Masérka FNUSA: Pomáháme nejen s neduhy na těle, ale i na duši

Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně působí tři odborní maséři, kteří zájemcům nabízí prevenci i úlevu – nejčastěji v oblasti zad a krční páteře. „Zdravotní masáže, které na klinice tělovýchovného lékařství a rehabilitace poskytujeme, se od těch primárně relaxačních, obvykle dostupných v soukromém sektoru, podstatně odlišují. Zabýváme se podrobněji anatomickou strukturou svalového aparátu a řešíme komplexně problematiku opěrné soustavy,“ říká masérka Terezie Večeřová.

Zdravotní masáže jsou vhodné pro všechny věkové skupiny, ať už se jedná o děti či dospělé, přičemž maséři ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně koncipují každou proceduru individuálně podle potřeb a přání klienta.

„Naše klienty jde rozdělit do dvou skupin. V prvním případě jde o masáže preventivní, kdy se věnujeme problémům s pohybovou soustavou a během sezení se snažíme předcházet chronickým onemocněním,“ popisuje Večeřová s tím, že nejčastěji lidé přicházejí s problémy s krční páteří a horním zkříženým syndromem. Frekventovaně na klinice řeší také dolní zkřížený syndrom v bederní oblasti a celkové svalové dysbalance na opěrné soustavě. Odborná masáž může dále pomoci například urychlit rekonvalescenci po úrazech.

Druhá skupina prováděných masáží jsou ty relaxační, které se zaměřují zejména na psychický stav klienta. „Díky masáži umíme zbavit psychického vyčerpání a svalové ztuhlosti, dokážeme posílit imunitní systém a celkovou regeneraci organismu, podpořit metabolismus, zmírnit únavu při sedavém zaměstnání… Proto je velmi důležité mít na paměti, že každá návštěva má svoje pozitivní účinky nejen na tělo, ale i psychický stav,“ doplňuje masérka, která si právě proto své povolání vybrala: „Líbí se mi, že mohu pracovat v oboru, kde každý den pomáhám lidem. Hlavním cílem mé práce je, aby každý odcházel odpočatý a nabitý pozitivní energií, která nám v dnešní uspěchané a stresující době tolik chybí.“

Maséry Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně zájemci najdou na Klinice tělovýchovného lékařství a rehabilitace ve 3. patře budovy D3. Objednat se je možné telefonicky na číslech 543 183 002 a 543 183 004 nebo online přes rezervační systém na webových stránkách kliniky. Nově je možné pořídit také dárkové poukazy na masáže v libovolné hodnotě a čerpat množstevní slevy.

 

,

Co by nemělo chybět v cestovní lékárničce

Čas prázdninových výletů a dovolených je v plném proudu. Čím se na cestu vybavit, aby ji případné zdravotní komplikace či úrazy pokazily co nejméně, radí farmaceuti Nemocniční lékárny Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

První a nejdůležitější pravidlo velí přibalit si v dostatečném množství léky, které běžně užíváme. „Ideálně bychom si měli při výjezdu do zahraničí zajistit chronické léky alespoň na jeden měsíc,“ doporučuje PharmDr. Marek Lžičař. Tyto léky by měly také vždy zůstat dobře dostupné, například při odbavování zavazadla na letišti se doporučuje ponechat si je u sebe.

Mezi další nezbytnosti patří produkty k ošetření ran a dezinfekce, analgetika na bolest, antipyretika na sražení horečky, dezinfekce očí a přípravek na léčbu průjmu. „Volba ostatních léků a přípravků už závisí na typu dovolené – dle rizik úrazů, podmínek destinace a podobně,“ doplňuje farmaceut. Lékárnička se může proměňovat také podle věku cestujících, zejména děti vyžadují speciální vybavení.

Vzhledem k panujícímu létu by lidé neměli zapomínat ani na kvalitní opalovací přípravky s odpovídající UVA/UVB ochranou a repelenty. Nejúčinnější přípravky k odpuzení hmyzu jsou ty s vysokým obsahem účinné látky DEET. Neztratí se pak ani náplasti na puchýře, pinzeta na klíšťata nebo teploměr. Ten je nejlépe volit digitální a důležitý je zvláště tehdy, kdy se výletu účastní malé děti.

Praktickou věcí při cestování jsou také COVIDem-19 prověřené gely nebo ubrousky pro dezinfekci rukou. Při pohybu v oblastech s problematickým přístupem k pitné vodě jsou vhodné také přípravky pro dezinfekci vody. „Lidé si často dávají pozor na kvalitu vody jako takové, ale zapomínají pohlídat ledy přidávané do nápojů,“ varuje před případnými potížemi Lžičař.

Při plánování delších přesunů je na zvážení také opatření přípravků proti otokům končetin, případně kompresních punčoch, a pokud cestovatel trpí zvýšenou srážlivostí krve, měl by se se svým lékařem poradit o preventivních opatřeních proti trombóze.

S dostatečným předstihem je důležité začít řešit očkování, které je pro některé destinace nezbytné. „Naše nemocniční lékárna zajišťuje na objednávku očkovací látky pro cestující do exotických krajin, případně také antimalarika, “ uvádí Lžičař a doplňuje, že vakcíny, antimalarika i antibiotika jsou na lékařský předpis, nejčastěji z ambulancí cestovní medicíny.  Ostatní výše zmiňované produkty jsou volně prodejné v lékárnách Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Farmaceuti tam zájemcům pomohou s výběrem vhodných přípravků speciálně pro jejich dovolenou či cestu.

Co by nemělo chybět v cestovní lékárničce

PharmDr. Marek Lžičař

Pracovnice Informačního centra FNUSA denně vyřídí kolem 300 dotazů

Informační centrum zřídila Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně v listopadu 2020 v reakci na pandemii COVID-19 a související nápor dotazů týkajících se očkování, testování a izolací. Lidé bez přístupu k internetu se do centra také mohli přijít objednat k vakcinaci, čehož hojně využívali především senioři. Služba pro pacienty se natolik osvědčila, že centrum zůstalo v provozu i po odeznění pandemických vln. Proměnila se pouze struktura poskytovaných informací – zaměstnankyně centra dokáží poradit prakticky se vším.

Službu zajišťují tři zkušené pracovnice, které lidé mohou v případě nejasností kontaktovat telefonicky, e-mailem nebo osobně v informačním centru nebo na recepci při vstupu do nemocnice z ulice Pekařská. Právě to je podle Zuzany Krausové ta nejobvyklejší cesta, kterou přichází do kontaktu s klienty: „Nejzahlcenější býváme ráno, kdy pacienti přicházejí na vyšetření a potřebují pomoci nasměrovat do správných ambulancí. Odpoledne radíme zase návštěvám,“ popisuje zaměstnankyně informačního centra s tím, že ale jejich práce sahá mnohem dál než za brány nemocničního areálu. „Klientům hledáme například spoje, kterými se dostanou domů, navigujeme na jiná specializovaná pracoviště a podobně. Časté jsou ještě stále dotazy na cestování v souvislosti s covidem. Občas si připadám jako cestovní kancelář, když se mě lidé ptají na to, jaké jsou podmínky v té které zemi, ale mě to baví,“ směje se. Často radí také cizincům, pro které je bez znalosti češtiny obtížnější dostat se k informacím a zorientovat se.

Pacienti si službu jednohlasně pochvalují, přesto se ale najdou situace, které pracovnice centra staví do nepříjemných interakcí. „Někteří klienti mají pocit, že se tady vyřeší všechno a hned. A někdy pak reagují podrážděně, když zjistí, že ne. Že je nemůžeme ošetřit na počkání, že například nemáme pohotovost na psychiatrii, zubní pohotovost, neošetřujeme děti do 18 let,“ popisuje Krausová.

Nepříjemným telefonátům a setkáním pracovnice centra čelily také v pandemii, kdy pro ně byly na denním pořádku hovory s odpůrci očkování. „Vyslechly jsme si kde co, od sprostých nadávek po kuriózní případ klienta, který byl u nás testován PCR testem a byl přesvědčený, že mu vyšel pozitivní výsledek kvůli tomu, že vypil stoprocentní pomerančový džus,“ vzpomíná usměvavá blondýnka na jeden z nejkurioznějších kontaktů a dodává: „Někdy se cítím trochu jako psychoterapeut, lidi se mi občas svěřují i s osobními problémy, například v manželství.“

Svou práci si ale nemůže vynachválit. „Já mám ráda komunikaci s lidmi, takže mě tato práce naplňuje už ze své podstaty. Navíc můžu pomáhat. A když pak někdo přijde a poděkuje, tak to je pro mě největší odměna,“ uzavírá Zuzana Krausová.

Telefonní linka informačního centra 543 185 555 je k dispozici ve všední dny v čase 7:00–19:00 a o víkendu i ve svátky v čase 10:00–18:30. Možné je využít také mail informacnicentrum@fnusa.cz.

Pracovnice Informačního centra FNUSA denně vyřídí kolem 300 dotazů

Zuzana Krausová

,

Nová magnetická rezonance nabízí rychlejší vyšetření a kvalitnější snímky

Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně se do pokročilého provozu dostává nová magnetická rezonance. Přístroj, který stál více než padesát milionů korun, patří k nejmodernějším na trhu a pro pacienty zajistí rychlejší a komplexnější vyšetření.

Výměna staré magnetické rezonance za novou proběhla v březnu a nebyla to jednoduchá záležitost. Po stavebních úpravách se rozběhl zkušební provoz, nyní budou odborníci zkoušet také specifičtější a náročnější vyšetření. „Hlavní rozdíl je ten, že velikost indukce magnetického pole je oproti předchozímu zařízení dvojnásobná,“ uvedl Ing. Tomáš Holeček z Kliniky zobrazovacích metod FNUSA a LF MU.

Přístroj je plně vybaven pro vyšetření celého těla a díky pokročilému systému je schopen vytvářet snímky ve vysoké kvalitě a v kratším čase než doposud. „Velkou skupinu pacientů tvoří například lidé s roztroušenou sklerózou, u kterých vyšetřujeme současně mozek i páteř, a proto je důležité, že vyšetření trvá kratší dobu,“ dodal Ing. Holeček.

Novinkou je také silný gradientní systém, takže je možné dělat daleko náročnější a specifičtější sekvence – například pro traktografii, spektroskopii či funkční vyšetření mozku. Proto jej odborníci chtějí využívat nejen pro stávající pacienty, ale také pro výzkum.

Nová magnetická rezonance nabízí rychlejší vyšetření a kvalitnější snímky

,

Na co si dát ve stravě pozor, když udeří horko

Léto s sebou přináší bohatý výběr zeleniny a ovoce, ale také menší pocit hladu a nástrahy v podobě nepravidelného stravovacího režimu, pozdně večerního grilování a litrů vychlazených kalorických nápojů. Jak se v extrémním počasí stravovat a na co si dát v letním jídelníčku pozor, radí nutriční terapeutky z Oddělení léčebné výživy Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

„Horko je zrádné tím, že často nemáme hlad. Přesto bychom měli dbát na to, abychom neopomíjeli žádnou ze tří makroživin,“ radí nutriční terapeutka Michaela Slámová. Patří mezi ně sacharidy, které jsou hlavním zdrojem energie pro organismus a obsahují je například obiloviny, brambory nebo luštěniny. Dále to jsou bílkoviny, které najdeme v mase a mléčných výrobcích, ale také v potravinách rostlinného původu, například tofu, tempehu a luštěninách. Do třetice by ve vyváženém pokrmu neměly chybět tuky. „Tuky mají termoregulační funkci, podílí se na vstřebávání vitamínů a slouží jako zásobárna energie v organismu,“ vysvětluje Slámová, proč jsou pro tělo nepostradatelné. Jejich zdrojem může být sádlo, máslo, rostlinné oleje nebo třeba ořechy.

Pozor na saláty

Neodmyslitelnou součást letní stravy představuje osvěžující zelenina, která je v této sezónně dobře dostupná. „Zelenina je důležitým zdrojem vlákniny, vitamínů a minerálních látek a její denní příjem by se měl pohybovat v rozmezí 400–500 g,“ doporučuje nutriční terapeutka Šárka Lindovská. Právě při přípravě zeleninových salátů však lidé často chybují a opomíjí pokrm nutričně vyvážit. „Pokud si pod salátem představíme pouze zeleninu a zálivku, tak ho za nutričně vyvážený určitě považovat nemůžeme. Základní pravidlo zní: zelenina + bílkoviny + sacharidy + tuky,“ zdůrazňuje terapeutka. Zeleninu je tak vhodné doplnit sýrem/kuřecím masem/vejcem (bílkoviny), pečivem/kuskusem/těstovinami (sacharidy) a zálivkou z olivového oleje a balsamicového octa (tuky).

Když přijde čas na grilování

Ke grilování nutriční terapeutky doporučují volit spíše libové druhy masa. „Co se tuku na grilu týká, určitě lidé neudělají chybu, pokud sáhnou po řepkovém oleji. Ten skýtá hned dvě výhody – jednak obsahuje optimální spektrum nenasycených mastných kyselin a jednak má vysoký bod zakouření, takže se nám při vyšších teplotách jen tak nepřepálí,“ radí Michaela Slámová.

U grilovaného sýru úskalí tkví především v tučnosti a v některých případech také v množství soli. „Obecně u sýrů platí sledovat množství tuků a vybírat light varianty, případně se s někým podělit a zmenšit tak zkonzumovanou porci,“ doporučuje Lindovská a dodává, že co ubereme na sýru, můžeme nahradit zeleninou z grilu, která je neméně chutná. Chybět by pak ani u pokrmů z grilu neměly sacharidy (pečivo, těstoviny, kuskus), které nutričně doplní celý oběd nebo večeři.

,

FNUSA poskytuje dialýzu lidem na cestách

Pokud chce někdo se selháním ledvin cestovat, pak je to pro něj poměrně komplikované. Dialýza není krátkodobá záležitost, čas strávený na ní je sice individuální, nicméně v průměru to bývají čtyři hodiny třikrát týdně. Naštěstí je pro pacienty možnost využít tzv. prázdninové dialýzy.

Při prázdninové dialýze si pacient dopředu domluví na dialyzačním středisku v místě své dovolené nebo služební cesty a samotná procedura se realizuje přímo tam. Tuto službu nabízí také nově zrekonstruované Hemodialyzační oddělení II. interní kliniky FNUSA a LF MU.

„Pokud pacient na dialýze navštíví Brno či blízké okolí, není problém k nám čtrnáct dní dopředu zavolat a domluvit si léčbu na přesně stanovený čas tak, aby to zájemci maximálně vyhovovalo. Velkou výhodou je pak umístění nemocnice v centru Brna, MHD se sem dostane jednoduše odkudkoli,“ uvedla MUDr. Petra Strnadová, vedoucí lékařka Hemodialyzačního oddělení.

Umístění Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně není jedinou výhodou pro tyto pacienty. Celé oddělení prošlo na konci loňského roku kompletní rekonstrukcí, takže oba dialyzační sály jsou vybaveny nejnovějšími přístroji. Samozřejmostí jsou například váhová lůžka, nejmodernější řada hemodialyzačních monitorů, k dispozici jsou zkušené dialyzační sestry a provoz na tři směny.

To však nejsou jediné benefity, které pro pacienty máme k dispozici. „Každý pacient potřebuje individuální přístup, snažíme se vycházet maximálně vstříc. Všichni mají však jedno společné, v případě nutnosti mohou využít zázemí fakultní nemocnice, takže návazná klinická péče je zajištěna okamžitě – ať už jde o akutní odběry, nutnost využití zobrazovacích metod či hospitalizaci,“ dodala MUDr. Strnadová.

Dodejme jen, že rekonstrukcí se navýšil počet lůžek, která jsou tak k dispozici i pro nové pacienty. Kdo by tak měl zájem využívat kompletní servis fakultní nemocnice, ať kontaktuje vedení kliniky.

FNUSA poskytuje dialýzu lidem na cestách

,

Unikátní kapky vyrobené z krve pacienta pomáhají od suchého oka

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně získala jako první zdravotnická organizace na jižní Moravě oprávnění pro přípravu autologních sérových kapek (ASK). Ty se využívají při léčbě syndromu suchého oka v případech, kdy běžná léčba selhává, a speciální jsou díky výrobě z krevního séra pacienta. Do léčebného programu na jejich přípravu je tak zapojeno hned několik pracovišť v rámci fakultní nemocnice.

Za nově spuštěným programem stojí oční lékařka MUDr. Markéta Zemanová, Ph.D., kterou k myšlence vedl narůstající počet pacientů se syndromem suchého oka a především výpadek dostupných farmaceutických přípravků. „Na jaře na trhu nebylo dostatečné spektrum účinných léků pro tyto pacienty. Bylo mi líto, že jsou kvůli svým potížím často vyřazováni z běžných denních aktivit,“ vysvětluje svou motivaci oftalmoložka.

Syndrom suchého oka je multifaktoriální onemocnění povrchu oka, které má v poslední době narůstající prevalenci. Mezi příznaky patří pocit cizího tělíska nebo písku v očích, pálení, únava, tlak, bolest a diskomfort očí. Častým steskem pacientů je zhoršené vidění, světloplachost, netolerance kontaktních čoček, klimatizovaného nebo větrného a zakouřeného prostředí.

Jednou z takových pacientek a zároveň první nemocnou, která získala své autologní sérové kapky vyrobené v Nemocniční lékárně Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, je Ivana Dohnálková. „Cítila jsem se, jako bych v očích měla žiletky. Víčka se mi lepila k oku a moje potíže vygradovaly letos v únoru, kdy se u mě objevil velký zánět. Po neúspěšné léčbě několika antibiotiky jsem se setkala s paní doktorkou Zemanovou, která mi představila svůj plán,“ popisuje.

Oproti běžně dostupným umělým slzám jsou autologní sérové kapky podstatně účinnější, a navíc nemají žádné nežádoucí účinky. „Hlavní léčivou látkou je totiž vlastní sérum pacienta, které se vyfiltruje z jeho krve. Následně se v Nemocniční lékárně ve vhodném poměru rozředí a po kontrole Mikrobiologickým ústavem vydá ve zmražené formě pacientovi,“ popisuje proces Dr. Zemanová a dodává, že léčba je pro dospělé pacienty schválena SÚKL a plně hrazená zdravotní pojišťovnou.

Unikátní kapky vyrobené z krve pacienta pomáhají od suchého oka

MUDr. Markéta Zemanová, Ph.D.

I kvůli současnému životnímu stylu pacientů s těžkou formou syndromu suchého oka přibývá. „Nemocní nejsou vždy dobře informováni o závažnosti problému a k nám do ambulance často přicházejí až v momentě, kdy jejich nález vyžaduje chirurgickou léčbu. Určitě bych proto doporučovala řešení suchého oka neodkládat,“ radí lékařka s tím, že na Oddělení nemocí očních a optometrie Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně mají pacienti dveře vždy otevřené.

Správná a včasná léčba může pacientům značně ulevit. „Autologní sérové oční kapky používám měsíc a pozoruji velké zlepšení. Zmizelo zarudnutí bělma a nepříjemné potíže prakticky vymizely,“ pochvaluje si Ivana Dohnálková. Jako pozitivní hodnotí také fakt, že kapky stačí aplikovat 5–6x denně, zatímco kvůli volně prodejným umělým slzám musela vstávat i v noci. Z jedné várky odebraného krevního séra na Transfuzním oddělení získala kapky na čtvrt roku, poté se proces chystá zopakovat.

Unikátní kapky vyrobené z krve pacienta pomáhají od suchého oka

Ivana Dohnálková

,

Neurostimulátor může vyřešit problémy s inkontinencí stolice

Inkontinence, tedy mimovolný únik moči nebo stolice, je častý zdravotní problém, o kterém se i přes vysokou míru výskytu v populaci příliš nehovoří. Tabu se snaží odbourat právě probíhající Světový týden kontinence, který lidi nabádá k odložení studu a řešení potíží. Zejména inkontinence stolice vede u pacientů často k úplnému vyloučení ze společnosti, řešení přitom může být na dosah. Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně poskytuje jako jedno ze tří zdravotnických zařízení v Česku účinnou léčbu pomocí neurostimulátoru.

Střevní inkontinence se v běžné populaci vyskytuje u 6–10 procent lidí. Dominují starší pacienti, ale problém se zdaleka netýká pouze jich. Nejmladší pacient léčený ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně byl ve věku pěti let. „S inkontinencí stolice se mnohdy potýkají pacienti po resekčních výkonech na střevech, s roztroušenou sklerózou nebo ženy s poporodními traumaty,“ popisuje vedoucí lékař kolorektální ambulance při I. chirurgické klinice FNUSA a LF MU MUDr. Petr Vlček, Ph.D.

Inovativní metoda tzv. sakrální neuromodulace spočívá v zavedení stimulátoru, který vysílá slabé impulzy a pomáhá obnovit spojení mezi mozkem a pánevním dnem. „Jde o miniinvazivní zákrok, operace je však dvojfázová. První fáze probíhá v celkové anestezii a je při ní zavedena elektroda se zevním stimulátorem. Cílem je otestování a zhodnocení efektu léčby. Pokud je efekt jednoznačný, přistoupí se ke druhé fázi – implantaci stimulátoru. Ta již probíhá v lokální anestezii,“ popisuje chirurg a upřesňuje, že v obou fázích pacienta čeká jednodenní hospitalizace.

I. chirurgická klinika Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU byla spolu s Fakultní nemocnicí Bulovka prvními pracovišti, kde se tyto výkony začaly provádět. Díky dobrým výsledkům grantové studie zákrok začaly plně hradit zdravotní pojišťovny, přičemž indikační kritéria pro implantaci neurostimulátoru se velmi rozšiřují. „Velkou výhodou je zhodnocení efektu testovací fáze, který je potvrzením správné indikace před definitívní implantací,“ vysvětluje chirurg. Aktuálně na klinice zavádějí zhruba dva stimulátory měsíčně.

Lidé s inkontinencí by svůj problém rozhodně neměli skrývat. Důležitá je návštěva praktického lékaře, který pacienta před případnou implantací odešle k důkladnému gastroenterologickému došetření. Někdy může být řešením také rehabilitace, která je efektivní a bez rizik. „V rámci našeho centra máme indikační semináře, kde volíme optimální způsob léčby pro tuto skupinu pacientů, a je u nás možno kdykoliv konzultovat,“ doplňuje MUDr. Petr Vlček, Ph.D.

 

,

Strategická spolupráce ve vědě a výzkumu propojí medicínské i sociální obory

Vědci z celkem pěti elitních národních výzkumných ústavů zaměřených na oblast zdravotnictví spojí síly. Jejich cílem je navázat vědeckou spolupráci napříč obory, které spolu jinak obvykle nekooperují. S medicínskými experty v oborech neurologie, kardiologie, onkologie a virologie tak budou mj. kooperovat sociální vědci ze SYRI, kteří zkoumají dopady některých zdravotních charakteristik na českou společnost. Formy vzájemné spolupráci byly představeny dnes na Výroční konferenci Národního ústavu pro neurologický výzkum v Brně.

Národní výzkumné ústavy jsou v Česku novinkou, vznikly v polovině minulého roku, aby sdružily nejlepší vědce v oboru a vytvořily systémovou oporu pro orgány státní správy, kterým mají sloužit jako odborná a poradní základna. Klíčové je rovněž budování důvěry a nastavení komunikace s širokou veřejností, stejně jako zefektivnění přenosu výsledků vědy a výzkumu co nejblíže klinické praxi a běžným občanům. Jedná se o přenos osvědčeného modelu inspirovaného zahraničními zkušenostmi, který prošel v době pandemie COVID-19 celou řadou výzev a modifikací.

Na výzkumných tématech spolu budou spolupracovat vědci z Národního ústavu pro neurologický výzkum (NINR), Národního ústavu pro výzkum rakoviny (NÚVR), Národního institutu virologie a bakteriologie (NIVB), Národního institutu pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění (CarDia) a Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI). Toto propojení umožní na jedné straně nalezení společných vědeckých témat, na straně druhé také snížení administrativy a zkvalitnění komunikace se státní správou.

Národní ústav pro neurologický výzkum cílí na zvládnutí medicinských i celospolečenských výzev souvisejících s dramatickým stárnutím populace. „Hlavním tématem, na které se v této fázi projektu zaměřujeme, je problematika neurodegenerativních onemocnění, jako jsou například Alzheimerova či Parkinsonova choroba. Neurodegenerativní procesy jsou nicméně významné i pro řadu dalších neurologických onemocnění, mezi něž patří neurovývojová onemocnění, epilepsie či roztroušená skleróza,“ upřesnil ředitel NINR prof. Milan Brázdil. První výsledky společného výzkumu vědců z jedenácti institucí probíhajícího pod hlavičkou NINR byly prezentovány také na výroční konferenci.

Podle Pavla Plevky z NIVB je jedním z cílů spolupráce mezi vědci z různých oblastí nejen zvýšená informovanost veřejnosti a tím zdravotní gramotnost populace v souvislosti s šířením epidemií, ale také cílené vytváření konkrétních protiepidemických a protipandemických intervenční strategií zaměřených na potřeby jednotlivých populačních skupin. „Zajímavými tématy pro oblast spolupráce je také neutěšená situace v oblasti rozvoje antibiotické rezistence, či vliv chování různých rizikových skupin na výskyt konkrétních infekčních onemocnění,“ uvedl Plevka.

Do vzájemné spolupráce se zapojí i NÚVR. „Propojení týmů od základního po klinický výzkum, kombinace chemie, biologie a medicíny, komunikace mezi klinickými a akademickými pracovišti a neuvěřitelná řada specializací našich vědců přináší dosud nebývalý badatelský prostor,“ zmínil ředitel NÚVR prof. Aleksi Šedo a dodal, že národní ústavy mají mimořádný potenciál pro rozšíření mezinárodní spolupráce: „NÚVR letos v květnu uzavřel dohodu o spolupráci v oblasti výzkumu nádorové biologie s ‚prvoligovým‘ onkologickým pracovištěm Harvard Medical School – Dana-Farber Cancer Institute v americkém Bostonu. Tato spolupráce má význam nejen pro vlastní vědeckou práci našich národních ústavů, ale i pro inspiraci v mnoha dalších oblastech, jako jsou například sdílení dobré praxe v procesech organizace a řízení projektu, rozšiřování možností kontaktů nebo mobility doktorských studentů a postdoktorandů.“

„Cílem CarDia je přispět ke snížení výskytu obezity, cukrovky 2. typu a kardiovaskulárních komplikací, které jsou stále nejčastější příčinou mortality v České republice,“ říká vědecký koordinátor projektu CarDia  Martin Haluzík z IKEM. „Již po prvním roce projektu se daří vytvořit těsné propojení klinického a experimentálního výzkumu a díky finanční podpoře se do projektu zapojují i čeští vědci vracející se z prestižních zdravotních pracovišť jako je Národní institut zdraví v americké Bethesdě a řada dalších a prohlubují tak zapojení projektu CarDia do mezinárodního výzkumu“.

Všech pět elitních národních ústavů spojuje financování z projektu EXCELES financovaného z Národního plánu obnovy. „Všechny projekty EXCELES jsou postaveny na myšlence spolupráce excelentních vědců napříč různými institucemi. V současné době se snažíme jít s propojováním výzkumníků ještě dál a vybudovat multidisciplinární spolupráci napříč těmito projekty. Sociální vědci tak budou kooperovat s odborníky z oblasti medicíny. V současné vědě se právě takovéto typy spolupráce ukazují jako ty nejprogresivnější,“ uvedla vědecká ředitelka Národního institutu SYRI prof. Klára Šeďová.

Strategická spolupráce ve vědě a výzkumu propojí medicínské i sociální obory

,

Kardiologové FNUSA vyzkoušeli novou metodu ablace. Je bezpečnější a přesnější

Kardiologové z elektrofyziologické skupiny I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU provedli první přímý přenos ablačního výkonu pomocí technologie PFA se systémem Centauri. Pod zkratkou anglického PFA (Pulsed Field Ablation) se ukrývá inovativní netermální metoda ablace srdečních arytmií, která v poslední době začíná nahrazovat klasickou, léta užívanou, radiofrekvenční energii (RFA). Její hlavní výhodou je vysoká účinnost, zkrácení doby zákroku a minimální riziko komplikací.

Princip ablace, kterou se odstraňuje srdeční arytmie, vychází z léčby solidních tumorů. „V podstatě se jedná o aplikaci velmi krátkých pulsů napětí trvající nano či mikrosekundy do oblasti zájmu pomocí katetru. Aplikace PFA vede k vytvoření mikropórů v membránách buněk a jejich zániku,“ vysvětluje kardiolog MUDr. Jiří Jež, Ph.D.

Srdeční tkáň je vůči této energii vysoce citlivá, zatímco okolní tkáně k poškození natolik náchylné nejsou. Místo zodpovědné za vznik či vedení srdeční arytmie tak může být cíleně zničeno, aniž by byly ohroženy okolní nervová vlákna, stěna jícnu nebo cévy. „Tyto struktury PFA při správně zvolené energii nepoškozuje, což nám umožňuje maximalizovat bezpečnost zákroku. Obrovskou výhodu to přináší, i co se týče délky výkonu, který je v případě užití PFA možné oproti RFA zkrátit z desítek minut na jednotky,“ doplňuje vedoucí elektrofyziologické skupiny doc. MUDr. Zdeněk Stárek, Ph.D.

PFA je v současnosti využívaná převážně u ablace fibrilace síní. „Náš první pacient byl asi 65letý muž, bývalý profesionální sportovec a nynější vinař, který trpí paroxysmální fibrilací síní. Zákrok proběhl bez komplikací,“ popsal Jež výkon, který byl výjimečný i díky přímému přenosu na XXXI. výroční sjezd České kardiologické společnosti.

Předností systému Centauri od firmy Galvanize je možnost používat stávající instrumentárium elektrofyziologického sálu FNUSA a katetry určené k radiofrekvenční ablaci. Daná technologie navíc plně využívá 3D elektroanatomického mapování, díky čemuž je vysílanou energii možné přesněji cílit. Kardiologové v současné době plánují v rámci interní studie systém zapojit do běžné klinické praxe.

V budoucnu by pak PFA mohla být využívána i v léčbě jiných poruch srdečního rytmu. „Naděje se upíná především k léčbě život ohrožujících komorových srdečních arytmií u většinou komplikovaných pacientů, kde může PFA významně zefektivnit a zlepšit výsledky léčby,“ uzavřel MUDr. Jiří Jež, Ph.D.

Kardiologové FNUSA vyzkoušeli novou metodu ablace. Je bezpečnější a přesnější