Znělo by to jako zpráva z Černé kroniky. „Na nádraží na Vysočině byl nalezen muž v bezvědomí s těžkým podchlazením. Po příjezdu záchranné služby došlo k náhlému zastavení srdce kvůli závažné poruše srdečního rytmu.“ Nicméně tento příběh měl díky lékařům z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a modernímu přístrojovému vybavení šťastný konec.

Složky ZZS sice započaly ihned s kardiopulmonální resuscitací, ovšem situace byla natolik kritická, že bylo rozhodnuto o jeho převozu vrtulníkem do Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Na Anesteziologicko-resuscitační klinice FNUSA a LF MU se rozhodli lékaři použít metodu mimotělního oběhu ECMO a po dlouhých 110 minutách se podařilo nemožné – srdce opět začalo fungovat.

„Díky této technologii, která dokáže nahradit činnost srdce i plic, měl pacient šanci na přežití bez vážného poškození mozku. Již druhý den byl odpojen od přístrojů a třetí den ve stabilizovaném stavu přeložen na interní oddělení. Metoda ECMO se ukazuje jako naděje pro pacienty, u nichž běžná resuscitace selhává,“ popsal vedoucí lékař ECMO programu doc. MUDr. Pavel Suk, Ph.D.

Pozitivním faktorem bylo v tomto mimořádném případě také podchlazení – pacient měl při přijetí tělesnou teplotu 25°C. „Hypotermie paradoxně chrání mozek před poškozením nedostatkem kyslíku, což dává šanci i těm, kteří by jinak neměli naději na uzdravení,” upřesnil Suk.

Technologie ECMO vešla do širšího povědomí zejména kvůli pandemii COVID-19, kdy u pacientů s těžkým průběhem nahrazovala funkci plic a právě svatoanenská nemocnice je ECMO centrem pro jižní Moravu. Avšak nahrazení plic není jediným zapojením, které tento přístroj umí, druhý způsob je nahrazení funkce srdce i plic zároveň, tak, jak tomu bylo i v tomto případě. „V poslední době jsme měli ECMO využité pro pacienty s těžkými respiračními problémy v souvislosti s chřipkou, jinak jej využíváme právě pro pacienty se srdečním selháním. Obecně se dá říct, že u nás leží skoro pořád alespoň jeden pacient napojený na ECMO,“ dodal Suk.

ECMO

Česko se v incidenci rakoviny ledvin řadí mezi světovou špičku. Lékaři evidují zhruba třicet případů zhoubných nádorů ledvin na sto tisíc obyvatel, což je například o polovinu nemocných více než v sousedícím Rakousku. Příčina tak častého výskytu v tuzemsku není zcela objasněna, svůj podíl ale může hrát špatná životospráva Čechů. Mezi rizikové faktory rozvoje tohoto onemocnění patří kouření, obezita nebo hypertenze, tedy vysoký krevní tlak.

„Zhruba ve čtyřech procentech případů je onemocnění způsobeno geneticky,“ doplňuje vedoucí lékař Urologického oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně MUDr. Igor Dolan, Ph.D. O něco větší pozor by si podle něj měli dát muži, jelikož právě ti jsou diagnózou zhoubného nádoru na ledvinách postiženi častěji – poměr vůči ženám je dva ku jedné. Rizikový věk pro nález je pak 50–70 let.

Nádory ledvin představují asi 2–3 procenta všech karcinomů, které lidstvo postihují. Jejich odhalení závisí jako u řady dalších typů především na prevenci a náhodě. „Záchyt je v Česku díky rozsáhlé síti ultrazvukových pracovišť velmi dobrý, více než 70 procent nádorů ledvin je asymptomatických a objeví se náhodně při jiných vyšetřeních,“ komentuje Dolan. Pokud se u pacienta projeví subjektivní potíže, jedná se obvykle už o pokročilé stadium nemoci. V těchto případech nádor zpravidla není možné odstraňovat laparoskopicky a prognóza onemocnění je horší.

Při včasném záchytu dnes onkologicko-chirurgická pracoviště k odstranění často využívají robotický operační systém, který pacientovi umožňuje rychlejší rekonvalescenci. Pokud to velikost a lokalizace nádoru na ledvině dovoluje, operatér odstraňuje pouze zasaženou tkáň, zatímco dříve se vzhledem k párovosti orgánu přistupovalo k vyjmutí celé ledviny. „Nikdy nevíme, zda nedojde k úrazu či jinému problému, při kterém by došlo k poškození zbývající ledviny,“ komentuje Dolan. Výsledky onkologické léčby jsou srovnatelné jako u jiných karcinomů, tedy pokud je nádor odstraněn kompletně a včas, šance na dlouhodobé přežití je poměrně vysoká.

Vzácných onemocnění, tedy těch, která se vyskytují u méně než pěti osob z deseti tisíc, je popsaných více než šest tisíc a každý rok přibývají. Právě kvůli nízkému zastoupení v populaci mívají lidé trpící těmito nemocemi problém nejen s léčbou, která mnohdy neexistuje, ale velmi často také se samotným stanovením správné diagnózy. Pomocnou ruku nabízí Evropské referenční sítě pro vzácná onemocnění, které propojují špičkové odborníky z celé Evropy a umožňují jim při diagnóze a určování léčby spojit síly. Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně je zapojena hned do tří takových sítí.

Jednou z nich je síť EpiCARE, která se zaměřuje na diagnostiku a léčbu vzácných a komplexních epilepsií. „Epilepsie jako rozhodující symptom je popsaná u zhruba 140 onemocnění. Některá z nich jsou ale tak vzácná, že se vyskytují jenom v jednotkách v rámci celé Evropy. Mnoho pacientů tak zůstává nediagnostikováno a bez přístupu k léčbě, jelikož zkrátka ne každý neurolog má možnost se s daným typem pacienta setkat a léčit ho podle vlastních zkušeností,“ komentuje prof. Milan Brázdil, přednosta I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU, jejíž Centrum pro Epilepsie Brno je součástí sítě EpiCARE od roku 2017.

Evropské referenční sítě pro vzácná onemocnění jsou důležité nejen pro pacienty, kterým dávají větší naději efektivní léčbu, ale také pro vědu a výzkum. „Naším cílem je, aby co nejvíce pacientů žilo bez epileptických záchvatů. Sdílení informací s kolegy v zahraničí nám pomáhá i s ohledem na další rozvoj medicíny – u některých vzácných epilepsií může být pro výzkum klíčové, aby se spojilo vícero epileptologických center a spolu se podívali na dostatečný počet podobných pacientů,“ zdůrazňuje význam sítí prof. Brázdil.

I. neurologická klinika Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU figuruje v evropských referenčních sítích ještě jednou, konkrétně v ERN RND (Rare Neurological Disorders). V rámci této komunikační linky mezi evropskými odbornými pracovišti mohou naději na stanovení správné diagnózy hledat pacienti se vzácnými neurodegenerativními nemocemi, například multisystémovou atrofií, cerebelární ataxií či vzácnými typy demencí, jako je třeba demence s Lewyho tělísky.

Poslední sítí, jejíž součástí jsou odborníci z naší fakultní nemocnice, je ERN-Skin. Jak název napovídá, tato struktura sdružuje informace o pacientech se vzácnými dermatologickými onemocněními. „Naše centrum je aktivně zapojeno do skupiny řešící autoimunitní bulózní dermatózy a závažné, život ohrožující polékové reakce typu toxické epidermální nekrolýzy a Stevens-Johnsonova syndromu,“ upřesňuje vedoucí lékařka Centra pro vzácná kožní onemocnění při I. dermatovenerologické klinice FNUSA a LF MU MUDr. Eva Březinová, Ph.D.

Na světě žije téměř 300 milionů lidí se vzácným onemocněním. V Evropě je to kolem 30 milionů, v Česku půl milionu. Na jejich těžkou situaci každoročně upozorňuje poslední únorový den, letos s podtitulem „Aby nikdo nezůstal stranou“. Právě pocit vyloučení, neporozumění a společenské izolace je totiž bohužel častým doprovodným jevem k už tak obtížné zdravotní situaci pacientů. Překonat tyto překážky v tuzemsku pomáhá Česká asociace pro vzácná onemocnění, která mimo jiné provozuje Help linku. Na e-mail help@vzacna-onemocneni.cz se ve složitých případech a situacích mohou obracet pacienti i lékaři, kteří potřebují konzultaci nebo propojení s dalšími odborníky.

Prostory Stomatologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU prošly rekonstrukcí, která přispěla nejen ke zvýšení komfortu pacientů, ale především umožnila další rozvoj pracoviště. Vedení kliniky se zaměřilo na modernizaci metod v oblasti zubní protetiky a v obnovených prostorách plánuje otevřít také nové lůžkové oddělení pro dospávaní po složitých zákrocích v celkové anestezii. Do budoucna díky tomu stomatologové ošetří více pacientů a nabídnou kratší čekací doby.

„Zákroky v celkové anestezii provádíme převážně u dětských pacientů, osob s autismem nebo hendikepovaných, pro které by podstoupení chirurgické nebo i konzervační péče při plném vědomí bylo nežádoucím způsobem stresující,“ komentuje primář stomatologické kliniky MDDr. Jan Cahlík. Dřívější termíny ošetření ale ocení i dospělí pacienti, kteří čekají na náročné zákroky dentoalveolární chirurgie, jako jsou například komplikované extrakce zubů moudrosti, ošetření čelistních cyst a další výkony, vyžadující celkovou anestezii. Nové dospávací pokoje klinika plánuje otevřít na jaře roku 2025.

Kromě modernizace samotných prostor se klinika zaměřila také na inovaci přístrojového vybavení, konkrétně pro zubní implantologii. Komplexní řešení v oblasti umělých náhrad sice pracoviště poskytuje dlouhodobě, nově však na pacienty čeká digitální plánování a navigované implantování. „Díky těmto moderním metodám můžeme digitálně navrhnout a virtuálně zobrazit nový chrup pacienta ještě před samotným zákrokem. Implantační šablony pak umožní zavedení implantátů do přesných, předem navržených pozic. Pro pacienta to znamená nejen funkčnější, ale i estetičtější výsledek,“ vysvětluje Cahlík. Postup je také mnohem méně invazivní, a tedy pacientovi přináší rychlejší hojení a menším diskomfort.

Proteticko-implantologický tým nově doplnil specialista MDDr. Petr Caha, který se zaměřuje na komplexnější případy. Klinika rovněž poskytuje implantologické konzultace pro pacienty, jejichž zdravotní stav nebo specifické potřeby znemožňují ošetření v běžné privátní praxi.

Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES) vyhlásila nejlepší připravované EPC projekty roku 2024. Ve čtrnáctém ročníku se na prvním místě umístila Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, která je doposud největší investicí do tohoto typu projektu v historii České republiky. Díky modernizaci dosáhne ročních úspor více než 50 milionů korun. Třetí místo pak obsadila další jihomoravská instituce – město Hodonín, které ušetří 11 milionů korun ročně.

Cenu spolu s ředitelem Asociace poskytovatelů energetických služeb Radimem Kohoutkem předával i ministr Lukáš Vlček. „Úspory energií snižují výdaje domácností a firem, posilují naši energetickou bezpečnost a zlepšují vnitřní prostředí budov. Právě pro budovy plné technologií je metoda EPC, která garantuje správné nastavení systému a budoucích úspor, ideálním řešením. Oceněným gratuluji a děkuji za jejich snahu zlepšovat kvalitu budov v Česku, měl jsem dnes příležitost vidět skvělé projekty,“ říká ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček a dodává: „My už v této oblasti nyní například připravujeme komplexní strategii renovací budov, která detailně zmapuje data o budovách a potenciál úspor fondů budov. Vládě ji předložíme do konce tohoto roku.“

Odborná porota posuzovala u každého z projektů několik faktorů. Od objemu investic přes cenu úspor až k celkovému konceptu. Všechny projekty jsou něčím specifické a každý z nich skvěle ukazuje, jak správně modernizovat budovy a snižovat jejich energetickou náročnost.

„Jihomoravský kraj je vedle Pardubického a Středočeského dalším z územně správních celků, v němž se využívá metoda EPC opakovaně. Z Fakultní nemocnice u sv. Anny a z města Hodonín si mohou brát inspiraci další nemocnice a města, která EPC ještě nezkusila,” říká Radim Kohoutek, výkonný ředitel Asociace poskytovatelů energetických služeb.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně zaujala porotu svým komplexním projektem modernizace energetického hospodářství, který zahrnuje 19 objektů. Díky investici ve výši 963 milionů korun nemocnice dosáhne předpokládaných ročních úspor 50,7 milionu korun. Díky realizaci EPC projektu dojde k minimální roční úspoře 11 561 MWh tepelné energie a 1 518 MWh elektrické energie.

„Snížit spotřebu energie byl pro nás zásadní úkol. Nemocnice jsou energeticky velmi náročné a každá šance na modernizaci a úspory pro nás může být ekonomicky důležitá. V našem případě to znamenalo stavební i technologická opatření. Zateplili jsme skoro 15 000 m² fasád a vyměnili téměř 600 oken. Instalovali jsme fotovoltaické elektrárny a nové účinné parní zdroje. To je jen malý výčet toho, co projekt obsahuje, je to opravdu komplexní řešení, které nám pomohlo vyřešit řadu výzev,“ říká Vlastimil Vajdák, ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Za druhý nejlepší projekt se zaručenou úsporou za rok 2024 bylo porotou oceněno Statutární město Liberec, které bude projektem EPC modernizovat 36 městských budov. Investice do projektu dosáhne 590 milionů korun a očekávané roční úspory činí 12,5 milionu korun.

Udělování cen bylo součástí konference Energetický management pro města a obce, která se koná již řadu let v Praze.

EPC (Energy Performance Contracting) je celosvětově zavedené označení pro Energetické služby se zárukou úspor. Jednou z jejich výhod je, že stát, kraje, obce či firmy mohou realizovat energeticky úsporná opatření s nulovými počátečními investicemi a splácet je až z budoucích garantovaných úspor. Projekt ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně realizuje sdružení firem Amper Savings a ENETIQA.