Mezinárodní centrum klinického výzkumu (ICRC), společné pracoviště Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, hostilo ve čtvrtek 11. července delegaci z Filipín. Tamní senátor Robinhood Padilla předkládá návrh zákona o legalizaci konopí pro léčebné účely. Do brněnské nemocnice a výzkumného centra se přijel inspirovat a načerpat nové poznatky o výzkumu léčebného konopí i samotné léčbě.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně je považovaná za českého průkopníka nejen v oblasti léčby konopím, ale také v samotném výzkumu této rostliny. Měsíčně jsou konopné tobolky předepisovány stovkám pacientů, nejčastěji jde o lidi trpící chronickou bolestí, převážně zad nebo kloubů. Konopí zdejší lékaři předepisují už několik let, před pár týdny se však nemocnice stala samostatnou i z hlediska produkce a výroby léků.

Jako místo pro inspiraci a vzdělávání se v problematice si ji vybral filipínský senátor Robinhood Padilla, který místnímu parlamentu předkládá návrh zákona o legalizaci léčebného konopí. Osmičlennou delegaci z Filipín přivítal ředitel FNUSA Vlastimil Vajdák, veškeré aspekty výzkumu konopí na zdejším Mezinárodním centru klinického výzkumu i výroby konopných tobolek následně představil výzkumník Václav Trojan, objasnil i českou legislativu týkající se použití konopí pro léčebné účely.

U teoretických poznatků to však nezůstalo, zahraniční návštěva zavítala do pěstírny ICRC a prohlédla si laboratoře Farmaceutické fakulty Masarykovy univerzity, na které se nově otevřel kurz celoživotního vzdělávání Konopí a konopné produkty ve zdraví a nemoci.

Delegace se setkala i s pacientem, kterému byla léčba konopnými tobolkami předepsána, zajímala se o praktické aspekty léčby, jestli a jakým způsobem ovlivňují léky jeho běžný život. Obsažené THC je totiž jednou z látek, na kterou se testují třeba řidiči během dopravních kontrol. „Naši lékaři se ve svých ordinacích často setkávali s dotazem, jestli budou moci při trvalém užívání této medikace řídit vozidlo. I na tuto problematiku jsme se ve výzkumu zaměřili, na základě našich výsledků následně vydala doporučení i Česká lékařská komora. Pokud pacient užívá konopí pro léčebné účely pod lékařským dohledem v malé dávce na noc, není důvod odebrat řidičské oprávnění. Za volant by neměl usednout následujících 6 až 8 hodin, což odpovídá běžné době spánku dospělého člověka,“ uvádí Václav Trojan.

Průměrný obsah THC v jedné tobolce předepsané ve Fakultní nemocnici u sv. Anny je od 6 do 20 mg. „Nejde o vysoké množství. Každý z pacientů užívající konopné tobolky nosí v peněžence kartu s informacemi o své léčbě, kterou může případně předložit při kontrole,“ vysvětluje lékař Radovan Hřib, vedoucí Centra léčby bolesti Fakultní nemocnice u sv. Anny. Filipínského zákonodárce také velmi zaujal způsob financování konopné léčby v České republice. „Devadesát procent léčby hradí pojišťovna. Pacienti tak doplácejí kolem osmdesáti korun měsíčně,“ doplnil Hřib.

„Spojení léčby konopím a jeho výzkumu je pro mě velmi inspirující. Zaujalo mě, jak zde lékaři intenzivně spolupracují s vědci,“ hodnotil návštěvu ICRC senátor Robinhood Padilla. „Není to tak dlouho, co se na Filipínách začalo více mluvit o léčivých účincích konopí. Stále panují vůči této rostlině předsudky, jsme poměrně konzervativní zemí. Poznatky, které jsem načerpal nejen tady na Mezinárodním centru klinického výzkumu, jsou pro mě velmi cenné. Jsme asijská země, máme v sobě zakořeněnou důvěru v účinky léčivých rostlin, jejich využívání v praxi je u nás běžné, co se však týká léčebného konopí, učíme se od západu,“ říká.

„Abych se v problematice dále vzdělával a získal vhled do toho, jak si s legislativou ohledně léčebného konopí poradili v zahraničí, zavítal jsem také do Izraele. Myslím, že Česká republika se legislativou i výzkumem Izraeli velmi podobá, považuji ji v tomto ohledu za jednu z nejpokrokovějších zemí. Podobným způsobem bychom zákon o léčebném konopí chtěli nastavit i my,“ dodává.

Vysoké teploty, kontakt s vodou, skupinové akce ale i ztížená hygiena. Léto zkrátka přispívá k šíření infekcí – ty oční nevyjímaje. Oční lékaři Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně v posledních měsících u pacientů evidují vyšší výskyt zánětů spojivek i infekcí v oblasti víček.

Zánět spojivek je silně infekční onemocnění, které se projevuje zarudnutím oka, svěděním a pálením, otokem, pocitem cizího tělesa, ale i slzením a výtokem. „Velmi častým spouštěčem zánětů spojivek v letních měsících bývá u dospělých i dětí koupání v řekách, rybnících a často i v bazénech,“ komentuje primářka Oddělení nemocí očních a optometrie Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Hana Došková a dodává, že pozor by si měli dát zejména každodenní nositelé kontaktních čoček. Do vody by si měli brát plavecké brýle nebo se vůbec nepotápět.

Další ohroženou skupinou jsou podle Doškové děti, u kterých zánět spojivek může doprovázet jiné, celkové infekční onemocnění, často předávané v rámci větších kolektivů, například na táborech.

Rizikové může být léto i pro osoby, které trpí na opakované záněty potních a mazových žlázek v okrajích víček – tzv. ječná a vlčí zrna. „U těchto osob může v letních horkých měsících docházet – i vlivem nadměrného pocení v obličejové části – k recidivám zánětlivých afekcí víček nebo výskytu nového onemocnění. A samozřejmě i takový zánět okrajů víček může být provázen současným zánětem spojivek,“ doplňuje oční lékařka.

V případě infekce je důležité dodržovat zvýšenou hygienu rukou a vyvarovat se kontaktu s očima, aby postižený nekontaminoval okolí. Pokud příznaky přetrvávají déle než několik dní, zhoršují se nebo jsou doprovázeny dalšími zdravotními problémy, doporučuje se vyhledat lékaře. Ten může stanovit přesnou diagnózu a doporučit další postup léčby v závislosti na přesné příčině onemocnění.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně zve na již tradiční Májový koncert (nejen) pro zdravotníky FNUSA, který i letos pořádá při příležitosti Mezinárodního dne zdravotních sester. Hudební akcí konanou v majestátních prostorách katedrály sv. Petra a Pavla chce vedení nemocnice vyjádřit díky všem lidem, kteří si jako své povolání vybrali pomáhat nemocným.

Mezinárodní den sester se slaví vždy 12. května, a to už od roku 1965. Do kalendáře významných dnů jej zařadila Mezinárodní rada sester, aby vzdala hold Florence Nightingale – anglické ošetřovatelce, která položila základy tohoto povolání.

Ve Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně aktuálně pracuje na sesterských pozicích necelých dvanáct stovek zaměstnanců, převážně žen. S tím, že se jedná o tradičně „ženské“ povolání, jde ruku v ruce i stále se zvyšující počet kolegyň pracujících kratší pracovní dobu. „Rozumíme tomu, že zejména ženy potřebují sladit pracovní a osobní život, a vycházíme v tomto našim zaměstnancům vstříc. Na kratší úvazek u nás pracuje přibližně každá čtvrtá sestra,“ říká personální náměstkyně FNUSA Olga Korvasová.

I přes to zůstávají některé pozice dlouhodobě neobsazené. Složité je najít především sestry do třísměnného provozu. „O to víc si vážíme všech, kteří tuto pro fungování zdravotnictví nepostradatelnou práci zastávají. Jde o náročné povolání, které vyžaduje nejen zodpovědný přístup a vysoké pracovní nasazení, ale také velkou dávku empatie a profesionality. A jsme rádi, že takové sestry u nás ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně máme,“ říká náměstkyně pro ošetřovatelskou péči FNUSA Jana Zvěřinová.

Jako poděkování za odváděnou práci nemocnice zve všechny zdravotní sestry a ošetřovatele na zmrzlinu do Bistra u sv. Anny a zároveň v rámci oslav pořádá už tradiční koncert na Petrově. Hudební akce s názvem Zlato v hrdlech a majestát varhan brněnské katedrály se uskuteční 10. května od 19 hodin. V podání brněnského katedrálního sboru Magnificat pod taktovkou Petra Kolaře zazní skladby Wolfganga Amadea Mozarta, Ludvig van Beethovena, Leoše Janáčka a dalších velikánů klasické hudby.

Koncert je určen všem zájemcům bez ohledu na profesi a vstup je díky podpoře Vojenské zdravotní pojišťovny a Nadace DRFG zdarma.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně je průkopníkem v oblasti léčebného konopí. Léky z rostliny cannabis sice byly například pacientům tamního Centra pro léčbu bolesti Anesteziologicko resuscitační kliniky FNUSA a LF MU předepisovány už několik let, až nyní se však v jejich výzkumu a výrobě stala nemocnice samostatnou. Svatoanenská nemocnice tak potvrzuje svou pozici české jedničky v oblasti výzkumu a léčby konopím.

Do nemocniční lékárny v těchto dnech putují dvě dávky konopí pro léčebné použití. „Jedna je s vyváženým poměrem obsahových látek THC a CBD, ta druhá je s vysokým obsahem THC. O tom, která bude jakému pacientovi předepsána, rozhoduje lékař,“ vysvětluje vedoucí výzkumník Václav Trojan.

Výzkumem léčebného konopí se na Mezinárodním centru klinického výzkumu (ICRC), které je společným pracovištěm Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, zabývají už více než pět let. Jde o komplexní výzkum rostliny od studia její genetiky, obsahových látek až po nové aplikace při léčbě různých onemocnění.

Osobní užívání konopí s obsahem THC vyšším než 1 % je v naší zemi legální, jeho distribuce a prodej jsou však zakázané. ICRC je jedno z mála pracovišť v České republice, které má licenci k pěstování konopí pro léčebné použití. Rostliny vědci pěstují v řízených podmínkách, pravidelně jim regulují světlo, teplo, vlhkost i oxid uhličitý. „Můžeme tak zajistit, že produkty budou obsahovat stále stejné množství účinných látek. Konopí má navíc schopnost vtahovat a koncentrovat v sobě veškeré prvky látek z půdy, a to včetně těch škodlivých. I tohle máme v naší pěstírně pod kontrolou,“ dodává Trojan. A právě tohle je to, v čem je konopí vypěstované na půdě Mezinárodního centra klinického výzkumu diametrálně odlišné od toho vypěstovaného podomácku. „Tyto podmínky je stěžejní neustále udržovat. Jedině tak pak můžeme vzniklý produkt nazvat lékem.“

Konopí jako takové obsahuje přes 480 látek. Vědci se snaží látky izolovat a jejich účinky samostatně zkoumat. „Není to jenom o THC nebo v poslední době velmi skloňovaném CBD. V marihuaně doposud dokážeme definovat přes 120 kanabinoidů. Cesta od klinické studie ke schválenému léčivu je ale velmi dlouhá,“ říká Trojan.

Vlastní výzkum konopí a pěstírna a propojení s nemocničním Centrem pro léčbu bolesti a nemocniční lékárnou, ve které konopné léky vznikají, jsou tak opravdovou raritou. „Dovolím si tvrdit, že s ohledem na naše technologie a produkci materiálu v medicínské kvalitě, jsme v tomto unikátní,“ myslí si Trojan. Celý cyklus léčby skutečně probíhá pod jednou střechou – od počátečního výzkumu rostliny, její šlechtění a pěstování, přes výrobu konopných tobolek, až po předepisování konopných léků pacientům.

A i ony konopné tobolky znamenají pro brněnskou nemocnici další prvenství. „Historicky poprvé se u nás zavedlo používání rostliny konopí v kapslích, které připravujeme přímo v naší lékárně,“ doplňuje vedoucí nemocniční lékárny Martin Šimíček.

Jen loni si pro léky z konopí přišlo do Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně téměř 500 pacientů s chronickou bolestí. Nemocniční lékárna tak připraví stovky dávek léčebného konopí měsíčně. „Největší procento tvoří lidé s bolestmi zad, artrózami nebo revmatem,“ popisuje vedoucí Centra pro léčbu bolesti, lékař Radovan Hřib. „Co se týče léčby konopím, existuje stále spoustu otázek, na které hledáme odpovědi. Je tu tolik doposud neprobádaných oblastí. Už teď však víme, že bezpečnostní rizika konopných léků jsou mírná až nulová.“ V rámci Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně používají lékaři konopné léky pro léčbu bolesti, do budoucna by se ale výzkumníci z Mezinárodního centra klinického výzkumu chtěli zabývat použitím léčebného konopí v oblasti neurologie nebo dermatologie.

Podrobnější a obsáhlejší informace o výzkumu léčebného konopí a jeho využívání v nemocniční praxi, vědeckou diskuzi o účincích CBD a THC i zákazu HHC v Česku pak nabídne mezinárodní konference Konopí a věda. Ta se uskuteční 24. dubna od 9 hodin v prostorech brněnské hvězdárny na Kraví hoře. Více informací a přihlášku najdete na webových stránkách akce.

Kýlní chirurgie Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně využívá nejmodernější světové metody a technologie, které pacientům přináší nejen rychlejší rekonvalescenci a menší bolesti, ale také snižují riziko nežádoucích komplikací. Trendem jsou miniinvazivní metody a technika Fasciotens, kterou lékaři z I. chirurgické kliniky FNUSA a LF MU využili při řešení transverzálního defektu přední břišní stěny jako vůbec první v Česku.

Kýla neboli hernie je stav, kdy dochází k vytlačení tkání nebo orgánů z jejich přirozeného místa skrz oslabená místa, například povolenou břišní stěnu nebo tříslo. Vyklenutí na těle může pacienta pobolívat, zvláště pak při námaze, a představuje závažné riziko pro rozvinutí akutních komplikací. Řešení problému by se proto nemělo oddalovat.

I. chirurgická klinika FNUSA a LF MU má s chirurgickým odstraňováním kýl dlouholeté zkušenosti, tyto operace patří mezi nejobvyklejší výkony pracoviště. Vůbec nejčastěji jsou pak operovány zevní kýly pupeční, tříselné, ventrální v oblasti střední čáry přední břišní stěny nad a pod pupkem. Individuálně chirurgové řeší i recidivující hernie, tyto především v oblasti jizev po rozsáhlejších operačních výkonech ve spolupráci s Klinikou plastické a estetické chirurgie FNUSA a LF MU.

Kýly jsou na klinice operovány klasicky otevřeně i laparoskopicky, od roku 2022 také za použití moderní technologie E-MILOS. Ta se používá pro miniinvazivní odstranění velkých centrálních kýl. „Pacientovi při zákroku vložíme do těla síťku, která zpevňuje oslabenou břišní stěnu. Metoda současně umožňuje korigovat diastázu, tedy rozestup přímých břišních svalů, který vzniká například po porodech nebo u mužů v pozdějším věku,“ vysvětluje chirurg MUDr. Vadim Prudius, Ph.D.

Další moderní metodou, kterou mají lékaři I. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU k dispozici, je v Česku teprve se zabydlující Fasciotens. Systém vyvinutý v Německu umožňuje operovat velké centrální kýly bez změny anatomie břišní stěny. „Fasciotens využíváme na defekty větší než dvacet centimetrů a první výsledky jsou excelentní, pacienti se velmi rychle hojí,“ komentuje Prudius. Systém funguje na principu plynulého tahu za okraje břišní stěny už během operace, což následně chirurgovi umožní rekonstruovat a uzavřít břišní stěnu bez napětí i v těch případech, kdy se jedná o rozsáhlý a obtížně řešitelný defekt. Lékaři. I. chirurgické kliniky technologii využili mezi prvními v Evropě také při operaci kýly v transverzální rovině, jejíž řešení je technicky komplikovanější.