Bezmála půl miliardy korun je vyčleněno z evropských fondů pro Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně na rozvoj a modernizaci pracovišť pro posílení připravenosti nemocnice v boji s pandemickými hrozbami.

Rekonstrukce stávajících prostor, stavební úpravy v areálu a modernizace přístrojového vybavení. To jsou hlavní cíle projektu, se kterým uspěla Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA) ve veřejné výzvě č. 98 REACT EU, kterou vyhlásilo Ministerstvo pro místní rozvoj letos v květnu. „Naše nemocnice byla jedním z poskytovatelů lůžkové péče zapojených ve standardizované síti urgentních příjmů zajišťujících péči o pacienty s onemocněním COVID-19 a od začátku pandemie jich bylo u nás hospitalizováno více než tři tisíce,“ uvedl ředitel FNUSA Ing. Vlastimil Vajdák.

Právě pandemická situace odhalila slabá místa, která v souvislosti s umísťováním vysokého počtu pacientů v krátké době v nemocnici existují. „Díky tomuto projektu budeme daleko lépe připraveni na podobné epidemické hrozby, a to nejen z hlediska modernizace přístrojového vybavení, ale také lůžek akutní péče a zkvalitnění zdravotní péče všeobecně,“ dodal ředitel Vajdák.

Úpravy a modernizace se budou týkat většiny klinik, konkrétně půjde o Anesteziologicko-resuscitační kliniku, Kliniku zobrazovacích metod, I. a II. chirurgickou kliniku, I. interní kardioangiologickou kliniku, I. neurologickou kliniku, Neurochirurgickou kliniku, I. ortopedickou kliniku a II. interní kliniku. Konkrétně to bude znamenat například vybudování kardiostacionáře, nákup nových přístrojů na podporu srdeční a respirační činnosti ECMO či doplnění rozvodů mediplynů v místech, kde jsou nyní pouze kyslíkové láhve.

Pro pacienty to bude znamenat zejména zajištění kvalitnější zdravotní péče a možnost jejich léčby v moderním a bezpečném prostředí, přesnější diagnostiku anebo rychlý návrat plánovaných operací na původní úroveň.

Projekt REACT EU bude trvat až do prosince 2023 a je na něj vyčleněno 499 548 740,77 Kč.

V prostorách Hvězdárny a planetária Brno začal šestý ročník konference Konopí a věda. Smyslem akce je zhodnocení rozvoje výzkumu i léčby konopím, osvěta i novinky z této oblasti. Konference se účastní 160 lidí z řad lékařů, biologů, výzkumníků, vědců, studentů i pacientů.

Kvůli epidemiologickým podmínkám musel na poslední chvíli zrušit svou účast jeden z hlavních přednášejících, doc. Lumír Hanuš, český chemik a vědec, žijící v Izraeli. I přesto má konference velmi nabitý program. „Dostaneme se od základního výzkumu, tedy studia genetiky, přes samotnou rostlinu, pěstování, zpracování, tvorbu léčivých preparátů až po klinické studie u nás i ve světě. V odpolední části dojde také na zkušenosti lékařů a jednoho pacienta,“ uvedl MVDr. Václav Trojan, vedoucí Klinicko farmakologické jednotky Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Konference původně vznikla jako akce několika nadšenců, kteří se zabývali výzkumem konopí. Nyní má mezinárodní účast, a to i profesorů z různých oborů. Všichni se shodují na tom, že konopí má budoucnost. „Díky změnám, které ohledně konopí nastávají v české legislativě, stojíme na prahu období, kdy se v této oblasti pohneme možná o větší kroky než v minulosti. To nám pomůže ještě zintenzivnit propojení výzkumu s pacienty,“ řekl ředitel Mezinárodního centra klinického výzkumu FNUSA Pavel Iványi.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně je v České republice lídrem v oblasti léčby konopím. „V současné době léčíme konopím chronické bolesti různého původu u 240 pacientů, loni jich bylo 220. Největší nárůst jsme zaznamenali začátkem roku 2020, kdy se rozhodlo o tom, že 90 procent předepisovaného léčebného konopí bude hradit zdravotní pojišťovna. Do té doby se jednalo pouze o desítky pacientů,“ doplnil vedoucí Centra pro léčbu bolesti FNUSA MUDr. Radovan Hřib, který se také podílí na výzkumu konopí v Mezinárodním centru klinického výzkumu FNUSA.

„Za poslední dva roky se nám povedla spousta věcí, namátkou vznik Cannabis research center nebo zprovoznění pěstírny konopí pro výzkum. Těší mě, že se mohu podílet na cestě, kdy začínáme u genetické informace a končíme u pacienta. Jsem hrdý a vděčný, že něco takového můžeme rozvíjet v této kombinaci a troufám si říci, že jsme jediní na světě. Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně tak máme vědce, lékaře a pacienty na jednom místě, což je opravdu unikátní,“ dodal Václav Trojan.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně i nadále očkuje ve svých dvou očkovacích centrech – přímo v nemocnici, kde se očkují registrovaní i neregistrovaní zájemci, a také v brněnském OC Olympia, které slouží pouze neregistrovaným. Tento týden také začala nemocnice očkovat třetí dávkou zdravotníky, s třetími dávkami vyjede ve čtvrtek i mobilní očkovací tým do domovů pro seniory. Vždy se jedná o vakcínu výrobce Pfizer.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně již dnes evidovala zájemce o třetí očkovací dávku v registračním systému, první z nich (většinou z řad zdravotníků mimo FNUSA) se přijdou přímo do nemocnice naočkovat již zítra. Dnes začala nemocnice očkovat své zdravotníky, zájem o třetí dávku projevilo celkem 1855 zaměstnanců, během dneška jich bylo naočkováno 40. Většina z nich dostane vakcínu na svých pracovištích, tedy klinikách a odděleních, zbytek pak v očkovacím centru. První zájemci z řad veřejnosti 80+ přijdou „na řadu“ až 8. října (očkování veřejnosti 80+ ve FNUSA začalo 18. ledna 2021, druhá dávka byla v termínu od 8. února 2021).

Ve čtvrtek 23. září vyjede opět do „terénu“ mobilní očkovací tým, jako první přijde na řadu Domov pro seniory Vychodilova v Brně – tedy zařízení, ve kterém byl mobilní očkovací tým jako první v Jihomoravském kraji a jeden z prvních v České republice. Poté se zdravotníci přesunou do brněnského Domova pro seniory Kociánka. „V DS Vychodilova bychom měli naočkovat 63 lidí, v DS Kociánka 121 zájemců. Ty počtu jsou samozřejmě orientační, může se přímo na místě stát, že někdo nebude moci nebo naopak projeví zájem. Budeme očkovat i nové zájemce, a to dvoudávkovou vakcínou od Pfizeru nebo jednodávkovou od Janssena,“ uvedl vedoucí očkovacího týmu FNUSA MUDr. Libor Urbánek.

Aplikace třetí dávky je možná nejdříve za osm měsíců po aplikaci druhé dávky a její podání by naopak nemělo být později než za 12 měsíců od druhé dávky. Pokud byla předchozí vakcinace provedena v rámci Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, není nutný další informovaný souhlas. Ten je nutné vyplnit, pokud byly předchozí dávky podány jinde. Certifikát se po zápisu automaticky upraví na očkování 3/3 dávkami s datem aplikace třetí dávky a je možno jej vytisknout nebo stáhnout stejným způsobem jako u předchozí vakcinace.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně podala ve všech svých očkovacích centrech celkem již 163 tisíc očkovacích dávek (Hustopeče, které již skončily, nemocnice, Olympia). Konkrétně v OC Olympia pro neregistrované zájemce to bylo více než 20 tisíc. V Olympii se nyní denní průměry pohybují kolem 200-250 dávek, největší zájem je vždy v pátek, kdy počty dosahují až ke čtyřem stovkám. „Také v OC Olympia budeme podávat třetí dávky bez registrace, pouze s kontrolou dodržení intervalu,“ dodal MUDr. Libor Urbánek.

Byť by se mohlo na první pohled zdát, že slovo „ranhojič“ dnes najdeme už pouze v historických románech, opak je pravdou. Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně se vyškolené sestry – specialistky pro hojení ran – scházejí a edukují v rámci kulatého stolu ranhojiček.

Tematika hojení ran a defektů rozhodně není jednoduchá. Tato oblast se posouvá mílovými kroky dopředu a sestry z mnoha různých pracovišť nemocnice se musí neustále vzdělávat, absolvovat odborné semináře, certifikované kurzy a mít znalosti teoretické i praktické. „Pracuji v nemocnici již 31 let a z toho se 26 let zabývám hojením ran, vedu kurzy, přednáším, zajišťuji praktickou stáž studentek v kurzu Hojení ran a defektů a pořád se mám co učit. Péče o nemocné s chronickou ránou je složitý proces, který vyžaduje multidisciplinární přístup, logický postup, návaznost léčby a zapojení pacienta i rodiny do péče o ránu. Proto je důležité mít proškolený personál, mít vybrané sestry ranhojičky, které umí zhodnotit, popsat a zdokumentovat ránu, zjistit bolestivost rány u klienta, umět edukovat klienta i rodinu, navrhnout správný postup hojení, zajistit i zlepšení nutričního stavu pacienta, prostě stanovit jasný postup i plán,“ podotýká vrchní sestra II. chirurgické kliniky FNUSA a LF MU a garant ranhojiček ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně PaedDr. Mgr. Markéta Zapletalová, MBA.

Sestra, která se stala ranhojičkou, musí zvládat ustát i nepříjemné pachy, práci s larvální léčbou, pohled na velké rozpadlé rány, musí umět naslouchat a mít schopnost motivovat klienta a podpořit ho v dlouhé cestě za vyléčením. „Je to práce těžká, ale když vidíte úspěšně zvládnutou léčbu, spokojeného pacienta, kterému jste pomohli i k záchraně končetiny, jste šťastní a víte, že to, co děláte, má smysl,“ usmívá se Markéta Zapletalová.

Terapie léčby ran jsou různé. Jednou z nich je larvální terapie. Jedná se o alternativní metodu léčení a čištění ran pomocí sterilních larev bzučivky zelené, které se v medicínském prostředí přezdívá biologický nůž. Larvy lze použít při léčbě infikovaných ran a ran obsahujících mrtvou tkáň. „Larvy používáme například na léčbu ran u bércových vředů, proleženin, syndromu diabetické nohy nebo k vyčištění rány před transplantací. Larvy totiž dokáží produkovat vysoce účinné enzymy, které štěpí nekrotickou tkáň, živé buňky ale nepoškozují. Důležitou roli v této léčbě však hraje spolupráce pacienta i rodiny. Problémem totiž může být špatný psychický stav pacienta, nepříjemné vnímání pohybu v ráně a možnost krvácení z rány. Během léčby se musí řešit i nepříjemný zápach. Larvy podporují hojení ran, stimulují spodinu rány, zlepšují její prokrvení a podporují tvorbu granulační tkáně. Tzv. Maggot terapie je u nás na klinice používána již velice dlouho,“ upřesňuje vrchní sestra Markéta Zapletalová a dodává, že úspěšná je také podtlaková vakuová terapie. „Před lety jsme ji zaváděli jako vůbec první v České republice a velmi se osvědčila.“