Světový den cévní mozkové příhody, který připadá na 29. října, připomíná důležitost včasného rozpoznání mozkové mrtvice a toho, jak na ni správně reagovat. Program HOBIT, který se zaměřuje na vzdělávání dětí o příznacích mrtvice, proškolil za 10 let své existence už desetinu všech škol v České republice.

Cílem programu je šířit povědomí o příznacích a prevenci mozkové mrtvice a dalších civilizačních onemocnění a jeho dosah neustále roste. Jen za loňský rok jej využilo přes 8000 dětí ze 440 základních škol a gymnázií. Výsledky potvrzují, že společnost čím dál silněji vnímá závažnost tohoto tématu a školy program stále častěji zařazují do své výuky. „Se vzdělávacím programem HOBIT jsme začali před 2 lety a jsme z něj stále nadšení. Práce s ním je vhodným doplněním k teoretické výuce a praktickému nácviku první pomoci. Děti se díky programu naučily, jak rychle rozpoznat prvotní příznaky náhlých stavů a reagovat na ně,“ popsala svoje zkušenosti s projektem učitelka základní školy Štoky Kristýna Douchová.

HOBIT se věnuje nejen mozkové mrtvici, ale i srdečnímu infarktu, které patří mezi nejčastější příčiny úmrtí. Další z šesti vzdělávacích modulů se zaměřují na témata jako diabetes 2. typu a obezita, panická porucha, covid-19 a závislosti, které mají přímý vliv na riziko vzniku mozkové mrtvice a infarktu.

Program využívá e-learning se simulačními výukovými videi a testovými otázkami a nabízí také doplňující vzdělávací nástroje jako pracovní listy nebo mobilní aplikaci HOBIT | Hra o život, která dětem přibližuje symptomy nemocí interaktivní formou.

Téma cévní mozkové příhody a dalších civilizačních onemocnění se stalo natolik podstatným, že město Brno letos zvolilo HOBIT jako reprezentační projekt v soutěži NEJ praxe pořádané Národní sítí Zdravých měst. Program aktivně spolupracuje s různými organizacemi, nedávno například navázal spolupráci s vědeckým parkem VIDA!, kde si děti mohou nově vyzkoušet interaktivní sanitku. Výstava zájemce mimo jiné naučí jak rozpoznat a reagovat na mrtvici pomocí metody FAST (Face – spadlý ústní koutek, A – nehybná paže, S – potíže s řečí, T – nutné ihned volat 155). „V 85 % případů mrtvice nebolí, a proto lidé její projevy podceňují. Při pozdní reakci ale zanechává vážné následky nebo končí i úmrtím. Rozpoznat mrtvici a zachránit tak život svému blízkému může i dítě, proto program cílíme na školáky,“ řekla Hana Maršálková, vedoucí programu HOBIT.

Program funguje od roku 2014 a jeho vývoj stojí na vědeckém výzkumu. Vzdělávací moduly vznikly ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Brno, Fakultní nemocnicí Ostrava, Krajskou hygienickou stanicí Jihomoravského kraje a expertní skupinou na prevenci města Brna. HOBIT je projektem Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Do programu se školy mohou zapojit bezplatně kdykoliv během roku přes webové stránky www.programhobit.cz.

I. ortopedická klinika Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU je v oblasti endoprotetiky velkých kloubů jedním z předních českých pracovišť, v roce 2023 implantovala necelých dvanáct stovek náhrad kolen a kyčlí. Přesto se ale pracoviště stejně jako zbytek republiky potýká s velkým přetlakem žadatelů. Lékaři se teď proto nově pokouší zefektivnit pacientův průchod klinikou edukativní akademií, která nemocné připravuje na plánovaný výkon.

„Přestože jsme v posledních třech letech navýšili počet provedených endoprotetických výkonů asi o pětadvacet procent, stále se potýkáme s prodlužující se čekací dobou na implantace náhrad kyčelního a kolenního kloubu,“ komentuje přednosta kliniky doc. Tomáš Tomáš. Svou roli v tom sehrála i pandemie COVIDu-19, během které byla plánovaná operativa značně omezena. Pacienti tak na nový kloub aktuálně čekají až tři roky.

Navyšování počtu provedených operací velkých kloubů s sebou přináší vyšší nároky na personál, prostory, ale i na operační techniku. „Preferujeme šetrné miniinvazivní techniky, které jsou sice náročnější pro operatéry, ale přinášejí pacientům možnost zrychlené pooperační rehabilitace,“ vysvětluje ortoped. To je výhodou i pro samotné pracoviště, které tak může odoperovat více čekatelů.

Aby vše probíhalo hladce, snaží se personál I. ortopedické kliniky neustále zlepšovat komunikaci s pacienty. Cílem je připravit je k operačnímu výkonu a provést je hospitalizací i následnou rehabilitací tak, aby výsledný efekt totální kloubní náhrady byl i přes zrychlenou péči co nejdokonalejší. Proto se po vzoru jiných velkých světových pracovišť klinika rozhodla otevřít pacientskou akademii.

Jde o edukační setkání, na která jsou zváni pacienti i jejich rodiny, aby si vyslechli rady a tipy od lékařů nejen z I. ortopedické kliniky, ale také od anesteziologů a fyzioterapeutů. „Posluchače naší akademie virtuálně provádíme předoperační přípravou, perioperační a pooperační péčí a následnou rehabilitací. Ke všemu dostávají rady a doporučení, abychom společně dosáhli co nejúspěšnější implantace nového kloubu,“ komentuje přednosta kliniky.

První, zkušební setkání proběhlo už v květnu. Jelikož se později při hospitalizacích absolventů osvědčilo, začala klinika od srpna kurz pořádat na pravidelné bázi. „S nemocničními informatiky jsme spustili systém, který nám pomocí SMS pomáhá oslovovat pacienty dva měsíce před plánovanou operací, což jsme na základě našich zkušeností vyhodnotili jako optimální dobu pro absolvování akademie,“ říká přednosta a doplňuje, že setkání se konají přibližně jednou za tři týdny, přičemž se střídají lekce určené pacientům před náhradou kolenního a kyčelního kloubu.

„Máme prozatím velmi pozitivní zpětnou vazbu a věříme, že tento přístup přispěje k vyladění péče o naše pacienty a povede k jejich rychlému a nekomplikovanému návratu do plnohodnotného života,“ uzavírá doc. Tomáš Tomáš.

Odběrové centrum Transfuzního oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně funguje už pět let. První dárce přivítalo 14. října 2019, kdy se vedení nemocnice rozhodlo navázat na historickou tradici a po letech obnovit provoz transfuzní stanice. Ta byla založena v roce 1949 jako vůbec první na Moravě. Během první půl dekády znovuotevřené centrum přivítalo více než 33 tisíc dárců krve, což znamená, že sestřičky odebraly zhruba 15 kubíků životadárné tekutiny.

Odběrové centrum zpočátku fungovalo pouze jednou týdně a jeho prvními návštěvníky byli vedle ředitele Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Vlastimila Vajdáka extraligoví hokejisté Komety Brno. Díky přízni dárců se postupně dařilo rozšiřovat provoz na další odběrové dny a od začátku roku 2022 se do té doby Krevní banka stala zcela samostatnou i při zpracování odebrané krve, což umožnilo přerod v plnohodnotné Transfuzní oddělení. S rozšířením a novým přístrojovým vybavením bylo vedle plné krve zahájeno také odebírání krevní plazmy.

„Jsem velmi rád, že se nám za pět let podařilo vybudovat konkurenceschopné Transfuzní oddělení, které dokáže téměř plně pokrýt potřeby pacientů Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Nikdy by se to ale nemohlo povést bez našich dárců, kteří se k nám pravidelně a snad i rádi vracejí, a já bych jim za to chtěl upřímně poděkovat,“ uvedl ředitel FNUSA Vlastimil Vajdák.

Odběrové centrum v současné době registruje necelých jedenáct tisíc dárců, více než polovina z nich přichází darovat krev opakovaně. Převažují muži, ze všech provedených odběrů představují téměř dvě třetiny. „V letošním roce k nám prozatím přišlo darovat krev už více než devět tisíc dárců. Pokud budou dobrovolníci i nadále přicházet v takovém počtu, aspirujeme na náš nejúspěšnější rok,“ říká primářka Transfuzního oddělení MUDr. Jarmila Brůnová Celerová s tím, že v roce 2023 krev darovalo přesně 10 701 lidí. „Celorepublikovým trendem je úbytek dárců krve, a tak si nesmírně považujeme skutečnosti, že u nás je to zatím naopak. Budeme se i nadále snažit vytvářet příjemné prostředí, do kterého se lidé budou mít chuť vracet pomáhat,“ doplňuje hematoložka, která v čele oddělení stojí od samého vzniku odběrového místa.

Při příležitosti pátého výročí odběrového centra si Transfuzní oddělení připravilo dva dny otevřených dveří, během kterých mohou zájemci nahlédnout do zákulisí dárcovství krve a krevní plazmy. První prohlídka se uskutečnila v pátek 11. října a přilákala zhruba tři desítky návštěvníků. Seznámili se s celým procesem zpracování krve, křížením krevních skupin a viděli na vlastní oči například to, jak vypadá plazma dárce, který nedodrží dietní opatření. Další termín je vypsán na 1. listopadu, zájemci si mohou místo rezervovat v online kalendáři.

Dnešním „narozeninovým“ dnem započala také dvoutýdenní akce Krvefest. Jak název odkazující k Oktoberfestu napovídá, dárci si za svůj dobrý skutek mohou odnést poděkování ve formě nápoje z lokálních partnerských pivovarů. „Dárcovství je bezpříspěvkové a my věříme, že u našich dárců hlavní motivací vždy zůstává dobrý pocit z pomoci druhým. Jako odběrové centrum v univerzitním městě se ale snažíme oslovovat novou generaci potenciálních dárců a díky podobným akcím o sobě můžeme dát vědět,“ komentuje Brůnová Celerová.

Krev může darovat většina zdravých dospělých ve věku 18–65 let, kteří váží alespoň 50 kg a nemají závažné zdravotní problémy. Konkrétní podmínky i dočasná omezení naleznou zájemci o darování krve na webu Transfuzního oddělení FNUSA.

Brněnská rodačka Iva Horčicová letos poprvé startuje na Mistrovství světa v triatlonu. Den D nastane 17. října 2024 ve španělském Torremolinos. Svým závodem chce pomoci dobré věci, a to léčbě a výzkumu Alzheimerovy a Parkinsonovy nemoci. Ve spolupráci s institutem NEUR-IN a Mezinárodním centrem klinického výzkumu (ICRC) spouští sbírku, jejíž výtěžek poputuje na nákup temporální interferenční stimulace, experimentální léčby, která prozatím není hrazená ze zdravotního pojištění.

Narodila se v Brně, ale velkou část svého dospělého života strávila v Londýně. Letos se poprvé zúčastní Mistrovství světa v triatlonu ve své věkové kategorii a svým sportovním bojem se rozhodla podpořit výzkum Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby. „Tyto nemoci mi bohužel nejsou cizí,” popisuje závodnice Iva svůj důvod, proč se rozhodla svým závodem přispět právě na léčbu a výzkum neurodegenerativních chorob.

„Můj dědeček trpěl Alzheimerovou chorobou a moje babička v současnosti bojuje s Parkinsonovou nemocí. Sledovat jejich boj je jednou z nejtěžších zkušeností mého života. Vidět, jak dědeček ztrácel paměť až do bodu, kdy mě už někdy nepoznával, bylo devastující. Muž, který měl nespočet příběhů k vyprávění, si najednou nedokázal vzpomenout na mé jméno nebo na naše společné vzpomínky. Měla jsem pocit, že ho ztrácím kousek po kousku,” vypráví Iva.

„Příprava na mistrovství pro mě není jen o fyzickém výkonu, je to neustálá připomínka toho, jak je aktivní životní styl nezbytný nejen pro zdraví těla, ale i našeho mozku,“ říká Iva Horčicová. „Ačkoli se hodně mluví o přínosech pohybu například pro kardiovaskulární choroby, to, že jde o způsob, jak snížit riziko neurodegenerativních onemocnění nebo oddálit jejich nástup, se ví už méně,“ doplňuje.

Výzkum těchto neurodegenerativních onemocnění a následná léčba před sebou mají ale ještě dlouhou cestu. Účinný lék neexistuje a jejich prevalence v populaci se neustále zvyšuje. V současnosti neurodegenerativní choroby, mezi které řadíme třeba Alzheimera nebo právě Parkinsona, postihují v zemích 1. světa, tedy i v České republice, přibližně 10 % obyvatel nad 65 let. Odhady ukazují, že za 10 let by mohlo jít až o 15 %. „Nám mladým možná připadá, že nám nemůže nic být vzdálenější, než choroby jako jsou Alzheimer nebo Parkinson. Jenže opak je pravdou, stále více mých přátel se setkává s těmito nemoci ve svých rodinách,“ říká Iva.

Čeští výzkumníci nejen v rámci institutu Neur-IN se každým rokem přibližují lepší a rychlejší diagnostice neurodegenerativních chorob, léčit Alzheimera nebo Parkinsona ale ještě nedokážeme.

„Jakmile nemoc jednou začne mozkové buňky ničit, zvrátit to neumíme,” říká neurovědec Luboš Brabenec. „Naše experimentální metoda ale pomáhá zasáhnout hlubší struktury mozku a pomáhá nemocným s pracovní pamětí, která je klíčová pro každodenní orientaci v okolním prostředí. Je to příslib, že se pacienti budou moci znovu zapojit do běžného života,” dodává.

Výzkumníci v Brně využívají účinky temporální interferenční stimulace (TIS), neinvazivní techniky, kterou lze cílit na hloubkové mozkové struktury. Dosaženo je toho použitím dvou párů elektrod upevněných na hlavě, které vytvářejí vysokofrekvenční elektrické pole. Tato pole nemají sama o sobě efekt, když se ale protnou v určené oblasti našeho mozku, vytvářejí interferenční schéma, které stimuluje aktivaci neuronů.

Zařízení TIS, na které Iva vybírá prostředky, bude důležité nejen kvůli účinkům experimentální terapie, ale především pro vědce a pro jejich výzkum těchto neurodegenerativních onemocnění. Ten je nesmírně důležitý, protože tato onemocnění, jako je Alzheimerova a Parkinsonova choroba, postihují miliony lidí po celém světě. V České republice je podle posledních dat kolem 150 000 pacientů. S rostoucí délkou života populace se očekává, že počet těchto případů bude v budoucnu ještě narůstat. Včasná a spolehlivá diagnostika je klíčová pro efektivní léčbu, která může zpomalit nebo zastavit progresi nemoci.

Sbírka běží od 17. 9. do 17. 10. Ivě pak budeme společně držet palce na mistrovství světa 17. října 2024. Své příspěvky je možné posílat přes platformu Go Get Donate. Veškerý výtěžek bude odevzdán Národnímu institutu pro neurologický výzkum.