Jak zlepšit zdraví nejen ve vyloučených lokalitách řeší projekt Saste Roma (Zdraví Romové), který odstartoval v Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Tříletý projekt má za cíl zvýšit zdravotní gramotnost o nejzávažnějších onemocněních a na jeho řešení se podílí řada odborníků napříč Českou republikou.

Průměrný věk dožití u romských mužů je 57 a u romských žen 65 let. To je ve srovnání s většinovou populací přibližně o 18 let méně. Romové také oproti většinové populaci trpí dvakrát častěji výskytem vícečetných diagnóz (více než jedno závažné onemocnění). Na vině je často neznalost, jak se o své zdraví starat, nedostatek informací a podpory pro změnu životního stylu nebo ostych z návštěvy lékaře. To by měl změnit projekt Saste Roma zaměřený na prevenci závažných onemocnění ve vyloučených lokalitách, jejichž nejčastějšími obyvateli jsou právě Romové.

Výsledkem téměř tříletého projektu bude řada vzdělávacích nástrojů, od informačních brožur, přes kulturní akce, vzdělávací e-learning, až po mobilní aplikaci. „Projekt se zaměří na vývoj, implementaci a evaluaci několikaleté zdravotní kampaně ve vyloučených lokalitách. Pokryjeme ta nejzávažnější onemocnění, ať už jde o cerebrovaskulární, kardiovaskulární, onkologické či duševní choroby,“ přiblížila obsah Hana Maršálková, vedoucí projektu Saste Roma a vedoucí skupiny Public Health v rámci Cerebrovaskulárního výzkumného programu, která projekt realizuje. „Online nástroje, aplikace a osvětové akce budou dostupné a využitelné také pro širokou veřejnost a speciální část věnujeme také školákům“ doplnila Maršálková.

Na výstupech pracuje expertní tým, který nyní čítá zhruba 40 odborníků z řad lékařů, sociologů, pedagogů, specialistů na marketing zdraví či expertů na vyloučené lokality. Do projektu se zapojila i řada institucí – několik klinik Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, Fakultní nemocnice Brno či Masarykův onkologický ústav. Důležitým faktorem úspěchu bude také zapojení terénních pracovníků ze Státního zdravotního ústavu, Krajské hygienické stanice nebo organizací podporujících romské komunity.

„Každý projekt zaměřený na zdraví populace v sociálně vyloučených lokalitách je velice potřebný a pozitivní dopady na zdravotní stav obyvatel se pak odráží také v celkovém zlepšení sociální situace,“ potvrzuje význam projektu MUDr. Marie Nejedlá, vedoucí Centra podpory veřejného zdraví Státního zdravotního ústavu. Doktorka Nejedlá a její tým terénních pracovníků zajistí šíření vzdělávacích nástrojů projektu přímo v cílových komunitách.

„Projekt bude doplněn i dotazníkovým šetřením v cílových oblastech, které zmapují znalosti a postoje obyvatel a také ověří, nakolik byla zdravotní intervence efektivní. Díky vědeckému přístupu chceme zajistit, že projekt a jeho navazující aktivity budou co nejúčinnější,“ uzavírá profesor Robert Mikulík, odborný garant projektu z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a garant sekce cerebrovaskulárních onemocnění.

Projekt Saste Roma – Rozvíjíme zdraví ve vyloučených lokalitách je financován z Fondů EHP 2014-2021, projekt č. ZD-ZDOVA2-002.

Zapojení SZÚ probíhá v rámci projektu Efektivní podpora zdraví osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením OPZ ESF, reg.č. CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_039/0009439 .

Lupénka není pouze kosmetickou záležitostí, ale je onemocněním, které zasahuje celý organismus. Nové možnosti léčby mohou snížit závažnost jejích projevů a pacientům zkvalitnit život. Dny otevřených ambulancí jsou pro pacienty s lupénkou další možností, jak najít vhodnou léčbu včas. Organizují se již pátým rokem a i letos se odehrají online, budou tak dostupné z bezpečí domova. Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně otevře své virtuální dveře 23. 6. 2021, online konzultace nabídne v časech od 8 do 11 hod. Konkrétní čas si mohou pacienti zarezervovat přes www.kuzeaklouby.cz.

V letošním roce se koná již pátý ročník Dnů otevřených ambulancí, stejně jako loni online. Pacienti se v druhé polovině června mohou prostřednictvím videohovorů spojit s předními českými dermatology ze specializovaných center – FN u sv. Anny v Brně (23. 6.), Nemocnice Jihlava (23. 6.), Karlovarské krajské nemocnice (23. 6.) a L DermaMedEst v Praze (24. 6.)

„Jsme velmi rádi, že můžeme být součástí Dnů otevřených ambulancí a nabídnout lidem pomoc, zvlášť v této nelehké době. Naši odborníci budou připraveni skrze online konzultace řešit problémy pacientů s lupénkou, kteří s tímto onemocněním bojují již delší čas a nejsou se svou dosavadní léčbou spokojeni. Stejně tak mohou online konzultace posloužit i lidem, kteří se obávají, že lupénku mají, ale nemají to od lékaře potvrzené. Konzultace mohou využít pacienti všech věkových kategorií, tedy i děti a dospívající,“ říká MUDr. Petra Fialová z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně.

Jak si zarezervovat online konzultaci

Odkaz na rezervační systém a podrobné informace najdou pacienti na webu www.kuzeaklouby.cz. Stačí si vybrat konkrétní den a jeden z nabízených časů. Následně obdrží e-mail s potvrzením rezervace a odkazem na videohovor – přes něj se v konkrétní čas připojí k online konzultaci s lékařem. Potřebovat k tomu budou počítač, tablet nebo chytrý telefon s webkamerou a mikrofonem.

„Současná doba svádí k odsouvání návštěv lékaře. To může mít velmi špatné následky projevující se zhoršeným zdravotním stavem pacientů. U pacientů trpících lupénkou se může projevit zvýšená míra stresu spojená s nestandardními situacemi současné doby velmi snadno. Lupénka však nesouvisí jen s problémy projevujícími se na kůži a ve vlasech, může vyústit až v psoriatickou artritidu – zánět šlach a kloubů. Lupénka je onemocnění, které není radno podceňovat, i proto nabízíme pacientům možnost využití online poradny,“ říká MUDr. Petra Fialová.

Online konzultace 23. 6. 2021 s odborníky z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně

Ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně se nejnovějšími možnostmi léčby lupénky, jako je i biologická léčba, zabývají již 15 let. Jako specializované centrum nabízejí řešení i pro středně těžké a těžké pacienty, kteří na léčbu lupénky už možná rezignovali. Online konzultace s renomovanými dermatology z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně mohou být začátkem úspěšné léčby. Budou dostupné 23. 6. 2021 od 8 do 11 hod. online. Nespokojte se s polovičatými výsledky a získejte svůj život zpět s vhodnou léčbou lupénky. Pro více informací, jak si rezervovat online konzultaci, navštivte web www.kuzeaklouby.cz.

V katedrále sv. Petra a Pavla na Petrově se 14. června v 17 hodin uskuteční mše svatá za zdravotníky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Sloužit ji bude brněnský biskup Mons. Vojtěch Cikrle, v jejím průběhu vystoupí filharmonický sbor Beseda brněnská.

Mše byla původně plánována na březnový termín, kvůli epidemiologickým opatřením se její termín však posunul. „Musím říci, že si toho nesmírně vážím a jsem rád, že se našim zdravotníkům dostane i takové podpory. Jsem si jistý, že je to povzbudí a potěší,“ uvedl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimil Vajdák.

„Těžko si někdo z nás, kteří jsme nebyli v první linii pandemie koronaviru, dokáže představit, co museli lékaři, sestry a další pracovníci ve zdravotnictví během uplynulého roku prožívat, v jakých osobních i společenských nejistotách  se denně  vydávali pomáhat druhým.

Vážím si nezištné a obětavé pomoci všech lékařů, sester a pracovníků Fakultní nemocnice u sv.  Anny,  děkuji za jejich pracovní i lidskou obětavost a těším se na společně prožitou bohoslužbu v brněnské katedrále.  A upřímně jim přeji, aby se  to těžké, co  prožívali, proměnilo v radostnou jistotu, že jejich poslání je jedinečné, a že nic z toho, co vykonali pro druhé, nebude zapomenuto,“ řekl Mons. Vojtěch Cikrle, biskup brněnský.

Průběh mše svaté bude přenášen na internet, zájemci ji mohou sledovat ZDE.

Bohoslužba je začátkem spolupráce nemocnice s místní farností. Před vánočními svátky je plánován v katedrále sv. Petra a Pavla na Petrově také benefiční adventní koncert.

S přibývajícími slunečnými dny dermatologové z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně varují před rizikem vzniku melanomu. Nebezpečné je opakované spálení kůže i celková kumulativní dávka UV záření. Během pandemie onemocnění COVID-19 navíc lidé často zanedbávali prevenci a podezřelá mateřská znaménka nebo jiné změny na kůži neřešili.

„Počet nových případů maligního melanomu ročně v Česku stále narůstá,“ upozorňuje primář I. dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU MUDr. Miroslav Nečas, Ph.D. Podílí se na tom podle něj i obliba letních dovolených se sluněním. „Základem prevence rozvoje melanomu i jiných typů rakoviny kůže je chránit pokožku před UV paprsky. To znamená nevystavovat ji přímému působení slunce, a to zejména mezi 11. a 15. hodinou. Při delším pobytu na slunci je vždy nutné použít přípravky s ochrannými UVB i UVA filtry, přičemž důležité je i správné zvolení výšky ochranných faktorů. Tedy čím světlejší máme kůži a čím delší dobu jsme na slunci, tím vyšší filtr je nutné zvolit,“ radí MUDr. Miroslav Nečas.

Nejohroženější skupinou jsou právě lidé s nízkým kožním fototypem, tedy se světlou kůží a rezavými či světlými vlasy, kteří se na slunci brzy spálí. „Ohrožení jsou také ti, kteří mají velké množství tzv. dysplastických kožních névů, potenciálně velmi rizikových pigmentových znamének směrem k vývoji do maligního melanomu. Další rizikovou skupinou jsou lidé, kteří se v průběhu života, především v dětství, na sluníčku opakovaně spálili,“ říká MUDr. Miroslav Nečas a dodává, že z tohoto hlediska je velmi rizikové také nekontrolované opalování v soláriích. U melanomu je nebezpečné zejména opakované spálení kůže, u jiných typů kožní rakoviny (bazaliom  či spinaliom) spíše celková kumulativní dávka UV záření. Úmrtnost na rakovinu kůže v České republice mírně klesá, což je dáno včasnou terapií a také  stále modernějšími a účinnějšími léčebnými metodami  pokročilého onemocnění.

I proto kožní lékaři vybízejí k pravidelnému samovyšetřování kožních znamének a preventivním kontrolám u odborníků, nejlépe dermatologů. Čím dříve lékař  rakovinu kůže odhalí, tím lépe je léčitelná. „Pokud si lidé naleznou podezřelé znaménko, mohou se objednat do naší poradny pro pigmentové afekce, která funguje každé úterý od 13 do 15 hodin. Je možné také vyšetření digitálním dermatoskopem,“ apeluje primář dermatovenerologické kliniky Miroslav Nečas. Zájemci o preventivní prohlídku se mohou objednávat na tel. čísle 543 182 799.

Náměstek Úseku informatiky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Martin Mareček je jedním ze zakladatelů celostátní iniciativy na kyberochranu nemocnic. Pokusů o kybernetický útok na zdravotnická zařízení stále přibývá, a tak není divu, že některé z nich spojily síly.

Napadení elektronických systémů hackery je v poslední době časté…

Pokusy o napadení jsou zaznamenávány na denní bázi. Někdy se jedná o phishing, jindy zase o cílené pokusy prolomení firewallů, případně zneužití známých zranitelností. Abychom nekřivdili pouze uživatelům, tak selhání lidského faktorů samozřejmě existuje i u systémových inženýrů a IT odborníků. Nicméně v těchto případech se jedná v drtivé většině případů o selhání jedince nebo o chybu systémovou. I na tomto bojišti však platí, že ochrana je stejně silná jako její nejslabší článek. Za úspěšným útokem, kdy dojde k poškození či zcizení dat, je bohužel nejčastěji na prvním místě selhání lidského faktoru následováno dalšími. Jinak řečeno, když už jsem uvnitř, tak se trochu „porozhlédnu“.

Co konkrétně lidé dělají špatně v otázce kyberbezpečnosti?

Nevětším prohřeškem je podle mých zkušeností malá ostražitost, důvěra a neuvědomění si následků.  Jinak řečeno: „Mně se to stát nemůže.“ Mezi nejčastější prohřešky patří vyplnění přihlašovacích údajů na neautentické internetové stránce, případně otevření nebezpečné přílohy obsahující škodlivý kód z e-mailové komunikace. Jako další příklad lze uvést i použití flash disku, který byl úmyslně útočníkem nastražen, případně neprověření pracovníka, který se vydává za zástupce servisní organizace s argumentem o provedení lokální opravy.

Proč se teď tyto věci dějí mnohem více než před pár lety?

Pokusy o získání citlivých údajů tady byly vždycky. Ale ano, musím potvrdit, že v čase narůstá počet pokusů o kompromitaci. Od jednoduchého „očuchávání“ vnějšího perimetru, až po cílené sofistikované pokusy kompromitace uživatelských přístupů do sítě a jejich následné zneužití. Nejčastější je již zmíněný phishing, kdy se může jednat o lákání finančních prostředků, snahu vylákat oběť na nebezpečné internetové stránky nebo získat přihlašovací údaje. V poslední době jsou tyty pokusy už na takové úrovni, že dochází k telefonním hovorům, kdy se volající prezentuje jako pracovník bankovního ústavu se snahou autorizovat bankovní operaci.

Kdy se útočí nejčastěji, ve dne nebo v noci?

Během nočních hodin jsou nejčastěji směřované útoky, které využívají vysokého výkonu výpočetní techniky. Tedy například při šifrování dat. V tomto okamžiku jsou lidé u PC považováni za nežádoucí faktory, protože by mohli identifikovat probíhající šifrování a celý útok zmařit. Naproti tomu DDoS útoky na online služby se zase dějí v době, kdy jsou tyto služby nejvíce využívány. Tak, aby způsobená škoda přetížením ovlivnila co nejvíce lidí.

Byl jste jedním ze zakladatelů celostátní iniciativy na kyberochranu nemocnic. Co je jejím cílem?

První myšlenka iniciativy se začala rodit po útoku na Benešovskou nemocnici. Cílem bylo vzájemně si mezi nemocnicemi pomoci a sdílet informace, zkušenosti a zároveň know-how. Aktuálně signovalo memorandum iniciativy více než 20 organizací včetně ČVUT, Národní agentury pro komunikační a informační technologie a CESNETu. Celkově se k ní připojilo také již více než 40 zdravotnických subjektů v rámci celé republiky. Cíle a důvody se samy nabízí. Stačí si spočítat, kolik potřebuje jedna organizace bezpečnostních pracovníků a kolik jich najdeme na trhu práce. Při sdílení těchto osob dojde k úspoře finančních i lidských zdrojů v řádech desítek milionů ročně. Další informace o této iniciativě a jejích aktivitách jsou k dohledání na internetových stránkách https://hsoc.cesnet.cz.

Jedním z nápadů iniciativy je vytvoření sdíleného bezpečnostního operačního centra. Jak by takové centrum fungovalo?

V dnešní době využívání informačních a komunikačních technologií se jedná o jednoduchou myšlenku. Nezáleží na tom, kde zrovna člověk fyzicky sídlí. Takové dohledové centrum by ve skutečnosti analyzovalo data „odkudkoliv“, následně by se tato data ukládala v rámci zabezpečené infrastruktury. A zde se právě nabízí sdílení odborníků z jednotlivých zapojených subjektů. Výsledkem by tedy nebyl „jenom“ provoz dohledového centra, ale souběžně úspora finančních prostředků pro všechny zapojené subjekty a udržování rozvoje a informovanosti podílejících se sdílených pracovníků. Výhodou takového sdíleného centra je možnost reagovat a řešit incident v některé s dohledovaných organizacích a aplikovat jej na všechny zapojené a tím minimalizovat rizika i následky.

Je vůbec možné absolutně zamezit kyberútokům? Nebudou vždycky ti útočníci o krok dopředu?

Kyberútokům jako takovým lze absolutně zamezit pouze jediným způsobem, a to vypnutím globální sítě a vzdáním se digitalizace. (smích) Ano, uznávám, že tento jediný způsob je mimo mísu a nereálný. Takže jednoduchou odpovědí na otázku je: NE. Útočníci nejenže jsou kroky napřed, ale i v budoucnu budou na míle vzdáleni. V tomto duchu lze říci, že útočníci mohou replikovat a inovovat útoky stále v náhodných cyklech, i když se jim nezdaří. My na druhé straně barikády musíme být stále připraveni a nesmíme podlehnout.