AKTUALITY – 29. stránka

Startuje nábor do nové studie Kardiovize

Chcete zabránit rozvoji cukrovky? Nejste spokojeni se svou váhou? Necítíte se ve svém těle dobře? Tyto tři otázky jsou součástí kampaně pro nábor do nového projektu podpory správného životního stylu, který odstartuje už o prázdninách v Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC).

Pilotní výzkumný projekt bude realizovat výzkumný tým Kardiovize, kde se vědci soustředí právě na choroby spojené s nesprávnými životními návyky. „Nejprve vyhodnotíme současný stav jedince, například pohybovou aktivitu, zdravotní anamnézu či stravovací návyky a na základě těchto informací stanovíme riziko rozvoje diabetu 2. typu,“ popsal vedoucí výzkumného týmu Juan Pablo Gonzalez Rivas. Pak bude následovat konzultace s lékařem, nutričním poradcem a trenérem za účelem sestavení tříměsíčního individuálního plánu. Jeho cílem bude motivovat pacienta ke snížení váhy, a s ní souvisejícím zlepšením hladiny glukózy, lipidů i krevního tlaku – zkrátka zlepšení zdraví a kvality života.

Do studie se může zapojit každý člověk ve věku od 25 do 75 let, který má hodnotu body mass indexu (BMI) v rozmezí 25 kg/m2 až 40 kg/m2. Stanovení přibližného BMI je jednoduché, stačí pouze kalkulačka. Jde o podíl hmotnosti a výšky v metrech na druhou. Pilotní projekt poběží celkem šest měsíců, po lékařském vyšetření a vyšetření u nutričního terapeuta zahájí vybraní jedinci program změny životního stylu pod vedením specializovaného kouče. Během studie provedou vědci kvůli zjištění hodnoty krevních tuků a cukrů také krevní odběry.

„Je to pro nás opravdu výzva, a pokud se projekt podaří v lokálním měřítku, rádi bychom ho rozšířili pro celou českou populaci. Chceme pomoci co nejvíce lidem,“ dodal Gonzalez Rivas.

AKTUALITY, TISKOVÉ ZPRÁVY

Pošli to dál…

Dobrovolníci z DobroCentra u sv. Anny, které funguje při Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně, nemohou již více než rok navštěvovat pacienty. Snaží se tedy pomáhat, kde se dá. Přesto jim ale chybí kontakt s hospitalizovanými, stejně jako pacientům chybí návštěvy dobrovolníků. Jako provizorní řešení tak v DobroCentru u sv. Anny vymysleli akci Pošli to dál…

Dobrovolníci přišli s nápadem, že by si pacienti mohli navzájem poslat podporující vzkazy. „Připravíme pro ně papírová srdíčka, a kdo bude chtít, může napsat nebo nakreslit podporující vzkaz, přání či obrázek pro jiného pacienta. Personál rozdá srdce pacientům, pak je již popsaná vybere, my je vyzvedneme a předáme zdravotníkům na jiném oddělení nebo klinice, kde je zase rozdají,“ řekla vedoucí DobroCentra u sv. Anny Mgr. Svatava Kalná a dodala, že zapojit se může i veřejnost. „Vzkaz pro pacienty může napsat nebo nakreslit kdokoliv a poslat třeba poštou nebo mailem do nemocnice. My pak vše předáme pacientům.“

Nápad se líbí i zdravotníkům. „Určitě vítáme každou aktivitu, která pomůže našim pacientům zpestřit jejich pobyt v nemocnici. Věřím, že nějaký milý či zajímavý vzkaz každého potěší,“ doplnila vrchní sestra I. neurologické kliniky FNUSA a LF MU ing. Marcela Staňková.

Akce Pošli to dál… se uskuteční v posledním květnovém týdnu. Pokud bude o vzkazy velký zájem, zvažují dobrovolníci její prodloužení či pokračování.

AKTUALITY, TISKOVÉ ZPRÁVY

Česko-japonská spolupráce – nový způsob léčby achondroplazie

Zabránit aktivaci buněčného receptoru, který zpomaluje růst a způsobuje achondroplázii. Přelomový způsob léčby genetických poruch růstu popsali vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) a Biologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně společně s japonskými kolegy.

Klíčovou látkou je v tomto případě RNA aptamer s přímo bondovským názvem RBM-007, který funguje jako past na ligandy. Ligandy jsou povětšinou malé proteiny, které vytváří komplexy s buněčnými receptory a dokáží je aktivovat. V případě achondroplázie jde o receptor FGFR3, jehož zvýšená aktivita zpomaluje růst buněk chrupavky. Aptamer je uměle vytvořená část ribonukleové nebo deoxyribonukleové kyseliny, která se naváže na ligand – ten již tím pádem nemůže aktivovat receptory FGFR 3 a tím zabraňuje poruchám růstu.

Pavel Krejčí, vedoucí výzkumného týmu Buněčná signalizace FNUSA-ICRC, se na tomto objevu významně podílel. „Japonská firma vyvinula tento RBM-007 pro léčbu AMD (Age-related Macular Degeneration, forma slepoty), nicméně jsme si všimli jeho potenciálu pro léčbu poruch růstu a začali jsme spolupracovat právě v této oblasti,“ popsal začátky spolupráce Krejčí. To bylo před pěti lety a v současnosti již RBM-007 vstupuje do první fáze klinických zkoušek a je testován u japonských pacientů. Výsledky jsou velmi slibné, testování nového léku je však běh na dlouhou trať. „Lék na achondroplázii Vosoritide, na jehož výzkumu jsem se podílel, se k prvním pacientům dostane po více než šestnácti letech,“ dodal Krejčí.

Hlavní zaměření týmu Buněčná signalizace FNUSA-ICRC, tedy výzkum receptorových tyrozinových kináz, kam právě patří FGFR3, tímto zdaleka nekončí. „V současnosti máme rozpracováno přibližně patnáct projektů,“ potvrdil Krejčí. Jedním z nich je výzkum aptamerů, které by nefungovaly jako past na ligand, ale inhibovaly receptory přímo. Výsledkem by mohla být nová generace molekul s velkým potenciálem pro léčbu nemocí souvisejících s poškozením různých orgánů, nejenom kostí. „Snažíme se vytvořit most mezi základním a klinickými výzkumem. Zatím se nám to daří, snad to vydrží i do budoucna,“ dodal Pavel Krejčí.

Publikace vyšla v prestižním časopise Science Translational Medicine.

Achondroplázie je genetická forma trpasličího vzrůstu, výška v dospělosti u postižených touto nemocí je průměrně 125 cm. Jde o nejčastější formu genetické poruchy růstu u člověka, která je způsobena mutacemi v genu pro FGFR3. V České republice se rodí ročně 4-5 dětí s touto poruchou. Před čtyřmi lety založili vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) registr těchto dětí, díky kterému sbírají data o jejich zdravotním stavu.

Více informací k tématu:

Ing. Jiří Erlebach, PR FNUSA-ICRC, tel.: 731 516 374, jiri.erlebach@fnusa.cz

AKTUALITY

Proč je Mozart lepší než Haydn? Klasická hudba jako možná terapie pro epileptické pacienty

Mezioborový výzkumný tým složený z lékařů a vědců z Centra epilepsie I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity (CEITEC MU) a z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně (FEKT VUT), pod vedením profesora Ivana Rektora, první autorka MUDr. Klára Štillová, Ph.D., prozkoumal takzvaný Mozartův efekt u epileptických pacientů. Vědci zjistili, že mozek epileptických pacientů reaguje rozdílně při poslechu hudby Mozarta než při poslechu Haydna. Zatímco Mozartova hudba epileptické výboje signifikantně potlačila, Haydnova hudba způsobila nárůst výbojů u mužů a potlačení výbojů u žen. Výsledky jejich vědecké studie byly publikovány v prestižním odborném časopise European Journal of Neurology.

Termín „Mozartův efekt“ byl poprvé popsán v 90. letech doktorkou Frances Rauscherovou a jejími kolegy. Ti zjistili, že vysokoškoláci po poslechu deseti minut Mozartovy sonáty pro dva klavíry dosahují lepších výsledků při testu prostorové inteligence než v případech, kdy nic neposlouchali. Názory vědců a psychologů na účinnost Mozartova efektu byly však sporné. Mozartův efekt se váže na prostorové myšlení a prostorovou představivost. Vysvětlení tohoto jevu je možné najít ve způsobu, kterým mozek zpracovává hudbu i prostorovou představivost. Vyšetření na pozitronové emisní tomografii a nukleární magnetické rezonanci ukazují, že poslech hudby skutečně stimuluje velkou část mozku. Výsledky rozličných testů (včetně testů prostorového myšlení) ukazují, že na tom, jak náš mozek zpracovává hudbu se podílí část čelní i spánková.

Poslech hudby, zejména Mozartovy Sonáty pro dva klavíry D dur, KV 448, je považován za možnou terapii některých neuropsychiatrických poruch. Mozartův efekt byl doposud testován například u pacientů po mozkové ischemii, mozkovém traumatu nebo s Parkinsonovou nemocí. Filharmonie Brno dokonce v minulosti uspořádala cyklus koncertů nazvaný Mozartův efekt pro nastávající maminky a jejich blízké. Myšlenka vzešla z vědeckých poznatků o příznivém vlivu vhodné hudby na vývoj lidského plodu a schopnosti člověka pamatovat si pozitivní emoční zážitky již od prenatálního stavu. Tým brněnských vědců a lékařů se pokusil prozkoumat, jaký vliv má klasická hudba různých autorů na epileptické pacienty, a podařilo se jim dosáhnout velmi zajímavých závěrů. Výzkumný tým pod vedením profesora Ivana Rektora se zaměřil na poslech Mozartovy Sonáty pro dva klavíry D dur, KV 448, a na Haydnovu Symfonii č. 94.

„Mozartova Sonáta pro dva klavíry D dur, KV 448 je od 90. let používaná pro testování tzv. Mozartova efektu. Jako kontrastní skladbu jsme vybrali skladbu Haydnovu, protože se jedná o skladby z téhož období a dalo se předpokládat, že u epileptických posluchačů – žádný z nich nebyl milovníkem klasické hudby – nebudou vyvolávat rozdílné emoční reakce. Symfonii jsme srovnávali se sonátou kvůli testování akustických vlastností, které se u těchto dvou skladeb lišily,“ vysvětluje profesor Ivan Rektor.

Vztah hudby k epilepsii je komplexní, hudba může provokovat záchvaty (musikogenní epilepsie) ale podle řady studií může mít i antiepileptický efekt. Protože výsledky předchozích studií nebyly jednoznačné, rozhodli se vědci ve FNUSA uskutečnit testování Mozartova efektu u 18 epileptických pacientů, kterým byly do mozku vnořeny elektrody v rámci předoperační přípravy (SEEG). Následně byla pacientům puštěna Mozartova Sonáta pro dva klavíry D dur, KV 448, přičemž u pacientů docházelo k signifikantnímu potlačení výbojů. Nebylo tomu však tak při poslechu začátku Haydnovy Symfonie č. 94, kdy docházelo sice k potlačení výbojů u žen, ale naopak k jejich nárůstu u mužů.

Analýza akustických parametrů ukázala, že rozdílná reakce je daná akustickými charakteristikami obou skladeb a částečně se lišící reakcí mužů a žen na tyto akustické parametry. „Dopad akustických vlastností hudby se v některých aspektech liší mezi muži a ženami. Muži jsou více senzitivní na disonanci a vysokofrekvenční oscilace, ženy jsou citlivější na energetické vlastnosti hudby. Ženy i muži reagují stejně na tonální kvalitu a rytmus. V jiné (ještě nepublikované) studii vidíme, že aktivace mozku poslechem hudby je ve většině mozkových oblastí stejná u mužů a žen, avšak v některých oblastech jsou patrny menší rozdíly,“ objasňuje tuto rozdílnou reakci profesor Ivan Rektor.

Antiepileptický efekt poslechu hudby by v budoucnu mohl sloužit jako neinvazivní stimulační léčebná metoda. Je však potřeba upřesnit parametry s terapeutickým účinkem, proto výzkum této problematiky v Centru pro epilepsie ve FNUSA a CEITEC MU nadále pokračuje.

AKTUALITY, TISKOVÉ ZPRÁVY

Novinky pro dárce krve: Jarní darování a test na protilátky

Krevní banka Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně připravila další benefit pro dárce krve. V rámci dárcovského odběru nově nabízí zdarma vyšetření hladiny protilátek IgG proti onemocnění COVID-19. Reaguje tím na poptávku dárců o vyšetření z krve, které odhalí, zda dotyčný covid prodělal a jestli je například v nebližších měsících nutná vakcinace.

„Dárci mají o vyšetření protilátek zájem, a když už je míváme v odběrových křeslech, napadlo nás, že by tato možnost mohla být hezkým poděkováním za jejich dobrovolné dárcovství,“ vysvětluje primářka Krevní banky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně MUDr. Jarmila Celerová.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně chce tímto krokem také přivést nové dárce do odběrového centra – aktuálně má nedostatek zásob v krevních skupinách B pozitivní i negativní, A negativní a 0 negativní.

Již tuto středu se příchozí dárci mohou navíc těšit na další akci od dobrovolníků z DobroCentra u sv. Anny, kteří v době, kdy nemohou docházet na oddělení za pacienty, pravidelně pořádají události podporující bezplatné dárcovství. Tentokrát se akce, nazvaná tematicky Dejte lásce zelenou, darujte krev červenou, ponese v duchu jara. Kdy jindy udělat dobrou věc pro druhé než v květnu, měsíci lásky? Dárci krve se tak mohou těšit na rozkvetlou výzdobu odběrového centra a tematické dárečky.

Stávající dárci i prvodárci se mohou objednávat přes online rezervační systém na adrese kb.fnusa.cz nebo telefonicky na čísle 543 182 190 (7:00–15:00).

AKTUALITY, TISKOVÉ ZPRÁVY

Návštěvy budou ve FNUSA povoleny ve středu a v neděli

Návštěvy pacientů ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně budou povoleny dvakrát týdně – ve středu a v neděli, a to vždy pouze v časovém rozmezí 15:00–17:00 hodin s tím, že návštěvou jsou jedna nebo dvě osoby, které můžou strávit s daným pacientem maximálně 15 minut za den. Výjimkou mohou být po dohodě s ošetřujícím lékařem pacienti v terminálním stadiu nemoci.

Vše musí samozřejmě proběhnout za dodržení všech hygienických a epidemiologických opatření. Návštěvník je povinen zdravotnickému personálu předložit dokument:

o negativním PCR testu, ne starším 7 dní, nebo antigenním testu, ne starším 72 hodin (platné jsou i negativní antigenní testy v rámci povinného testování zaměstnanců či test provedený ve školském zařízení, ne starší 72 hodin, doložené potvrzením zaměstnavatele nebo školy nebo čestným prohlášením),
nebo se musí prokázat certifikátem o provedeném očkování (platí nejdříve 22 dní po aplikaci první dávky, ale ne více než 90 dní, pokud nebyla aplikována druhá dávka, a ne déle než 9 měsíců, pokud byly aplikovány obě dávky; v případě očkování v jednodávkovém schématu platí nejdříve 14 dnů po aplikaci a nejpozději 9 měsíců po aplikaci),
případně potvrzením o prodělané nemoci COVID-19, kdy od prvního pozitivního PCR testu neuplynulo více než 180 dní.

Návštěva rovněž musí mít respirátor FFP2, a to i v případě povolení návštěvy ve venkovních prostorách nemocnice. Při vstupu na oddělení návštěva provede hygienickou dezinfekci rukou.

Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně žádá veřejnost, aby dodržovala všechny pokyny a na návštěvy za svými blízkými lidé chodili pouze v případě, že jsou zdraví, a že budou mít všechny potřebné dokumenty.

Povolení návštěv dvakrát týdně je platné od středy 19. května a nevztahuje se na covidová oddělení.

AKTUALITY, kalendář, TISKOVÉ ZPRÁVY

Znáte svůj krevní tlak? Hypertenzí trpí 40 procent Brňanů

Znáte svůj krevní tlak? Tak zní název celotýdenní osvětové akce nemocniční lékárny Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, která chce při příležitosti Světového dne hypertenze (17. 5.) upozornit veřejnost na problematiku vysokého krevního tlaku. Hypertenze se týká čtyř Brňanů z deseti a nese s sebou řadu dalších zdravotních rizik.

Zájemci si v týdnu od 17. do 21. května mohou přijít do lékárny na Hybešově ulici změřit krevní tlak, nechat si svůj výsledek zhodnotit a využít možnosti poradenství, které lékárna nabízí. Vyškolení odborníci jim poradí nejen v oblasti farmakoterapie, ale i s nastavením vhodnější životosprávy a s léčbou dalších onemocnění, která se na vysoký krevní tlak vážou.

„Vysoký krevní tlak může být součástí celého komplexu další příznaků, označovaného jako metabolický syndrom. Projevuje se dále také vysokou hladinou tuků v krvi, vysokým množstvím cukru a kyseliny močové v těle, obezitou,“ vysvětlil PharmDr. Marek Lžičař z konzultačního centra nemocniční lékárny a dodal, že hypertenze zvyšuje také riziko kardiovaskulárních onemocnění.

Podle výsledků studie Kardiovize (FNUSA-ICRC), která na vzorku jednoho procenta obyvatel města Brna dlouhodobě sleduje zdraví v jihomoravské metropoli, trpí hypertenzí 40 procent Brňanů. „U mužů to je dokonce 46 procent. V naší výzkumné kohortě lidí ve věku 25 až 65 let je nejpostiženější skupinou ta nejstarší, sledovaní účastníci mezi 55 a 65 lety mají vysoký tlak dokonce v téměř 63 procentech případů,“ uvedla koordinátorka studie Jana Jarešová.

Lékárna je během týdne zájemcům o konzultaci otevřena denně mezi 9. a 14. hodinou, po předchozí telefonické domluvě i mimo tento čas. „Poradíme vám, jaká by měla být optimální hodnota krevního tlaku s ohledem na vaše onemocnění, vysvětlíme správné způsoby užívání léků na snížení tlaku. Zároveň vám doporučíme nefarmakologické přístupy v léčbě hypertenze, včetně pohybových a výživových doporučení,“ zve za tým lékárny PharmDr. Marek Lžičař a dodává: „Tlak krve je totiž možné udržet na požadované úrovni jak vhodnou farmakoterapií, tak zároveň i úpravou životního stylu. Pohybem, zdravou stravou, omezením stresu a nekouřením.“

AKTUALITY, TISKOVÉ ZPRÁVY

Den boje proti mozkové mrtvici oživí online vysílání

V sobotu 15. května si připomínáme Den boje proti mozkové mrtvici. Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně připravila u této příležitosti spolu s rehabilitačním centrem Sarema na svých facebookových stránkách živé vysílání k tomu tématu. Cévní mozková příhoda je druhou nejčastější příčinou úmrtnosti ve světě. Ohrožen je každý čtvrtý člověk a postihuje pacienty bez ohledu na věk. Výjimečné nejsou případy, kdy mrtvice postihla rodičku během porodu, pacienta s onemocněním COVID-19 nebo řidiče během jízdy. Důležité je dostat se co nejrychleji do nemocnice a po léčbě zahájit co nejdříve intenzivní rehabilitace.

Vedoucí výzkumného týmu Stroke Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a profesor neurologie Robert Mikulík zdůrazňuje, že by se pacienti do nemocnice neměli dopravovat po vlastní ose. „Pokud se pacient dopravuje sám, může se stát, že dojede do nemocnice bez iktového centra, které poskytuje komplexní péči o pacienty s cerebrovaskulárními problémy. Naopak, když vytočí 155, záchranáři sami zkontaktují vhodného lékaře nebo zdravotnické zařízení,” říká prof. MUDr. Robert Mikulík, Ph.D., který kromě výzkumného centra působí také na I. neurologické klinice FNUSA a LF MU.

Pokud má být léčba cévní mozkové příhody účinná, musí být zahájena co nejdříve, ideálně do 4,5 hodiny od vzniku příznaků. Čas je u mozkové mrtvice zásadní. Čím dříve se pacient dostane do nemocnice, tím vyšší má šanci na vyléčení. Profesor Mikulík upozorňuje také na zajímavý fenomén, a to přímou souvislost onemocnění COVID-19 a vznik cévní mozkové příhody. „Ačkoliv již bylo prokázáno, že COVID-19 může způsobit mrtvici a počet pacientů by tak měl narůstat, během jara 2020 jsme v nemocnici paradoxně zaznamenali asi o 15 % méně případů,” upozorňuje tak na fakt, že lidé by neměli riskovat vážné následky a i v době pandemie vyhledat odbornou pomoc.

Neméně důležité je také včasné zahájení intenzivních rehabilitací, jak vysvětluje Mgr. Tereza Valíková z rehabilitačního centra Sarema: „Čím dříve začneme, tím dříve oslovíme mozek a neuroplastické procesy. Když začínáme později, často se u pacientů setkáváme s již vytvořenými špatnými kompenzačními návyky, které se hůře odbourávají,” říká. Díky zahájení intenzivních rehabilitací včas se do života pomalu vrací také paní Eliška, která prodělala hemoragickou cévní mozkovou příhodu během porodu. „Eliška měla v hlavě nádor, o kterém se nevědělo. Zřejmě vlivem tlaku při porodu došlo ke krvácení z nádoru a velkému otoku mozku. V noci upadla do kómatu. Po půlnoci byla záchrankou převezena do nemocnice a tam urgentně operována. Nádor byl úspěšně odstraněn, otok mozku ale stihl napáchat velké škody,” vzpomíná manžel paní Elišky, Petr. Jeho manželka nyní intenzivně cvičí v rehabilitačním centru Sarema a dělá velké pokroky, které můžete sledovat na webu www.proelisku.cz. Kvůli dlouhodobým pobytům na terapiích však nemůže vidět své dva syny tak často, jak by si přála.

„Úplné vyléčení závisí na více faktorech, jako je rozsah, věk a včasnost péče. Proto když máte podezření na vznik cévní mozkové příhody, ihned kontaktujte záchrannou službu. Následky tak nemusí být žádné, nebo minimální,” dodává Tereza Valíková.

Pro více informací si v sobotu 15. května v 17 hodin mohou zájemci „naladit“ webinář nazvaný Příběh mrtvice: cesta pacienta. Dozví se, jak vypadají první minuty pacienta po příjezdu do nemocnice a jak následně správně rehabilitovat mozek. Stačí se připojit k události na tomto odkazu, nebo na facebookové stránky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, která bude vysílání sdílet.

AKTUALITY, TISKOVÉ ZPRÁVY

Srdeční selhání v době pandemie: Nepodceňujte příznaky!

Tento týden probíhala v České republice osvětová akce Dny srdečního selhání. Cílem bylo připomenout závažnost této problematiky. Srdeční selhání postihuje na celém světě více než 60 milionů lidí a jeho výskyt stále narůstá.

V České republice přibývá každý rok až 60 tisíc nově diagnostikovaných případů srdečního selhání. Jedním z největších center péče o pacienty se srdečním selháním, kardiomyopatiemi a potransplantační péče u nás je I. interní kardioangiologická klinika Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU.

„Měsíčně projde našimi ambulancemi srdečního selhání zhruba 250 pacientů, hospitalizováno jich je každý měsíc asi 80,“ upřesnila přednostka I. interní kardioangiologické kliniky FNUSA a LF MU prof. MUDr. Lenka Špinarová, Ph.D., FESC a dodala: „V roce 2020, v době první vlny pandemie koronaviru v jarních měsících jsme byli epidemiologickou situací donuceni na asi dva měsíce zcela pozastavit ambulantní provoz. I péče o hospitalizované pacienty byla výrazně omezená. V podzimní a zimní vlně jsme se snažili provoz co nejvíce zachovat, část výkonů standardně prováděných za hospitalizace jsme převedli do ambulantního režimu, abychom minimalizovali epidemiologické riziko pro pacienty a personál. Také jsme využívali možností moderních technologií a telemedicíny.“

V té době odborníci z této kliniky mohli jen přihlížet 80procentnímu poklesu plánovaných hospitalizací a zhruba 40procentnímu poklesu ambulantních návštěv. Nejčastěji kvůli obavám pacientů z nákazy koronavirem, důvodu jejich vlastní nemoci nebo karantény. „Tehdy také velké množství pacientů přijímaných k hospitalizaci pro akutní srdeční selhání přicházelo výrazně více dekompenzovaných, na čemž mělo jistě podíl to, že pacienti často hospitalizaci či návštěvu u svého lékaře dlouho odkládali. V současné době již v našich ambulantních i lůžkových provozech fungujeme opět v plném režimu, za dodržení všech hygienických opatření,“ uvedl vedoucí lékař oddělení srdečního selhání a potransplantační péče a náměstek FNUSA pro vědu a výzkum doc. MUDr. Jan Krejčí, Ph.D.

„Rádi bychom – i v rámci Dnů srdečního selhání – naše pacienty podpořili a požádali je, aby neodkládali své plánované kontroly. V případě příznaků jako je dušnost, nárůst hmotnosti nebo otoky dolních končetin by měli neprodleně vyhledat lékaře,“ varovala MUDr. Anna Chaloupka, Ph.D., kardioložka FNUSA a národní zástupce pro ČR Heart Failure Specialists of Tomorrow Evropské kardiologické společnosti.

AKTUALITY, TISKOVÉ ZPRÁVY

Studie: Viscerální tuk Evropanů má jiné mezní hodnoty

Výzkumný tým Kardiovize Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) vydal novou publikaci, která se zabývá viscerálním (útrobním) tukem. Jedná se o první takovou publikovanou studii v Evropě.

Nová publikace Kardiovize se zabývá viscerálním tukem, tedy tukovými zásobami, které se ukládají kolem životně důležitých orgánů. „Ukázalo se, že nemůžeme pro určení kardiovaskulárního rizika použít hodnoty viscerálního tuku, které definovali kolegové v USA či Japonsku. Zdejší populace má tyto hodnoty velmi odlišné,“ uvedl vedoucí výzkumného týmu Kardiovize FNUSA-ICRC dr. Juan Pablo Gonzalez Rivas. Publikace vyšla v odborném magazínu Obesity Research & Clinical Practice.

Na studii pracovala také mladá výzkumnice Anna Polcrová, která vystudovala Nutriční terapii na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity, Sociální epidemiologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a při práci v týmu Kardiovize pokračuje ve studiu na Masarykově univerzitě. „Tělesný tuk může být v lidském těle uložen v různých oblastech. V zásadě rozlišujeme mezi podkožním tukem, který se nachází pod kůží, a viscerálním tukem, který se nachází uvnitř břišní dutiny a obklopuje naše orgány. Právě umístění tukových zásob v těle významně ovlivňuje jeho dopad na naše zdraví. Předchozí výzkum zjistil, že tuk umístěný pod kůží není tak riskantní jako viscerální tuk, protože přebytek viscerálního tuku souvisí s metabolickými abnormalitami, jako je inzulínová rezistence, cukrovka II. typu, zvýšené riziko trombózy nebo endoteliální dysfunkce, tedy poruchy vnitřní vystýlky cév.“

A jak se vlastně měří míra viscerálního tuku v lidském těle? Všeobecně uznávanou standardní metodou je počítačová tomografie, která je však poměrně nákladná a vystavuje pacienta radioaktivnímu záření. „My jsme u pacientů ve studii použili bioelektrickou impedanční analýzu, jejíž výhodou je jednoduchost, rychlost a také nižší náklady. Je neinvazivní a vykazuje silnou korelaci s hodnotami měřenými počítačovou tomografií. Metoda bioimpedance je založena na slabé elektřině protékající tělem a měření za účelem výpočtu impedance (odporu), což umožňuje popsat složení lidského těla, včetně oblastí viscerálního tuku. I když to může znít nebezpečně, je tato metoda zcela bezbolestná a lze ji použít pro lidi v jakémkoli věku. Jedinou kontraindikací je přítomnost kardiostimulátoru nebo těhotenství,“ doplnila Anna Polcrová.

Pro vytvoření zmíněné analýzy využili vědci data 2052 účastníků dlouhodobé studie Kardiovize, která ve FNUSA-ICRC probíhá. Od roku 2013 sleduje zdraví vzorku brněnské populace ve věku 25-65 let, v letošním roce bude dokončena druhá vlna vyšetření. „Naše výsledky ukázaly, že mezní hodnoty viscerálního tuku související s kardiometabolickým rizikem v české populaci jsou odlišné ve srovnání s předchozími studiemi v jiných populacích. Pozorovali jsme, že mezní hodnoty 90 cm2 u mužů a 109 cm2 u žen byly spojeny s přítomností kardiometabolických rizikových faktorů zahrnující vysoký obvod pasu, zvýšený krevní tlak, snížený HDL-cholesterol (tzv. „hodný“ cholesterol), zvýšené triglyceridy a zvýšenou hladinu glukózy nalačno. Navíc muži vykazovali vyšší riziko kardiometabolických komplikací při nižších hodnotách viscerálního tuku ve srovnání se ženami. Stručně řečeno, výsledky prokázaly, že rozlišení vysoké a nízké úrovně viscerálního tuku a souvisejícího kardiometabolického rizika musí být založeno na mezních hodnotách stanovených pro konkrétní populaci, při současném zohlednění genderových rozdílů. Množství tukové tkáně v těle, které je vyhodnoceno jako v normě pro ženy, může být v případě muže posuzováno jako rizikové. A stejně to funguje i mezi příslušníky různých etnik,“ dodala Anna Polcrová.

Nutno dodat, že nová studie výzkumného týmu Kardiovize Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně byla také vybrána k publikování formou e-posteru na prestižním Evropském kongresu o obezitě. Celkově bylo přijato 330 e-posterů (tři z FNUSA-ICRC), pouze 20 z nich však bylo vybráno pro ústní prezentaci, z toho dva z FNUSA-ICRC. Mezi nimi také práce Anny Polcrové.