AKTUALITY – 6. stránka

Oční lékaři zvou na Glaukomový den. Vloni rizikové hodnoty naměřili u každého desátého

Až polovina lidí trpících zeleným zákalem neboli glaukomem o své nemoci neví. Postavit se tichému zloději zraku, jak se onemocnění přezdívá, mohou zájemci na Oddělení nemocí očních a optometrie ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně v rámci tradičního Glaukomového dne už v pátek 22. března. Preventivní akce, při které bude příchozím změřen nitrooční tlak zdarma a bez objednání, se uskuteční mezi 8. a 14. hodinou.

Glaukom je chronické, progresivní onemocnění, které vede k nevratnému poškození zrakového nervu, ztrátě zorného pole a k trvalému poklesu zrakové ostrosti. Nerozpoznané a neléčené onemocnění je jednou z hlavních příčin výskytu slepoty.

Pokud pacient pozoruje zhoršené vidění, jedná se o pozdní příznak onemocnění, kdy je nevratně poškozeno více než 40 procent vláken zrakového nervu. „Rozhodně nejde spoléhat na to, že nástup onemocnění rozpoznáme podle příznaků,“ upozorňuje primářka Oddělení nemocí očních a optometrie FNUSA MUDr. Hana Došková, Ph.D. Pravidelná oční vyšetření s měřením nitroočního tlaku tak zůstávají nejlepší cestou k prevenci nebo včasné diagnóze glaukomu, a právě k tomu chce přispět i letošní Glaukomový den ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně. Zvláště důležitá je prevence po čtyřicátém roku života.

Lékaři z Oddělení nemocí očních a optometrie v rámci minulého ročníku akce změřili nitrooční tlak sto dvaceti zájemcům. „Téměř u každého desátého jsme zjistili hodnoty výrazně přesahující horní hranice normy. Tyto pacienty jsme okamžitě objednali k dovyšetření v naší glaukomové poradně,“ říká prim. Došková. Včasná diagnóza a správná léčba dokáže významně oddálit progresi onemocnění.

Riziko výskytu glaukomu může zvyšovat genetická zátěž, významnou roli ale hraje i rasa, dioptrické vady ve smyslu krátkozrakosti i dalekozrakosti nebo sklon k nižším hodnotám krevního tlaku.

Samotné měření nitroočního tlaku je rychlé, bezbolestné a v rámci Glaukomového dne 22. března 2024 od 8 do 14 hodin se na něj není nutné objednávat. Zájemci mohou přijít do ambulance Oddělení nemocí očních a optometrie v 3. nadzemním podlaží budovy A (vstup z ulice Pekařská).

AKTUALITY

Lékárna na Mendlově náměstí ve čtvrtek dopoledne omezí provoz

Výdejna Nemocniční lékárny FNUSA na Mendlově náměstí bude ve čtvrtek 21. března 2024 od 7 do 10 hodin uzavřena. Důvodem jsou probíhající stavební práce v budově K nad lékárnou.

Pacienti si během této plánované odstávky mohou nadále vyzvedávat svoje léky v lékárnách na Hybešově (budova S) nebo u hlavního vchodu z ulice Pekařská. V obou výdejnách bude posílen provoz.

Po desáté hodině bude opět možné využívat i služeb lékárny na Mendlově náměstí.

Děkujeme za pochopení.

AKTUALITY

FNUSA ruší zákaz návštěv

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně s okamžitou platností ruší zákaz návštěv na lůžkových odděleních. Vzhledem k přetrvávajícímu výskytu chřipky však zůstává nutnost dodržovat zvýšený hygienický režim a vstupovat na oddělení pouze s respirátorem. Zároveň žádáme, aby lidé za svými blízkými chodili pouze v případě, že se cítí zcela zdraví.

Hospitalizované pacienty je opět možné navštěvovat každý den od 14 do 18 hodin, na Doléčovacím a rehabilitačním oddělení a na Klinice tělovýchovného lékařství a rehabilitace pak od 15 do 17 hodin.

AKTUALITY

Vzácných diagnóz je více než šest tisíc. Každý rok přibývají

Poslední únorový den tradičně patří problematice vzácných onemocnění, tedy těch, která se vyskytují u méně než pěti osob z deseti tisíc. Právě kvůli nízkému zastoupení v populaci mívají lidé trpící těmito nemocemi problém nejen s léčbou, která mnohdy neexistuje, ale velmi často také se samotným stanovením správné diagnózy. Pomocnou ruku nabízí Evropské referenční sítě pro vzácná onemocnění, které sdružují a propojují excelentní evropská pracoviště v dané oblasti a umožňují při diagnóze a určování léčby spojit síly odborníků napříč Evropou. Pacientovi se tak dostane vysoce specializované péče a zároveň může zůstat v domácím prostředí. Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně je zapojena do tří takových sítí – dvou neurologických a jedné dermatologické.

„Setkáváme se s případy, kdy je pacient někdy měsíce či roky veden pod úplně jinou diagnózou. Se vzácnými diagnózami se zkrátka v běžné praxi moc nepočítá,“ říká vedoucí lékařka Centra pro vzácná kožní onemocnění při I. dermatovenerologické klinice FNUSA a LF MU MUDr. Eva Březinová, Ph.D. Pracoviště je součástí sítě ERN-Skin od roku 2016. „Naše centrum je aktivně zapojeno do skupiny řešící autoimunitní bulózní dermatózy a závažné, život ohrožující polékové reakce typu toxické epidermální nekrolýzy a Stevens-Johnsonova syndromu,“ upřesňuje dermatoložka a dodává, že díky mezinárodní spolupráci s dalšími odborníky mohou na rozdíl od běžných dermatologických ambulancí pacientům zajistit výsledky úzce zaměřených laboratorních vyšetření v co nejkratší možné době. „Tak jako u každého onemocnění je přitom samozřejmě lepší diagnostikovat nemoc hned v začátku, léčba pak zabírá lépe.“

I. neurologická klinika FNUSA a LF MU je členem hned dvou evropských referenčních sítí, a to ERN EpiCARE, která je zaměřená na diagnostiku a léčbu vzácných a komplexních epilepsií, a ERN RND (Rare Neurological Disorders). Ta se zaměřuje především na vzácná neurodegenerativní onemocnění, například multisystémové atrofie nebo cerebelární ataxie, či vzácné typy demencí, jako je třeba demence s Lewyho tělísky.

Kvalitní multidisciplinární péče může významně zlepšit kvalitu života pacientů, stále se však platí, že vzácná onemocnění jsou v naprosté většině nevyléčitelná. Účinná kauzální léčba je dostupná jen pro přibližně šest procent vzácných diagnóz. „Farmaceutické společnosti mají relativně malý zájem o tzv. „orphan drugs“, cena specifických léčebných prostředků je často vysoká, a navíc byl dosud často problém i s uznáním jejich plné úhrady,“ vysvětluje přednosta I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU prof. MUDr. Milan Brázdil, Ph.D.

Lidé, kterým vstoupí vzácné onemocnění do života, tak musí začít znovu. Představy o budoucnosti se rozplynou a vystřídá je shánění informací, lékařů, asistentů, podpory a v neposlední řadě obavy o to, co bude dál. A to se netýká pouze nemocných, ale celých rodin – až 70 procent vzácných genetických onemocnění se projevuje už v dětství.

Česká asociace vzácných onemocnění, která u nás stojí za organizací Dne vzácných onemocnění, proto aktuálně usiluje o vytvoření edukačního centra pro lidi se vzácnými onemocněními a jejich blízké. Jednou z aktivit, které by mělo centrum poskytovat, jsou pobyty pro celé rodiny, umožňující strávit společný čas a sdílet své zkušenosti. V duchu tohoto záměru zní slogan letošního Dne vzácných onemocnění následovně: „Pro více vzácných chvil“.

AKTUALITY

Náměstek pro vědu a výzkum: Nesmíme zapomínat, že FN je i vědeckou organizací

Úlohou fakultní nemocnice je nejen léčit a vzdělávat budoucí generace zdravotníků, ale také přispívat k výzkumu. Právě tuto oblast, respektive podporu výzkumné činnosti napříč institucí, má na svých bedrech náměstek pro vědu a výzkum. Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně funkci nově zastává prof. MUDr. Vladimír Šrámek, Ph.D., který je zároveň přednostou Anesteziologicko-resuscitační kliniky FNUSA a LF MU. „Za hlavní cíl si kladu zůstat vstřícný a zachovat si nadhled,“ říká.

Náměstkem pro vědu a výzkum jste byl jmenován v lednu letošního roku. S jakou vizí jste do svého funkčního období vstoupil?

Náměstkem pro vědu a výzkum jsem se u sv. Anny stal již potřetí, tak se mi snad povede dokázat, že i „repasované koště dobře mete“. Za hlavní body své agendy pak konkrétně považuji podporu akademického výzkumu, ať už jde o rozvoj vnitřní grantové agentury fakultní nemocnice nebo podporu grantových projektů obecně, návrhy smysluplného využití institucionální podpory, koordinaci a kontrolu vykazování publikačních výstupů. Rád bych se pokusil, aby nutné „papírování“ spojené s výzkumem bylo k výzkumníkům vstřícnější. Mou další povinností je pomoci Lékařské knihovně FNUSA k tomu, aby lékařům co nejvíce usnadňovala odborný růst.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně má na rozdíl od jiných fakultních nemocnic jisté specifikum, a to Mezinárodní centrum klinického výzkumu (ICRC). Jakým způsobem plánujete spolupracovat s touto vědeckou organizací, která je společným pracovištěm naší FN a LF MU?

Není mým úkolem přímo podporovat ICRC, ale s jeho vedením bych chtěl uchovat takové vztahy, aby se výzkumníci vzájemně podporovali. Spolu s výkonným ředitelem Mezinárodního centra klinického výzkumu FNUSA a LF MU bych pak chtěl nastavit práci oddělení klinických studií a oddělení grantové podpory, aby byla ještě efektivnější.

Jak je na tom naše fakultní nemocnice s úrovní výzkumu?

Výzkumný potenciál se vždy odvíjí od toho, jací lidé se sejdou na jednotlivých pracovištích, a zda jsou vedeni nejen ke kvalitní klinické a edukační práci, ale také k výzkumu. Tady vidím nezastupitelnou úlohu kolegů ve vedení jednotlivých klinik, ústavů a oddělení.

V čem vidíte přednosti výzkumu ve FNUSA?

Svatá Anna má dlouhodobě silný neurologický a kardiologický vědecký program – tato orientace ostatně vedla ke vzniku Mezinárodního centra klinického výzkumu. ICRC jednoznačně posunulo naši nemocnici vědecky kupředu, zjednodušilo spolupráci základního a klinického výzkumu, podpořilo translační výzkum. Pomohlo dát dohromady velice kvalitní vědecké skupiny orientované na bazální výzkum a vychovalo několik kliniků, jejichž vědecké výstupy snesou evropská měřítka.

Vnímáte v nějaké oblasti naopak prostor pro zlepšení?

Myslím, že věda by měla být součástí programu každé kliniky, ústavu nebo oddělení. Aby se tak stalo, pracoviště k tomu musí mít vhodné podmínky. Především finanční zajištění, ale také dostatek personálu, který je – vedle klinické práce – možné pověřit řešením výzkumných projektů. Tady vidím potenciál v dalším (povinném?) rozvoji doktorského studia na pracovištích. Je to nejlepší cesta, jak ze svých řad vychovat budoucí přednosty a primáře.

Jakým směrem by se podle vás měl výzkum ve FNUSA dál ubírat? Jsou například nějaká témata, která by bylo vhodné akcentovat?

Za předpokladu, že navržené výzkumné projekty budou reálné – a tady vidím úlohu Vědecké rady FN – nevidím důvod, aby se nerozvíjel jakýkoliv obor, který ve fakultní nemocnici máme. Záleží na tom, o co mají lékaři zájem, a na co seženou prostředky.

Čemu se ve výzkumu právě teď věnujete vy?

Já jsem již na konci své vědecké dráhy – v oblasti intenzivní medicíny jsem dosáhl Hirschova indexu 12, což je u klinika v Česku slušná úroveň, a dál paroží tohoto „dvanácteráka“ asi nebudu mít sílu rozvětvit. Doufám, že se mi podařilo naplnit primární cíl, se kterým jsem na přelomu tisíciletí ke sv. Anně přicházel, tedy podpořit výzkum na Anesteziologicko-resuscitační klinice. V současné době na ARK pracují čtyři samostatné vědecké skupiny, částečně fungující i pod hlavičkou ICRC, a jejich produkce je na velmi dobré úrovni. Moje další role bude nadále podpůrná, ale „kluci“ jsou dnes samostatní a ve vědecké práci lepší než já. Já sám bych se chtěl do budoucna v medicíně více posunout od „fyziologie k filozofii“.

Novým náměstkem pro vědu a výzkum FNUSA je prof. MUDr. Vladimír Šrámek, Ph.D.

AKTUALITY, TISKOVÉ ZPRÁVY

Chirurgové ve FNUSA operují kýly nejmodernějšími metodami

Kýlní chirurgie Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně využívá nejmodernější světové metody a technologie, které pacientům přináší nejen rychlejší rekonvalescenci a menší bolesti, ale také snižují riziko nežádoucích komplikací. Trendem jsou miniinvazivní metody a technika Fasciotens, kterou lékaři z I. chirurgické kliniky FNUSA a LF MU využili při řešení transverzálního defektu přední břišní stěny jako vůbec první v Česku.

Kýla neboli hernie je stav, kdy dochází k vytlačení tkání nebo orgánů z jejich přirozeného místa skrz oslabená místa, například povolenou břišní stěnu nebo tříslo. Vyklenutí na těle může pacienta pobolívat, zvláště pak při námaze, a představuje závažné riziko pro rozvinutí akutních komplikací. Řešení problému by se proto nemělo oddalovat.

I. chirurgická klinika FNUSA a LF MU má s chirurgickým odstraňováním kýl dlouholeté zkušenosti, tyto operace patří mezi nejobvyklejší výkony pracoviště. Vůbec nejčastěji jsou pak operovány zevní kýly pupeční, tříselné, ventrální v oblasti střední čáry přední břišní stěny nad a pod pupkem. Individuálně chirurgové řeší i recidivující hernie, tyto především v oblasti jizev po rozsáhlejších operačních výkonech ve spolupráci s Klinikou plastické a estetické chirurgie FNUSA a LF MU.

Kýly jsou na klinice operovány klasicky otevřeně i laparoskopicky, od roku 2022 také za použití moderní technologie E-MILOS. Ta se používá pro miniinvazivní odstranění velkých centrálních kýl. „Pacientovi při zákroku vložíme do těla síťku, která zpevňuje oslabenou břišní stěnu. Metoda současně umožňuje korigovat diastázu, tedy rozestup přímých břišních svalů, který vzniká například po porodech nebo u mužů v pozdějším věku,“ vysvětluje chirurg MUDr. Vadim Prudius, Ph.D.

Další moderní metodou, kterou mají lékaři I. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU k dispozici, je v Česku teprve se zabydlující Fasciotens. Systém vyvinutý v Německu umožňuje operovat velké centrální kýly bez změny anatomie břišní stěny. „Fasciotens využíváme na defekty větší než dvacet centimetrů a první výsledky jsou excelentní, pacienti se velmi rychle hojí,“ komentuje Prudius. Systém funguje na principu plynulého tahu za okraje břišní stěny už během operace, což následně chirurgovi umožní rekonstruovat a uzavřít břišní stěnu bez napětí i v těch případech, kdy se jedná o rozsáhlý a obtížně řešitelný defekt. Lékaři. I. chirurgické kliniky technologii využili mezi prvními v Evropě také při operaci kýly v transverzální rovině, jejíž řešení je technicky komplikovanější.

Fasciotens umožňuje efektivně řešit i velmi velké kýly

AKTUALITY, TISKOVÉ ZPRÁVY

Transfuzní oddělení FNUSA má svou tramvaj, láká veřejnost k darování krve

Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně svou tramvají vyzývá veřejnost k darování krve. Vůz, který dnes zástupci nemocnice a brněnského dopravního podniku slavnostně pokřtili, zaujme poutavým rudým designem a hecujícími slogany. Odběrové centrum nemocnice loni zaznamenalo rekordní počet dárců – krev nebo plazmu si nechalo odebrat téměř 11 tisíc lidí, mezi nimi i zaměstnanci Dopravního podniku města Brna.

„V loňském roce do našeho centra přišlo darovat krev asi o třetinu více dárců než v předchozím roce. Výrazně přibylo i dárců krevní plazmy, kterou jsme začali odebírat až v roce 2022. To je pro nás velmi dobrá zpráva, ale krve stále není dost, proto se snažíme nové dárce oslovovat všemi možnými způsoby. Díky vstřícnosti DPMB a daru společnosti Cyrrus je jedním z nich i nová, nepřehlédnutelná tramvaj, která bude Brnem jezdit celý rok,“ uvedl Vlastimil Vajdák, ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Transfuzní oddělení Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně loni evidovalo 1137 prvodárců. Mezi nimi byli i někteří zaměstnanci Dopravního podniku města Brna. „Nemocnici jsme poskytli reklamní plochy na tramvaji. Dává nám smysl podporovat podobné projekty, proto jsme navíc mezi zaměstnanci na konci loňského roku zorganizovali hromadný odběr krve. Našich 17 dárců jsme naložili do autobusu a přivezli rovnou do centra, kde věnovali téměř 7 litrů krve. V dubnu odběr plánujeme zopakovat,“ sdělil Miloš Havránek, generální ředitel Dopravního podniku města Brna.

Tramvaj typu Anitra s evidenčním číslem 1807 mohou lidé nejčastěji vídat na lince číslo 5, která projíždí právě kolem nemocnice u svaté Anny v Brně. Cestující tak může dovézt přímo na odběr. Dalšími linkami, na které je dopravce vypravuje, jsou 2, 10 a o víkendech 3.

Za nárůstem počtu dárců Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně vidí kromě informování veřejnosti i péči o své klienty. „Děláme maximum pro to, aby se u nás dárci cítili dobře. Vítá je příjemný personál, nabídneme kávu, čaj, něco dobrého na snídani, lidé od nás dostanou jako poděkování benefity od našich partnerů, například slevu na vstupenky do Aqualandu Moravia nebo aktuálně v rámci valentýnské akce kosmetický balíček. Po odběru mohou zajít dočerpat energii do místního bufetu a využít tam voucher na nákup pochutin za sto korun,“ vysvětlil Vajdák.

AKTUALITY, TISKOVÉ ZPRÁVY

Zdravotníci svatoanenské neurologie ušli téměř čtvrt milionu kroků, aby destigmatizovali epilepsii

Druhé únorové pondělí patří každoročně Mezinárodnímu dni epilepsie. Při této příležitosti se letos I. neurologická klinika Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity přidala k mezinárodní osvětové výzvě 50 milionů kroků proti stigmatu, která chce nejen zvýšit povědomí o nemoci, ale přesně vytyčeným počtem kroků upozornit také na její rozšířenost. Právě padesáti milionů lidí se totiž epilepsie týká.

Přestože každý desátý člověk, kterého potkáme na ulici, může trpět epilepsií, vnímání tohoto onemocnění je stále často zkreslené. To může vést jak ke zbytečnému strachu a předsudkům okolí, tak k přehlížení příznaků a pozdnímu vyhledání lékařské pomoci ze strany nemocných. Při správné a včasné léčbě přitom může až 70 procent pacientů s epilepsií dosáhnout úplné bezzáchvatovosti.

Právě se zbytečnou stigmatizací nemoci chce pomoci i krokovací kampaň, za kterou stojí International Bureau for Epilepsy (Mezinárodní úřad pro epilepsii). Zdravotnický tým I. neurologické kliniky FNUSA a LF MU do této výzvy přispěl přesně 245 381 kroky. „Je to více než sto kroků za každého pacienta s epilepsií, kterému byla v uplynulém roce na naší klinice poskytnuta specializovaná ambulantní nebo lůžková péče,“ upřesňuje koordinátorka iniciativy ve FNUSA Mgr. Barbora Čellár Nitschová.

I. neurologická klinika FNUSA a LF MU je také koordinujícím pracovištěm Centra pro epilepsie Brno, vysoce specializovaného pracoviště, které je zapojené do evropské referenční sítě EpiCare, a dokáže tak díky spolupráci odborníků z celé Evropy nabídnout pomoc i pacientům s farmakorezistentní či jinak komplikovanou formou epilepsie.

Nemocných, u kterých běžná medikace nezabírá, je necelá třetina. Naději na ústup záchvatů pro ně představuje chirurgické řešení. Lékaři dokážou díky pečlivému monitoringu pacientovy mozkové aktivity přesně identifikovat ložisko způsobující epileptické epizody a následně jej odstranit.

Kromě poskytování špičkové léčebně preventivní péče vytváří pracovníci centra také důležitou kontaktní platformu, kde mohou pacienti sdílet své zkušenosti a najít potřebnou psychosociální pomoc. Více informací o probíhajících akcích zájemci najdou na Facebooku Centra pro epilepsie Brno.

AKTUALITY, TISKOVÉ ZPRÁVY

177 let chirurgie bez bolesti. Éterová anestezie byla riziková, ale přinesla zlom

Objev éterové anestezie navždy změnil medicínu. Možnost bezbolestného vedení operace se z Bostonu šířila na tehdejší poměry ohromnou rychlostí, a tak už 4. února roku 1847 mohla být revoluční metoda použita i v Česku. Vůbec poprvé ji na našem území vyzkoušel lékař Augustus Göttinger, který za užití éteru úspěšně amputoval v dnešní Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně paži. „Z dnešního pohledu měl éter k dokonalosti daleko, hranice mezi žádoucí hloubkou narkózy a smrtí byla velmi tenká a už z roku 1847 je popsáno první fatální použití této metody,“ říká vedoucí anestezie Anesteziologicko-resuscitační kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU MUDr. Miloš Chobola, Ph.D.

Při aplikaci éteru docházelo k postupnému útlumu centrálního nervového systému, přičemž při předávkování mohlo snadno dojít k selhání srdce a dýchání. V případě pacientky Anny Dlouhé, hlavní aktérky brněnské éterové premiéry, však naštěstí vše dobře dopadlo. Po amputaci si údajně pochvalovala, že během výkonu, který trval pouhých pár minut, vůbec nic necítila. „Vzhledem k nestálosti éterové anestezie byla rychlost jedinou šancí k tomu, aby pacienti přežili,“ upřesňuje Chobola.

177 let chirurgie bez bolesti. Éterová anestezie byla riziková, ale přinesla zlom

Populární Schimmelbuschova maska k inhalaci éteru

Dnes již mají anesteziologové k dispozici metody mnohem bezpečnější, šetrnější, a především lépe korigovatelné. Anestezie se už nepodává pouze inhalačně, jako tomu bylo v případě éteru, ale je prováděna také vpravením léků do žíly, a to v různých kombinacích, kterými jsou lékaři schopni nejen zablokovat bolest, ale zabránit i nežádoucím účinkům. „V dnešní době máme kromě účinných látek a metod k dispozici také celou řadu monitorovacích pomůcek, které nám umožňují anestezii vybalancovat tak, aby nebyla příliš mělká a nedošlo u pacienta k nepříjemným vjemům, ale zároveň ani příliš hluboká,“ vysvětluje anesteziolog.

Přestože narkóza ušetřila miliony lidí nesnesitelného utrpení, s jejím rozšířením a úspěšným zaužíváním vytanuly nové problémy, které by v minulosti byly považovány za marginální. U pacientů se sice velmi dobře podařilo potlačit bolesti a traumatizující vzpomínky na chirurgické sály, jejich stížnosti se ale přesměrovaly na pooperační nevolnosti. Ty nepředstavovaly pouze diskomfort pro nemocné, ale mnohdy vedly i ke zhoršení operačních výsledků. „Dnes těmto stavům umíme účinně zabránit, ať už samotnou multimodální analgezií nebo podáním preventivních léků,“ vysvětluje Chobola. Náchylnější k pooperační nauzee jsou podle něj mladé ženy, nekuřačky. „Vliv na pooperační stav má dokonce také to, jestli se člověku dělá špatně například na kolotočích,“ doplňuje. Při vhodné péči ale i u této rizikové skupiny můžou hodiny po operaci proběhnout bez problémů.

A jak vypadá probuzení z anestezie? „U většiny pacientů tento moment pohltí amnézie a jejich první vzpomínky jsou až z pooperačního pokoje. Obvykle ale platí, že v jaké náladě člověk usnul, tak se i probudí,“ říká Miloš Chobola. Pro většinu svých pacientů tak zůstává neviditelný. „Když si mě nepamatují, mám z toho největší radost. Je to známka dobře odvedené práce,“ uzavírá anesteziolog.

Rozhovor s MUDr. Milošem Chobolou, Ph.D., si můžete pustit také v podcastu Anna na vlnách.

AKTUALITY

FNUSA zakazuje návštěvy

Vzhledem k současné situaci s počínající chřipkovou epidemií Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně přistupuje k zákazu návštěv na lůžkových odděleních. Opatření přijaté za účelem ochrany pacientů platí od úterý 30. ledna 2024 až do odvolání.

Výjimky je možné udělit v terminálních stavech po předchozí domluvě se zdravotnickým personálem. U lůžka můžou být v těchto případech dvě osoby po dobu 30 minut. Prosíme návštěvníky, aby dbali také zvýšeného hygienického režimu a respektovali pokyny zdravotníků. Samozřejmostí je v tomto případě respirátor třídy FFP2.