Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně budou moci využívat ergoterapeutické prvky rozmístěné v areálu nemocnice. První realizovanou vlaštovkou je speciální rehabilitační chodník, jehož složení z rozličných materiálů stimuluje receptory rozmístěné na ploskách nohou a podporuje tak správnou senzomotoriku dolních končetin.

Projekt vznikl z iniciativy ergoterapeutů z Kliniky tělovýchovného lékařství a rehabilitace FNUSA a LF MU, kteří chodník plánují využívat při práci s pacienty, samozřejmě v době, kdy jim to umožní počasí. „Bosá chůze je přirozenou rehabilitací nejen pro plochonohé, ale i pro jiné pohybové potíže při různých pohybových onemocněních,“ komentuje přínos ergoterapeutka Ladislava Chanovická.

Rehabilitační senzorický chodník je primárně určen pro bosou chůzi, aby byla stimulace receptorů na chodidlech co nejintenzivnější. Návštěvníci mohou prostřednictvím svých chodidel vnímat například štěrk, kůru, šišky, špalky, ale i písek nebo zeminu. Informace o vlastnostech povrchu odchází z receptorů do mozku a z mozku se vrací zpět k jednotlivým svalům příkaz, jak se s nerovností nepravidelného povrchu vyrovnat.

Spolu s chodníkem pro pacienty v areálu vznikl také soft trekový prostor pro nácvik chůze v terénu a na jaře je v plánu instalovat gardenterapeutický stůl, na kterém si pacienti budou trénovat jemnou motoriku při péči o rostliny. „Pro pacienty, kteří jsou ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně hospitalizováni, jsou rehabilitační prvky nejen vhodnou cvičební pomůckou, ale i výborným prostředkem pro rozptýlení myšlenek. Místo navíc může být příjemným cílem setkání pacienta s jeho blízkými,“ okomentovala za fyzioterapeuty Ladislava Chanovická.

Celý projekt vznikl díky podpoře Nadace Partnerství a Nadace pojišťovny Kooperativa. Realizaci zahradnických prací zajistila firma NATIVI GARDEN.

AKTUALITY

Očkovací centrum v Olympii 28. 10. neotevře

Upozorňujeme, že vzhledem k uzavření OC Olympia Brno ve státní svátek 28. října nebude v provozu ani tamní očkovací centrum.

Zájemci o očkování bez registrace mohou do OC Olympia Brno přijít opět 29. října v čase 10:00–19:40 hod.

AKTUALITY, TISKOVÉ ZPRÁVY

Mrtvici zažije každý čtvrtý, jen třetina pacientů se vyléčí

Na pátek 29. října připadá Světový den cévní mozkové příhody, který každý rok vyhlašuje World Stroke Organization (Světová iktová organizace). Cévní mozková příhoda (CMP) postihne za život každého čtvrtého člověka a třetina všech případů končí úmrtím pacienta. Zároveň je mrtvice nejčastější příčinou trvalé invalidity. Rychlý zásah lékaře může pacientovi zachránit život a vést k plnému vyléčení. Důležitá je edukace, i proto připravuje na 29. října Skupina veřejného zdraví z Cerebrovaskulárního výzkumného programu Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) živé vysílání pro šíření osvěty o mozkové mrtvici.

Mozková mrtvice ročně zasáhne více Čechů než srdeční infarkt. Ten každoročně postihne zhruba 22 tisíc lidí, CMP pak zhruba 25 tisíc za rok. Přestože se průměrný věk pacienta s cévní mozkovou příhodou pohybuje okolo 70 let, celosvětově narůstá počet stále mladších pacientů.

Jedním z mladých pacientů, kteří se léčili po ataku mozkové mrtvice ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně, je Eliška Nováková. Cévní mozková příhoda ji potkala ve 20 letech. „Dostala jsem mrtvici ráno, ale sanitku jsme volali až odpoledne a na sál mě vezli v šest večer. Doktoři našim řekli, že je zázrak, že mě zachránili. Zapomněla jsem mluvit a první krůčky jsem udělala až po několika týdnech v nemocnici,” popisuje svou zkušenost. Dnes, po osmi letech, stále denně cvičí svou řeč i hybnost. O svůj příběh se dělí s ostatními prostřednictvím blogu Holka s handicapem.

Stejně jako Eliška mnoho lidí příznaky mrtvice podceňuje. Proto se do péče lékařů dostávají pozdě. Důsledkem je pak vysoká četnost úmrtí i trvalé invalidity. „Mezi nejčastější symptomy cévní mozkové příhody patří omezená hybnost nebo ochrnutí končetin na jedné straně těla, pokleslý ústní koutek a nesrozumitelná či zmatená řeč,“ říká prof. MUDr. Robert Mikulík, Ph.D., který je vedoucím Cerebrovaskulárního výzkumného týmu Mezinárodního centra klinického výzkumu FNUSA.

Při léčbě mozkové mrtvice hraje nejdůležitější roli čas. Každou minutu přichází pacient o dva miliony neuronů, a proto je zásadní při rozpoznání alespoň jednoho z výše popsaných příznaků okamžitě volat záchrannou službu na čísle 155. „Léčbu je potřeba zahájit ideálně do hodiny od vzniku příznaků. Čím později se dostane pacient do péče lékařů, tím více se snižuje jeho šance na vyléčení,” vysvětluje profesor Mikulík.

O mrtvici rapuje v novém osvětovém videoklipu také rapper MC Gey. Při psaní textu vycházel z vlastní zkušenosti – jeho dva blízcí mrtvici přežili, každý ale s jinak těžkými následky. Klip s výstižným názvem Koutek bude mít premiéru v živém vysílání na facebookové události nazvané Světový den cévní mozkové příhody, která startuje v pátek ve 14:00 hodin. Kromě nového videoklipu se zájemci mohou těšit na online program plný informací a tipů. Součástí online akce bude rozhovor s Eliškou Novákovou, informace o rizikových faktorech, prevenci, i o tom, co se děje s pacientem po převozu sanitkou v nemocnici. Virtuální komentovanou prohlídkou zájemce provede profesor Robert Mikulík.

AKTUALITY

Výzva dárcům krve

Vážené dárkyně, vážení dárci krve,

Krevní banka Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně má aktuálně výrazný nedostatek zásob v krevních skupinách A+ a A-. Svému limitu se blíží také zásoby krve skupin 0- a 0+. Prosíme dárce těchto krevních skupin, aby se registrovali k odběru – telefonicky na čísle 543 182 190 (7:00–15:00) nebo prostřednictvím online formuláře. Děkujeme za případnou pomoc.

AKTUALITY

Aktuálně k očkování ve FNUSA

Vzhledem k výraznému nárůstu zájemců o očkování proti nemoci COVID-19 v očkovacím centru v areálu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně bude od 21. 10. možné provádět vakcinaci pouze registrovaným osobám. Rezervace termínu se provádí přes Centrální rezervační systém.

Bez registrace se je nadále možné nechat naočkovat v druhém očkovacím centru FNUSA v OC Olympia Brno. Zájemci mohou přicházet nezávazně na termínu každý den mezi 10. a 20. hodinou.

AKTUALITY

Dermatologové FNUSA provádí plasmaterapii

I. dermatovenerologická klinika FNUSA a LF MU pacientům už čtvrt roku nabízí dermatokosmetologickou metodu zvanou PRP (plasmaterapie či plasmalifting). Jedná se o vědecky podloženou metodu, která využívá přirozené omlazující a regenerační účinky krevní plazmy bohaté na krevní destičky k regeneraci kožních buněk a vlasových folikulů.

PRP je zkratka z anglického platelet rich plasma, česky plasma bohatá na krevní destičky – trombocyty. Vzhledem k tomu, že metoda pracuje s produktem tělu vlastním, odpadají rizika nežádoucích alergických reakcí. Plasmaterapie tak představuje naprosto bezpečné ošetření.

Princip metody spočívá v injekční aplikaci pacientovy vlastní plasmy bohaté na trombocyty pod kůži. Tato plasma se získá pomocí odstředění krve přes speciální separační gel, čímž se zachová v plazmě 80 % aktivních trombocytů. Tento vysoký obsah aktivních trombocytů přispívá k regeneraci kožních buněk a vlasových folikulů, zastavení procesu stárnutí a nastartování omlazovacích procesů stimulací novotvorby kolagenu. Pomocí PRP lze dosáhnout také urychlení hojení a minimalizace jizev.

INDIKACE:

Omlazení a regenerace pokožky.
Ztráta pružnosti pokožky šíje a dekoltu nebo jiných tělesných partií (kolena, boky, ruce, břicho).
Povadlá pokožka.
Vrásky kolem očí.
Tmavé kruhy kolem očí.
Problematická pleť (citlivá pleť, akné).
Řídnutí a pomalý růst vlasů.

PRŮBĚH OŠETŘENÍ

Pacientovi odebereme 10 ml krve do speciálně připravených zkumavek a umístíme do centrifugy, kde se několik minut krev odstřeďuje. Tím získáme plazmu bohatou na trombocyty. Následně ji aplikujeme tenkou injekční jehlou nebo kanylou pod kůží ošetřenou předem anestetickým krémem. Ošetření trvá přibližně 30–45 minut. Druhý den je možné jít do práce bez viditelných stop na obličeji. Proceduru je vhodné celkem třikrát opakovat, a to s intervalem 6–8 týdnů. Zlepšení kvality pleti je patrné již za 3 týdny, pokožka je lépe hydratovaná a má lepší strukturu. Pro zachování dlouhodobého účinku je vhodné ošetření jednou ročně zopakovat.

Jedná se o placený výkon (viz ceník).

Objednávky jsou možné na tel. 543 182 799.

AKTUALITY

Ve FNUSA platí zákaz návštěv

S ohledem na zhoršující se epidemickou situaci a četný výskyt dalších respiračních onemocnění Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně s okamžitou platností zavádí zákaz návštěv na lůžkových odděleních.

Výjimkou je dětské oddělení Kliniky plastické a estetické chirurgie, kde návštěvy budou i nadále probíhat v omezeném režimu. Dětského pacienta, který není hospitalizován společně s doprovodem, může navštívit jedna osoba na dobu 30 minut. Návštěva musí být vybavena respirátorem a prokázat se platným testem, očkovacím certifikátem nebo potvrzením o prodělání COVIDu-19.

Výjimky je možné udělit také v terminálních případech, záleží na individuální domluvě.

AKTUALITY, TISKOVÉ ZPRÁVY

Ortopedové ve FNUSA denně implantují až osm endoprotéz

Zdravotníci ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně mají snahu odoperovat co nejvíce pacientů, kteří byli nuceni své plánované operace kvůli covidové pandemii přesunout či zrušit. Některým pacientům se to kvůli prodlužování protiepidemických opatření stalo dokonce několikrát.

V souvislosti s omezením provozu během covidové pandemie došlo na I. ortopedické klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU k prodloužení čekací doby na endoprotézy velkých kloubů z jednoho roku na roky dva. „Jsme pod velkým tlakem pacientů, kteří čekají na endoprotézy. Jedni byli odloženi z plánovaného výkonu během covidových omezení, další jsme museli posunout, abychom našli místo pro ty odložené. Někteří pacienti byli dokonce odložení dvakrát i třikrát, jak se prodlužovala protiepidemická opatření. Důsledkem toho je, že teď jsme nuceni operovat těžší případy. To se týká hlavně revizních náhrad, kdy endoprotéza po mnoha letech „doslouží“ a musí se vyměnit v poměrně krátké době, nejlépe do půl roku. Jestliže tato doba není dodržena, dochází k řadě mechanických komplikací, jako jsou defekty kostní tkáně, rozlámání implantátu s kovovým otěrem, migrace implantátu. Tyto komplikace jsou pak velmi obtížně řešitelné. Bohužel máme teď takových případů celou řadu,“ říká přednosta I. ortopedické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU doc. MUDr. Tomáš Tomáš, Ph.D.

V současné době tak klinika – aby dohnala skluz – operuje o přibližně dvě endoprotézy denně víc. Každý pracovní den tak zdravotníci implantují sedm až osm náhrad velkých kloubů. „My jsme s maximálním možným nasazením operovali i přes prázdniny. Musím říci, že se pohybujeme na hraně kapacitních a personálních možností kliniky. Více odoperovaných pacientů znamená více lůžek, v té souvislosti zkrácení doby jejich hospitalizace se snahou dodržet pooperační režim. A pak to znamená i důslednou kooperaci se zařízeními následné péče a rehabilitace. Je to velmi náročná logistika,“ uvádí přednosta ortopedie doc. Tomáš Tomáš a dodává: „Velký dík patří především našemu nelékařskému personálu. Sestřičky, místo aby si oddechly od nesmírně stresující a fyzicky náročné práce na covidových odděleních, musí nyní zvládat zvýšený počet operovaných pacientů a jejich zrychlený „průchod“ klinikou.“

Přidává se i ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimil Vajdák: „Chtěl bych poděkovat všem zdravotníkům z ortopedie i dalších chirurgických oborů v naší nemocnici. Opravdu operují mnohonásobně více, a to i v době, kdy jiní lidé běžně čerpají dovolenou. Smekám před nimi.“

Pro představu malé srovnání. Zdravotníci na I. ortopedické klinice FNUSA a LF MU během letních prázdnin 2019, tedy před covidovou pandemií, implantovali celkem 21 náhrad kyčelního kloubu a 18 náhrad kolenního kloubu. Letos to během prázdnin v červenci a srpnu bylo 80 kyčelních a 52 kolenních kloubů. „Teď se jen trochu děsíme toho, že by s nárůstem případů nemoci COVID-19 mohla přijít nová omezení, která by naše současné úsilí opět zastavila. Doufáme, že se tak nestane, ale kdyby k tomu došlo, jsme samozřejmě připraveni ze dne na den naši jednotku intenzivní péče znovu změnit na covidové oddělení,“ konstatuje doc. Tomáš.

AKTUALITY, TISKOVÉ ZPRÁVY

Oční lékaři FNUSA: Zrak je potřeba sledovat

Také letos si ve druhém říjnovém čtvrtku připomínáme Světový den zraku. Oční lékaři Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně při té příležitosti radí, jak si zdravý zrak udržet co nejdéle, a jak odvrátit glaukom, tedy jednu z hlavních příčin slepoty v civilizovaném světě.

Glaukom neboli zelený zákal je chronické, progresivní oční onemocnění, vedoucí k postupnému a nevratnému poškození zrakového nervu a tím i zrakových funkcí. Velmi často se vyskytuje ve formě tzv. primárního glaukomu, který je ale jedním z nejnebezpečnějších. „Tento typ glaukomu většinou vzniká v pozdějším středním věku, obvykle mezi 45. a 70. rokem života. Bohužel je záludný v tom, že pacient dlouho nemá žádné subjektivní potíže – nepociťuje bolesti očí, dlouho nepozoruje ani žádný pokles vidění, i když změny na zrakovém nervu již mohou poškodit tzv. periferní vidění,“ upozorňuje primářka Oddělení nemocí očních a optometrie Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně MUDr. Hana Došková, Ph.D.

Právě z výše uvedených důvodů by každý člověk měl chodit na pravidelné preventivní oční kontroly. Riziko výskytu může zvyšovat genetická zátěž, významnou roli ale hraje i rasa, dioptrické vady ve smyslu krátkozrakosti i dalekozrakosti nebo sklon k nižším hodnotám krevního tlaku.

Prevence hraje důležitou roli také v případě dalších očních problémů, a to i u jedinců, kteří v mladším věku netrpěli žádnou oční nebo dioptrickou vadou. „Po 40. roku života by měli na pravidelné oční prohlídky chodit všichni, minimálně v časovém intervalu dvou let. Určitým problémům zabránit nelze, nicméně pokud se právě při pravidelných kontrolách zjistí jakákoliv „odchylka od běžného nálezu vzhledem k věku“, můžeme pacienta zařadit do pravidelného sledování, při kterém u některých počínajících očních chorob můžeme progresi výrazně oddálit nebo zavčas začít léčit,“ říká primářka Došková.

Častým důvodem návštěvy oční ambulance bývá zhoršení zrakové ostrosti, dioptrické vady, zánětlivé potíže víček i spojivek, ale také vážnější potíže zraku spojené například s úrazy. Za zhoršením vidění v pozdnějším věku stojí často šedý zákal. „Naštěstí máme pro tyto pacienty možnost elegantního řešení operací, která se dnes provádí v ambulantním režimu, dokonce pouze v místním umrtvení očními kapkami. Bohužel ne všechny oční choroby provázené akutním nebo postupným poklesem či dokonce ztrátou vidění lze úspěšně řešit operací či jen medikamentózně,“ uzavírá oční lékařka Hana Došková.