Vědci z celkem pěti elitních národních výzkumných ústavů zaměřených na oblast zdravotnictví spojí síly. Jejich cílem je navázat vědeckou spolupráci napříč obory, které spolu jinak obvykle nekooperují. S medicínskými experty v oborech neurologie, kardiologie, onkologie a virologie tak budou mj. kooperovat sociální vědci ze SYRI, kteří zkoumají dopady některých zdravotních charakteristik na českou společnost. Formy vzájemné spolupráci byly představeny dnes na Výroční konferenci Národního ústavu pro neurologický výzkum v Brně.

Národní výzkumné ústavy jsou v Česku novinkou, vznikly v polovině minulého roku, aby sdružily nejlepší vědce v oboru a vytvořily systémovou oporu pro orgány státní správy, kterým mají sloužit jako odborná a poradní základna. Klíčové je rovněž budování důvěry a nastavení komunikace s širokou veřejností, stejně jako zefektivnění přenosu výsledků vědy a výzkumu co nejblíže klinické praxi a běžným občanům. Jedná se o přenos osvědčeného modelu inspirovaného zahraničními zkušenostmi, který prošel v době pandemie COVID-19 celou řadou výzev a modifikací.

Na výzkumných tématech spolu budou spolupracovat vědci z Národního ústavu pro neurologický výzkum (NINR), Národního ústavu pro výzkum rakoviny (NÚVR), Národního institutu virologie a bakteriologie (NIVB), Národního institutu pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění (CarDia) a Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI). Toto propojení umožní na jedné straně nalezení společných vědeckých témat, na straně druhé také snížení administrativy a zkvalitnění komunikace se státní správou.

Národní ústav pro neurologický výzkum cílí na zvládnutí medicinských i celospolečenských výzev souvisejících s dramatickým stárnutím populace. „Hlavním tématem, na které se v této fázi projektu zaměřujeme, je problematika neurodegenerativních onemocnění, jako jsou například Alzheimerova či Parkinsonova choroba. Neurodegenerativní procesy jsou nicméně významné i pro řadu dalších neurologických onemocnění, mezi něž patří neurovývojová onemocnění, epilepsie či roztroušená skleróza,“ upřesnil ředitel NINR prof. Milan Brázdil. První výsledky společného výzkumu vědců z jedenácti institucí probíhajícího pod hlavičkou NINR byly prezentovány také na výroční konferenci.

Podle Pavla Plevky z NIVB je jedním z cílů spolupráce mezi vědci z různých oblastí nejen zvýšená informovanost veřejnosti a tím zdravotní gramotnost populace v souvislosti s šířením epidemií, ale také cílené vytváření konkrétních protiepidemických a protipandemických intervenční strategií zaměřených na potřeby jednotlivých populačních skupin. „Zajímavými tématy pro oblast spolupráce je také neutěšená situace v oblasti rozvoje antibiotické rezistence, či vliv chování různých rizikových skupin na výskyt konkrétních infekčních onemocnění,“ uvedl Plevka.

Do vzájemné spolupráce se zapojí i NÚVR. „Propojení týmů od základního po klinický výzkum, kombinace chemie, biologie a medicíny, komunikace mezi klinickými a akademickými pracovišti a neuvěřitelná řada specializací našich vědců přináší dosud nebývalý badatelský prostor,“ zmínil ředitel NÚVR prof. Aleksi Šedo a dodal, že národní ústavy mají mimořádný potenciál pro rozšíření mezinárodní spolupráce: „NÚVR letos v květnu uzavřel dohodu o spolupráci v oblasti výzkumu nádorové biologie s ‚prvoligovým‘ onkologickým pracovištěm Harvard Medical School – Dana-Farber Cancer Institute v americkém Bostonu. Tato spolupráce má význam nejen pro vlastní vědeckou práci našich národních ústavů, ale i pro inspiraci v mnoha dalších oblastech, jako jsou například sdílení dobré praxe v procesech organizace a řízení projektu, rozšiřování možností kontaktů nebo mobility doktorských studentů a postdoktorandů.“

„Cílem CarDia je přispět ke snížení výskytu obezity, cukrovky 2. typu a kardiovaskulárních komplikací, které jsou stále nejčastější příčinou mortality v České republice,“ říká vědecký koordinátor projektu CarDia  Martin Haluzík z IKEM. „Již po prvním roce projektu se daří vytvořit těsné propojení klinického a experimentálního výzkumu a díky finanční podpoře se do projektu zapojují i čeští vědci vracející se z prestižních zdravotních pracovišť jako je Národní institut zdraví v americké Bethesdě a řada dalších a prohlubují tak zapojení projektu CarDia do mezinárodního výzkumu“.

Všech pět elitních národních ústavů spojuje financování z projektu EXCELES financovaného z Národního plánu obnovy. „Všechny projekty EXCELES jsou postaveny na myšlence spolupráce excelentních vědců napříč různými institucemi. V současné době se snažíme jít s propojováním výzkumníků ještě dál a vybudovat multidisciplinární spolupráci napříč těmito projekty. Sociální vědci tak budou kooperovat s odborníky z oblasti medicíny. V současné vědě se právě takovéto typy spolupráce ukazují jako ty nejprogresivnější,“ uvedla vědecká ředitelka Národního institutu SYRI prof. Klára Šeďová.

Na poslední květnový den tradičně připadá Světový den bez tabáku, který od roku 1988 vyhlašuje Světová zdravotnická organizace s cílem upozornit na negativní dopady užívání tabákových výrobků nejen na lidské zdraví. Téma letošního ročníku s podtitulem „Pěstujme jídlo, ne tabák“ akcentuje právě širší dopady produkce tabáku a vyzývá vlády a politiky, aby zintenzivnili legislativu, vypracovali vhodné strategie a umožnili pěstitelům tabáku přechod na pěstování potravinářských plodin. Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně nabízí zájemcům o odvykání kouření hned dvě možnosti bezplatné pomoci.

První variantou je návštěva Centra pro léčbu závislosti na tabáku, která funguje v ambulanci angiologie – Kardiovize na II. interní klinice FNUSA a LF MU. „Poskytujeme komplexní poradenství všem uživatelům tabáku, kteří vážně zamýšlí přestat kouřit cigarety nebo užívat alternativní tabákové a nikotinové výrobky, jako jsou například žvýkací tabák, elektronická cigareta, dýmka nebo doutník,“ uvedla koordinátorka centra Jana Jarešová. Centrum pro léčbu závislosti na tabáku sídlí ve 3. NP budovy C1 a na schůzku se je možné objednat na linkách 543 185 594 a 543 185 449.

Druhou možností je Konzultační centrum Nemocniční lékárny, které se nachází ve výdejně při vstupu z ulice Hybešova. „Klientům při úvodním setkání stanovíme míru závislosti na nikotinu a následně doporučíme další postup,“ popsal PharmDr. Marek Lžičař s tím, že obvykle vytvoří plán na tři až čtyři měsíce, což je doba potřebná ke změně zažitého vzorce chování. „Klienty si zveme na kontroly jednou za týden až dva. Kratší rozestupy mezi konzultacemi odvykajícím pomáhají držet se cíle – vydržet nekouřit do dalšího týdne je snazší, než do dalšího měsíce,“ vysvětlil. Splnit svůj cíl se podle zkušeností odborníků podaří více než polovině klientů.

Konzultační centrum mohou zájemci navštívit v pracovní dny od 9 do 15 hodin. Se žádostí o termín návštěvy je ale lepší lékárníky oslovit předem prostřednictvím telefonu 543 182 164 nebo e-mailu vydej.hybesova@fnusa.cz.

 

Biomedicínský výzkum v Brně udělal další krok na cestě k excelenci. V pátek 19. května 2023 podepsali ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA), Ing. Vlastimil Vajdák, a ředitelka Biofyzikálního ústavu Akademie věd ČR (BFÚ AV ČR), doc. RNDr. Eva Bártová, Ph.D., DSc., smlouvu o spolupráci na společném výzkumu.

Podpis smlouvy navazuje na dosavadní úspěšnou spolupráci BFÚ AV ČR a Mezinárodního centra klinického výzkumu FNUSA a LF MU (ICRC). „Smlouva umožňuje hledání nových příležitostí. Jednou z nich je i společný klinický výzkum, pro který poskytuje FNUSA ideální zázemí. V rámci setkání jsme také diskutovali stav přístrojového vybavení obou pracovišť a možnost sdílení těchto kapacit,“ vysvětlil ředitel Vajdák.

Spolupráce ICRC a BFÚ AV ČR probíhá zejména mezi výzkumnými týmy, které se zaměřují na výzkum akutních a chronických zánětlivých procesů či molekulárních mechanismů při tvorbě a rozvoji nádorů a metastáz. „Aktualizovanou smlouvou upevňujeme spolupráci mezi oběma výzkumnými institucemi a významně tak přispíváme k posílení excelence biomedicínského výzkumu v Brně,“ dodala doc. Bártová.

V plánu je také rozšíření spolupráce, diskutuje se možnost využití čistých laboratoří pro výrobu přípravků pro moderní terapie, včetně buněčné terapie a tkáňového inženýrství. To potvrdila i přednostka ICRC prof. MUDr. Irena Rektorová, Ph.D. „Plánujeme i nadále hledat společná témata a využívat grantové příležitosti, např. v rámci Operačního programu Jan Amos Komenský.“

V dubnu roku 1978 se uskutečnila unikátní operace, která neměla v tehdejším Československu obdoby. Na Klinice plastické a estetické chirurgie (KPECH) Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně se podařila úspěšná replantace prstu na ruce, konkrétně šlo o přišití třetího prstu na ruce do pozice druhého prstu. Jeden z operatérů, doc. Jan Válka vzpomíná: „S tehdejšími nástroji a vybavením nám trvala více než pět hodin a šlo o tradiční úraz, se kterým se setkáváme dodnes – při řezání dřeva na cirkulárce.“

Nebyla to však jediná premiérová operace v tomto oboru, v bohaté historii KPECH jich najdeme hned několik. Vůbec poprvé se na zdejším pracovišti podařilo přenést prst z nohy na ruku, replantace boltce či snědeného nosu. Ve světové literatuře jsou za raritní považovány také replantace nohy s plnou obnovou funkce.

Právě replantační a rekonstrukční chirurgie patří mezi hlavní oblasti zájmu zdejších lékařů. V loňském roce bylo uskutečněno padesát replantací a 250 dalších mikrochirururgických operací ruky či ostatních částí těla. „Mezi nezvyklé operace bych zařadil rekonstrukci ruky ukrajinského vojáka po výbuchu ruské rakety,“ uvedl MUDr. Zdeněk Dvořák, Ph.D., přednosta kliniky. „Jako prvnímu pracovišti na Moravě a třetímu v České republice se nám také úspěšně povedlo replantovat penis či zmrzlý utržený ušní boltec.“

KPECH je jedno ze dvou nejvyšších mikrochirurgických pracovišť v oboru plastické chirurgie v České republice a dominantním pracovištěm ve výzkumu a inovacích v České republice také pro další postupy. V loňském roce bylo například provedeno více než sedmdesát rekonstrukcí prsou mikrochirurgickou metodou přenosu volných DIEP laloků (tedy využití tkáně z břišní oblasti na rekonstrukci prsu). Tyto operace jsou velmi časové náročné, trvají od čtyř do dvanácti hodin a na sále bývá přítomno až pět operatérů.

Lékaři se také zaměřují na nejmenší pacienty při operacích rozštěpových a dalších vrozených  vývojových vad. Další důležitou oblastí je onkochirurgie, kdy probíhá rekonstrukce defektů po nádorech nejen v oblasti hlavy, ale také krku, trupu či končetin. „Jde o multioborový výkon, při kterém spolupracujeme s dalšími klinikami Fakultní nemocnice s jediným cílem – vrátit pacienty zpátky do plnohodnotného života,“ zdůraznil přednosta Dvořák.

Nejmodernější postupy se používají také při dalších úkonech. Při komplexní rekonstrukci nosu používají lékaři moderní 3D skenovací technologie, jako vůbec první pracoviště v České republice. K dispozici mají nejmodernější vybavení právě pro tyto mikrochirurgické a rekonstrukční obory. Oddělení získalo například supermikroskop Mitaka MM51 se 71 x zvětšením spolu s nejmenším mikroinstrumentáriem. Probíhá výuka lékařů v mikrochirurgických centrech ve východní Asii a byly navázány důležité kontakty s předními mikrochirurgickými institucemi, na klinice se rozbíhá program supermikrochirurgické léčby lymfedému pomocí lymfovenózních spojek.

Klinika plastické a estetické chirurgie se tak neustále rozvíjí a zdokonaluje tak, aby pacientů do plnohodnotného života vrátila i v letošním roce co nejvíce.

V samotném srdci areálu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně se nachází kaple sv. Anny, památkově chráněný svatostánek v neopalladiánském stylu od významného architekta Theophila Hansena. Jedinečná architektura z roku 1869 bohužel dlouhodobě trpěla vysokou vlhkostí, která se podepisovala na stavu zdiva, podlah i nosných sloupů. Nemocnice proto přistoupila ke kompletní sanaci objektu. Slavnostní znovuotevření kaple za přítomnosti ředitele FNUSA Ing. Vlastimila Vajdáka a kaplana P. Leo Zerhaua se uskuteční 13. dubna v 15 hodin. Akustiku prověří sexteto Tišnovského komorního orchestru a architektonický komentář nabídne MUDr. Martin Pešl, Ph.D., zakladatel OpenHouse Brno.

Na špatném stavu kaple s vysokou mírou vlhkosti se odrážela blízkost zaniklého Svrateckého náhonu i zanedbaná péče v období komunismu – koncem dvacátého století prostor sloužil dokonce jako sklad. Do budovy zatékalo a docházelo k průsakům od nefunkční areálové kanalizace.

„V devadesátých letech minulého století sice došlo k sanaci, tehdejší možnosti však nebyly na tak vysoké úrovni a problém se vzlínající vlhkostí se nepodařilo vyřešit v dostatečné míře,“ popsal technický náměstek FNUSA Tomáš Hladík a dodal, že k další pozitivní změně došlo při rozsáhlé rekonstrukci fasád Hansenovy budovy v roce 2010, během které byly odstraněny také poškozené omítky na přilehlé kolonádě a částečně i v kapli. Řemeslníci tehdy zároveň vyřešili dešťovou kanalizaci v okolí objektu.

Další zdroj vlhkosti se podařilo odstranit v roce 2021, kdy nemocnice nechala sanovat vnější základové zdivo včetně úpravy drenážního systému. Projekt se tak mohl posunout k závěrečné fázi.

„Řemeslníci museli odstranit podlahy, aby pod ně mohli doplnit vodorovné hydroizolace, které na podkladním betonu chyběly. Právě jejich absence způsobovala problémy se stále nadměrným vzlínáním vlhkosti,“ popsal Hladík. Během oprav se zaměřili také na nosné sloupy, které byly vlhkostí a následnou krystalizací soli zasaženy nejvíce. Na úpravu vertikálních ploch firma provádějící rekonstrukci zvolila vícevrstvý sanační omítkový systém, který je schopný díky plnivu s otevřenými póry absorbovat více vlhkosti i solí než běžné omítky.

Kompletní sanace byla dokončena ke konci února. Výjimkou jsou venkovní sloupy při vstupu z atria, které musejí s opravou počkat na příznivější klimatické podmínky. Práce realizovala společnost ESOX podle projektové dokumentace firmy LT PROJEKT. Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně za rekonstrukci zaplatila přes dva miliony korun.

„Jsme rádi, že díky rekonstrukci je naše kaple opět důstojným místem pro duchovní služby nejen pro pacienty“ dodal ředitel nemocnice Ing. Vlastimil Vajdák.