,

Chirurgové ve FNUSA operují kýly nejmodernějšími metodami

Kýlní chirurgie Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně využívá nejmodernější světové metody a technologie, které pacientům přináší nejen rychlejší rekonvalescenci a menší bolesti, ale také snižují riziko nežádoucích komplikací. Trendem jsou miniinvazivní metody a technika Fasciotens, kterou lékaři z I. chirurgické kliniky FNUSA a LF MU využili při řešení transverzálního defektu přední břišní stěny jako vůbec první v Česku.

Kýla neboli hernie je stav, kdy dochází k vytlačení tkání nebo orgánů z jejich přirozeného místa skrz oslabená místa, například povolenou břišní stěnu nebo tříslo. Vyklenutí na těle může pacienta pobolívat, zvláště pak při námaze, a představuje závažné riziko pro rozvinutí akutních komplikací. Řešení problému by se proto nemělo oddalovat.

I. chirurgická klinika FNUSA a LF MU má s chirurgickým odstraňováním kýl dlouholeté zkušenosti, tyto operace patří mezi nejobvyklejší výkony pracoviště. Vůbec nejčastěji jsou pak operovány zevní kýly pupeční, tříselné, ventrální v oblasti střední čáry přední břišní stěny nad a pod pupkem. Individuálně chirurgové řeší i recidivující hernie, tyto především v oblasti jizev po rozsáhlejších operačních výkonech ve spolupráci s Klinikou plastické a estetické chirurgie FNUSA a LF MU.

Kýly jsou na klinice operovány klasicky otevřeně i laparoskopicky, od roku 2022 také za použití moderní technologie E-MILOS. Ta se používá pro miniinvazivní odstranění velkých centrálních kýl. „Pacientovi při zákroku vložíme do těla síťku, která zpevňuje oslabenou břišní stěnu. Metoda současně umožňuje korigovat diastázu, tedy rozestup přímých břišních svalů, který vzniká například po porodech nebo u mužů v pozdějším věku,“ vysvětluje chirurg MUDr. Vadim Prudius, Ph.D.

Další moderní metodou, kterou mají lékaři I. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU k dispozici, je v Česku teprve se zabydlující Fasciotens. Systém vyvinutý v Německu umožňuje operovat velké centrální kýly bez změny anatomie břišní stěny. „Fasciotens využíváme na defekty větší než dvacet centimetrů a první výsledky jsou excelentní, pacienti se velmi rychle hojí,“ komentuje Prudius. Systém funguje na principu plynulého tahu za okraje břišní stěny už během operace, což následně chirurgovi umožní rekonstruovat a uzavřít břišní stěnu bez napětí i v těch případech, kdy se jedná o rozsáhlý a obtížně řešitelný defekt. Lékaři. I. chirurgické kliniky technologii využili mezi prvními v Evropě také při operaci kýly v transverzální rovině, jejíž řešení je technicky komplikovanější.

Fasciotens umožňuje efektivně řešit i velmi velké kýly

,

Transfuzní oddělení FNUSA má svou tramvaj, láká veřejnost k darování krve

Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně svou tramvají vyzývá veřejnost k darování krve. Vůz, který dnes zástupci nemocnice a brněnského dopravního podniku slavnostně pokřtili, zaujme poutavým rudým designem a hecujícími slogany. Odběrové centrum nemocnice loni zaznamenalo rekordní počet dárců – krev nebo plazmu si nechalo odebrat téměř 11 tisíc lidí, mezi nimi i zaměstnanci Dopravního podniku města Brna.

„V loňském roce do našeho centra přišlo darovat krev asi o třetinu více dárců než v předchozím roce. Výrazně přibylo i dárců krevní plazmy, kterou jsme začali odebírat až v roce 2022. To je pro nás velmi dobrá zpráva, ale krve stále není dost, proto se snažíme nové dárce oslovovat všemi možnými způsoby. Díky vstřícnosti DPMB a daru společnosti Cyrrus je jedním z nich i nová, nepřehlédnutelná tramvaj, která bude Brnem jezdit celý rok,“ uvedl Vlastimil Vajdák, ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Transfuzní oddělení Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně loni evidovalo 1137 prvodárců. Mezi nimi byli i někteří zaměstnanci Dopravního podniku města Brna. „Nemocnici jsme poskytli reklamní plochy na tramvaji. Dává nám smysl podporovat podobné projekty, proto jsme navíc mezi zaměstnanci na konci loňského roku zorganizovali hromadný odběr krve. Našich 17 dárců jsme naložili do autobusu a přivezli rovnou do centra, kde věnovali téměř 7 litrů krve. V dubnu odběr plánujeme zopakovat,“ sdělil Miloš Havránek, generální ředitel Dopravního podniku města Brna.

Tramvaj typu Anitra s evidenčním číslem 1807 mohou lidé nejčastěji vídat na lince číslo 5, která projíždí právě kolem nemocnice u svaté Anny v Brně. Cestující tak může dovézt přímo na odběr. Dalšími linkami, na které je dopravce vypravuje, jsou 2, 10 a o víkendech 3.

Za nárůstem počtu dárců Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně vidí kromě informování veřejnosti i péči o své klienty. „Děláme maximum pro to, aby se u nás dárci cítili dobře. Vítá je příjemný personál, nabídneme kávu, čaj, něco dobrého na snídani, lidé od nás dostanou jako poděkování benefity od našich partnerů, například slevu na vstupenky do Aqualandu Moravia nebo aktuálně v rámci valentýnské akce kosmetický balíček. Po odběru mohou zajít dočerpat energii do místního bufetu a využít tam voucher na nákup pochutin za sto korun,“ vysvětlil Vajdák.

 

,

Zdravotníci svatoanenské neurologie ušli téměř čtvrt milionu kroků, aby destigmatizovali epilepsii

Druhé únorové pondělí patří každoročně Mezinárodnímu dni epilepsie. Při této příležitosti se letos I. neurologická klinika Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity přidala k mezinárodní osvětové výzvě 50 milionů kroků proti stigmatu, která chce nejen zvýšit povědomí o nemoci, ale přesně vytyčeným počtem kroků upozornit také na její rozšířenost. Právě padesáti milionů lidí se totiž epilepsie týká.

Přestože každý desátý člověk, kterého potkáme na ulici, může trpět epilepsií, vnímání tohoto onemocnění je stále často zkreslené. To může vést jak ke zbytečnému strachu a předsudkům okolí, tak k přehlížení příznaků a pozdnímu vyhledání lékařské pomoci ze strany nemocných. Při správné a včasné léčbě přitom může až 70 procent pacientů s epilepsií dosáhnout úplné bezzáchvatovosti.

Právě se zbytečnou stigmatizací nemoci chce pomoci i krokovací kampaň, za kterou stojí International Bureau for Epilepsy (Mezinárodní úřad pro epilepsii). Zdravotnický tým I. neurologické kliniky FNUSA a LF MU do této výzvy přispěl přesně 245 381 kroky. „Je to více než sto kroků za každého pacienta s epilepsií, kterému byla v uplynulém roce na naší klinice poskytnuta specializovaná ambulantní nebo lůžková péče,“ upřesňuje koordinátorka iniciativy ve FNUSA Mgr. Barbora Čellár Nitschová.

I. neurologická klinika FNUSA a LF MU je také koordinujícím pracovištěm Centra pro epilepsie Brno, vysoce specializovaného pracoviště, které je zapojené do evropské referenční sítě EpiCare, a dokáže tak díky spolupráci odborníků z celé Evropy nabídnout pomoc i pacientům s farmakorezistentní či jinak komplikovanou formou epilepsie.

Nemocných, u kterých běžná medikace nezabírá, je necelá třetina. Naději na ústup záchvatů pro ně představuje chirurgické řešení. Lékaři dokážou díky pečlivému monitoringu pacientovy mozkové aktivity přesně identifikovat ložisko způsobující epileptické epizody a následně jej odstranit.

Kromě poskytování špičkové léčebně preventivní péče vytváří pracovníci centra také důležitou kontaktní platformu, kde mohou pacienti sdílet své zkušenosti a najít potřebnou psychosociální pomoc. Více informací o probíhajících akcích zájemci najdou na Facebooku Centra pro epilepsie Brno.

Zdravotníci svatoanenské neurologie ušli téměř čtvrt milionu kroků, aby destigmatizovali epilepsii

,

177 let chirurgie bez bolesti. Éterová anestezie byla riziková, ale přinesla zlom

Objev éterové anestezie navždy změnil medicínu. Možnost bezbolestného vedení operace se z Bostonu šířila na tehdejší poměry ohromnou rychlostí, a tak už 4. února roku 1847 mohla být revoluční metoda použita i v Česku. Vůbec poprvé ji na našem území vyzkoušel lékař Augustus Göttinger, který za užití éteru úspěšně amputoval v dnešní Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně paži. „Z dnešního pohledu měl éter k dokonalosti daleko, hranice mezi žádoucí hloubkou narkózy a smrtí byla velmi tenká a už z roku 1847 je popsáno první fatální použití této metody,“ říká vedoucí anestezie Anesteziologicko-resuscitační kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU MUDr. Miloš Chobola, Ph.D. 

Při aplikaci éteru docházelo k postupnému útlumu centrálního nervového systému, přičemž při předávkování mohlo snadno dojít k selhání srdce a dýchání. V případě pacientky Anny Dlouhé, hlavní aktérky brněnské éterové premiéry, však naštěstí vše dobře dopadlo. Po amputaci si údajně pochvalovala, že během výkonu, který trval pouhých pár minut, vůbec nic necítila. „Vzhledem k nestálosti éterové anestezie byla rychlost jedinou šancí k tomu, aby pacienti přežili,“ upřesňuje Chobola.

177 let chirurgie bez bolesti. Éterová anestezie byla riziková, ale přinesla zlom

Populární Schimmelbuschova maska k inhalaci éteru

Dnes již mají anesteziologové k dispozici metody mnohem bezpečnější, šetrnější, a především lépe korigovatelné. Anestezie se už nepodává pouze inhalačně, jako tomu bylo v případě éteru, ale je prováděna také vpravením léků do žíly, a to v různých kombinacích, kterými jsou lékaři schopni nejen zablokovat bolest, ale zabránit i nežádoucím účinkům. „V dnešní době máme kromě účinných látek a metod k dispozici také celou řadu monitorovacích pomůcek, které nám umožňují anestezii vybalancovat tak, aby nebyla příliš mělká a nedošlo u pacienta k nepříjemným vjemům, ale zároveň ani příliš hluboká,“ vysvětluje anesteziolog.

Přestože narkóza ušetřila miliony lidí nesnesitelného utrpení, s jejím rozšířením a úspěšným zaužíváním vytanuly nové problémy, které by v minulosti byly považovány za marginální. U pacientů se sice velmi dobře podařilo potlačit bolesti a traumatizující vzpomínky na chirurgické sály, jejich stížnosti se ale přesměrovaly na pooperační nevolnosti. Ty nepředstavovaly pouze diskomfort pro nemocné, ale mnohdy vedly i ke zhoršení operačních výsledků. „Dnes těmto stavům umíme účinně zabránit, ať už samotnou multimodální analgezií nebo podáním preventivních léků,“ vysvětluje Chobola. Náchylnější k pooperační nauzee jsou podle něj mladé ženy, nekuřačky. „Vliv na pooperační stav má dokonce také to, jestli se člověku dělá špatně například na kolotočích,“ doplňuje. Při vhodné péči ale i u této rizikové skupiny můžou hodiny po operaci proběhnout bez problémů.

A jak vypadá probuzení z anestezie? „U většiny pacientů tento moment pohltí amnézie a jejich první vzpomínky jsou až z pooperačního pokoje. Obvykle ale platí, že v jaké náladě člověk usnul, tak se i probudí,“ říká Miloš Chobola. Pro většinu svých pacientů tak zůstává neviditelný. „Když si mě nepamatují, mám z toho největší radost. Je to známka dobře odvedené práce,“ uzavírá anesteziolog.

Rozhovor s MUDr. Milošem Chobolou, Ph.D., si můžete pustit také v podcastu Anna na vlnách. 

Anesteziolog MUDr. Miloš Chobola, Ph.D.

Vědci z Brna odhalili strukturu nejzářivějšího enzymu. Umí jej rozsvítit ještě intenzivněji a vpravit do lidské buňky

Bioluminiscence, tedy schopnost produkce viditelného světla živými organismy, je jedním z nejkrásnějších biologických fenoménů, který fascinuje lidstvo po staletí. Zatímco suchozemských světélkujících tvorů není mnoho, v mořích a oceánech je situace naprosto odlišná. V temných hlubinách oceánů se to doslova hemží nejrůznějšími organismy, které produkují světlo nejrůznějších barev. Umožňují jim to luciferázy, enzymy, které živým tvorům dávají schopnost produkce světla. Jak ale mořské luciferázy fungují, bylo až donedávna záhadou. Nyní se však podařilo strukturální podstatu tohoto enzymu odhalit výzkumníkům z brněnské Masarykovy univerzity a Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC).

Krevetí luciferáza je tou nejzářivější. A teď už víme, jak funguje

Odhalit podstatu tohoto enzymu se desítky let pokoušeli vědci po celém světě, podařilo se to ale až teprve nedávno výzkumníkům z Brna. Jednu z nejmenších, ale zároveň nejzářivějších enzymových celebrit, tzv. nanoluciferázu, izolovali z hlubokomořské krevety Oplophorus gracilirostris.

Když dravá ryba dostane na tuto krevetu chuť, ona jako obranný mechanismus vystříkne do svého okolí vysoce viskózní sekret, který se záhy promění v ohromující světelnou show. Zatímco je predátor zaskočený tímto podvodním ohňostrojem, kreveta získává cenný čas, aby se zachránila.

Díky své skutečně malé velikosti se enzym nanoluciferáza těší velké oblibě, a vědci a inženýři po celém světě jí používají pro neinvazivní zobrazování nejrůznějších biologických dějů. V posledních letech se luciferázy začínají též uplatňovat ve fotodynamické terapii nádorových onemocnění.

„Nicméně i přes velkou oblibu nanoluciferázy doposud nebyl znám molekulární princip, jak tato nejzářivější luciferáza produkuje světlo,“ vysvětluje vedoucí výzkumného týmu Martin Marek z Loschmidtových laboratoří Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

Díky modifikaci může enzym svítit ještě intenzivněji

„V laboratoři se nám podařilo biochemicky připravit nanoluciferázu v komplexu s luciferinovými molekulami a odhalit atomární struktury těchto makromolekulárních komplexů. Tak jsme vizualizovali klíčové kroky nanoluciferázové reakce, a pochopili tak její reakční mechanismus na molekulární úrovni, tedy podstatu toho, jak nanoluciferáza svítí. A díky tomu jsme pak mohli v molekule nanoluciferázy provést strukturní změny, které vedly k jejímu katalytickému vylepšení,“ dodávají členové výzkumného týmu Jana Horáčková a Daniel Pluskal. Tento maličký enzym tak díky brněnským vědcům dokáže svítit ještě intenzivněji. Výzkum tým publikoval v časopise Nature Communications.

Svítící lidské buňky: Posun ve výzkumu nádorů i nových léků

Na to, jak efektivitu upravené luciferázy změřit a vyhodnotit, přišel Tomáš Bárta, vedoucí výzkumné skupiny Stem Cell Biology and Vision Research na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. „Ve spolupráci s Martinem Markem jsme získali sekvenci modifikovaného genu pro nanoluciferázu, tuto sekvenci jsme začlenili do lidských buněk. Pomocí námi vyvinutého přístroje jsme podrobně zkoumali aktivitu této upravené luciferázy. A výsledky nám ukázaly, že modifikovaná forma je mnohem aktivnější,“ vysvětluje Bárta.

Objev je významným milníkem. Otevírá nové možnosti využití v širokém spektru aplikací, od základního výzkumu po praktické aplikace. Získané poznatky přispějí k lepšímu porozumění mechanizmů bioluminiscence a mají potenciál pro vývoj citlivějších bioluminiscenčních reporterů. Obrovským krokem posune dopředu další výzkum lidských buněk, testování nových léčiv, nové poznatky najdou uplatnění i v nádorové biologii nebo při studiu exprese genů.

„Genetické modifikace jsme mezi sebou porovnávali, hledali tu, která nejefektivněji přemění luciferin na světlo, tedy bude produkovat nejvíce světla z daného množství substrátu,“ doplňuje.

Využití nanoluciferázy je však mnohem širší. „Nanoluciferáza se využívá třeba i při neinvazivním monitorování jednotlivých buněk či virů. Díky ní můžeme vidět, jak se v organismu šíří metastázující buňky nebo jak jím prostupuje virová infekce. Biologické procesy tak můžeme monitorovat v čase i prostoru,” doplňuje Marek.

Levné a dostupné řešení i pro zbytek vědeckého světa

A jak aktivitu luciferinu v buňce změřit, si výzkumníci nenechávají pro sebe. Výzkumný tým Tomáše Bárty představil open-source platformu pro konstrukci univerzálního, levného, lehkého a přenosného luminometru – LuminoCell, který lze vytisknout pomocí 3D tiskárny.

LuminoCell je schopen současně měřit signál luciferázy v šesti Petriho miskách. A proces to není vůbec drahý. Odhadované náklady na sestavení LuminoCell jsou přibližně 40 amerických dolarů, tedy něco přes osm set korun. „Jeho sestavení zabere zhruba hodinu času,“ doplňuje Bárta. Lze jej využít v různých typech inkubátorů pro kultivaci buněk. je schopný provádět citlivé detekce v reálném čase.

,

Transfuzní oddělení FNUSA za sebou má nejúspěšnější rok. Na 2024 chystá řadu novinek

Odběrové centrum Transfuzního oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně navštívil v loňském roce rekordní počet dárců krve i krevní plazmy. Plnou krev přišlo darovat 10 701 osob, což je přibližně o třicet procent více než v roce 2022.

Výrazně přibylo i dárců krevní plazmy, kterou transfuzní oddělení začalo odebírat v dubnu 2022. Plazmaferézu, tedy proces, při kterém je dárci odebrána pouze krevní plazma a ostatní krevní složky vráceny zpět do žíly, v loňském roce dárci absolvovali více než 400krát.

Vůbec poprvé se krev u sv. Anny rozhodlo darovat 1137 lidí. „Počet dárců, kteří k nám v roce 2023 zavítali, společně se skutečností, že se k nám také vrací, považuji za nejvýznamnější věc loňského roku. Jsme za to moc vděční a nadále se budeme snažit vytvářet prostředí, ve kterém budou lidé rádi pomáhat,“ říká primářka Transfuzního oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně MUDr. Jarmila Celerová. Kromě toho se v roce 2023 podařilo díky spolupráci s Úsekem informatiky FNUSA zavést například rozesílání SMS zpráv dárcům v momentě, kdy jejich krev vyrazí na svou záchrannou misi. Zaměstnavatelé ocenili také možnost přednášek o dárcovství přímo u nich ve firmách.

Do roku 2024 centrum vykročilo s novinkou v podobě elektronického potvrzení pro daňové přiznání. „Naši dárci budou mít potvrzení k dispozici online kdykoliv budou potřebovat, což jim, věříme, usnadní účetnictví,“ říká Celerová. Doposud daňové potvrzení k uplatnění odpočtu u daně z příjmu dostávali pouze fyzicky po odběru.

Odběrové centrum plánuje i letos pokračovat v motivačních akcích, při kterých dárci mohou díky partnerům transfuzního oddělení získat kromě dobrého pocitu také malou pozornost jako poděkování za jejich dobrý skutek. Aktuálně si tak mohou odnést poukaz na zvýhodněné vstupné 1+1 zdarma do wellness 4Comfort v brněnských Obřanech. Akce trvá až do 2. února. Novinkou je pak také dlouhodobá spolupráce s podnikem Star Waffles, který dárce krve i plazmy FNUSA odměňuje padesátiprocentní slevou na konzumaci při návštěvě dvou osob.

Transfuzní oddělení FNUSA za sebou má nejúspěšnější rok. Na 2024 chystá řadu novinek

Poslední dárci roku 2023

Když vánoční hojnost představuje stres aneb jak zvládnout plné stoly jídla

Vánoce jsou neodmyslitelně spojeny s dobrým jídlem. Všudypřítomné pokušení ne vždy dělá radost – řada lidí se svátků obává právě kvůli hojnosti a možného příbytku hmotnosti s ní spojeného. Nutriční specialistky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně se tak v nutriční ambulanci už od podzimu setkávají s dotazy, jak sváteční „obžerství“ zvládnout.

Pokud si z Vánoc nechceme odnést do nového roku kila navíc, měli bychom dbát v první řadě na rovnováhu. Nárůst tělesné hmotnosti je totiž důsledkem pozitivní energetické bilance, kdy převažuje energetický příjem nad výdejem. V období vyššího příjmu bychom proto neměli opomíjet výdej – navýšit ho můžeme například procházkou, bruslením nebo lyžováním.

„Vzhledem k tomu, že vánoční pokrmy často konzumujeme namísto běžného jídelníčku, se jejich konzumace na energetické bilanci navíc nemusí vůbec projevit,“ uklidňuje nutriční terapeutka Mgr. Barbora Slanařová a doplňuje, že vyšší tělesná hmotnost v lednu nemusí nutně znamenat nárůst tělesného tuku, ale může být způsobena zvýšenou zásobou jaterního a svalového glykogenu, na který se váže také tělesná voda.

Vánoce trvají pár dnů z celoročního balíčku 365 dní. Měli bychom si proto bez výčitek vychutnat jídlo, na které máme chuť, spolu s tradicemi a vzpomínkami s ním spojenými. Žádné potraviny bychom si neměli ani zakazovat, platí všeho s mírou. „Nekategorizujte potraviny a pokrmy na dobré a špatné, nezaslouží si tuto černobílou optiku. Navíc to vede k myšlenkám na „zakázané“ potraviny ve vyšší míře, a protože „zakázané chutná nejlépe“, po konzumaci se mohou dostavit pocity viny a výčitek, jimiž si nenechte Vánoce, ale ani zbylé dny v roce, kazit,“ radí Slanařová.

Co pro sebe však můžeme udělat, je jíst více vědomě. Některé studie potvrzují, že právě tradice mohou ovlivňovat náš apetit a ochotu pokračovat v konzumaci, přestože se cítíme nasycení. „Snažte se jídlu věnovat pozornost a vnímejte pocity hladu a sytosti. Je v pořádku nedojíst obsah talíře. Je v pořádku ochutnat, ale stejně tak jídlo odmítnout, zvlášť pokud se jedná o několikátou návštěvu s přeplněnými stoly jídlem v řadě,“ radí nutriční terapeutka a upozorňuje, že v nás často přetrvávají vzorce z dětství, kdy jsme v některých případech nemohli vstát od stolu, dokud nebyl talíř úplně prázdný. „Jde jen a pouze o vaše tělo,“ dodává.

V rámci budování zdravého vztahu k jídlu se můžeme také zkusit zamyslet, jak z tradičního vánočního menu udělat nutričně vyváženější, a přesto neméně chutnou záležitost. „Například k vánočce si můžeme dát trochu tvarohu a mandarinku. Vyváženější skladbou snídaně předejdeme pozdějšímu přejedení se,“ doporučuje Slanařová. „Především si ale užijme svátky bez strachu z jídla,“ uzavírá.

,

Sanitky FNUSA nově jezdí v nepřetržitém režimu

Poprvé sanitky zdravotní dopravní služby Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně do terénu vyjely před dvěma roky. Teď služba nemocnice přešla do nepřetržitého režimu, což přináší větší komfort třeba pacientům dialýzy, kteří dojíždí v noci, nebo pacientům, kteří byli ošetřeni na urgentním příjmu mimo běžnou provozní dobu ambulancí.

Vlastní zdravotní dopravní službu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně uvedla do provozu v září roku 2021 s cílem nabídnout pacientům větší pohodlí a zkrátit čekací doby převozů.

„Naším cílem je výhledově dosáhnout soběstačnosti v převozech pacientů naší fakultní nemocnice. Jde o službu, jejíž hodnocení se promítá do výsledné spokojenosti pacienta, a na té nám jako přímým zaměstnancům instituce pochopitelně záleží. Proto věřím, že službu dokážeme nabízet na nadstandardní úrovni,“ uvedl vedoucí Zdravotní dopravní služby FNUSA Martin Kalmus. Poptávka po transportech se podle něj neustále zvyšuje, zatímco v září roku 2022 řidiči převezli zhruba osm set pacientů, o rok později to byly už téměř dvě tisícovky.

Pacienti mají pro převozy aktuálně k dispozici osm sanitek, které obsluhuje dvanáct řidičů a jeden dispečer. Jeden z vozů každý den funguje v režimu dvouposádky, která zajišťuje přepravu pro pacienty s omezenou hybností.

O převoz mohou zažádat pacienti, kteří mají od lékaře příkaz ke zdravotnímu transportu – pak je služba hrazena zdravotní pojišťovnou. Spádovou oblastí je primárně Morava, sanitky FNUSA je ale možné využít i na dopravu do rehabilitačních či lázeňských zařízení v jiných částech republiky.

Zájemci si mohou transport zajistit na telefonních číslech +420 543 187 777 nebo 738 657 777 (7:00–16:30).

 

,

Nemocniční lékárna FNUSA zájemcům pomáhá vyladit mikrobiom

Lidský mikrobiom představuje soubor všech mikroorganismů, které osidlují člověka. Jeho složení je pro každé tělo specifické a v průběhu života se mění, vždy by ale mělo platit, že jsou zdraví prospěšné i patogenní mikroorganismy v rovnováze. Pokud je tato rovnováha narušena, přichází zdravotní problémy. A právě na to chtějí upozornit farmaceuti Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně osvětovou akcí Probiotický týden (20.–24. listopadu 2023), která zájemcům nabízí bezplatné individuální konzultace.

Mikroorganismy osidlují v lidském střevě nejen sliznice, kůži a dutinu ústní, ale také trávicí systém. Právě střevní mikrobiom zodpovídá za funkčnost imunitního systému. Hraje důležitou roli v rozvoji specifické i nespecifické imunity, odolnosti vůči patogenním mikroorganismům z okolí i z vlastního těla. Kromě jiného se také podílí na optimálním využití živin z potravy.

Při změně podmínek, například při užívání antibiotik, jednostranných dietách, stresu nebo nedostatku spánku, se může rovnováha mikrobiomu vychýlit směrem k růstu patogenních organismů, což způsobí onemocnění. Optimální složení lidského mikrobiomu definovat nelze, nicméně platí, že čím je pestřejší, tím je odolnější vůči negativním změnám.

K nejčastějším příčinám narušení rovnováhy patří právě antibiotika. „Při užívání širokospektrých antibiotik může dojít k potlačení růstu nejen patogenních bakterií, ale také bakterií střevního mikrobiomu. Vzniklá dysmikrobie se pak může projevit průjmem a trávicími obtížemi, někdy ale ovlivní celý lidský organismus. Náprava původního stavu většinou trvá až několik týdnů,“ vysvětluje PharmDr. Marek Lžičař z Nemocniční lékárny Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Obnovu střevního mikrobiomu může podpořit užívání probiotických mikroorganismů, jejichž působením ve střevě dojde k úpravě prostředí a k stimulaci růstu prospěšných součástí mikrobiomu. „Lze je získat užíváním různých léků a potravních doplňků, které většinou obsahují vhodné kmeny laktobacilů, bifidobakterií či sacharomycet. Tyto mikroorganismy přispívají k obnově střevního mikrobiomu, a to nejlépe v kombinaci s prebiotiky, které zvyšují pravděpodobnost životaschopnosti probiotik ve střevě,“ radí farmaceut.

Při obnově mikrobiomu je důležité nezapomínat ani na základní pravidla zdravého životního stylu, tedy dostatek pohybu a spánku, minimální míru stresu a konzumaci pestré stravy, bohaté na vlákninu. Tradiční fermentované potraviny, jako například kysané zelí, kefír, jogurt nebo kimči, přináší do lidského střeva kromě probiotických kultur také potřebná prebiotika, vitamíny a stopové prvky.

Stav mikrobiomu je důležitý i pro prevenci nemocí, například diabetu, zánětů střev nebo obezity. Podílí se na patogenezi metabolických, autoimunitních i duševních onemocnění.

Zájemci o bezplatnou konzultaci zaměřenou na vyladění mikrobiomu se v rámci Probiotického týdne mohou obrátit na Konzultační centrum Nemocniční lékárny FNUSA, které sídlí v pobočce při východu na ulici Hybešova. Farmaceuti jim doporučí vhodnou úpravu stravovacích návyků či poradí v oblasti potravních doplňků. Objednat se je možné na telefonním čísle 543 182 164 nebo e-mailu vydej.hybesova@fnusa.cz.

,

Odběrové centrum FNUSA slaví narozeniny i rekordní počet odběrů

Odběrové centrum Transfuzního oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně nedávno oslavilo čtvrté narozeniny. Dárci krve mu k tomuto jubileu nadělili rekord v počtu provedených odběrů – do odběrového křesla začátkem listopadu usedl návštěvník s pořadovým číslem 9 tisíc. Jde o hranici, která se v předešlých letech prozatím nepodařila překonat.

„Naše dárcovská základna se vzhledem k relativně krátké době působení odběrového centra stále rozšiřuje, rozhodně to ale nebereme jako samozřejmost. Každému, kdo se za námi vrátí, nebo se odhodlá přijít poprvé, patří obrovské poděkování a náš upřímný vděk,“ uvedla primářka Transfuzního oddělení MUDr. Jarmila Celerová.

Dárci krve pomáhají svým laskavým činem přímo pacientům Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. „Krevní konzervy vyrobené na našem oddělení zůstávají z 95 procent v areálu nemocnice a používají se při záchraně a léčbě zejména akutních pacientů,“ doplnila prim. Celerová. Právě soběstačnost v hemoterapii byla pro Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně jedním z hlavních cílů při zakládání odběrového centra na podzim roku 2019.

Jako malé poděkování za přízeň dárců odběrové centrum připravilo na týden 20.–24. listopadu 2023 akci s názvem Přijď na čaj, v rámci které si návštěvníci za odběr krve nebo krevní plazmy odnesou kromě dobrého pocitu také krabičku čaje od Sonnentoru. Objednávat se mohou přes elektronický formulář na adrese to.fnusa.cz nebo telefonicky na čísle 543 182 190 (7:00–15:00).

Odběrové centrum FNUSA slaví narozeniny i rekordní počet odběrů

9000. dárkyně letošního roku