Tým jedenácti proškolených interventů a peerů z řad zdravotníků nabízí ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně duševní podporu v těžkých situacích jak svým kolegům, tak blízkým nemocných. Tým psychosociální podpory v nemocnici působí už dva roky. „Všichni ve zdravotnictví známe ten hřejivý pocit, když pomůžeme někomu, kdo to právě moc potřebuje. A je jedno, jestli je to rána na těle, nebo na duši,“ říká Alena Ganobčíková, zdravotnická záchranářka z metabolické JIP, která je součástí týmu.

Systém psychosociální intervenční služby se skládá ze dvou základních větví. Peeři pomáhají zvládat stresové situace svým zdravotnickým kolegům a interventi naopak těm, kteří se nachází na druhé straně, tedy rodinám a blízkým pacientů. Alena Ganobčíková prošla speciálním výcvikem v obou směrech: „Výcvik na NCO NZO byl po psychické stránce extrémně těžký a vyčerpávající. Trénovali jsme velice citlivé situace a nebylo dne, kdy by se nebrečelo, ale stálo to za to. Znalosti a dovednosti získané ve výcviku aplikujeme v praxi téměř denně.“

Na straně zdravotníků peeři často řeší nadlimitní události, jako jsou neúspěšné resuscitace, sebevraždy pacientů nebo napadení, ale také situace, které souvisí s osobní duševní pohodou nebo vztahy na pracovišti. „Kolegové se na nás mohou obracet i se soukromými záležitostmi, pokud cítí, že zasahují do jejich schopnosti fungovat v práci,“ popisuje záchranářka a dodává, že samozřejmostí je stoprocentní mlčenlivost a diskrétnost.

Interventi jsou často voláni k příbuzným při náhlých úmrtích či komplikacích zdravotního stavu jejich blízkých. „Tito lidé se k nám dostávají často v nejhorších okamžicích svého života, kdy jejich milovaný bojuje o život anebo o něj právě nečekaně přišel. Vykazují známky akutní stresové reakce. Jako interventi si je proto přebíráme a poskytujeme první psychickou pomoc. Dohlížíme na naplňování základních biologických potřeb, doprovázíme k pacientovi, případně k zemřelému. Děláme v podstatě tlumočníky mezi rodinou a zdravotníky,“ shrnuje Ganobčíková a nabádá k tomu, aby se obě strany v případě potřeby nebály možnosti využít. Služba je bezplatná a nikdo nemusí být na těžkou chvíli sám.

Interventi jsou ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně dostupní denně od 6 do 22 hodin, se souhlasem příbuzných pacienta je aktivuje zdravotnický personál.

Odběrové centrum Transfuzního oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně má za sebou další rok svého fungování. Do odběrových křesel v něm usedlo téměř osm a půl tisíce dárců, kteří společně darovali skoro 3200 litrů plné krve.

„V loňském roce k nám přišlo přesně 8455 dárců krve, z toho 1081 osob u nás darovalo poprvé,“ upřesnila primářka Transfuzního oddělení FNUSA MUDr. Jarmila Celerová. „Oproti roku 2021 jsme v počtu dárců zaznamenali nárůst více než čtyřicet procent, což je skvělý výsledek a všem lidem, díky kterým jsme ho dosáhli, patří velké poděkování. Věříme, že i v roce 2023 se k nám dárci budou rádi vracet, a že se nám zároveň podaří oslovit i nové prvodárce,“ doplnila.

Do registru dárců kostní dřeně se v loňském roce ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně zapsalo 78 lidí. Nejvýraznější novinkou bylo ale rozšíření provozu o odběr a zpracování krevní plazmy. Z Krevní banky se tak na začátku května stalo plnohodnotné Transfuzní oddělení, s čímž souvisela také rozsáhlá úprava prostor a nákup přístrojového vybavení. Možnost darovat plazmu, jejíž odběr představuje pro dárce menší zátěž a může se tak opakovat častěji, přilákala do Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně celkem 177 zájemců.

Do roku 2023 Transfuzní oddělení FNUSA vstupuje s akcí nazvanou Novoroční relax, při které si dárci mohou z odběrového centra odnést voucher na zvýhodněný vstup 1+1 zdarma do wellness 4Comfort. Nabídka platí v termínu 9.–13. ledna. „Dárcovství je dobrovolné, bezpříspěvkové a primární motivací by vždy měl být dobrý pocit z pomoci druhým, rádi si ale naše dárce hýčkáme a vymýšlíme způsoby, jak jim poděkovat. V zaběhnutých tematických akcích proto plánujeme pokračovat i v tomto roce,“ uvedla Celerová.

 

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně ročně vyprodukuje více než dvě stě tun nebezpečného odpadu, který musí být likvidován spalováním ve speciálně určených spalovnách. Snížit zátěž pro životní prostředí i náklady na jeho zpracování, a to až o sedmdesát procent, nemocnici pomůže nová dekontaminační jednotka.

Zařízení umožní zpracovat použité jehly, krevní konzervy, ochranné pomůcky, obvazy a další infekční odpad tak, že se s ním nebude muset dále nakládat jako s nebezpečným. Výrazně se zmenší také objem a hmotnost finálního odpadu, který se navíc může dále energeticky využít například jako palivo pro cementárny nebo pro zařízení TAP (tuhá alternativní paliva).

Dekontaminační jednotka se skládá z jednoho uzavřeného zařízení, do kterého se vkládá nebezpečný zdravotní odpad. „Stroj jej nejprve mechanicky zpracuje pomocí rotačních nožů, které dosahují rychlosti až patnáct set otáček za minutu, a díky následnému mikrovlnnému záření jej dekontaminuje dle požadavků nejpřísnějších evropských norem. Odpad je v této fázi vystaven teplotě přes sto deset stupňů Celsia,“ popsala proces vedoucí Odboru správy budov a provozu FNUSA Petra Böhmová a doplnila, že celý cyklus zabere zhruba půl hodiny a je počítačově monitorován a řízen.

Nová francouzská technologie je schválená Státním zdravotním ústavem a obdobná zařízení už fungují v některých dalších českých i evropských zdravotnických zařízeních. Náklady na pořízení a zprovoznění dekontaminační jednotky přesáhly osm milionů korun. Celý projekt je spolufinancován Evropskou unií z Fondu soudržnosti v rámci Operačního programu Životní prostředí.

Moderní hemodialyzační středisko, rozšířená pneumologická ambulance s bronchoskopickým sálkem i prostor pro další rozvoj nemocnice. Kompletně zrekonstruovaný pavilon P nabídne pacientům i personálu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně odpovídající zázemí s vysokým komfortem užívání.

Padesát let starý objekt budovy P byl zrekonstruován od dispozičních úprav přes zdravo-technické instalace, vytápění a rozvody chladu i elektrické rozvody až po obvodový plášť, u kterého byly zlepšeny také tepelně-izolační vlastnosti. Celková modernizace budovy vyšla na necelých 61 milionů korun a byla financována z projektu IROP REACT-EU.

První dvě poschodí zrekonstruované budovy patří hemodialyzačnímu středisku, které vzniklo sloučením dvou doposud od sebe vzdálených pracovišť. Větší prostory navíc umožnily navýšit kapacitu dialyzačních lůžek o dvě na celkových osmnáct, což umožní nárůst počtu dialyzovaných pacientů až na 280.

Vybudována byla také samostatná peritoneální, nefrologická a transplantační ambulance. „Celé centrum je bezbariérové a dialyzační sály plně vybavené váhovými lůžky i zabudovanou podlahovou váhou,“ uvedla vedoucí lékařka hemodialyzačního pracoviště II. interní kliniky FNUSA a LF MU MUDr. Petra Strnadová s tím, že váha je důležitý indikátor pro dosažení optimálního stavu hydratace pacienta.

Novinkou je také centrální příprava a rozvod dialyzačního koncentrátu. „Doposud se několikalitrové kanystry s dialyzačním roztokem ručně přenášely k lůžku pacienta, nyní bude k dispozici rozvod, což ušetří čas a práci personálu,“ popsala MUDr. Strnadová. „Nové řešení bude mít také příznivý ekonomický dopad, jelikož umožní ředění dialyzačních roztoků přímo na pracovišti a nebude je tak nutné dovážet od výrobce,“ doplnil obchodní náměstek FNUSA PharmDr. Filip Ovesný.

Ve třetím patře budovy P pacienti naleznou pneumologickou ambulanci, a to včetně bronchoskopického sálku a stacionáře. Přesun z již nedostatečných prostor umožní rozšíření provozu o třetí ambulanci a pacientům nabídne odpovídající prostředí s výrazně vyšším komfortem. Nově zrekonstruované zázemí plicní ambulance bude poskytovat komplexní ambulantní pneumologické zázemí plně odpovídající a v některých aspektech i překračující potřeby FNUSA.

„V posledním patře bude během následujícího roku vybudováno lůžkové oddělení pro onkochirurgickou kliniku FNUSA a LF MU. Uvolněné stávající prostory oddělení v budově J umožní vybudovat LDN jednotku, která by společně s chystaným oddělením paliativní péče měla zvýšit kvalitu poskytované následné péče ve FNUSA,“ nastínil další plány ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimil Vajdák.

Vlna chřipkové epidemie se letos očekává silnější. Udeřit by měla na přelomu roku, už teď je ale vhodné nechat se očkovat. Praktiční lékaři Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně mají kromě vakcín známých z minulých let nově k dispozici také vakcínu Efluelda, která je určena speciálně pro osoby nad 65 let a je účinnější.

„Již nyní jsou patrné zvýšené záchyty chřipky v dětské populaci. Předpokládá se proto, že s určitým zpožděním se přenese i do dospělé populace,“ potvrdila primářka Oddělení praktických lékařů Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně MUDr. Ivana Bogrová, Ph.D.

Chřipku není radno podceňovat, i toto virové onemocnění může končit smrtí. Je navíc vysoce nakažlivé a snadno přenosné. Projeví se zejména prudce stoupající vysokou teplotou až kolem 39 stupňů, bolestí kloubů a svalů, dráždivým kašlem, bolestí hlavy a výraznou únavou.

Chránit se lze očkováním, na které je vhodné přijít už teď. „Očkování sice neochrání na sto procent, ale pokud se člověk nakazí, má chřipka prokazatelně mírnější průběh – nižší horečky a kratší trvání,“ upozornila Bogrová a doplnila, že imunita se rozvine zhruba po dvou týdnech od aplikace vakcíny. Očkování je doporučováno zejména rizikovým skupinám, zvážit by ho ale měli i mladí a zdraví jedinci. Chřipka je poměrně vážné, systémové onemocnění, které může vést k rozvoji závažných komplikací i u nich.

Nemocniční praktici prozatím registrují spíše průměrný zájem o vakcinaci. „Chodí převážně pacienti, kteří se nechávají očkovat každoročně. Zřejmě se na tomto vyčkávání podílí i pěkné počasí a také skutečnost, že se lidé často snaží nejprve naočkovat třetími a čtvrtými dávkami proti nemoci COVID-19 a teprve poté plánují očkování proti chřipce,“ uvedla Bogrová.

Praktici Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně předpokládají, že vakcíny proti chřipce budou aplikovat do konce roku. Chronicky nemocní pacienti a osoby nad 65 let je mají hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Bližší informace i samotné očkování podají zájemcům jejich praktiční lékaři.