Léčba rakoviny jde často ruku v ruce s dermatologickými problémy. Vedlejší účinky moderních preparátů se podepisují nejen na kůži velké části onkologických pacientů, ale také na kvalitě jejich vlasů nebo nehtů. Zvlášť pro ženy můžou být tyto přidružené problémy náročné, což je případ také Michaely Bláhové, pacientky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, které byla na jaře loňského roku diagnostikována rakovina tlustého střeva s metastázemi do jater.

„Podstoupila jsem těžkou, ale úspěšnou operaci. Poté následovala chemoterapie a bioléčba, na kterou se mi vytvořila těžká reakce. Obličej celý posetý „akné“, na pravé oko jsem téměř neviděla, v ústech pocity jako po spálení. Na obličej jsem si už nemohla ani sáhnout, jak byl v jednom ohni a celý vysušený,“ popisuje pacientka, kterou problémy přivedly do dermatoonkologické ambulance Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

„Nežádoucí účinky moderních preparátů určených k léčbě nádorů se bohužel velmi často manifestují zánětlivými projevy v obličeji, praskáním kůže na rukou, záněty kolem nehtových plotének. Navíc onkologická léčba, jak známo, vyvolává vypadávání vlasů, ale třeba také zvýšenou citlivost pokožky na sluneční záření nebo běžnou hygienu,“ popisuje obvyklé problémy dermatoložka MUDr. Petra Fialová.

Petra Fialová je aktuálně také odborným garantem onkokosmetické poradny projektu Nebýt na to sama, který onkologicky nemocným ženám pomáhá zorientovat se ve svém onemocnění a celou situaci zvládnout. „Sama z vlastní zkušenosti vím, že v době léčby je pokožka velmi zatížena. Každá malá pomoc v boji s nežádoucími účinky na kůži a vlasové pokožce pro mne byla důležitá, a to jak psychicky, tak fyzicky,“ říká zakladatelka iniciativy a vyléčená onkologická pacientka Andrea Nováková.

Onkokosmetická poradna funguje každé úterý a středu od 16 do 18 hodin v areálu MOU (Švejdův pavilon). „Hlavní výhodou je, že pro pacientky máme čas. Nemusíme řešit složitý zdravotní problém, jako tomu bývá při vyšetřeních v ambulanci, ale můžeme se opravdu individuálně zaměřit na kosmetickou péči a další věci, co nemocné trápí. Jedna z našich sestřiček – poradkyň má s onkoléčbou osobní zkušenost, což pacientkám také velmi pomáhá,“ dodává MUDr. Fialová.

Projekt Nebýt na to sama se onkologicky nemocným ženám snaží usnadnit jejich obtížnou životní situaci i dalšími způsoby, nabízí například bezplatné hlídání dětí, aby maminky měly čas na vyšetření, nebo skupinové podpůrné aktivity. Další z forem podpory je ta finanční.

„Před nemocí jsem byla ženou, která pečuje o svůj vzhled. Denně make-up a krásné dlouhé vlasy. Během léčby jsem je postupně ztrácela,“ popisuje pacientka Michaela, která se o iniciativě dozvěděla právě u své dermatoložky a garantky projektu Petry Fialové. „Před paní doktorkou jsem se zmínila, že si budu muset pořídit paruku. Ochotně mi domluvila schůzku v kadeřnictví a zprostředkovala kontakt na iniciativu Nebýt na to sama, kde mi na paruku nejen přispěli, ale rovnou celou proplatili. Konečně jsem se mohla cítit jako žena, velmi mi to zvedlo sebevědomí,“ říká vděčně pacientka.

V pátek 28. ledna 2022 byla za účasti ministra zdravotnictví ČR prof. MUDr. Vlastimila Válka, CSc., MBA, EBIR, rektora Masarykovy univerzity prof. MUDr. Martina Bareše, Ph.D., ředitele Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimila Vajdáka, děkana Lékařské fakulty MU prof. MUDr. Martina Repka, Ph.D. a ředitelky Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) prof. MUDr. Ireny Rektorové, Ph.D. podepsána Smlouva o vzniku společného pracoviště s názvem Mezinárodní centrum klinického výzkumu.

Jde o výsledek více než rok trvajících jednání zástupců Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Přínos společného pracoviště spočívá zejména v prohloubení spolupráce a zefektivnění využívání technologií, prostor a také lidských zdrojů. „Toto úzké propojení nám zaručí dosažení kvalitnějších výsledků a umožní koncentraci biomedicínského výzkumu v Brně. Například v oblasti grantů bude možné společně usilovat o velké strategické projekty, a tím dále podporovat prestiž Brna jako předního českého centra vědy a výzkumu,“ uvedl rektor MU Martin Bareš.

Společné pracoviště bude v rámci Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně na úrovni ústavu. „Vždy jsem deklaroval, že spolupráce s Masarykovou univerzitou patří k mým prioritám. Vznik společného pracoviště je logickým výstupem propojení FNUSA a MU. Půjde o poměrně samostatný celek, včetně vnitřní struktury a financování – to vše si bude řídit přednostka,“ dodal Vlastimil Vajdák. Přednostkou se stane stávající ředitelka FNUSA-ICRC prof. MUDr. Irena Rektorová, Ph.D.

Smlouva byla schválena také na Ministerstvu zdravotnictví ČR, nyní bude předložena Akademickému senátu Masarykovy univerzity a Lékařské fakulty MU. „Vznik dalšího společného pracoviště LF MU a FNUSA považuji za skvělý krok směrem k optimalizaci vědecko-výzkumné spolupráce obou institucí i směrem k zajištění personální stabilizace stávajících společných pracovníků. Společný ústav se také bude nově věnovat výukové činnosti mladých vědců,“ uvedl děkan LF MU Martin Repko.

Vytvoření strategického plánu a řízení společného pracoviště ICRC budou úkoly přednostky centra, prof. MUDr. Ireny Rektorové, Ph.D. „Mám ráda nové výzvy, tato bude jedna z nejnáročnějších. Mojí prioritou bude především excelentní výzkum, transparentnost a finanční udržitelnost ICRC. Věřím, že společné pracoviště významně přispěje k vybudování silné vědecké platformy v Brně,“ dodala prof. Rektorová.

Prof. Rektorová je mezinárodně uznávanou a respektovanou neuroložkou, vědkyní a členkou výborů mnoha evropských a mezinárodních společností a vědeckých panelů, se specializací v oblasti movement disorders, kognitivní neurologie, neinvazivní mozkové stimulace a strukturálních a funkčních zobrazovacích metod. V současnosti působí také jako vedoucí výzkumné skupiny ve Středoevropském technologickém institutu CEITEC Masarykovy univerzity a jako neuroložka a vedoucí Centra pro abnormální pohyby a parkinsonismus na I. neurologické klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

Podpisu smlouvy se zúčastnil také ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek. „Velmi oceňuji, že v tomto unikátním projektu se ve spolupráci lékařského a pedagogického pracoviště propojuje výzkum, který nejen, že povede ke kvalitním výsledkům, ale také zapojí odborníky z obou oblastí a v neposlední řadě i šetří prostředky Ministerstva zdravotnictví. Přeji kolegům mnoho zdaru v jejich práci,“ poděkoval zúčastněným ministr Válek.

Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně dlouhodobě fungovala pouze krevní banka. Na podzim roku 2019 vzniklo v prostorách krevní banky také odběrové místo pro dárce krve. Po více než dvou letech tedy logicky vzniklo i transfuzní oddělení, které krev na místě zpracovává.

Nemocnice v minulosti využívala pro zpracování krve služeb jiných transfuzních zařízení. Nyní po úpravě stavebních prostor a vybavení a instalaci přístrojů již krev zpracovává sama. „Od 3. ledna 2022 jsme začali vyrábět transfuzní přípravky a krev odebranou od dárců sami zpracovávat. Naším cílem je zajistit v rámci nemocnice soběstačnost v hemoterapii a samozřejmě také ušetřit,“ říká primářka Transfuzního oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně MUDr. Jarmila Celerová a zároveň doplňuje, že s novou činností bylo nezbytné nejen navýšit počet pracovníků, ale také se naučit nové postupy zpracování krve a výroby transfuzních přípravků.

Na oddělení byly nově pořízeny velkoobjemové centrifugy, separační lisy, šokové zmrazovače plazmy i další chladící a mrazící zařízení včetně komorových mrazících boxů určených k uchovávání plazmy. Rozšířil se také prostor pro dárce krve a do odběrového sálu nakoupila nemocnice další pohodlná křesla. „Počet našich dárců krve neustále roste, chceme pro ně vytvořit co nejpříjemnější prostředí, toho, že k nám chodí, si velmi vážíme,“ konstatuje primářka Jarmila Celerová.

Vybavení nového oddělení a rekonstrukce prostor přišla nemocnici na zhruba 30 milionů korun, část z toho byla uhrazena z dotace. Tím, že si krev nemocnice zpracuje sama, ušetří ročně asi 10 milionů.

V současné době chodí do Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně darovat krev denně 20–30 lidí. Počet dárců je nyní nižší především kvůli pandemii covidu. Nové transfuzní oddělení může kapacitně zvládnout denně až 80 dárců. Připraveny jsou pro ně během celého roku nejrůznější akce s dárky a benefity. Tou nejbližší je akce Darovat krev není žádná věda! ve spolupráci s VIDA! science centrem Brno v termínu 17.-28. ledna, kdy každý dárce dostane vstupenku 1+1 do tohoto centra. Nemocnice dlouhodobě spolupracuje také s Aqualandem Moravia, společností Vitar (vitamíny, potravinové doplňky), s Optikou Valore nebo Divadlem Bolka Polívky.

Tento rok konečně zhubnu. Tak zní novoroční předsevzetí mnoha lidí. Jenže po dvou návštěvách fitka a týdenním půstu dle zaručených rad z internetu snaha o štíhlejší postavu často končí. Pokud chcete s kily zatočit zdravě nebo pomoci s efektivním hubnutím někomu blízkému, využijte nabídku preventivního vyšetření na Kardiovizi v Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Svůj boj s nadváhou se pod dohledem lékařů rozhodl začít řešit i devětadvacetiletý Milan: „Zaujalo mě zejména to, že se nejedná o další obecnou dietu, která koluje internetem, nebo konzultace s poradci, kteří se vám snaží vnutit drahé přípravky.“

Zájemce o vyšetření na Kardiovizi čeká první den několik měření. „Lidé zjistí poměr tuku a svalů v těle, dozvědí se, kolik cukru mají v krvi a zda jim správně fungují játra a ledviny,“ řekl Michal Havelka, koordinátor studie. Po analýze výsledků následuje konzultace s nutričním terapeutem. „Trochu mě zaskočilo, že jsem nedostal přesný itinerář toho, co mám kdy jíst. Místo toho jsme si povídali, jaké potraviny bych měl zařadit více a čím případně nahradit mé oblíbené pochutiny,“ popsal Milan.

Dle odborníků ze svatoanenské nemocnice je právě tento přístup udržitelný. „Nemá cenu hrát si na zakázané potraviny. Lidé si je mohou chvíli odpírat, ale většinou pak sklouznou ke starým návykům. Důležité je, aby se naučili, že důležité je množství a počítání kalorií,“ dodal Havelka.

Milan po vyšetření na Kardiovizi změnil své životní návyky dle udělených rad. „Nebudu tvrdit, že se výsledky dostavily naráz. Musel jsem zapracovat na jídelníčku a hodně přidat pohyb. Ne vždy se mi dařilo držet režim na sto procent, ale za půl roku jsem zhubnul deset procent tělesné hmotnosti, přičemž většina byla tuku,“ pochvaloval si muž. Ocenil také, že si změny všimlo jeho okolí. „No a samozřejmě jsem rád, že jsem si zlepšil hladiny cukru a cholesterolu, takže doufám, že doktory nebudu vídat příliš často,“ dodal s úsměvem.

Pokud tedy chcete změnit svůj životní styl a vyvarovat se diet, kterými můžete hazardovat s vaším zdravím, nebo chcete potěšit někoho blízkého, neváhejte a zamiřte na web Kardiovize, kde si můžete objednat preventivní vyšetření či dárkové poukazy na něj.

MUDr. Kateřina Sheardová, Ph.D., bude nově reprezentovat Českou republiku v panelu Evropské neurologické akademie (EAN) pro demence. Mezi hlavní cíle, které chce v rámci této platformy propagovat, patří zejména zaměření se na klinicky dostupné časné biomarkery nemoci, posílení výzkumu rizikových faktorů vzniku demence spojených se životním stylem a jejich propagace jako preventivního opatření pro širokou veřejnost.

Cíle úzce navazují na její výzkum v rámci týmu Kognitivní poruchy a demence Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC). Například zaměření se na klinicky dostupné časné biomarkery nemoci souvisí s výzkumem prováděným na organoidech. To je malý shluk buněk se strukturou podobnou mozkové tkáni, na kterých se zkoumají příčiny vzniku Alzheimerovy choroby. Pro tuto nemoc je typická patologická kaskáda srážení bílkovin a jednou z nich je také amyloid, jehož primární funkcí je mozek chránit před infekčními agens, tedy viry či bakteriemi. „Existuje teorie, že působení určitého viru nebo patogenu může způsobit větší srážení této bílkoviny, než je přípustné, a tím spustit onu patologickou kaskádu,“ popsala MUDr. Kateřina Sheardová. „A my se snažíme najít, které patogeny by to mohly být – k tomu používáme právě tyto „minimozky“.

V současnosti je velká snaha najít léky, které patologickou kaskádu zastaví. Protože však tato porucha začíná i deset let předtím, než má člověk klinické příznaky a jde k lékaři, nejdůležitější je tyto pacienty najít včas. Důležité je proto mít testy, které by byly finančně a klinicky dostupné a měly relevantní výsledky. Možnosti, jak tyto specifické nefunkční bílkoviny vyšetřit, existují.  Například amyloidovým petem, což je ale drahé zobrazovací vyšetření, které není dostupné všem. Případně se dají zjistit lumbální punkcí, která je však zase invazivní a pro pacienta nepříjemná. V současnosti se také rozvíjí hledání biomarkerů v krvi, takže by bylo možné detekovat onemocnění po krevním odběru.

Další velmi jednoduchou možností jsou speciální, velmi citlivé neuropsychologické testy, které by odhalily tento začínající deficit dříve, než běžné testy používané nyní. „Náš tým se specializuje na prostorovou navigaci, tedy počítačově simulovanou orientaci v aréně, kde testujeme schopnost člověka dojít k cíli,“ dodala Kateřina Sheardová.

Druhý cíl, tedy výzkum rizikových faktorů vzniku demence spojených s životním stylem a jejich prevence, staví zejména na preventivní studii Czech Brain Aging Study. Účastní se jí lidé, kteří mají již nějaký problém s pamětí, ale nemají ještě rozvinutý syndrom demence. V čase se pak sleduje, jak se vyvíjí jejich paměťový deficit, nález na magnetické rezonanci, eventuálně biomarkery z likvoru (mozkomíšního moku). Studie se zaměřuje také na některé ukazatele životního stylu, analyzuje se mimo jiné i to, jak životní styl ovlivňuje rychlost úbytku mozkových buněk nebo riziko demence.

Další intervenční studie, na jejíž výsledky se dá navázat, se týkala mindfulness, což je schopnost plně prožívat přítomnost a oprostit se přitom od emocí. Konkrétně se týkala metody Mindfulness based stress reduction therapy, tedy použití této techniky při zvládání stresu, který je jedním z nejvýznamnějších rizikových faktorů u neurodegenerativních onemocnění. „Právě redukce či posílení těchto faktorů, které se dají během života ovlivnit, je to, na co bychom se měli zaměřit nejvíce, abychom nebyli vystaveni zvýšenému riziku demence,“ dodala MUDr. Kateřina Sheardová.