TISKOVÉ ZPRÁVY – 21. stránka

Lékaři ve FNUSA úspěšně podávají pacientům ivermektin

Lékaři z covidového oddělení I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU vyzkoušeli u třiceti pacientů s onemocněním COVID-19 lék ivermektin. Diskutované antivirotikum podali pacientům s těžším průběhem nemoci.

Ivermektin podávali lékaři vybraným pacientům již od listopadu 2020. „Zatím se jedná o malý počet pacientů na to, abychom mohli dělat ucelené závěry. Nicméně tolerance léčby byla velmi dobrá, nežádoucí účinky minimální, zdravotní stav velké většiny pacientů se po užívání ivermektinu a ve spojení s další léčbou podařilo zlepšit natolik, že mohli být propuštěni domů,“ uvedl primář I. interní kardioangiologické kliniky FNUSA a LF MU MUDr. Michal Rezek.

Lékaři mají v úmyslu v léčbě ivermektinem pokračovat. „Ivermektin je levnější než ostatní léky, ale nyní je obtížně dostupný, protože v České republice zatím není registrovaný,“ konstatoval primář MUDr. Michal Rezek z I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU.

AKTUALITY, TISKOVÉ ZPRÁVY

Významný český kardiolog Jiří Vítovec oslaví 70 let

Prof. MUDr. Jiří Vítovec, CSc., je bývalým přednostou I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Za svůj profesní život napsal řadu odborných knih, publikoval desítky článků v prestižních tuzemských i zahraničních odborných časopisech. Byl národním koordinátorem několika významných klinických studií, byl mu udělen titul Fellow Evropské kardiologické společnosti. Kromě práce na klinice se nyní věnuje především studentům Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Vynikající kardiolog oslaví 25. února 70. narozeniny.

Ke studiu medicíny se rozhodl už na gymnáziu, a to poté, co vyslechl nadšený rozhovor starších spolužáků o návštěvě pitevny. „To mě tak zaujalo, že jsem se další rok na medicínu přihlásil. A to i přesto, že jsem byl vychován svým dědou prof. Klapkou, který byl matematikem na VUT. Matematické geny však přeskočily až na mé děti a vnuky…,“ řekl prof. Jiří Vítovec.

Prof. Vítovec byl pracovně „věrný“ Fakultní nemocnici u sv. Anny, strávil zde neuvěřitelných 46 let a působí tady doteď. Začínal na I. interní klinice, mnoho let pracoval na II. interní klinice a poté na I. interní kardioangiologické klinice, kterou vedl jako přednosta 10 let až do roku 2012, kdy se stal zástupcem přednosty pro oblast školství. „V současné době jsem hlavně učitelem, snažím se věnovat především 5. a 6. ročníku a výuku vnitřního lékařství směřovat k základním znalostem, které by měl mít praktický lékař. Nechci z nich vychovávat kardiology, hematology či další interní specializace – to má být úloha postgraduální výchovy. Dnešní studenti jsou na tom podobně jako my, jen s tím rozdílem, že mají daleko větší možnosti získávaní informací, stáží v zahraničí, ale na druhé straně toho musí více vstřebávat, medicína se nesmírně rozšířila,“ uvedl Jiří Vítovec.

A jak vidí letošní sedmdesátník budoucnost kardiologie? „Určitě v dalším pokroku ve všech zmíněných podoborech, ale hlavně rozvoj telemedicíny, který už vlastně začal. Ale moje přání je, abychom nezapomněli na ten lidský přístup k nemocnému, jak kdysi napsal Antoine de Saint-Exupéry: „Vím, že přijde den, kdy se člověk trpící neznámou chorobou odevzdá do rukou fyziků. Ti se jej na nic nezeptají, odeberou mu krev, stanoví různé veličiny, navzájem je vynásobí, všechny výsledky pak zkontrolují dle logaritmických tabulek a jedinou tabletou nemocného vyléčí. Já ale, pokud onemocním, raději navštívím nějakého starého doktora. Ten mne prohlédne, poslechne, nahmatá puls, prohmatá břicho. Pak si zapálí dýmku, odkašle si, podrbe se na bradě a usměje se na mne, aby zmírnil mou bolest. Vážím si nejen vědy, ale také lidské moudrosti.“ Pod to bych se podepsal,“ dodal s úsměvem prof. Jiří Vítovec.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel.: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

AKTUALITY, TISKOVÉ ZPRÁVY

FNUSA uspěla s projekty za 48 milionů korun

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně získala z veřejné soutěže Ministerstva zdravotnictví České republiky na podporu zdravotnického aplikovaného výzkumu bezmála 48 milionů Kč. Z rekordního počtu padesáti připravených projektů uspělo jedenáct.

Mezi podpořenými projekty, kde je hlavní řešitel z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, dosáhl výjimečného výsledku Cerebrovaskulární výzkumný tým z Mezinárodního centra klinického výzkumu (FNUSA-ICRC). Financovány budou hned dva jeho projekty – Komplexní integrovaný rámec zdravotní péče pro zlepšení výsledného stavu pacientů po cévní mozkové příhodě v České republice (CARES CZ) s hlavním řešitelem prof. MUDr. Robertem Mikulíkem, Ph.D. a Biokompatibilní nanočástice jako cílené systémy pro dodávání léčiv a teranostik pro léčbu cévní mozkové příhody doc. RNDr. Jaroslava Turánka, CSc. Další vybraný projekt se zaměří na trénink dechových svalů jako způsob pre-habilitace před plicním resekčním zákrokem, hlavní řešitel je doc. MUDr. Ivan Čundrle, Ph.D. z Anesteziologicko resuscitační kliniky FNUSA a LF MU. Z jedenácti úspěšných projektů byl také jeden juniorský (věk řešitele do 35 let), a to Paměť vrozené imunity jako nástroj pro obranu organismu před mikrobiální a SARS-CoV-2 pneumonií se závažným průběhem Marca De Zuaniho Ph.D. z výzkumného týmu Buněčná a molekulární imunoregulace FNUSA-ICRC.

Schválené projekty, kde je FNUSA v pozici partnera, se zaměří například na výzkum Parkinsonovy choroby, epilepsie anebo Alzheimerovy choroby. Za zmínku určitě stojí také fakt, že v panelu Choroby oběhové soustavy zvítězil projekt Využití vysokofrekvenčního EKG k predikci negativní remodelace levé komory srdeční při chronické kardiostimulaci, na kterém se bude jako spoluřešitel podílet také Ing. Pavel Leinveber z výzkumného týmu Biomedicinské inženýrství FNUSA-ICRC.

„V nabité konkurenci je úspěšnost přes dvacet procent skvělým výsledkem. Je to důkaz vynikající práce všech kolegů ve výzkumu,“ uvedl Pavel Iványi, MBA, LL.M., výkonný ředitel Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv Anny v Brně (FNUSA-ICRC).

„Jde o úctyhodný výkon, pokud si uvědomíme, že projekty připravovali lékaři a výzkumníci s vysokým pracovním vytížením, navíc v tak složité situaci vzhledem k pandemii nemoci COVID-19,“ zdůraznil doc. MUDr. Jan Krejčí, Ph.D., náměstek pro vědu a výzkum Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Kompletní seznam úspěšných projektů:

NU21-09-00548 Komplexní integrovaný rámec zdravotní péče pro zlepšení výsledného stavu pacientů po cévní mozkové příhodě v České republice (CARES CZ) prof. MUDr. Robert Mikulík, Ph.D.
NU21-06-00086 Trénink dechových svalů jako způsob pre-habilitace před plicním resekčním zákrokem doc. MUDr. Ivan Čundrle, Ph.D.
NU21-08-00510 Biokompatibilní nanočástice jako cílené systémy pro dodávání léčiv a teranostik pro léčbu cévní mozkové příhody doc. RNDr. Jaroslav Turánek, CSc.
NU21J-05-00056 Paměť vrozené imunity jako nástroj pro obranu organismu před mikrobiální a SARS-CoV-2 pneumonií se závažným průběhem Marco De Zuani, Ph.D.
Spoluřešitelské projekty:
NU21-04-00445 Klinická odpovídavost na STN-DBS u Parkinsonovy nemoci: vliv vaskulárních, kardiovaskulárních, metabolických a zánětlivých komorbidit prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc.
NU21-04-00254 Detekce zóny počátku záchvatu u multi-lezionální epilepsie s užitím multimodálního neurozobrazování prof. MUDr. Milan Brázdil, Ph.D.
NU21-04-00305 Analýza transkriptomu a metylace DNA u pacientů s fokální kortikální dysplázií MUDr. Martin Pail, Ph.D.
NU21-05-00438 Úloha alternativních forem uPAR v rozvoji imunopatologických reakcí – MUDr. Roman Hakl
NU21-08-00373 Patogeny indukovaná senescence jako spouštěcí faktor Alzheimerovy nemoci – MUDr. Kateřina Sheardová
NU21-06-00408 Prediktivní potenciál dynamických změn v subpopulacích neutrofilů a monocytů ve vývoji SIRS a sepse po operaci nebo traumatu. – Mgr. Jan Frič, Ph.D.
NU21-02-00584 Využití vysokofrekvenčního EKG k predikci negativní remodelace levé komory srdeční při chronické kardiostimulaci – Ing. Pavel Leinveber

AKTUALITY, TISKOVÉ ZPRÁVY

Na covidová oddělení do FNUSA nastoupili i hasiči

Pět příslušníků Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje dnes nastoupilo na covidová oddělení do Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Dalších pět přibude za týden. Hasiči zatím stráví ve FNUSA jeden měsíc.

Hasiči pomáhali ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně již v prosinci, a to v odběrovém centru při testování veřejnosti. V době největšího náporu byla jejich pomoc velmi vítaná – stejně jako nyní, kdy přibývá pacientů s onemocněním COVID-19 nejen na standardních, ale především na JIP lůžkách.

Kromě hasičů pomáhají ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně také vojáci útvaru Vojenské policie Olomouc i příslušníci Policie České republiky. „Na pomoc vojáků, policistů i hasičů si naši zdravotníci rychle zvykli. Přestože příslušníci nikdy předtím v nemocnici nepracovali, velmi brzy se v nové profesi zorientovali a byli platnými členy týmu. Jejich pomoci si moc vážíme,“ uvedla Mgr. Jana Zvěřinová, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Jeden z hasičů, jednadvacetiletý Tomáš Kazda, dnes nastoupil pomáhat na covidovou jednotku intenzivní péče na I. interní kardioangiologickou kliniku FNUSA a LF MU. „Nikdy jsem v nemocnici nepracoval, ale doufám, že tady budu platný. Chtěl jsem pomáhat, přihlásil jsem se dobrovolně,“ řekl Tomáš, který je u Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje teprve 7 měsíců.

Jeho kolegové budou pomáhat na covidových odděleních také na II. interní klinice, dermatovenerologické klinice a II. chirurgické klinice FNUSA a LF MU.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel.: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

AKTUALITY, TISKOVÉ ZPRÁVY

Konzultační centrum lékárny FNUSA pomáhá i s odvykáním kouření

Odborníci z lékárny Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně nabízejí ve svém konzultačním centru pomoc při odvykání kouření. Bezplatná služba funguje již šest let, v posledních měsících se však zájem veřejnosti zvýšil i s ohledem na dopady onemocnění COVID-19. „Závislost na nikotinu je podobně silná jako v případě heroinu,“ varuje vedoucí oddělení lékárny a konzultant z poradenského centra PharmDr. Marek Lžičař a dodává, že lidé nyní vzhledem k epidemiologické situaci více volají a komunikují elektronicky.

Běžně však poradenství probíhá v konzultační místnosti, která nabízí diskrétní prostředí pro nerušený průběh sezení. „Klientům při úvodní schůzce stanovíme míru závislosti na nikotinu a následně doporučíme další postup,“ říká Marek Lžičař s tím, že obvykle vytvoří plán na tři až čtyři měsíce, což je doba potřebná ke změně zažitého vzorce chování. „Klienty si zveme na kontroly jednou za týden až dva. Kratší rozestupy mezi konzultacemi odvykajícím pomáhají držet se cíle – vydržet nekouřit do dalšího týdne je snazší, než do dalšího měsíce,“ vysvětluje a dodává, že při konzultacích s klienty probírají nejen věcné záležitosti, ale že má osobní rozhovor někdy až terapeutickou funkci. „Pomáháme pacientům vidět se s odstupem, přijít jim na to, co je například vedlo k porušení svého rozhodnutí, uvědomit si, jestli to stálo za to, jaké jsou jejich priority.“

Klientům v počátku odvykání lékárníci měří také množství oxidu uhelnatého ve vydechovaném vzduchu, což umožňuje sledovat pozitivní změny a motivuje k dalšímu pokračování. Samotná farmakoterapie probíhá buď formou nikotinové substituce, kdy je klientovi na základě jeho anamnézy doporučena vhodná léková forma, nebo v těžších případech užíváním přípravku s vareniklinem. „Účinná látka obsazuje nikotinové receptory v mozku a znemožňuje vazbu nikotinu z cigaret na tyto receptory. Cigarety pak pacientům nechutnají a snáz dochází k přerušení kouření,“ vysvětluje Marek Lžičař.

Motivace se u klientů poradenského centra liší. „Přichází k nám mladí lidé, kteří si začínají uvědomovat svou závislost a obtěžuje je, lidé se zdravotními problémy, kterým bylo doporučeno přestat kouřit, ale například také senioři, kteří nechtějí svým zlozvykem ohrožovat vnoučata,“ vyjmenovává Lžičař. Několik zájemců se na poradnu obrátilo také kvůli obavám z koronaviru. Splnit svůj cíl se podle zkušeností pracovníků konzultačního centra FNUSA podaří více než padesáti procentům klientů.

Kromě odvykání kouření nabízí Nemocniční lékárna FNUSA pacientům poradenství také v oblasti léků a potravních doplňků, lidé mají možnost nechat si změřit tlak a do budoucna je v plánu i měření glykemie.

Konzultační středisko mohou zájemci navštívit v pracovní dny od 9 do 15 hodin v nemocniční lékárně FNUSA při vchodu z Hybešovy ulice v Brně. S prosbou o pomoc je možné lékárníky oslovit i prostřednictvím telefonu 543182164 nebo e-mailu vydej.hybesova@fnusa.cz.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel.: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

AKTUALITY, TISKOVÉ ZPRÁVY

Výzkum buněčné imunity pokračuje s pacienty po očkování

V květnu loňského roku zahájili vědci Centra buněčného a tkáňového inženýrství Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) a Lékařské fakulty Masarykovy Univerzity výzkum buněčné imunity proti nemoci COVID-19. Od té doby získali vědci krevní vzorky několika desítek dobrovolníků a zjišťovali množství paměťových buněk, které se tvoří po styku s onemocněním. Nyní bude výzkum pokračovat – vědce zajímá vývoj buněčné imunity pacientů po očkování.

Lidské tělo je pro boj s viry – nejenom s koronavirem SARS-CoV-2 – vybaveno hned několika úrovněmi obrany. V první linii je slizniční imunita, která se spustí pokaždé, když na sliznici detekuje cizorodé látky. Je nespecifická, to znamená, že není zaměřena na určitý typ virů či bakterií. Na účinnosti tohoto typu imunity pak záleží to, jaká virová nálož pronikne dále do těla. V další fázi přechází nespecifická imunita ve specifickou právě tím, že T-lymfocyty zahajují svou reprodukci na základě konkrétního proteinu, který virus manifestuje. „T-lymfocyty si můžeme představit jako buňky, které na sobě nesou různé zámky. Jejich úkolem je hledat na povrchu buněk patogenu – např. viru klíče, do kterých zapadnou. Pokud T lymfocyt – tedy zámek – je klíčem viru či jiného patogenu odemčen, nastartuje se celá řada procesů, které v těle vedou ke zlikvidování infekce,“ popsala doc. RNDr. Irena Koutná, Ph.D., vedoucí Centra buněčného a tkáňového inženýrství FNUSA-ICRC a vědkyně LF MU.

A právě na množství těchto speciálních buněk se zaměřuje popisovaný výzkum. Krevní vzorky nechají vědci vystavit působení viru SARS-CoV-2 a s pomocí průtokového cytometru určí množství paměťových buněk. „Tyto buňky si tělo vytvoří výhradně po styku s onemocněním. Paměťové buňky pak ve zkumavce při styku s kousky viru reagují produkcí specifického interferonu. Díky tomu změříme, kolik takových buněk člověk má,“ uvedla Irena Koutná. Z dosavadních výsledků výzkumu vyplývá, že variabilita paměťové stopy mezi lidmi, kteří nemoc prodělali, je velice široká a individuální, tedy nezáleží na tom, jestli měl pacient lehký anebo těžký průběh onemocnění. A co je důležité, přetrvává delší dobu než protilátky proti nemoci COVID-19, které jsou již po třech měsících téměř nedetekovatelné. „Paměťové buňky jsme u pacientů detekovali i tři čtvrtě roku po prodělané nemoci,“ zdůraznila doc. Irena Koutná. Paměťové buňky obecně nedokážou zaručit, že se daný jedinec nenakazí stejnou nemocí znovu. Jejich množství však určuje, jak rychle si organismus se stejnou infekcí poradí.

Výzkum buněčné imunity nyní v Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně pokračuje, vědci se zaměřili na očkované pacienty.

První fáze studie bude přesně vyhodnocena v polovině března, ale již nyní jsou k dispozici předběžná data, která poměrně přesvědčivě ukazují, že jedna dávka očkování rozhodně nestačí. „Po první dávce se u většiny vytvořila buď nedetekovatelná nebo velice slabá paměťová stopa. Čtyři týdny po druhé dávce se u očkovaných vytvořila paměťová stopa srovnatelná s imunitou, kterou navozuje prodělání nemoci. Důležité je také z hlediska vybudování imunity dodržet třítýdenní očkovací „okno“. Nutno ovšem podotknout, že po prodělání nemoci měla řada pacientů vyšší hodnotu paměťové stopy. Na základě předběžných dat se však dá usuzovat, že očkování bude naočkované jedince chránit minimálně půl roku a snad i rok. Bude tedy pravděpodobně nutné přeočkování do prvního roku od první aplikace. Studie bude pokračovat dál, budeme testovat očkované i po půl roce a v delších časových řadách,“ dodala doc. Irena Koutná.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel.: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

AKTUALITY, TISKOVÉ ZPRÁVY

Lékař z FNUSA je v užší nominaci na olympiádu v Tokiu

Lékař Pavel Homolka z Kliniky tělovýchovného lékařství a rehabilitace Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU je jako sportovní lékař v užší nominaci na Letní olympijské hry v Tokiu. S Českým olympijským výborem spolupracuje dlouhodobě, zúčastnil se již olympijských her v Londýně, v roli šéflékaře výpravy fungoval také při Youth Olympic Games v čínském Nanjingu.

Letní olympijské hry v Tokiu byly z důvodu pandemie koronaviru přesunuty z roku 2020 na rok 2021. „V současné době se formuje v rámci Českého olympijského týmu tzv. „Medical team“, konečný počet lékařů a fyzioterapeutů, tedy i moje účast, však bude znám až podle toho, jak velká výprava českých sportovců se nakonec na hry kvalifikuje. I mezi lékaři panuje ostrý nominační boj, každý lékař, ucházející se o nominaci musí být jmenován příslušným sportovním svazem, projít nominačním sítem a absolvovat celkem nelehkou zkoušku ve Světové antidopingové agentuře WADA (World Antidoping Agency). Širší Medical team se společně se členy servisního zázemí her sešel již v létě 2020 v Dříteči, kde se poprvé podrobně diskutovaly otázky organizace velkých sportovních akcí v podmínkách pandemie,“ popsal MUDr. Pavel Homolka, Ph.D.

Dodal také, že jsou již rámcově známa konkrétní opatření, která na sportovce a jejich doprovody čekají. „Bude povinné maximálně 72 h před odletem z České republiky a na letišti po příletu do Tokia u všech sportovců a doprovodu provést PCR testy na koronavirus, další testování lze očekávat během pobytu v olympijské vesnici a u sportovců 12 hodin před soutěží. V místě konání her bude nutné dodržovat odstupy a nosit roušky. Bude nutné dodržovat zvýšené nároky na osobní hygienu i úklid. Otázka očkování sportovců a testování během her se stále ještě diskutuje a upřesňuje. Dá se také předpokládat, že sportovci se budou snažit žít v tzv. bublinách s minimalizací kontaktů, pravděpodobně nebudou moci jít fandit na jiné sporty. Nejistá je také účast diváků v publiku. Tyto otázky budou zodpovězeny až těsně před hrami podle právě probíhající epidemiologické situace v Tokiu,“ uvedl lékař Pavel Homolka.

Zdravotní zabezpečení olympioniků i doprovodu Českého olympijského týmu je na vysoké úrovni a má již svoji dlouholetou tradici. Lékaři i fyzioterapeuti jsou k dispozici sportovcům permanentně 24 hodin denně. „Lékaři musí být podrobně obeznámeni s aktuálním zdravotním stavem sportovců ještě před odjezdem. Během dne jsou obvykle dle požadavků se sportovci na sportovištích. Musí se orientovat v problematice časového posunu (plus devět hodin), musí znát zásady správné a rychlé aklimatizace, zcela jistě bude mít řada sportovců po příletu do Tokia potíže s usínáním. Lékaři musí také být připraveni na práci ve velkých vedrech (30-38 st. C) a ve vysoké vlhkosti vzduchu (80 %), možná v podmínkách smogu, ale i na nemedicínské problémy jako zemětřesení, tajfuny, komplikované dopravní situace, překonávání velkých vzdáleností a podobně,“ vypočítává MUDr. Pavel Homolka z Kliniky tělovýchovného lékařství a rehabilitace FNUSA a LF MU a dodává, že to není zdaleka vše. „Musí se orientovat v základech sportovní medicíny, ve sportovní výživě, traumatologii a psychologii, v problematice pitného režimu. Pokud se jedná o vážnější zranění či onemocnění sportovce, lze navštívit specializovanou ambulanci na poliklinice v olympijské vesnici, která je k dispozici všem akreditovaným sportovcům i doprovodu 24 hodin, má k dispozici kromě jiného také pracoviště CT a magnetickou rezonanci.“

Otázkou však zůstává, zda se letos olympiáda v Tokiu vůbec uskuteční. „Letní olympijské hry by měly být oslavou života a oslavou vítězství nad pandemií a návratem k normálnímu životu, kéž by to tak bylo. Dnes neumíme odhadnout průběh vývoje pandemie za měsíc, natož za půl roku. 25. března se má rozběhnout olympijská štafeta. Do té doby musí být jasno,“ uzavírá téma lékař Pavel Homolka.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel.: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

AKTUALITY, TISKOVÉ ZPRÁVY

#ZenyVeVede: Úspěšné navzdory pandemii

Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, který každoročně připadá na 11. února, si letos klade za cíl oslavit úspěchy vědkyň v roce 2020 – tedy v roce, který víc než cokoliv jiného ovlivnila pandemie onemocnění COVID-19. Současná situace pro vědeckou obec a zvláště její klinickou část znamenala řadu komplikací a změn, kterým bylo nutné se přizpůsobit.

To potvrzuje prof. MUDr. Lenka Špinarová, Ph.D., přednostka I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU: „Uplynulý rok byl pro naši kliniku naprosto výjimečný. Náš personál se musel věnovat pacientům s nemocí COVID-19 – místo arytmologického oddělení vznikla na klinice covidová jednotka. Za úspěch proto považuji, že se nám podařilo nakonec dohnat výkony a udržet i specializované programy, jako je péče o pacienty po transplantaci srdce, implantace chlopní katetrizační cestou či speciální program myokarditid a střádavých onemocnění. I v této nelehké situaci se nám loni podařilo získat nejvyšší počet RIV bodu za publikace na klinice.“

„Pandemii navzdory“ se dařilo i další ženě v čele nemocničního pracoviště, a to prof. MUDr. Lydii Izakovičkové Hollé, Ph.D., přednostce Stomatologické kliniky FNUSA a LF MU. „V loňském roce jsme se spolupracovníky ověřili potenciál nové metody léčby parodontitidy a ve spolupráci s českými i zahraničními kolegy se podíleli na výzkumu kmenových buněk lidských a myších zubů, který byl publikován v Nature Communications (IF:12,1),“ uvedla. Kromě toho se jejímu týmu podařilo prokázat vliv orální mikroflóry a behaviorálních faktorů na vznik a rozvoj kazu časného dětství.

Přestože kampaň zdůrazňuje, že úspěchem loňského roku jsou nejen výhry ve vědeckých soutěžích či schválené granty, ale i samotné pokračování vědecké činnosti při zvládnutí péče o příbuzné nebo domácí výuky, oceněním za svůj výzkum se může pochlubit MUDr. Lucia Masárová z I. IKAK a FNUSA-ICRC. V loňském roce dokázala svou práci, která se zabývá využitím pokročilých zobrazovacích metod srdce u nosiček genu Duchennovy muskulární dystrofie, publikovat v prestižním časopise Journal of the American College of Cardiology a obsadit s ní třetí místo v Soutěži mladých kardiologů České kardiologické společnosti.

Nové výzvě čelila za nestandardních okolností také prof. MUDr. Irena Rektorová, Ph.D. z I. neurologické kliniky FNUSA a LF MU, která byla zvolena předsedkyní výboru pro výukové kurzy Evropské neurologické akademie (EAN). Prestižní funkce obnáší organizaci největší neurologické konference na světě.

Mezinárodní den žen a dívek ve vědě byl vyhlášen Valným shromážděním OSN na sklonku roku 2015. Má připomenout zásadní úlohu žen a dívek ve vědě a podpořit jejich zapojení do výzkumu. O tom, že

ženy nehrají na vědeckém poli „druhé housle“, svědčí i jejich zastoupení v Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Z celkového počtu zaměstnanců ve výzkumu a vývoji představují přibližně 57 procent.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel.: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

AKTUALITY, TISKOVÉ ZPRÁVY

FNUSA buduje vlastní výzkumnou pěstírnu konopí

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně začala budovat vlastní pěstírnu konopí. Využívat ji budou vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu (FNUSA-ICRC), kteří se zabývají výzkumem léčebného konopí.

Výzkumná pěstírna konopí je základní infrastrukturou výzkumného záměru Cannabis Research Center /CRC/. Podle odborníků z FNUSA-ICRC jde o komplexní výzkum konopí od studia genetiky, obsahových látek až po nové aplikace při léčbě různých onemocnění. „Samotná produkce nebude jediným využitím pěstírny. Vytvářená technologie umožní zkoumat externí faktory jako světlo, teplota a další při ovlivňování produkce samotných rostlin a jejich výnosu – například obsahových látek, kanabinoidů, které jsou rostlinou přirozeně produkovány,“ řekl MVDr. Václav Trojan, Ph.D., vedoucí Klinicko-farmakologické jednotky FNUSA-ICRC a dodal, že v rostlině je dnes popsáno více než 140 kanabinoidů, které nepodléhají žádné regulaci (na rozdíl od THC).

„Zde je obrovský prostor pro výzkum na mnoho let dopředu. Použití nejen jednotlivých kanabinoidů, ale i celého extraktu přináší stále mnoho otázek, které je potřeba zodpovědět. A tím samozřejmě posílit či vyvrátit argumenty a jasná data pro léčbu pacientů s různými diagnózami. Samotná léčba pacientů je až finále celého záměru výzkumu, který spočívá ve studiu genetiky, obsahových látek, testování látek na buněčných modelech či studiu technologických procesů přípravy různých lékových forem. Mimochodem, máme za sebou první klinickou studii s českým medicinálním konopím, její výsledky budou publikovány během nadcházejících měsíců, zde mohu snad prozradit, že naši pacienti dostanou jasnou odpověď, jak je to s medikací a možností řídit dopravní prostředky.“

Pěstírna by měla být dostavěna v polovině letošního roku, poté začnou vědci s pěstováním medicínského konopí, čímž se Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně stane v oblasti výzkumu konopí velmi unikátním. „Troufám si tvrdit, že jsme první na světě s návazností velmi precizní technologie pěstírny, produkovaného materiálu v lékařské kvalitě, s využitím a propojením na další týmy FNUSA-ICRC, ale přímo i na čisté lékárnické prostory Klinicko-farmakologické jednotky a ji samotnou. Vše se zajištěním systému kvality ISO. Čímž vznikne také ideální prostředí pro realizaci klinických studií s využitím zdravých dobrovolníků či pacientů,“ doplnil MVDr. Václav Trojan a dodal: „Jsme tady ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně nedaleko místa, kde zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel nejen žil, ale především realizoval své pokusy a pozorování. Příští rok uplyne 200 let od jeho narození, on sám ve svých spisech zmiňuje rostlinu pod názvem Cannabis gigantea. Proto pěstovat konopí v nemocnici je vlastně pokračováním odkazu otce genetiky Mendela, který sám ve FNUSA částečně působil.“

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel.: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

AKTUALITY, TISKOVÉ ZPRÁVY

Ve FNUSA nově vznikl paliativní tým

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně přichází v letošním roce s novinkou, která nemocnici významně posune ve snaze zavést a kvalitně provádět paliativní péči. První fází je zahájení fungování poradního paliativního týmu.

Paliativní péče je přístup zaměřený na zvyšování kvality života pacientů a jejich rodin v situaci, kdy čelí život ohrožující nemoci. Dobře prováděná paliativní péče zvyšuje efektivitu zdravotní péče i délku kvalitního života.

„Za posledních 25 let se nám v České republice prodloužil život průměrně o sedm let a chronická onemocnění se zásadním způsobem stala tématem zdravotnické péče. O umírání, respektive životě s nevyléčitelnou nemocí, se stále spíše mluví potichu. Je to velmi osobní téma – laiků, ale i zdravotníků,“ konstatoval MUDr. Ladislav Kabelka, Ph.D., geriatr a paliatr, vedoucí paliativního týmu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Paliativní poradní (konziliární) tým, skládající se ze dvou paliatrů a zdravotní sestry, bude zatím lékařům ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně nabízet dva dny v týdnu konzilia. „Jedná se o první krok. Ošetřující lékař, který usoudí, že má pacienta pro paliativní péči, si domluví konzilium s lékařem paliativního týmu. Spolu se podívají na pacienta, bude snaha pomáhat i v rozhovoru s rodinou a najít optimální medicínské, ale také psychické, sociálně a spirituální nastavení. Shodu v plánování péče s pacientem i jeho blízkými. Druhým krok souvisí s rozhodnutím, zda chce být člověk s nemocí doma nebo jinde. Od toho se odvíjí další fáze naší podpory,“ popisuje MUDr. Ladislav Kabelka s tím, že paliativní péče je koncepční práce. „Je potřeba znát historii života s nemocí (anamnéza), souvislosti směrem do života rodiny. Fáze několika měsíců v závěru života si zaslouží komplexní přístup. Navíc kvalitní nastavení paliativní péče může život i prodloužit.“

Do budoucna by měla ve Fakultní nemocnici vzniknout ambulance, posléze i lůžkové oddělení paliativní péče. „Konzilia jsou první krok, ambulance druhý. Pokud vše bude dobře fungovat, byl bych rád, kdyby se povedlo spolupracovat s oddělením domácí ošetřovatelské péče nemocnice, a kdybychom mohli navázat na kontakty s kolegy v dostupných terénních i lůžkových službách nejen paliativní péče. „Hudbou“ budoucnosti by mohla být vlastní terénní služba, fungující 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Ale to jsem zašel opravdu daleko. Na druhé straně, člověk by si neměl dávat malé cíle,“ dodal s úsměvem geriatr a paliatr Ladislav Kabelka.