Brněnská rodačka Iva Horčicová letos poprvé startuje na Mistrovství světa v triatlonu. Den D nastane 17. října 2024 ve španělském Torremolinos. Svým závodem chce pomoci dobré věci, a to léčbě a výzkumu Alzheimerovy a Parkinsonovy nemoci. Ve spolupráci s institutem NEUR-IN a Mezinárodním centrem klinického výzkumu (ICRC) spouští sbírku, jejíž výtěžek poputuje na nákup temporální interferenční stimulace, experimentální léčby, která prozatím není hrazená ze zdravotního pojištění.

Narodila se v Brně, ale velkou část svého dospělého života strávila v Londýně. Letos se poprvé zúčastní Mistrovství světa v triatlonu ve své věkové kategorii a svým sportovním bojem se rozhodla podpořit výzkum Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby. „Tyto nemoci mi bohužel nejsou cizí,” popisuje závodnice Iva svůj důvod, proč se rozhodla svým závodem přispět právě na léčbu a výzkum neurodegenerativních chorob.

„Můj dědeček trpěl Alzheimerovou chorobou a moje babička v současnosti bojuje s Parkinsonovou nemocí. Sledovat jejich boj je jednou z nejtěžších zkušeností mého života. Vidět, jak dědeček ztrácel paměť až do bodu, kdy mě už někdy nepoznával, bylo devastující. Muž, který měl nespočet příběhů k vyprávění, si najednou nedokázal vzpomenout na mé jméno nebo na naše společné vzpomínky. Měla jsem pocit, že ho ztrácím kousek po kousku,” vypráví Iva.

„Příprava na mistrovství pro mě není jen o fyzickém výkonu, je to neustálá připomínka toho, jak je aktivní životní styl nezbytný nejen pro zdraví těla, ale i našeho mozku,“ říká Iva Horčicová. „Ačkoli se hodně mluví o přínosech pohybu například pro kardiovaskulární choroby, to, že jde o způsob, jak snížit riziko neurodegenerativních onemocnění nebo oddálit jejich nástup, se ví už méně,“ doplňuje.

Výzkum těchto neurodegenerativních onemocnění a následná léčba před sebou mají ale ještě dlouhou cestu. Účinný lék neexistuje a jejich prevalence v populaci se neustále zvyšuje. V současnosti neurodegenerativní choroby, mezi které řadíme třeba Alzheimera nebo právě Parkinsona, postihují v zemích 1. světa, tedy i v České republice, přibližně 10 % obyvatel nad 65 let. Odhady ukazují, že za 10 let by mohlo jít až o 15 %. „Nám mladým možná připadá, že nám nemůže nic být vzdálenější, než choroby jako jsou Alzheimer nebo Parkinson. Jenže opak je pravdou, stále více mých přátel se setkává s těmito nemoci ve svých rodinách,“ říká Iva.

Čeští výzkumníci nejen v rámci institutu Neur-IN se každým rokem přibližují lepší a rychlejší diagnostice neurodegenerativních chorob, léčit Alzheimera nebo Parkinsona ale ještě nedokážeme.

„Jakmile nemoc jednou začne mozkové buňky ničit, zvrátit to neumíme,” říká neurovědec Luboš Brabenec. „Naše experimentální metoda ale pomáhá zasáhnout hlubší struktury mozku a pomáhá nemocným s pracovní pamětí, která je klíčová pro každodenní orientaci v okolním prostředí. Je to příslib, že se pacienti budou moci znovu zapojit do běžného života,” dodává.

Výzkumníci v Brně využívají účinky temporální interferenční stimulace (TIS), neinvazivní techniky, kterou lze cílit na hloubkové mozkové struktury. Dosaženo je toho použitím dvou párů elektrod upevněných na hlavě, které vytvářejí vysokofrekvenční elektrické pole. Tato pole nemají sama o sobě efekt, když se ale protnou v určené oblasti našeho mozku, vytvářejí interferenční schéma, které stimuluje aktivaci neuronů.

Zařízení TIS, na které Iva vybírá prostředky, bude důležité nejen kvůli účinkům experimentální terapie, ale především pro vědce a pro jejich výzkum těchto neurodegenerativních onemocnění. Ten je nesmírně důležitý, protože tato onemocnění, jako je Alzheimerova a Parkinsonova choroba, postihují miliony lidí po celém světě. V České republice je podle posledních dat kolem 150 000 pacientů. S rostoucí délkou života populace se očekává, že počet těchto případů bude v budoucnu ještě narůstat. Včasná a spolehlivá diagnostika je klíčová pro efektivní léčbu, která může zpomalit nebo zastavit progresi nemoci.

Sbírka běží od 17. 9. do 17. 10. Ivě pak budeme společně držet palce na mistrovství světa 17. října 2024. Své příspěvky je možné posílat přes platformu Go Get Donate. Veškerý výtěžek bude odevzdán Národnímu institutu pro neurologický výzkum.

Triatlonistka Iva Hořčicová

Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně odborníci na energetiku realizují jeden z největších projektů svého druhu v Česku. Na jeho konci bude stát zelenější a ekonomicky významně šetrnější nemocnice, a to navíc se zárukou. Projekt totiž probíhá formou EPC, která smluvně garantuje úspory – v případě svatoanenské nemocnice vyšší než půl miliardy korun.

„Energetické úspory považuji za jednu z hlavních priorit rozvoje tuzemských nemocnic. Uspořená půlmiliarda u Svaté Anny může díky tomu jít na zdravotní péči. Výsledky EPC projektů z mnoha fakultních nemocnic jsou skvělé a rádi bychom jim otevřeli dveře i v dalších zdravotnických zařízeních. Cílem nově ustavené pracovní skupiny pod vedením Ministerstva zdravotnictví je k tomu přispět a přijít s doporučeními, jaké legislativní změny na úrovni vlády a parlamentu můžeme pro rychlé rozšíření EPC projektů udělat,“ komentuje projekt ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek.

Projekt za 963 milionů korun s DPH se dotýká nejen hlavního areálu na Pekařské, ale i detašovaných pracovišť na Výstavní a Ústavu soudního lékařství na ulici Tvrdého. Pracovníci realizujících firem Amper Savings a Enetiqa postupně zateplují téměř 15 tisíc metrů čtverečních fasád a vyměňují bezmála šest stovek oken. Snížit energetické náklady se jim ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně podaří i díky méně viditelným změnám, jako jsou nové vzduchotechnické jednotky, výměníkové stanice nebo úsporné osvětlení v interiérech budov. V neposlední řadě dojde k vybudování nové parní plynové kotelny o celkovém výkonu 4,5 tun páry za hodinu, která bude vyrábět páru pro účely sterilizace a vlhčení vzduchu. K energeticky nejzásadnějším opatřením patří i změna metody vytápění, kdy nemocnice přechází z páry na horkou vodu.

Nad technologiemi pak bude provozován centrální dohledový systém – energetický dispečink, kterým bude zajištěn monitoring energetického hospodářství a optimalizace jeho provozu. Energie díky tomu budou využívány mnohem efektivněji než doposud. Dílčí energetickou soběstačnost areálu navíc zajistí lokální fotovoltaické elektrárny o celkovém výkonu 374 kWp

Celá modernizace areálu se provádí metodou se zaručeným výsledkem, kdy dodavatelské sdružení garantuje snížení spotřeby přinejmenším o jednu třetinu oproti současné spotřebě. Díky tomu by měla nemocnice během deseti let od ukončení projektu uspořit na energiích přinejmenším 528 milionů korun s  DPH. „Konečná finanční úspora bude ještě o něco vyšší, protože ceny v následujících deseti letech pravděpodobně nadále porostou,“ vysvětluje Aleš Přibyla, technický ředitel Amper Savings. Realizovaná technická opatření také zajistí, že se produkce emisí skleníkových plynů proti referenčnímu období sníží minimálně o třicet tři procent, tj. 5266 t/rok CO2.

Práce v nemocnici probíhají za plného provozu. „Rozsah poskytované péče se nám daří neomezovat, přesto děkujeme všem pacientům za trpělivost při dočasně komplikovanější stavební situaci v areálu. Věříme, že se vše bohatě vyplatí a ušetřené náklady za energie budeme moci investovat do dalšího zlepšování našich zdravotních služeb,“ dodává ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Vlastimil Vajdák.

První etapa projektu čítající většinu změn bude dokončena v lednu 2025. Úpravy postupují podle plánu, v aktuální fázi jsou téměř plně modernizovány budovy K a K1, budova J bude dokončena v nejbližších týdnech. Ve většině z dvaceti dotčených objektů již proběhla výměna osvětlení a postupně se do provozu uvádí nová vzduchotechnika. Do finále se blíží také zateplení fasády a výměna oken na detašovaném pracovišti na Výstavní.

Druhá etapa, tedy výměna zbylých objektových předávacích stanic, se uskuteční až v létě 2025. Tato modernizace závisí na výměně parního potrubí za horkovodní, která je v režii Tepláren Brno, a.s.

Nejenom hřeje, ale i dráždí kůži. Před spáleninami od slunečního záření se někdy v minulosti nepodařilo uchránit asi každému z nás a víme, jak se s krátkodobými následky vypořádat. Co ale dělat v případě, kdy se na pokožce objeví nejen zarudnutí, ale i vyrážka? „Alergie na slunce je lidové označení abnormální reakce organismu na sluneční záření. Vážných případů, které by vyžadovaly léčbu odborníků, jsou jednotky ročně, ale i v lehčí formě dokáže pacienty potrápit,“ říká primář I. dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU Miroslav Nečas.

Nejčastějšími typy „sluneční alergie“ jsou sluneční kopřivka a polymorfní světelná erupce, lidově známá jako sluneční ekzém. Ostatní onemocnění z této skupiny imunologicky zprostředkovaných reakcí jsou vzácná, přesto je ale na místě při zaznamenání neobvyklé kožní odezvy po slunění zpozornět. „Podobně jako sluneční alergie mohou vypadat i některé autoimunitní nebo metabolické choroby, případně může být zvýšená reakce na slunce způsobená léky či jinými chemickými látkami. Proto je u opakované abnormální reakce velmi důležité vyšetření specialistou, aby nedošlo k přehlédnutí potenciálně závažného onemocnění,“ upozorňuje prim. Nečas.

Sluneční ekzém se projevuje pestrou škálou různých pupínků, puchýřků nebo ekzémových projevů na místech vystavených slunečnímu záření. K výsevu dochází obvykle vždy na jaře při prvním větším oslunění kůže nebo třeba při pobytu u moře, kde bývá vystavení slunci velmi intenzivní. „Zajímavé je to, že u jednoho nemocného mají tyto projevy vždy stejný charakter. Postupně ale reaktivita klesá, protože kůže si zjednodušeně řečeno na sluníčko zvykne. V další sezoně se ale situace obvykle opakuje,“ komentuje dermatolog.

Sluneční kopřivka je pak typická výsevem kopřivkových pupenů do několika minut po oslunění, a to i na místech krytých oblečením. Silné svědění podrážděné kůže může být někdy doplněno i celkovými příznaky, jako je bolest hlavy, závratě, dušnost nebo dokonce kolapsový stav.

Co se léčby týče, platí heslo, že nejlepším řešením je prevence. Pomohou přípravky s UV faktorem, oblečení a v případě slunečního ekzému i postupné „navykání“ pokožky zvyšujícími se dávkami UV záření ještě před hlavní slunečnou sezónou. V případě, kdy se u pacienta již sluneční alergie plně projevila, se podávají antihistaminika, tedy léky obecně tlumící projevy alergie. Reakci mohou zmírnit také lokální kortikoidní přípravky.

Mnohem častěji než samotné sluneční alergie na I. dermatovenerologické klinice FNUSA a LF MU podle primáře Miroslava Nečase řeší polékové sluneční reakce. „Některé léky mohou zvyšovat citlivost na UV záření, například určitá antibiotika nebo léky na snížení cholesterolu,“ doplňuje a připomíná důležitost doporučení v příbalových letácích léků.