Těžší průběh covidu a vyšší riziko úmrtí. Skutečnost, která motivovala miliony kuřáků po celém světě, aby svému zlozvyku řekli ne. Letošní kampaň Světové zdravotnické organizace ke Světovému dni bez tabáku (31. 5.) k takovému závazku vybízí i ostatní a nemocniční lékárna Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně se přidává s osvětovou akcí Začněte žít bez tabáku.

Odborníci z konzultačního centra lékárny si na týden od 31. května do 4. června pro zájemce připravili ukázku terapeutických variant nikotinové substituce i s možností vyzkoušet si konkrétní žvýkačky, pastilky, spreje a náplasti, tedy produkty, které přestávajícím kuřákům pomáhají zvládat abstinenční příznaky.

„Zájemcům můžeme změřit také množství oxidu uhelnatého ve vydechovaném vzduchu, což u kuřáků ukazuje na množství vykouřených cigaret,“ doplnil PharmDr. Marek Lžičař, který se v konzultačním centru nemocniční lékárny zaměřuje právě na pomoc lidem, kteří se rozhodnou přestat kouřit. „V lékárně se problematikou odvykání kouření a pomoci při tomto nelehkém procesu zabýváme dlouhodobě. Díky tomu vidíme, že má naše služba smysl,“ uvedl Marek Lžičař s tím, že úspěšně přestane kouřit více než polovina příchozích.

Při úvodní konzultaci v lékárně klientům stanoví míru závislosti na nikotinu a navrhnou další postup. Obvykle vytvoří plán na tři až čtyři měsíce, během kterých pacient dochází pravidelně na konzultace. Služba je poskytovaná bezplatně.

Kouření je významný rizikový faktor srdečního infarktu a cévní mozkové příhody, nádorových onemocnění, cukrovky nebo nemocí plic, ale i poruch spánku. Podle studie Kardiovize, která na vzorku jednoho procenta obyvatel Brna dlouhodobě sleduje lokální úroveň zdraví, přitom kouří 23,5 % Brňanů a dalších 25,6 % patří do skupiny bývalých kuřáků. „Největší počet cigaret denně vykouří lidé ve věku 65 let a více, zapálí si v průměru více než devatenáctkrát za den,“ uvádí koordinátorka studie Jana Jarešová.

18 procent kuřáků užívá kromě cigaret také jiné tabákové výrobky, nejčastěji to jsou e-cigarety (38 %). „V elektronických cigaretách vzniká také dým, ale neobsahuje zdaleka takové množství škodlivých látek. Přesto není zcela jisté, že nepředstavuje žádné zdravotní riziko. Do těla uživatele se dostává nikotin a při dlouhodobém používání může vzrůst míra závislosti. Při případném návratu k cigaretám je nutné kouřit výrazně vyšší počet cigaret k zajištění požadované hladiny nikotinu v těle,“ upozornil Marek Lžičař.

Odborníci v nemocniční lékárně na Hybešově ulici uvítají zájemce o odvykání kouření denně mezi 9. a 14. hodinou, po předchozí telefonické domluvě na čísle +420 543 182 164 také mimo tento čas. „Věříme, že během této týdenní akce přivedeme k rozhodnutí přestat kouřit další pacienty, které společně dovedeme až k nekuřáctví,“ uzavřel za konzultační centrum lékárny Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně PharmDr. Marek Lžičař.

Dobrovolníci z DobroCentra u sv. Anny, které funguje při Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně, nemohou již více než rok navštěvovat pacienty. Snaží se tedy pomáhat, kde se dá. Přesto jim ale chybí kontakt s hospitalizovanými, stejně jako pacientům chybí návštěvy dobrovolníků. Jako provizorní řešení tak v DobroCentru u sv. Anny vymysleli akci Pošli to dál…

Dobrovolníci přišli s nápadem, že by si pacienti mohli navzájem poslat podporující vzkazy. „Připravíme pro ně papírová srdíčka, a kdo bude chtít, může napsat nebo nakreslit podporující vzkaz, přání či obrázek pro jiného pacienta. Personál rozdá srdce pacientům, pak je již popsaná vybere, my je vyzvedneme a předáme zdravotníkům na jiném oddělení nebo klinice, kde je zase rozdají,“ řekla vedoucí DobroCentra u sv. Anny Mgr. Svatava Kalná a dodala, že zapojit se může i veřejnost. „Vzkaz pro pacienty může napsat nebo nakreslit kdokoliv a poslat třeba poštou nebo mailem do nemocnice. My pak vše předáme pacientům.“

Nápad se líbí i zdravotníkům. „Určitě vítáme každou aktivitu, která pomůže našim pacientům zpestřit jejich pobyt v nemocnici. Věřím, že nějaký milý či zajímavý vzkaz každého potěší,“ doplnila vrchní sestra I. neurologické kliniky FNUSA a LF MU ing. Marcela Staňková.

Akce Pošli to dál… se uskuteční v posledním květnovém týdnu. Pokud bude o vzkazy velký zájem, zvažují dobrovolníci její prodloužení či pokračování.

Návštěvy pacientů ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně budou povoleny dvakrát týdně – ve středu a v neděli, a to vždy pouze v časovém rozmezí 15:00–17:00 hodin s tím, že návštěvou jsou jedna nebo dvě osoby, které můžou strávit s daným pacientem maximálně 15 minut za den. Výjimkou mohou být po dohodě s ošetřujícím lékařem pacienti v terminálním stadiu nemoci.

Vše musí samozřejmě proběhnout za dodržení všech hygienických a epidemiologických opatření. Návštěvník je povinen zdravotnickému personálu předložit dokument:

• o negativním PCR testu, ne starším 7 dní, nebo antigenním testu, ne starším 72 hodin (platné jsou i negativní antigenní testy v rámci povinného testování zaměstnanců či test provedený ve školském zařízení, ne starší 72 hodin, doložené potvrzením zaměstnavatele nebo školy nebo čestným prohlášením),
• nebo se musí prokázat certifikátem o provedeném očkování (platí nejdříve 22 dní po aplikaci první dávky, ale ne více než 90 dní, pokud nebyla aplikována druhá dávka, a ne déle než 9 měsíců, pokud byly aplikovány obě dávky; v případě očkování v jednodávkovém schématu platí nejdříve 14 dnů po aplikaci a nejpozději 9 měsíců po aplikaci),
• případně potvrzením o prodělané nemoci COVID-19, kdy od prvního pozitivního PCR testu neuplynulo více než 180 dní.

Návštěva rovněž musí mít respirátor FFP2, a to i v případě povolení návštěvy ve venkovních prostorách nemocnice. Při vstupu na oddělení návštěva provede hygienickou dezinfekci rukou.

Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně žádá veřejnost, aby dodržovala všechny pokyny a na návštěvy za svými blízkými  lidé chodili pouze v případě, že jsou zdraví, a že budou mít všechny potřebné dokumenty.

Povolení návštěv dvakrát týdně je platné od středy 19. května a nevztahuje se na covidová oddělení.

V sobotu 15. května si připomínáme Den boje proti mozkové mrtvici. Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně připravila u této příležitosti spolu s rehabilitačním centrem Sarema na svých facebookových stránkách živé vysílání k tomu tématu. Cévní mozková příhoda je druhou nejčastější příčinou úmrtnosti ve světě. Ohrožen je každý čtvrtý člověk a postihuje pacienty bez ohledu na věk. Výjimečné nejsou případy, kdy mrtvice postihla rodičku během porodu, pacienta s onemocněním COVID-19 nebo řidiče během jízdy. Důležité je dostat se co nejrychleji do nemocnice a po léčbě zahájit co nejdříve intenzivní rehabilitace.

Vedoucí výzkumného týmu Stroke Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a profesor neurologie Robert Mikulík zdůrazňuje, že by se pacienti do nemocnice neměli dopravovat po vlastní ose. „Pokud se pacient dopravuje sám, může se stát, že dojede do nemocnice bez iktového centra, které poskytuje komplexní péči o pacienty s cerebrovaskulárními problémy. Naopak, když vytočí 155, záchranáři sami zkontaktují vhodného lékaře nebo zdravotnické zařízení,” říká prof. MUDr. Robert Mikulík, Ph.D., který kromě výzkumného centra působí také na I. neurologické klinice FNUSA a LF MU.

Pokud má být léčba cévní mozkové příhody účinná, musí být zahájena co nejdříve, ideálně do 4,5 hodiny od vzniku příznaků. Čas je u mozkové mrtvice zásadní. Čím dříve se pacient dostane do nemocnice, tím vyšší má šanci na vyléčení. Profesor Mikulík upozorňuje také na zajímavý fenomén, a to přímou souvislost onemocnění COVID-19 a vznik cévní mozkové příhody. „Ačkoliv již bylo prokázáno, že COVID-19 může způsobit mrtvici a počet pacientů by tak měl narůstat, během jara 2020 jsme v nemocnici paradoxně zaznamenali asi o 15 % méně případů,” upozorňuje tak na fakt, že lidé by neměli riskovat vážné následky a i v době pandemie vyhledat odbornou pomoc.

Neméně důležité je také včasné zahájení intenzivních rehabilitací, jak vysvětluje Mgr. Tereza Valíková z rehabilitačního centra Sarema: „Čím dříve začneme, tím dříve oslovíme mozek a neuroplastické procesy. Když začínáme později, často se u pacientů setkáváme s již vytvořenými špatnými kompenzačními návyky, které se hůře odbourávají,” říká. Díky zahájení intenzivních rehabilitací včas se do života pomalu vrací také paní Eliška, která prodělala hemoragickou cévní mozkovou příhodu během porodu. „Eliška měla v hlavě nádor, o kterém se nevědělo. Zřejmě vlivem tlaku při porodu došlo ke krvácení z nádoru a velkému otoku mozku. V noci upadla do kómatu. Po půlnoci byla záchrankou převezena do nemocnice a tam urgentně operována. Nádor byl úspěšně odstraněn, otok mozku ale stihl napáchat velké škody,” vzpomíná manžel paní Elišky, Petr. Jeho manželka nyní intenzivně cvičí v rehabilitačním centru Sarema a dělá velké pokroky, které můžete sledovat na webu www.proelisku.cz. Kvůli dlouhodobým pobytům na terapiích však nemůže vidět své dva syny tak často, jak by si přála.

„Úplné vyléčení závisí na více faktorech, jako je rozsah, věk a včasnost péče. Proto když máte podezření na vznik cévní mozkové příhody, ihned kontaktujte záchrannou službu. Následky tak nemusí být žádné, nebo minimální,” dodává Tereza Valíková.

Pro více informací si v sobotu 15. května v 17 hodin mohou zájemci „naladit“ webinář nazvaný Příběh mrtvice: cesta pacienta. Dozví se, jak vypadají první minuty pacienta po příjezdu do nemocnice a jak následně správně rehabilitovat mozek. Stačí se připojit k události na tomto odkazu, nebo  na facebookové stránky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, která bude vysílání sdílet.