Poprvé sanitky zdravotní dopravní služby Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně do terénu vyjely před dvěma roky. Teď služba nemocnice přešla do nepřetržitého režimu, což přináší větší komfort třeba pacientům dialýzy, kteří dojíždí v noci, nebo pacientům, kteří byli ošetřeni na urgentním příjmu mimo běžnou provozní dobu ambulancí.

Vlastní zdravotní dopravní službu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně uvedla do provozu v září roku 2021 s cílem nabídnout pacientům větší pohodlí a zkrátit čekací doby převozů.

„Naším cílem je výhledově dosáhnout soběstačnosti v převozech pacientů naší fakultní nemocnice. Jde o službu, jejíž hodnocení se promítá do výsledné spokojenosti pacienta, a na té nám jako přímým zaměstnancům instituce pochopitelně záleží. Proto věřím, že službu dokážeme nabízet na nadstandardní úrovni,“ uvedl vedoucí Zdravotní dopravní služby FNUSA Martin Kalmus. Poptávka po transportech se podle něj neustále zvyšuje, zatímco v září roku 2022 řidiči převezli zhruba osm set pacientů, o rok později to byly už téměř dvě tisícovky.

Pacienti mají pro převozy aktuálně k dispozici osm sanitek, které obsluhuje dvanáct řidičů a jeden dispečer. Jeden z vozů každý den funguje v režimu dvouposádky, která zajišťuje přepravu pro pacienty s omezenou hybností.

O převoz mohou zažádat pacienti, kteří mají od lékaře příkaz ke zdravotnímu transportu – pak je služba hrazena zdravotní pojišťovnou. Spádovou oblastí je primárně Morava, sanitky FNUSA je ale možné využít i na dopravu do rehabilitačních či lázeňských zařízení v jiných částech republiky.

Zájemci si mohou transport zajistit na telefonních číslech +420 543 187 777 nebo 738 657 777 (7:00–16:30).

Lidský mikrobiom představuje soubor všech mikroorganismů, které osidlují člověka. Jeho složení je pro každé tělo specifické a v průběhu života se mění, vždy by ale mělo platit, že jsou zdraví prospěšné i patogenní mikroorganismy v rovnováze. Pokud je tato rovnováha narušena, přichází zdravotní problémy. A právě na to chtějí upozornit farmaceuti Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně osvětovou akcí Probiotický týden (20.–24. listopadu 2023), která zájemcům nabízí bezplatné individuální konzultace.

Mikroorganismy osidlují v lidském střevě nejen sliznice, kůži a dutinu ústní, ale také trávicí systém. Právě střevní mikrobiom zodpovídá za funkčnost imunitního systému. Hraje důležitou roli v rozvoji specifické i nespecifické imunity, odolnosti vůči patogenním mikroorganismům z okolí i z vlastního těla. Kromě jiného se také podílí na optimálním využití živin z potravy.

Při změně podmínek, například při užívání antibiotik, jednostranných dietách, stresu nebo nedostatku spánku, se může rovnováha mikrobiomu vychýlit směrem k růstu patogenních organismů, což způsobí onemocnění. Optimální složení lidského mikrobiomu definovat nelze, nicméně platí, že čím je pestřejší, tím je odolnější vůči negativním změnám.

K nejčastějším příčinám narušení rovnováhy patří právě antibiotika. „Při užívání širokospektrých antibiotik může dojít k potlačení růstu nejen patogenních bakterií, ale také bakterií střevního mikrobiomu. Vzniklá dysmikrobie se pak může projevit průjmem a trávicími obtížemi, někdy ale ovlivní celý lidský organismus. Náprava původního stavu většinou trvá až několik týdnů,“ vysvětluje PharmDr. Marek Lžičař z Nemocniční lékárny Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Obnovu střevního mikrobiomu může podpořit užívání probiotických mikroorganismů, jejichž působením ve střevě dojde k úpravě prostředí a k stimulaci růstu prospěšných součástí mikrobiomu. „Lze je získat užíváním různých léků a potravních doplňků, které většinou obsahují vhodné kmeny laktobacilů, bifidobakterií či sacharomycet. Tyto mikroorganismy přispívají k obnově střevního mikrobiomu, a to nejlépe v kombinaci s prebiotiky, které zvyšují pravděpodobnost životaschopnosti probiotik ve střevě,“ radí farmaceut.

Při obnově mikrobiomu je důležité nezapomínat ani na základní pravidla zdravého životního stylu, tedy dostatek pohybu a spánku, minimální míru stresu a konzumaci pestré stravy, bohaté na vlákninu. Tradiční fermentované potraviny, jako například kysané zelí, kefír, jogurt nebo kimči, přináší do lidského střeva kromě probiotických kultur také potřebná prebiotika, vitamíny a stopové prvky.

Stav mikrobiomu je důležitý i pro prevenci nemocí, například diabetu, zánětů střev nebo obezity. Podílí se na patogenezi metabolických, autoimunitních i duševních onemocnění.

Zájemci o bezplatnou konzultaci zaměřenou na vyladění mikrobiomu se v rámci Probiotického týdne mohou obrátit na Konzultační centrum Nemocniční lékárny FNUSA, které sídlí v pobočce při východu na ulici Hybešova. Farmaceuti jim doporučí vhodnou úpravu stravovacích návyků či poradí v oblasti potravních doplňků. Objednat se je možné na telefonním čísle 543 182 164 nebo e-mailu vydej.hybesova@fnusa.cz.

Nechtěné hubnutí, ztráta chuti k jídlu, otoky, slabost a únava nebo změny nálad. Známky malnutrice, které není radno podceňovat. Podvýživa totiž negativně ovlivňuje celkový zdravotní stav a u pacientů může vést ke komplikacím a v krajních případech až k smrti. Na problém, kterému se denně snaží předcházet klinické nutriční terapeutky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, nyní upozorňuje i veřejnost kampaň Týden rizik malnutrice (6.–12. listopadu).

Nedostatečnou nebo nesprávnou výživou vedoucí k malnutrici jsou nejvíce ohroženi pacienti s nádorovým onemocněním nebo pacienti po chirurgickém zákroku. Riziko roste také u seniorů nad 65 let, zejména pak u klientů domovů pro seniory a u lidí, kteří žijí izolovaně, bez kontaktu s rodinou a blízkými.

Počátky malnutrice někdy mohou být těžko rozeznatelné, zvláště u osob s nadváhou. Mezi její příčiny patří kromě nedostatečného příjmu potravy naopak také nadměrný příjem potravy a její nevhodné složení. Není náhodou, že se problém často týká osob ve špatné sociálně-ekonomické situaci. Podvýživu můžou způsobit také poruchy vstřebávání živin nebo jiné zdravotní potíže – například bolest zubů, poruchy polykání apod.

Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně se správnému nastavení nutriční péče věnuje Oddělení léčebné výživy. Klinické nutriční terapeutky ve spolupráci s ošetřujícím lékařem pro pacienta sestavují individuální nutriční režim, který vychází z jeho diagnózy a vypozorovaných rizik. Následně u něj provádí kontrolní návštěvy a dohlíží, zda je nutričně dostatečně zajištěn.

Každá klinika má vzhledem ke skladbě pacientů specifické potřeby. „Aktuálně například řešíme na II. interní klinice ve spolupráci s logopedií nutrici při poruchách polykání. Na I. chirurgické klinice se nám teď rozjela bariatrická chirurgie, která vyžaduje též speciální opatření,“ popisuje vedoucí Oddělení léčebné výživy FNUSA Mgr. Mottlová Alena, Ph.D., s tím, že spektrum je široké a téma vhodné nutriční péče je aktuální téměř ve všech oborech medicíny.

Pracovní náplň klinických nutričních specialistek nekončí ani po propuštění pacienta, kdy se starají i o jejich následnou péči, je-li potřeba, a zajišťují také ambulantní nutriční péči. „V ambulanci OLV se staráme o pacienty po operacích, onkologické pacienty, pacienty s různými typy potravinových alergií atd. Naší snahou je zajištění předoperační nutriční péče a v poslední době se věnujeme také vrůstajícímu počtu klientů, kteří mají zájem o nastavení redukčního režimu,“ popisuje Mottlová. Druhá ambulance pak zajišťuje nutriční péči o pacienty se všemi typy diabetu.

Podvýživa nemá negativní dopad na léčbu a stav pacienta nejen kvůli ztrátě svalové hmoty, ovlivňuje všechny systémy v těle. Způsobuje zvýšenou náchylnost k infekčním onemocněním, snižuje účinnost léčiv, zpomaluje hojení ran, zhoršuje funkci srdce i ledvin a mnoho dalšího. Tomu všemu se dá přitom efektivně předejít, a právě na to chce upozornit aktuální kampaň Aliance pro nutriční péči, která probíhá pod záštitou Ministerstva zdravotnictví ČR.

Pro laickou veřejnost i odborníky byl proto spuštěn informativní web www.rizikamalnutrice.cz, kde je možné najít kromě praktických rad a tipů také kalkulačku rizika. V sekci pro specialisty z řad zdravotníků jsou nově zařazeny informace o příčinách a důsledcích malnutrice, návody a postupy, jak malnutrici diagnostikovat a léčit, a to včetně komplexního léčebného přístupu u různých stavů s využitím všech možností nutriční intervence.

Karcinomem prostaty v Česku každoročně onemocní zhruba osm tisíc pacientů, jedná se o vůbec nejčastější nádorové onemocnění u mužů. Nejen na to se snaží upozornit tradiční „kníratá“ kampaň Movember, která startuje 1. listopadu a vybízí muže k prevenci a zájmu o jejich zdraví.

Urologické oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně v loňském roce operovalo 116 pacientů s rakovinou prostaty, přičemž počet indikovaných pacientů každoročně roste. U karcinomu lokalizovaného na prostatu je radikální prostatektomie, tedy operační odstranění prostaty a semenných váčků, nebo radioterapie (ozařování) prostaty nejefektivnější léčebnou metodou. Výrazných pokroků bylo za poslední roky dosaženo také při léčbě metastatického onemocnění. Využívají se nové formy hormonální terapie, chemoterapie a radionuklidů. Díky jejich kombinaci nebo podání v sekvenci se z metastatického karcinomu prostaty stala chronická choroba.

Lékaři urologického oddělení budou mít v blízké době možnost využívat také robotický operační systém, který pacientům indikovaným k chirurgickému odstranění prostaty přinese nejmodernější léčebné postupy a usnadní rekonvalescenci. Jeho nasazení do provozu se plánuje na první kvartál následujícího roku a využití nalezne i na dalších zdravotnických pracovištích Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, zejména právě při léčbě onkologických pacientů.

Karcinom prostaty dlouho nevyvolává žádné výrazné příznaky ani bolest, důležité je proto nezanedbávat prevenci a věnovat pozornost možným projevům nemoci, například potížím při močení, výskytu krve v moči nebo ejakulátu či otocích dolních končetin. Obecně urologické společnosti doporučují s vyšetřováním začít nejpozději kolem 50. roku věku, kdy vzrůstá riziko výskytu nemoci. Zbystřit by měli také muži, v jejichž rodinách se rakovina prostaty již vyskytla. „Z mé praxe mohu uvést případ, kdy jsem v jedné rodině operoval pro karcinom prostaty tři bratry a syna jednoho z nich,“ upozorňuje primář oddělení MUDr. Petr Filipenský, Ph.D.

Urologické oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně v příštím roce plánuje spustit také nový preventivní program, který bude zaměřen obecně na zdraví stárnoucího muže, a jehož součástí bude i aktivní záchyt pacientů s karcinomem prostaty.

Prim. MUDr. Petr Filipenský, Ph.D., s týmem při výkonu radikální prostatektomie

Dne 29. října si připomínáme Světový den psoriázy, který na toto onemocnění, postihující asi tři procenta české populace, upozorňuje. I. dermatovenerologická klinika Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU je jedním z center pro jeho léčbu.

Psoriáza neboli lupénka je poměrně časté neinfekční zánětlivé onemocnění s tvorbou zarudlých ložisek pokrytých typickými stříbřitými šupinami. Obvykle se vyskytuje na loktech, kolenou nebo ve vlasech, ale může postihnout kůži celého těla a dokonce i klouby. „Tato diagnóza výrazně ovlivňuje kvalitu života nemocných, omezuje jejich pracovní i sociální zapojení a je zdrojem psychických obtíží. Chronický zánět pak vede i ke zkrácení délky života,“ popisuje primář I. dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU MUDr. Miroslav Nečas, Ph.D.

V rozvoji psoriázy hraje významnou roli dědičnost, ačkoliv nemoc jako taková se nedědí – dědí se pouze dispozice k ní. Za vlastní manifestaci onemocnění jsou zodpovědné vlivy zevního prostředí, což mohou být různé infekce, nejčastěji streptokokového původu, stres nebo i některé léky.

Onemocnění, které je provázeno chronickým zánětem kůže nízké intenzity, může urychlovat povšechnou aterosklerózu tepen a také se často spojuje s metabolickým syndromem (hypertenze, obezita, diabetes). „V dnešní době tedy psoriázu chápeme nejen jako kožní, ale jako systémové onemocnění, které je třeba zavčas a adekvátně léčit. Léčebné možnosti zejména závažné psoriázy se naštěstí v posledních letech výrazně rozšířily,“ vysvětluje dermatolog.

Lehkou psoriázu, která trápí většinu pacientů, lze úspěšně léčit lokálními mastmi a krémy, jako jsou například kortikoidy nebo deriváty vitamínu D3. U rozsáhlejších forem psoriázy dermatologové využívají také fototerapii neboli světloléčbu, kdy je postižená kůže ošetřována UV zářením. „Pro nejzávažnější případy máme k dispozici systémové léky ve formě tablet, například acitretin, metotrexát nebo cyklosporin, a zejména pak moderní biologickou léčbu, která je zacílená na patologicky změněné imunitní procesy u psoriázy,“ popisuje primář pracoviště, které je přímo centrem biologické léčby psoriázy.

Centrum biologické léčby při I. dermatovenerologické klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU vzniklo jako jedno z prvních v Česku a v současné době léčí kolem 230 psoriatiků. „Biologika vstoupila do dermatologie zhruba před sedmnácti lety a zcela zásadním způsobem změnila možnosti léčby. Indikována mohou být u pacientů, kteří jsou kandidáty na systémovou terapii psoriázy a předchozí standardní systémová terapie u nich selhala,“ uvádí prim. Nečas a doplňuje, že pacienti se závažnou formou nemoci mohou být po telefonickém objednání do centra odesláni k posouzení vhodnosti terapie.