Zkracující se dny a ubývající sluneční paprsky mají významný vliv na hladinu vitamínu D v lidském těle. Každoročně na tuto skutečnost upozorňuje Světový den vitamínu D, který připadá na 2. listopad. Déčko, označované někdy také jako kalciferol, je důležité nejen pro růst a udržení správné struktury kostí, ale také pro správné fungování imunitního systému.

„Receptory pro vitamín D se nacházejí takřka ve všech buňkách lidského těla, což svědčí o jeho zásadní a nezbytné úloze pro lidský organizmus,“ uvedl PharmDr. Marek Lžičař, vedoucí výdejny Nemocniční lékárny Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

V podzimních a zimních měsících, kdy se v našich zeměpisných šířkách se slunečními paprsky setkáváme spíše svátečně, je zvlášť vhodné dbát na příjem potravin, které vitamín D obsahují. Významné množství vitamínu D najdeme v rybím tuku, mořských rybách, ale také ve vejcích, mléku a máslu. Z neživočišných zdrojů lze doporučit kvasnice a divoce rostoucí houby, které se pak využívají i k výrobě vitamínových doplňků vhodných pro vegany.

Denní potřeba vitamínu D je v rozmezí 2,5–10 µg. „Vyšší potřebu, tedy na úrovni horního limitu, mají kojenci, děti, těhotné a kojící ženy, ale také starší lidé, kteří nepřichází tolik do styku se slunečním zářením,“ doplnil farmaceut.

Vitamín D patří do skupiny vitamínů rozpustných v tucích. S jeho nedostatkem se tak mohou potýkat lidé, kteří trpí poruchou vstřebávání tuků, například cystickou fibrózou, celilakií nebo nemocemi slinivky břišní. Nedostatek kalciferolu se projevuje poruchami pevnosti kostí, jejich sníženou mineralizací,  deformacemi kostry nebo sníženou svalovou pevností. Spojován je také s vyšším rizikem vzniku diabetu mellitu 2. typu. Naopak jeho nadbytek může vést ke zvýšenému ukládání minerálů i mimo kosti a následně kalcifikaci měkkých tkání.

Pokud si lidé nejsou jistí, zda se vitamín D v jejich jídelníčku vyskytuje v dostatečné míře, případně by jej chtěli doplnit formou potravních doplňků, mohou se přijít poradit do Konzultačního centra Nemocniční lékárny Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně při vchodu z Hybešovy ulice. Odborný personál jim tam pomůže najít vhodné řešení na míru – i podle dalších užívaných léků.

 

Stovky plakátů, tři příznaky a jedna výzva Act FAST (Jednej rychle). Skupina veřejného zdraví z Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC) ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně (FNUSA) učí obyvatele Brna rozpoznat příznaky mozkové mrtvice pomocí tří jednoduchých kroků. Kampaň při příležitosti Světového dne mozkové mrtvice (29. října) zdůrazňuje, že podceňování příznaků a pozdní reakce jsou předními důvody, proč lidé při cévní mozkové příhodě přicházejí o své vzpomínky, schopnosti i životy.

Zhruba třetina lidí na následky cévní mozkové příhody umírá. „V 85 % případů mrtvice nebolí, a proto lidé její projevy podceňují. Záchranku zavolají, až když se stav nemocného stále zhoršuje. Někdy i hodiny poté, co se objeví první příznaky. Důsledkem může být trvalý handicap i úmrtí pacienta,“ vysvětluje vedoucí Skupiny veřejného zdraví Hana Maršálková. Jen v České republice postihne mrtvice asi 25 tisíc lidí ročně a celosvětově jde o 2. nejčastější příčinu úmrtí.

Nejzásadnější je rychlá lékařská pomoc. Cévní mozkovou příhodu nevyléčí spánek ani žádný prášek. Efektivně léčit se dá jen ve specializovaných centrech. „Ihned volejte 155. Záchranka nemocného odveze do nemocnice, která je vybavená pro léčbu mozkové mrtvice. Navíc bude její personál o příjezdu pacienta vědět předem a připraví vše potřebné, aby se při diagnostice a následné léčbě neztratil tolik potřebný čas,“ zdůrazňuje vedoucí týmu Stroke z ICRC profesor Robert Mikulík.

Nepřehlédnutelné plakáty vzdělávají kolemjdoucí v brněnských ulicích i MHD

Naučit se metodu FAST zabere jen pár vteřin, díky plakátům v ulicích Brna. I laik tak zvládne rozpoznat tři hlavní příznaky mozkové mrtvice – pokles ústního koutku, neschopnost udržet obě ruce v předpažení a nesrozumitelnou řeč od zadrhávání až po neschopnost složit jednoduchou větu. „Cévní mozková příhoda se objeví zničehonic. V jednu chvíli člověk bez problémů komunikuje a najednou nedokáže dokončit větu. Proto je důležité při jakémkoliv podezření použít metodu FAST a ihned jednat,“ popisuje ataku mrtvice Maršálková.

Plakáty s metodou FAST (Face, Arm, Speech, Time), která zachraňuje už roky životy lidí po celém světě, připravil pro Skupinu veřejného zdraví brněnský raper MC Gey. Jde o pokračování spolupráce, která odstartovala loni produkcí skladby Koutek, ve které popisuje vlastní zkušenosti s tímto onemocněním a podceněním jeho symptomů.

Žlutá barva spojuje letošní kampaň s dlouhodobou osvětovou výzvou

Skupina veřejného zdraví usiluje o osvětu v oblasti prevence a zdravotní gramotnosti spojené nejen s cévní mozkovou příhodou již několik let. Mezi její stěžejní aktivity patří cestovatelská výzva s balónkem Strokiem. Jeho žlutá barva byla inspirací k vytvoření výrazného motivu pro plakátovací kampaň. „Strokie navštívil s našimi fanoušky už několik kontinentů. Spolu s nimi nám pomáhá šířit osvětu o příznacích mrtvice a jejích rizik na našich sítích, které se díky jeho dosahu pomalu rozrůstají,“ popisuje důležitost výzvy s balónkem Strokiem specialistka komunikace pro Skupinu veřejného zdraví Hana Cukrová.

Kdokoliv, kdo si napíše o svůj vlastní balónek Strokie do konce října, bude mít možnost získat i osvětové tričko s metodou FAST. Stejná výhra čeká na ty, kdo se zapojí do Facebookové výzvy 27. října na profilu Act FAST (https://www.facebook.com/ActFASTCZ). Kromě trička s metodou FAST vznikla i speciální trika z limitované edice pro podporu videoklipu Koutek. Ty může dostat několik šťastlivců, kteří do 31. října budou sdílet na svých sociálních profilech video Koutek z YouTube.

Porucha vidění se podle Světové zdravotnické organizace týká 2,2 miliard lidí na celém světě, počet nevidomých se odhaduje na 45 milionů a v následujících letech se s prodlužující se dobou dožití předpokládá další nárůst. Téměř v polovině případů by zhoršení zraku šlo předejít včasnou prevencí. Právě na to upozorňuje Světový den zraku, který připadá na druhý říjnový čtvrtek.

„Po čtyřicátém roku života by měli na pravidelné oční prohlídky chodit všichni, minimálně v časovém intervalu dvou let. Bohužel ne všechny oční choroby provázené akutním nebo postupným poklesem či dokonce ztrátou vidění lze úspěšně řešit jen medikamentózně či operací, pravidelným sledováním ale můžeme v některých případech progresi výrazně oddálit nebo zavčas začít léčit,“ upozornila primářka Oddělení nemocí očních a optometrie Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně MUDr. Hana Došková, Ph.D.

Oddělení dispenzarizuje také pacienty s oboustranným závažným postižením zrakových funkcí, pro které funguje i speciální Poradna pomůcek pro slabozraké. „Podle zjištěné vady a toho, jak pacient vidí, tedy kolik procent z normálního zdravého zraku má, vybereme vhodnou optickou pomůcku, například lupové či dalekohledové brýle. Nejčastěji předepisovanou pomůckou je příložní lupa s osvětlením, která slabozrakým pacientům umožňuje číst,“ popsal vedoucí lékař poradny MUDr. Tomáš Mňuk, který je v Jihomoravském kraji jediným oftalmologem s oprávněním předepisovat tyto speciální pomůcky.

Pacientů na úrovni oboustranné slepoty do Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně nedochází velké množství, zajímavým ale může být i pro vidící návštěvníky Hansenovy budovy navigační systém s hmatovými piktogramy. Za značením s názvem Ecce Via, realizovaným na začátku devadesátých let, stojí sochař Štěpán Axman a občanské sdružení Slepíši. „Hlavním impulsem pro vytvoření hmatové navigace byla porevoluční doba a snaha umožnit lidem s handicapem, aby se po letech v ústraní mohli co nejvíce zapojit do veřejného dění. Tedy i nevidomým, zvláště když v Brně byla velká spádová internátní škola pro nevidomé a slabozraké, jediné slepecké muzeum v republice a další možnosti, včetně ateliéru, kde jsem je učil výtvarné modelování s hlínou. Do oční ambulance u sv. Anny docházeli na kontroly děti z této internátní školy, a tak jsme jim to chtěli usnadnit,“ popsal Axman, který se dlouhodobě věnuje „hmatovému sochařství“. Cesty Ecce Via se zrealizovaly i v některých dalších brněnských veřejných budovách, například tehdejší COOP bance nebo hotelu Voroněž.

Dnes většina pacientů s výraznou poruchou zraku přichází do Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně s doprovodem, asistenčním psem nebo používá k orientaci slepecké hole. Pohyb v areálu usnadňuje také například Braillovo písmo v novějších výtahových kabinách.

Letošní houbařská sezóna do Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně přivedla již čtyři pacienty, u kterých se po konzumaci hub rozvinula otrava. Lékaři proto varují před sběrem méně známých hub i před jejich špatnou úpravou či skladováním.

Ve dvou zaznamenaných případech šlo o otravu z muchomůrky tygrované, která je snadno zaměnitelná za jedlou muchomůrku růžovku. „Průběh otravy byl u obou pacientů naštěstí lehký – zvracení, průjem, bolesti břicha, u jedné pacientky zmatenost. Léčba tak byla jen symptomatická, do druhého dne se stav upravil a houbaři mohli být propuštěni do domácího léčení,“ popsal MUDr. Vladimír Konečný, vedoucí lékař metabolické jednotky intenzivní péče II. interní kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU. První příznaky otravy se v tomto případě projevují zhruba za půl hodiny, někdy to trvá i dvě až tři hodiny po požití pokrmu. Vážné komplikace hrozí jen výjimečně.

Další dva pacienti byli hospitalizováni kvůli špatnému skladování nebo nedostatečné úpravě hub. Nikoliv fatální, ale nepříjemný problém může způsobit při nedostatečném zpracování například hřib satan a většina dalších hřibovitých hub, které obsahují termolabilní toxiny a po rozkrojení modrají. „Toxiny se adekvátně dlouhou tepelnou úpravou inaktivují. Problém však nastane, když se tyto houby suší nebo ošetří jen krátkou tepelnou úpravou. Poté se velmi záhy objevují průjmy a zvracení,“ popsal primář II. interní kliniky FNUSA a LF MU MUDr. Aleš Průcha.

Horší problém představuje skupina hub, které obsahují silné toxiny, jako jsou například amanitiny nebo faloidiny. Sem patří třeba muchomůrka zelená, ale také některé druhy malých bedel. Tyto toxiny se po vstřebání z trávicího traktu vážou na jaterní buňky a vedou k závažnému poškození jater, v nejtěžších případech k jaternímu selhání. „První příznaky se objevují relativně pozdě, osm až deset hodin po konzumaci. Otrava se začne projevovat opět nejdříve průjmy a zvracením, které vedou k těžké dehydrataci nemocného. Poté následuje zrádná „klidová fáze“, kdy se může houbař naivně domnívat, že je v pořádku. V dalším průběhu otravy však dochází k akutnímu selhání jater, poté i ledvin, a neléčená intoxikace končí smrtí mezi sedmým a devátým dnem,“ popsal Průcha.

V případě, že má pacient po požití hub jakékoliv zdravotní potíže, měl by vyhledat lékaře. Zdravotníkům pak pomůže, pokud s sebou přinese dané houby, jejich odřezky, produkt, který z nich připravil nebo biologické vzorky. Z těch je možné dohledat spóry či zbytky hub, jasně je identifikovat a zahájit adekvátní léčbu.

Nemocniční lékárna Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně nabízí nejen při příležitosti středečního Mezinárodního dne Alzheimerovy choroby screeningové testy na včasné rozpoznání této nemoci. Jednoduchá a časově nenáročná forma vyšetření může zachytit prvotní degenerativní změny mozku, které se nejčastěji projevují poklesem kognitivních funkcí.

Konzultace sestává ze dvou jednoduchých testů, zaměřených na podchycení prvotních náznaků nemoci, jako je zhoršení koncentrace, paměti, řečových schopností nebo prostorové orientace. „Screening cílí na zjištění případných změn v krátkodobé paměti. Testy paměti byly vytvořeny speciálně pro použití v lékárnách ve spolupráci s Národním ústavem duševního zdraví a jejich výsledky je lékárník schopen interpretovat ihned po vyplnění. V případě potřeby může vypracovat zprávu pro ošetřujícího lékaře,“ popsala PharmDr. Veronika Čillíková, která je odbornou garantkou projektu.

Konzultace probíhají v Konzultačním centru v lékárně při východu na ulici Hybešova a zájemci se na ně mohou objednávat buď osobně, nebo telefonicky na čísle 543 182 164. Pro screening Alzheimerovy choroby jsou vyhrazeny čtvrtky od 12.00 do 13.30 a celá konzultace zabere přibližně 20 minut. Klient by si neměl zapomenout brýle na čtení, případně naslouchátko, používá-li.