,

Mezinárodní den epilepsie každoročně podporuje povědomí o této nemoci

8. února 2021 si již posedmé připomínáme Mezinárodní den epilepsie. Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně se připojuje k jeho podpoře a také k iniciativě nasvícení míst či památek do fialové barvy, která je symbolem epilepsie. Letos navíc Centrum pro epilepsie Brno, které funguje ve FNUSA, získá významnou reakreditaci.

Součástí I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU je také Centrum pro epilepsie Brno (součástí je i Klinika dětské neurologie FN Brno). Výjimečnost tohoto centra v rámci organizace péče o pacienty s těžce ovlivnitelnou epilepsií v České republice potvrzuje i fakt, že bylo před několika dny doporučeno pracovní komisí Ministerstva zdravotnictví ČR k prodloužení akreditace. „Bylo zohledněno také naše zapojení do evropské referenční sítě EpiCare. Tato síť sdružuje prestižní evropská epileptologická centra, zajišťuje možnost konzultace pacientů napříč zeměmi Evropské unie, a současně je zapojena do panevropských vzdělávacích a výzkumných epileptologických aktivit. Výhledově akreditace zajistí adekvátní platby zdravotních pojišťoven na superspecializované diagnostické a terapeutické výkony prováděných na našem pracovišti,“ vysvětlil přednosta I. neurologické kliniky FNUSA a LF MU prof. MUDr. Milan Brázdil, Ph.D.

Na klinice jsou téměř čtyři tisíce pravidelně sledovaných dospělých epileptiků a tento počet každý rok mírně narůstá. „Současně je u nás každoročně provedeno zhruba deset tisíc ambulantních výkonů u pacientů s epilepsií. Nárůst je však spíše výsledkem lepšího referování pacientů od ambulantních neurologů,“ doplnil prof. Milan Brázdil.

Letošní Mezinárodní den epilepsie je zaměřen na důležitost pohybových aktivit a sportu v souvislosti s epilepsií. „Pravidelná pohybová aktivita je jednoznačně prospěšná pro fyzickou a psychickou pohodu pacientů s epilepsií, což samo o sobě mívá pozitivní dopad na onemocnění a výskyt epileptických záchvatů. Současně ale zapojení do sportovních aktivit umožňuje postiženým jedincům překonávat jeden z nejčastějších problémů v jejich běžném životě a tou může být významná sociální izolace,“ upozornil přednosta I. neurologické kliniky FNUSA a LF MU prof. Milan Brázdil.

8. února se na podporu Mezinárodního dne epilepsie po setmění fialově rozsvítí hlavní vstup do Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně z Pekařské ulice.

Fialově nasvícená budova.

,

ORL lékaři zdůrazňují nutnost šetrné a správné techniky při odběrech stěrů z nosohltanu

V souvislosti s široce dostupným antigenním a  PCR testováním pro veřejnost k prokázání nákazy koronavirem se občas vyskytnou případy, kdy je stěr proveden nedostatečně odborně erudovaným a zkušeným pracovníkem. Lékaři však varují, že nešetrným odběrem provedeným  bez nezbytných znalostí může dojít i k závažnému poranění.

Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně je momentálně hospitalizovaná žena, u které při nešetrně provedeném „laickém“ odběru došlo k poranění zadní části dutiny nosní s těžším krvácením. „To si bohužel vyžádalo i chirurgické řešení situace,“ uvedla primářka Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU MUDr. Pavla Urbánková, Ph.D. a dodala: „K poranění dutiny nosní může dojít při  každém nešetrně provedeném odběru. Pokud někdo nedodrží jasně stanovená pravidla bezpečného odběru, která mimo jiné formulovala Česká společnost otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku, může dojít k poranění sliznice nosní. Velká četnost prováděných testů zvyšuje pravděpodobnost toho, že stěr bude proveden nedostatečně odborně edukovanou a zacvičenou osobou, což zvyšuje riziko možného poranění. Zejména, když odebírající nemá dostatek informací o anatomii dutiny nosní a nosohltanu a nepostupuje šetrně.“

Lékaři tak doporučují navštěvovat pouze odběrová místa, kde stěry z nosohltanu provádějí vyškolení zdravotníci. Je třeba  současně zdůraznit, že v rukou zkušeného zdravotníka je provedení stěru zcela bezpečné a není nutné se odběru bát a vyhýbat se mu.

,

Srdce na správném místě. Oslavte Valentýna dobrým skutkem

Romantická večeře v restauraci, výlet do Paříže ani rande v kině zamilované letos na Valentýna nejspíš nečeká. Darovat něco od srdce ale mohou i tak – a třeba tím někomu dokonce zachránit život. Odběrové centrum Krevní banky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně ve spolupráci s dobrovolníky z DobroCentra u sv. Anny zve v netradičních časech na netradiční oslavu svátku zamilovaných.

Za akcí Srdeční záležitost, která se uskuteční v týdnu před svátkem sv. Valentýna, tedy 8. – 12. února, stojí tým z DobroCentra u sv. Anny. Valentýnskou událostí chce navázat na již dříve realizované projekty, které do odběrového centra přivedly nové dárce krve. „Podpora dobrovolného dárcovství je pro nás zkrátka srdeční záležitostí,“ říká s úsměvem vedoucí dobrovolnického centra Mgr. Svatava Kalná.

Kvůli dlouhodobému zákazu návštěv se dobrovolníci nemohou věnovat své obvyklé činnosti, tedy docházení za pacienty na oddělení. „Snažíme se teď zapojit do činností, které jsou prospěšné pro nemocnici jako takovou. Dobrovolníci jsou skupina velice různorodá a byla by škoda nevyužít jejich schopnosti a ochotu pomoci – zvlášť, když se jedná o podporu aktivit, které dávají smysl,“ doplnila Svatava Kalná.

S dobrovolníky se starají nejen o propagaci akce a dobrovolného dárcovství krve jako takového, ale vlastnoručně pro příchozí připravili také tematické dárečky. Kromě nahřívacích polštářků nebo záložek se dárci můžou těšit na výzdobu a sladkou pozornost od sponzora akce.

Odběry krve probíhají v Krevní bance Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně od pondělí do pátku v čase 6:15 až 9:45, zájemci se mohou objednávat přes online rezervační systém na adrese kb.fnusa.cz nebo telefonicky na čísle 543 182 190 (7:00 – 15:00).

,

Nový ultrazvuk zkvalitní léčbu rakoviny prostaty

Lékaři na Urologickém oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně začali používat nový ultrazvukový přístroj poslední generace, díky kterému mohou provádět nejmodernější metodou zachycení zhoubných nádorů prostaty. Tzv. fúzní biopsie prostaty znamená pro pacienty především vyšší pravděpodobnost záchytu nádoru prostaty.

S karcinomem prostaty se léčí více než 60 tisíc mužů v České republice, jedná se o vůbec nejčastější nádorové onemocnění u mužů. „Včasně stanovená diagnóza je velmi důležitá a ruku v ruce jde s včas a dobře nastavenou léčbou. Fúzní biopsie, kterou můžeme díky novému ultrazvuku a komplexnímu softwarovému propojení provádět, umožňuje fúzi obrazů ze dvou různých zdrojů, magnetické rezonance a ultrazvuku. Výsledkem je přesné ohraničení ložisek a tudíž přesnější cílení biopsie,“ uvedl primář Urologického oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně MUDr. Petr Filipenský, Ph.D.

Ultrazvukový systém je pro fúzní biopsii vybaven naváděcím zařízením. „Snižuje se tedy pravděpodobnost nepříjemných opakovaných vyšetření, což často souvisí s velkou psychickou i fyzickou zátěží pacienta a v neposlední řadě také s dlouhodobou nejistotou z možného rizika nezjištěného zhoubného nádoru.“ dodal primář Petr Filipenský.

Zdravotník provádí pacientovi ultrazvuk

,

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně má letos 235 let

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně si v lednu 2021 připomíná 235 let od založení. V lednu 1786 totiž zahájil provoz na místě bývalého kláštera Císařsko-královský všeobecný zaopatřovací ústav, který spravoval nemocnici, porodnici, nalezinec, sirotčinec i ústav choromyslných.

Již v roce 1782 císař Josef II. zrušil klášter dominikánek na tzv. území sv. Anny a rok nato rozhodl o zřízení špitálu. Přeměna kláštera v nemocnice začala v roce 1785. Za další milníky lze považovat kromě roku 1786 také rok 1850, kdy se území sv. Anny jako předměstí sloučilo s městem Brnem a o tři roky později byla nemocnice prohlášena za veřejný všeobecný ústav, a především (po zamítnutí přestavby stávající nemocnice) vybudování nové nemocnice v areálu bývalého kláštera u sv. Anny. Tak vznikla v letech 1865–1867 podle plánů architekta Theophila Hansena Zemská veřejná nemocnice v Brně, která v průběhu desetiletí měnila názvy i své budovy.

Jedno je však stejné i po více než dvou stovkách let – snaha co nejlépe léčit pacienty. Nemocnice nyní patří vybavením a především odborníky mezi špičku českého zdravotnictví, po vzniku Mezinárodního centra klinického výzkumu hraje významnou roli také na poli vědy a výzkumu. „Myslím si, že hodně zaměstnanců nemocnice včetně mě je i díky takové historii hrdých na to, že v ní pracují. Vždyť u sv. Anny krátce působil v roce 1848 i Gregor Johann Mendel, zakladatel genetiky, a pracovala v ní řada významných lékařů,“ uvedl MUDr. Jindřich Olšovský, Ph.D., náměstek pro léčebně preventivní péči FNUSA.

Podrobnější informace o historii Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně najdou zájemci ZDE.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel.: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Dárci krve ve FNUSA se nově mohou objednávat na každý všední den

Odběrové centrum Krevní banky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně bude nově dárcům krve k dispozici každý pracovní den. Z původních třech je tedy nyní pět dnů v týdnu.

Novinka platí od příštího týdne. „Rozšířením odběrových termínů na všechny pracovní dny v týdnu se snažíme vyjít vstříc dárcům. Chceme, aby měli větší možnost výběru, kdy k nám dorazí a také dlouhodobě pozorujeme velký zájem o možnost darovat krev v pátek,“ vysvětlila primářka Krevní banky FNUSA MUDr. Jarmila Celerová a doplnila, že všem dárcům, kteří chodí darovat krev i v aktuální pandemické situaci, patří velké poděkování.

Kromě standardních odběrů krve v odběrovém centru uvítají v Krevní bance FNUSA také dárce rekonvalescentní plazmy, tedy krevní plazmy od osob po prodělaném onemocnění COVID-19. Plazma se využívá při léčbě pacientů se středně vážným průběhem nemoci. „Vhodní jsou dárci zhruba čtyři týdny od nákazy, kteří nikdy nedostali krevní transfuzi,“ uvedla MUDr. Jarmila Celerová a doplnila, že důležitým faktorem u dárců je také forma, ve které se u nich COVID-19 projevil: „Vhodní dárci jsou ti, u nichž se v průběhu nemoci objevily příznaky jako horečka, kašel, dušnost, ztráta čichu. Naopak osoby, které měly mírné příznaky, prokazují nedostatečný titr protilátek. Ženy jsou jako dárkyně plazmy pro léčebné účely vhodné pouze v případě, že ještě nikdy nebyly těhotné.“

Běžný dárcovský odběr krve mohou lidé po prodělaném COVIDu-19 podstoupit hned po ukončení izolace, pokud měli průběh nemoci bezpříznakový nebo se u nich projevily pouze mírné klinické příznaky bez nutnosti hospitalizace. Pokud byl průběh závažnější a hospitalizace nutná, mohou do odběrového centra přijít čtrnáct dní po ukončení izolace.

Zájemci se na odběry krve i rekonvalescentní plazmy mohou objednávat online na webových stránkách Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, a to přes formulář na adrese kb.fnusa.cz nebo telefonicky na čísle 543 182 190 (7:00–15:00). Dárci rekonvalescentní plazmy by se měli přihlašovat až na termíny od 8:30 hodin. Důvodem je další zpracovávání krve.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel.: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

,

Mobilní tým FNUSA očkuje seniory v Jihomoravském kraji

Vybraní lékaři a sestry z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně jezdí každý všední den očkovat seniory a personál do domovů pro seniory a podobná zařízení v Jihomoravském kraji. Mobilní tým navštívil do dneška již 18 takových domovů.

Se zdravotnickým personálem jezdí také příslušník Hasičského záchranného sboru JMK, který je rozváží na určená místa a pak pomáhá tam, kde je potřeba. Zdravotníci denně očkují 200 až 250 osob. „Pro nás pro všechny je to úplně nová zkušenost. Všichni ale víme, že námi očkovaní lidé patří mezi jedny z nejrizikovějších. Jejich transport do očkovacích center by byl problematický, proto je nyní nejvýhodnější, když vakcinační tým za nimi přijede. Také očkování ve známém prostředí – přímo na pokojích – je pro seniory podstatně méně stresující než v očkovacích centrech,“ říká vedoucí mobilního týmu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, lékař Libor Urbánek a dodává: „Část seniorů má obavy, my s nimi ale hovoříme, vše jim podrobně vysvětlíme a nakonec jejich obavy zmírníme či úplně odstraníme.

Podle MUDr. Libora Urbánka, jinak také intenzivisty z I. chirurgické kliniky FNUSA a LF MU, se zatím žádné potíže ani komplikace během očkování nevyskytly. „Nejnáročnější není paradoxně vlastní vakcinace, ale vedení zdravotnické dokumentace a vykazování do ISINu (evidenční systém), které představuje největší časovou zátěž. Prevencí komplikací a těžkostí na místě je samozřejmě důsledná příprava, podrobná domluva s řediteli domovů před naším příjezdem,“ uvádí Libor Urbánek.

Mobilní tým Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně poprvé očkoval seniory 29. prosince 2020 v Domově pro seniory Vychodilova. Právě tam včera zdravotníci jeli očkovat seniorům druhou dávku.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel.: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

,

Ve FNUSA začalo očkování seniorů

V pondělí 18. ledna začalo po sedmé hodině ranní ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně očkování registrovaných seniorů. Všechny termíny, uvolněné zatím do konce příštího týdne, jsou plné.

Dnes bude naočkováno celkem 107 seniorů, stejně tak i zítra, v dalších dnech zatím nemocnice uvolnila pouze 50 míst s tím, že čeká na zítřejší dodávku vakcín. „Pokud obdržíme avizované tři tisíce dávek, rozšíříme registr o další místa. Zájem seniorů je velký, všechny termíny, které jsme zatím do konce příštího týdnu uvolnili, jsou již plné,“ uvedl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimil Vajdák.

Kvůli očkování seniorů byla posunuta aplikace druhé dávky zdravotníkům. Měli by ji dostat až v průběhu tohoto týdne.

Lékaři momentálně očkují seniory ve dvou ambulancích. Jedním z očkovaných seniorů byl také jednadevadesátiletý Jan Hrdý z Brna (foto), kterého doprovodil do ambulance syn. „Nikdo mě nemusel přemlouvat, naočkovat jsem se chtěl. Syn pomohl s registrací, která se nakonec povedla jen u mě, u manželky bohužel ne. Ale budeme to dál zkoušet,“ řekl Jan Hrdý s tím, že se po očkování cítí dobře.

Po spuštění očkování se vyskytlo pár drobných problémů, všechny souvisely s tím, že se do ambulancí dostavili i senioři, kteří nebyli registrováni a dožadovali se naočkování. Personál nemocnice je bohužel musel poslat domů, neregistrované zájemce mimo systém nemocnice naočkovat nemůže a samozřejmě nemá ani personální kapacity na to, aby s registrací příchozím pomohl.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně pomáhá i s „mobilním“ očkováním. Mobilní týmy vyrážejí každý všední den do několika zařízení v Jihomoravském kraji. Konkrétně dnes budou očkovat na třech místech, a to celkem 198 lidí.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel.: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

,

Spolupráce MU a FNUSA-ICRC v oblasti vědy a výzkumu potvrzena memorandem

Ve čtvrtek, 14. ledna 2021 bylo za účasti rektora Masarykovy univerzity prof. MUDr. Martina Bareše, Ph.D., ředitele Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimila Vajdáka, prorektorky pro výzkum a doktorské studium na MU prof. RNDr. Šárky Pospíšilové, Ph.D., a výkonného ředitele Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) Pavla Iványiho, MBA, LL.M., podepsáno Memorandum o spolupráci Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně v oblasti vědy a výzkumu.

„Obě instituce jsou v rámci vědy a výzkumy velice úzce propojeny, což nám umožňuje dosahovat kvalitních výsledků, ve kterých chceme společně s lékaři pokračovat. Oblast medicíny a farmacie je a bude v současném výzkumu rozhodně jednou z priorit naší univerzity,“ uvedl rektor MU Martin Bareš.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně se od vzniku Masarykovy univerzity podílí na výuce studentů Lékařské fakulty MU. „Spolupráce s Masarykovou univerzitou pro mě byla a je jednou z velkých priorit. Jsem moc rád, že se posouvá zase o krok dál a věřím, že to bude ku prospěchu oběma stranám,“ uvedl Vlastimil Vajdák.

Po vzniku FNUSA-ICRC se spolupráce s Masarykovou univerzitou ještě prohloubila. Významná skupina vědeckých pracovníků se podílí na výzkumu jak ve FNUSA-ICRC, tak na fakultách MU, za všechny jmenujme například prof. Dr. Mgr. Jiřího Damborského, držitele ocenění Česká hlava, odborníka na biochemii doc. Mgr. Lumíra Krejčího Ph.D. či prof. MUDr. Roberta Mikulíka Ph.D., který se zabývá výzkumem a léčbou mozkové mrtvice. Výstupem společné spolupráce jsou i publikace v prestižních odborných časopisech. Z výsledků výzkumu pak jmenujme například patent na látku s potenciálním využitím jako léčivo na rakovinu prostaty.

Memorandum tyto náležitosti akcentuje a definuje role společných vědeckých týmů tak, aby došlo k optimalizaci výzkumných aktivit. Mezi benefity takto nastavené spolupráce patří například společné grantové aplikace, které mohou maximalizovat grantové šance a tím podpořit výzkum v Brně.

Zdroj: MUNI

Zdroj: MUNI

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel.: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

,

Nový web pomůže lidem čelit migréně

Zbořit mýty o migréně a informovat o možnostech léčby má za cíl nová webová stránka připravená odborníky z I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA) a Lékařské fakulty MU.

„Migrénou trpí asi dvanáct až patnáct procent populace, tedy každý sedmý člověk, a řadu z nich to výrazně omezuje. Přestože je migréna obecně rozšířená a způsobuje svým nositelům často celoživotní hendikep, je ve společnosti zatím podceňována.  Kdo něco podobného nezažil, většinou nedokáže pochopit, co pacient s migrénou prožívá,“ říká autor projektu MUDr. Pavel Řehulka, Ph.D. z I. neurologické kliniky FNUSA a LF MU, kde vede Centrum pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy.

Příběhy pacientů, ale především informace o migréně a možnostech nové léčby proto přináší web www.migrenabrno.cz, který chce poukázat na to, že tuto nemoc nelze bagatelizovat.

Příkladem je zkušenost Silvie, která studuje na Masarykově univerzitě, a která trpí záchvaty migrény již deset let, přičemž poslední rok se intenzita záchvatů bolesti ještě zvýšila. Často podceňovaná a zesměšňovaná nemoc tak výrazněji zasáhla do jejího života. Když má totiž záchvat migrény, dokáže ji to i na tři dny zcela vyřadit z běžného života. Musela tak nemoci přizpůsobit i své studium a osobní plány. „Kvůli migréně si musím plánovat školní povinnosti na delší čas, přidávat si alespoň týden navíc, abych vše stihla. Nikdy totiž nevím, jak dlouho bude záchvat trvat. Velký problém je pak přítomnost ve výuce, kdy se mi třeba stalo, že jsem několikrát během cvičení musela odejít zvracet a vyučující se na mě dívali s nepochopením,“ dodává Silvie s tím, že řada lidí ji stále bere spíš jako hypochondra. Dokud lidem podrobně nevysvětlím, co migréna znamená, nedokážou si představit, jak je omezující.

„Ačkoliv má migréna několik podtypů, všechny mají podobné charakteristické projevy. Jde obvykle o jednostrannou bolest nejčastěji v oblasti spánku a čela, která často pulzuje a dosahuje až vysoké intenzity, je doprovázena nevolností nebo zvracením, světloplachostí a přecitlivělostí na zvuky. Jakákoliv fyzická aktivita, třeba i chůze nebo pouhý předklon, její projevy ještě zhoršuje,“ popisuje záchvat migrény neurolog.

To potvrzuje i Silvie: „Den s migrénou znamená, že mě od rána intenzivně bolí hlava, někdy mě brní končetiny a část obličeje, je mi nevolno a prakticky celý den zvracím. V tomto stavu nemůžu dělat nic. Nemůžu se učit, nejsem schopná si ani zajít nakoupit, výuka ani zkouška nepřipadá v úvahu. Takový záchvat u mě trvá až tři dny a opakuje se několikrát do měsíce.“

Řehulka upozorňuje, že v případě častých bolestí hlavy je pacient nucen užívat analgetika v nadměrném množství. Užívání léků na bolest hlavy častěji než deset nebo patnáct dnů v měsíci pak vede k rozvoji bolestí hlavy vyvolaných nadužíváním léčiv. Kromě dnů s migrénou pak pacient trpí bolestí hlavy i zbylé dny v měsíci a taková situace může trvat i několik let.  „Migréna a nadužívání léčiv je častější například právě u univerzitních studentů, kteří musí dlouhodobě podávat vysoké výkony. Zásadní je proto včasné zahájení preventivní léčby migrény, aby se pacient nedostal do začarovaného kruhu bolesti a analgetik“ vysvětluje lékař.

Než se studentka dostala do centra pro bolesti hlavy, řešili lékaři její problémy jen analgetiky a navíc měla problémy ve škole, pokud kvůli migréně nestihla výuku nebo zkoušku. „Teď mi v tom velmi pomáhá univerzitní středisko Teiresiás, kde mají nahlášenou mou diagnózu a mohou mě v případě záchvatu omluvit z výuky či ze zkoušky, kterou si pak musím nahradit,“ podotýká studentka.

Pokud někdo trpí migrénou nebo jinými bolestmi hlavy, měl by vyhledat odborníky. V případě migrény a dalších primárních bolestí hlavy mohou pacientům nabídnout i jinou léčbu, než jen analgetika. „Od roku 2020 hradí i české zdravotní pojišťovny biologickou léčbu migrény. Je založená na principu protilátek, které blokují receptory nebo bílkovinu důležité v rozvoji záchvatu migrény. Jde o preventivní léčbu, při níž si pacient injekčně aplikuje léčivo jednou měsíčně. Z hlediska prospěchu pro pacienty je však i vysoká cena těchto léčiv přijatelná, protože pacient se pak často vrací do normálního života,“ dodává Řehulka.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel.: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz