Brněnská rodačka Iva Horčicová letos poprvé startuje na Mistrovství světa v triatlonu. Den D nastane 17. října 2024 ve španělském Torremolinos. Svým závodem chce pomoci dobré věci, a to léčbě a výzkumu Alzheimerovy a Parkinsonovy nemoci. Ve spolupráci s institutem NEUR-IN a Mezinárodním centrem klinického výzkumu (ICRC) spouští sbírku, jejíž výtěžek poputuje na nákup temporální interferenční stimulace, experimentální léčby, která prozatím není hrazená ze zdravotního pojištění.

Narodila se v Brně, ale velkou část svého dospělého života strávila v Londýně. Letos se poprvé zúčastní Mistrovství světa v triatlonu ve své věkové kategorii a svým sportovním bojem se rozhodla podpořit výzkum Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby. „Tyto nemoci mi bohužel nejsou cizí,” popisuje závodnice Iva svůj důvod, proč se rozhodla svým závodem přispět právě na léčbu a výzkum neurodegenerativních chorob.

„Můj dědeček trpěl Alzheimerovou chorobou a moje babička v současnosti bojuje s Parkinsonovou nemocí. Sledovat jejich boj je jednou z nejtěžších zkušeností mého života. Vidět, jak dědeček ztrácel paměť až do bodu, kdy mě už někdy nepoznával, bylo devastující. Muž, který měl nespočet příběhů k vyprávění, si najednou nedokázal vzpomenout na mé jméno nebo na naše společné vzpomínky. Měla jsem pocit, že ho ztrácím kousek po kousku,” vypráví Iva.

„Příprava na mistrovství pro mě není jen o fyzickém výkonu, je to neustálá připomínka toho, jak je aktivní životní styl nezbytný nejen pro zdraví těla, ale i našeho mozku,“ říká Iva Horčicová. „Ačkoli se hodně mluví o přínosech pohybu například pro kardiovaskulární choroby, to, že jde o způsob, jak snížit riziko neurodegenerativních onemocnění nebo oddálit jejich nástup, se ví už méně,“ doplňuje.

Výzkum těchto neurodegenerativních onemocnění a následná léčba před sebou mají ale ještě dlouhou cestu. Účinný lék neexistuje a jejich prevalence v populaci se neustále zvyšuje. V současnosti neurodegenerativní choroby, mezi které řadíme třeba Alzheimera nebo právě Parkinsona, postihují v zemích 1. světa, tedy i v České republice, přibližně 10 % obyvatel nad 65 let. Odhady ukazují, že za 10 let by mohlo jít až o 15 %. „Nám mladým možná připadá, že nám nemůže nic být vzdálenější, než choroby jako jsou Alzheimer nebo Parkinson. Jenže opak je pravdou, stále více mých přátel se setkává s těmito nemoci ve svých rodinách,“ říká Iva.

Čeští výzkumníci nejen v rámci institutu Neur-IN se každým rokem přibližují lepší a rychlejší diagnostice neurodegenerativních chorob, léčit Alzheimera nebo Parkinsona ale ještě nedokážeme.

„Jakmile nemoc jednou začne mozkové buňky ničit, zvrátit to neumíme,” říká neurovědec Luboš Brabenec. „Naše experimentální metoda ale pomáhá zasáhnout hlubší struktury mozku a pomáhá nemocným s pracovní pamětí, která je klíčová pro každodenní orientaci v okolním prostředí. Je to příslib, že se pacienti budou moci znovu zapojit do běžného života,” dodává.

Výzkumníci v Brně využívají účinky temporální interferenční stimulace (TIS), neinvazivní techniky, kterou lze cílit na hloubkové mozkové struktury. Dosaženo je toho použitím dvou párů elektrod upevněných na hlavě, které vytvářejí vysokofrekvenční elektrické pole. Tato pole nemají sama o sobě efekt, když se ale protnou v určené oblasti našeho mozku, vytvářejí interferenční schéma, které stimuluje aktivaci neuronů.

Zařízení TIS, na které Iva vybírá prostředky, bude důležité nejen kvůli účinkům experimentální terapie, ale především pro vědce a pro jejich výzkum těchto neurodegenerativních onemocnění. Ten je nesmírně důležitý, protože tato onemocnění, jako je Alzheimerova a Parkinsonova choroba, postihují miliony lidí po celém světě. V České republice je podle posledních dat kolem 150 000 pacientů. S rostoucí délkou života populace se očekává, že počet těchto případů bude v budoucnu ještě narůstat. Včasná a spolehlivá diagnostika je klíčová pro efektivní léčbu, která může zpomalit nebo zastavit progresi nemoci.

Sbírka běží od 17. 9. do 17. 10. Ivě pak budeme společně držet palce na mistrovství světa 17. října 2024. Své příspěvky je možné posílat přes platformu Go Get Donate. Veškerý výtěžek bude odevzdán Národnímu institutu pro neurologický výzkum.

Triatlonistka Iva Hořčicová

Nejenom hřeje, ale i dráždí kůži. Před spáleninami od slunečního záření se někdy v minulosti nepodařilo uchránit asi každému z nás a víme, jak se s krátkodobými následky vypořádat. Co ale dělat v případě, kdy se na pokožce objeví nejen zarudnutí, ale i vyrážka? „Alergie na slunce je lidové označení abnormální reakce organismu na sluneční záření. Vážných případů, které by vyžadovaly léčbu odborníků, jsou jednotky ročně, ale i v lehčí formě dokáže pacienty potrápit,“ říká primář I. dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU Miroslav Nečas.

Nejčastějšími typy „sluneční alergie“ jsou sluneční kopřivka a polymorfní světelná erupce, lidově známá jako sluneční ekzém. Ostatní onemocnění z této skupiny imunologicky zprostředkovaných reakcí jsou vzácná, přesto je ale na místě při zaznamenání neobvyklé kožní odezvy po slunění zpozornět. „Podobně jako sluneční alergie mohou vypadat i některé autoimunitní nebo metabolické choroby, případně může být zvýšená reakce na slunce způsobená léky či jinými chemickými látkami. Proto je u opakované abnormální reakce velmi důležité vyšetření specialistou, aby nedošlo k přehlédnutí potenciálně závažného onemocnění,“ upozorňuje prim. Nečas.

Sluneční ekzém se projevuje pestrou škálou různých pupínků, puchýřků nebo ekzémových projevů na místech vystavených slunečnímu záření. K výsevu dochází obvykle vždy na jaře při prvním větším oslunění kůže nebo třeba při pobytu u moře, kde bývá vystavení slunci velmi intenzivní. „Zajímavé je to, že u jednoho nemocného mají tyto projevy vždy stejný charakter. Postupně ale reaktivita klesá, protože kůže si zjednodušeně řečeno na sluníčko zvykne. V další sezoně se ale situace obvykle opakuje,“ komentuje dermatolog.

Sluneční kopřivka je pak typická výsevem kopřivkových pupenů do několika minut po oslunění, a to i na místech krytých oblečením. Silné svědění podrážděné kůže může být někdy doplněno i celkovými příznaky, jako je bolest hlavy, závratě, dušnost nebo dokonce kolapsový stav.

Co se léčby týče, platí heslo, že nejlepším řešením je prevence. Pomohou přípravky s UV faktorem, oblečení a v případě slunečního ekzému i postupné „navykání“ pokožky zvyšujícími se dávkami UV záření ještě před hlavní slunečnou sezónou. V případě, kdy se u pacienta již sluneční alergie plně projevila, se podávají antihistaminika, tedy léky obecně tlumící projevy alergie. Reakci mohou zmírnit také lokální kortikoidní přípravky.

Mnohem častěji než samotné sluneční alergie na I. dermatovenerologické klinice FNUSA a LF MU podle primáře Miroslava Nečase řeší polékové sluneční reakce. „Některé léky mohou zvyšovat citlivost na UV záření, například určitá antibiotika nebo léky na snížení cholesterolu,“ doplňuje a připomíná důležitost doporučení v příbalových letácích léků.

Mezinárodní centrum klinického výzkumu (ICRC), společné pracoviště Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, hostilo ve čtvrtek 11. července delegaci z Filipín. Tamní senátor Robinhood Padilla předkládá návrh zákona o legalizaci konopí pro léčebné účely. Do brněnské nemocnice a výzkumného centra se přijel inspirovat a načerpat nové poznatky o výzkumu léčebného konopí i samotné léčbě.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně je považovaná za českého průkopníka nejen v oblasti léčby konopím, ale také v samotném výzkumu této rostliny. Měsíčně jsou konopné tobolky předepisovány stovkám pacientů, nejčastěji jde o lidi trpící chronickou bolestí, převážně zad nebo kloubů. Konopí zdejší lékaři předepisují už několik let, před pár týdny se však nemocnice stala samostatnou i z hlediska produkce a výroby léků.

Jako místo pro inspiraci a vzdělávání se v problematice si ji vybral filipínský senátor Robinhood Padilla, který místnímu parlamentu předkládá návrh zákona o legalizaci léčebného konopí. Osmičlennou delegaci z Filipín přivítal ředitel FNUSA Vlastimil Vajdák, veškeré aspekty výzkumu konopí na zdejším Mezinárodním centru klinického výzkumu i výroby konopných tobolek následně představil výzkumník Václav Trojan, objasnil i českou legislativu týkající se použití konopí pro léčebné účely.

U teoretických poznatků to však nezůstalo, zahraniční návštěva zavítala do pěstírny ICRC a prohlédla si laboratoře Farmaceutické fakulty Masarykovy univerzity, na které se nově otevřel kurz celoživotního vzdělávání Konopí a konopné produkty ve zdraví a nemoci.

Delegace se setkala i s pacientem, kterému byla léčba konopnými tobolkami předepsána, zajímala se o praktické aspekty léčby, jestli a jakým způsobem ovlivňují léky jeho běžný život. Obsažené THC je totiž jednou z látek, na kterou se testují třeba řidiči během dopravních kontrol. „Naši lékaři se ve svých ordinacích často setkávali s dotazem, jestli budou moci při trvalém užívání této medikace řídit vozidlo. I na tuto problematiku jsme se ve výzkumu zaměřili, na základě našich výsledků následně vydala doporučení i Česká lékařská komora. Pokud pacient užívá konopí pro léčebné účely pod lékařským dohledem v malé dávce na noc, není důvod odebrat řidičské oprávnění. Za volant by neměl usednout následujících 6 až 8 hodin, což odpovídá běžné době spánku dospělého člověka,“ uvádí Václav Trojan.

Průměrný obsah THC v jedné tobolce předepsané ve Fakultní nemocnici u sv. Anny je od 6 do 20 mg. „Nejde o vysoké množství. Každý z pacientů užívající konopné tobolky nosí v peněžence kartu s informacemi o své léčbě, kterou může případně předložit při kontrole,“ vysvětluje lékař Radovan Hřib, vedoucí Centra léčby bolesti Fakultní nemocnice u sv. Anny. Filipínského zákonodárce také velmi zaujal způsob financování konopné léčby v České republice. „Devadesát procent léčby hradí pojišťovna. Pacienti tak doplácejí kolem osmdesáti korun měsíčně,“ doplnil Hřib.

„Spojení léčby konopím a jeho výzkumu je pro mě velmi inspirující. Zaujalo mě, jak zde lékaři intenzivně spolupracují s vědci,“ hodnotil návštěvu ICRC senátor Robinhood Padilla. „Není to tak dlouho, co se na Filipínách začalo více mluvit o léčivých účincích konopí. Stále panují vůči této rostlině předsudky, jsme poměrně konzervativní zemí. Poznatky, které jsem načerpal nejen tady na Mezinárodním centru klinického výzkumu, jsou pro mě velmi cenné. Jsme asijská země, máme v sobě zakořeněnou důvěru v účinky léčivých rostlin, jejich využívání v praxi je u nás běžné, co se však týká léčebného konopí, učíme se od západu,“ říká.

„Abych se v problematice dále vzdělával a získal vhled do toho, jak si s legislativou ohledně léčebného konopí poradili v zahraničí, zavítal jsem také do Izraele. Myslím, že Česká republika se legislativou i výzkumem Izraeli velmi podobá, považuji ji v tomto ohledu za jednu z nejpokrokovějších zemí. Podobným způsobem bychom zákon o léčebném konopí chtěli nastavit i my,“ dodává.

Vedoucí výzkumu konopí na ICRC Dr. Václav Trojan, filipínský senátor Robinhood Padilla a ředitel FNUSA Vlastimil Vajdák

Vysoké teploty, kontakt s vodou, skupinové akce ale i ztížená hygiena. Léto zkrátka přispívá k šíření infekcí – ty oční nevyjímaje. Oční lékaři Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně v posledních měsících u pacientů evidují vyšší výskyt zánětů spojivek i infekcí v oblasti víček.

Zánět spojivek je silně infekční onemocnění, které se projevuje zarudnutím oka, svěděním a pálením, otokem, pocitem cizího tělesa, ale i slzením a výtokem. „Velmi častým spouštěčem zánětů spojivek v letních měsících bývá u dospělých i dětí koupání v řekách, rybnících a často i v bazénech,“ komentuje primářka Oddělení nemocí očních a optometrie Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Hana Došková a dodává, že pozor by si měli dát zejména každodenní nositelé kontaktních čoček. Do vody by si měli brát plavecké brýle nebo se vůbec nepotápět.

Další ohroženou skupinou jsou podle Doškové děti, u kterých zánět spojivek může doprovázet jiné, celkové infekční onemocnění, často předávané v rámci větších kolektivů, například na táborech.

Rizikové může být léto i pro osoby, které trpí na opakované záněty potních a mazových žlázek v okrajích víček – tzv. ječná a vlčí zrna. „U těchto osob může v letních horkých měsících docházet – i vlivem nadměrného pocení v obličejové části – k recidivám zánětlivých afekcí víček nebo výskytu nového onemocnění. A samozřejmě i takový zánět okrajů víček může být provázen současným zánětem spojivek,“ doplňuje oční lékařka.

V případě infekce je důležité dodržovat zvýšenou hygienu rukou a vyvarovat se kontaktu s očima, aby postižený nekontaminoval okolí. Pokud příznaky přetrvávají déle než několik dní, zhoršují se nebo jsou doprovázeny dalšími zdravotními problémy, doporučuje se vyhledat lékaře. Ten může stanovit přesnou diagnózu a doporučit další postup léčby v závislosti na přesné příčině onemocnění.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně zve na již tradiční Májový koncert (nejen) pro zdravotníky FNUSA, který i letos pořádá při příležitosti Mezinárodního dne zdravotních sester. Hudební akcí konanou v majestátních prostorách katedrály sv. Petra a Pavla chce vedení nemocnice vyjádřit díky všem lidem, kteří si jako své povolání vybrali pomáhat nemocným.

Mezinárodní den sester se slaví vždy 12. května, a to už od roku 1965. Do kalendáře významných dnů jej zařadila Mezinárodní rada sester, aby vzdala hold Florence Nightingale – anglické ošetřovatelce, která položila základy tohoto povolání.

Ve Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně aktuálně pracuje na sesterských pozicích necelých dvanáct stovek zaměstnanců, převážně žen. S tím, že se jedná o tradičně „ženské“ povolání, jde ruku v ruce i stále se zvyšující počet kolegyň pracujících kratší pracovní dobu. „Rozumíme tomu, že zejména ženy potřebují sladit pracovní a osobní život, a vycházíme v tomto našim zaměstnancům vstříc. Na kratší úvazek u nás pracuje přibližně každá čtvrtá sestra,“ říká personální náměstkyně FNUSA Olga Korvasová.

I přes to zůstávají některé pozice dlouhodobě neobsazené. Složité je najít především sestry do třísměnného provozu. „O to víc si vážíme všech, kteří tuto pro fungování zdravotnictví nepostradatelnou práci zastávají. Jde o náročné povolání, které vyžaduje nejen zodpovědný přístup a vysoké pracovní nasazení, ale také velkou dávku empatie a profesionality. A jsme rádi, že takové sestry u nás ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně máme,“ říká náměstkyně pro ošetřovatelskou péči FNUSA Jana Zvěřinová.

Jako poděkování za odváděnou práci nemocnice zve všechny zdravotní sestry a ošetřovatele na zmrzlinu do Bistra u sv. Anny a zároveň v rámci oslav pořádá už tradiční koncert na Petrově. Hudební akce s názvem Zlato v hrdlech a majestát varhan brněnské katedrály se uskuteční 10. května od 19 hodin. V podání brněnského katedrálního sboru Magnificat pod taktovkou Petra Kolaře zazní skladby Wolfganga Amadea Mozarta, Ludvig van Beethovena, Leoše Janáčka a dalších velikánů klasické hudby.

Koncert je určen všem zájemcům bez ohledu na profesi a vstup je díky podpoře Vojenské zdravotní pojišťovny a Nadace DRFG zdarma.