Se začátkem září přichází Nemocniční lékárna Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně s novou službou pro veřejnost. Zájemci si v konzultačním centru při pobočce na ulici Hybešova mohou nechat preventivně změřit glykémii a cholesterol a předejít tak případným závažným komplikacím, jako je diabetes mellitus nebo kardiovaskulární onemocnění.

„V konzultačním centru Nemocniční lékárny se dlouhodobě věnujeme pacientům, kteří chtějí poradit, jak správně užívat léky, jak je kombinovat s potravními doplňky a připomínáme také různá preventivní opatření a změny životního stylu. Kromě nabídky měření tlaku krve nově nabízíme i možnost asistovaného měření glykémie a cholesterolu, především pro lidi, kteří se zatím s těmito problémy neléčí,“ uvedl PharmDr. Marek Lžičař.

Celým procesem měření provede klienta vyškolený odborník v prostorách konzultačního centra na ulici Hybešova. „Výsledky měření jsou samozřejmě především orientační a v žádném případě neslouží k diagnóze nemoci. K tomu jsou určena podrobná vyšetření u praktického nebo odborného lékaře,“ upozornil Marek Lžičař. „Služba je určena hlavně pro lidi, kteří přicházejí do naší lékárny z jiných zdravotnických zařízení za účelem vyzvednutí léků nebo nákupu doplňků stravy. Nejedná se tedy o službu, která by měla jakýmkoliv způsobem konkurovat biochemickým lékařským vyšetřením. Jde o první záchyt léčbou nedotčených lidí a tedy potenciálních pacientů,“ doplnil.

Selfmonitoring glykémie a dalších parametrů je nedílnou součástí terapie onemocnění diabetes mellitus a nemocí kardiovaskulárního systému. Některé nemoci, například diabetes, hypertenze nebo dyslipidémie, navíc probíhají skrytě a projeví se až při závažnějších komplikacích. „Díky měření mohou lidé zjistit, zda se u nich neobjevuje vyšší hladina cholesterolu, což v kombinaci s dalšími rizikovými faktory (kouření, věk, obezita) může zvyšovat riziko kardiovaskulárního onemocnění, včetně komplikací typu akutní infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda,“ upozornil Marek Lžičař. Včasný záchyt zatím neviditelných změn může předejít závažnějším komplikacím.

Na návštěvě konzultačního centra Nemocniční lékárny se je v případě zájmu o asistované měření glykémie nebo cholesterolu potřeba domluvit předem, ať už osobně nebo telefonicky na čísle 543 182 164. Selfmonitoring glykémie provádí farmaceuti zdarma, měření cholesterolu je vzhledem k finanční náročnosti použitého materiálu zpoplatněno částkou 100 Kč za jedno měření.

V počtu případů klíšťové encefalitidy se Česká republika řadí na špičku Evropy. Situaci by mohla změnit novela zákona o veřejném zdravotním pojištění ze začátku letošního roku, podle které mají lidé nad 50 let nárok na očkování proti této nemoci zdarma. „Od ledna registrujeme o toto očkování výrazně vyšší zájem,“ potvrzuje pozitivní trend primářka Oddělení praktických lékařů Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně MUDr. Ivana Bogrová, Ph.D.

Očkování představuje účinnou prevenci, onemocnění se jím dá zcela zabránit. Proočkované jsou v Česku ale spíše děti a mladá populace, kde přitom průběh nemoci mívá zpravidla lehčí průběh. „U dospělých a starších osob bývají častěji dlouhodobé komplikace a onemocnění může vést k invaliditě nebo k úmrtí pacienta. Nad 50 let věku je pravděpodobnost smrtelného průběhu nákazy 15krát vyšší než u mladších věkových kategorií a stoupá výskyt trvalých následků,“ popisuje prof. MUDr. Petr Brhel, CSc., přednosta Kliniky pracovního lékařství Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU.

Zákeřnou nemoc praktičtí lékaři z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně v této „klíšťové sezóně“ prozatím nediagnostikovali. „Přichází k nám nicméně velké množství pacientů všech věkových kategorií s přisátými klíšťaty a žádají jejich odstranění. Klíště si většinou přinesli z přírody na Vysočině, ale i ze zahrady u domu nebo z městského parku,“ popisuje primářka Ivana Bogrová.

U několika pacientů lékaři ze sv. Anny již zaznamenali onemocnění Lymskou boreliózou, na kterou na rozdíl od klíšťové encefalitidy očkování neexistuje. „Naštěstí se vždy jednalo o první, tzv. kožní stadium nemoci, které je dobře léčitelné antibiotiky,“ uvedla primářka a doplnila: „Zdá se, že je veřejnost stále lépe informována o nutnosti po kousnutí klíštětem sledovat zejména první tři až čtyři týdny svůj zdravotní stav a v případě potřeby navštívit lékaře.“

Klíšťová sezóna ovlivňuje také dárcovství krve

Na Transfuzním oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně zaznamenali letos prozatím sedm odkladů kvůli přisátému klíštěti. „Jedná se o případy, kdy si dárce dopředu nezjistí, že po expozici klíštěti je nutné s darováním krve z bezpečnostních důvodů měsíc počkat,“ upřesnila primářka oddělení MUDr. Jarmila Celerová s tím, že informovanost o omezení je mezi dárci čím dál rozšířenější a tudíž se jedná spíše o ojedinělý jev. „Jednou jsem ale dárci místo odběru vytahovala klíště z loketní jamky,“ dodala s úsměvem. Nejvíce odkladů kvůli klíšťatům podle jejích zkušeností bývá od konce dubna do června, v létě jsou dárcovské odběry pozdržovány spíše kvůli cestám do rizikových zahraničních oblastí.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně z důvodu nepříznivé epidemické situace omezuje návštěvní dobu na lůžkových odděleních. Hospitalizované pacienty bude od pátku 29. 7. včetně možné navštěvovat dva dny v týdnu, a to v neděli a středu vždy od 14:00 do 18:00 hodin.

Návštěvníci jsou po celou dobu pobytu na oddělení povinni nosit respirátor třídy FFP2, při vstupu se vyžaduje také desinfekce rukou. Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně zároveň žádá návštěvníky, aby za svými blízkými chodili pouze v případě, že se cítí zcela zdraví.

Návštěvy se netýkají pacientů hospitalizovaných s COVID-19.

Děkujeme za respektování opatření.

Syndrom vyhoření se již netýká pouze pomáhajících profesí, jeho symptomy trpí čím dál tím více lidí. Jedná se především o projevy úzkosti, deprese, poruchy spánku, pocity frustrace a agrese, celkovou tělesnou únavy a ztrátu zájmu o udržování sociálních kontaktů. Pro jeho prevenci je důležitý životní balanc, lidé by proto neměli odkládat dovolenou a odpočinek na později. 

Se syndromem vyhoření se setkáváme typicky na pozicích, které obnáší velké množství rutinních, nezábavných povinností, například administrativních. „Tyto úkony člověka nesytí pozitivními emocemi, jelikož samotný dobrý pocit z vykonané práce časem jako odezva na dokončené úkoly odezní a přestane stačit, pokud je práce stereotypní a dlouhodobá,“ vysvětluje primářka Oddělení klinické psychologie Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně PhDr. Zuzana Spurná.

Pro prevenci syndromu vyhoření je podle ní důležité udržovat „energetickou rovnováhu“. „Cílem je dostat do rovnováhy poměr racionálního jednání, ke kterému se váže právě plnění ne zvlášť zábavných povinností, a pozitivního emočního prožívání. To znamená dělat ve chvílích volna to, co mě baví, uspokojuje, z čeho mám radost,“ popisuje psycholožka a dodává, že podstatný je právě tento faktor: „Neměli bychom podlehnout pocitu, že kdo ve svém volném čase pracuje na zahrádce, dělá z hlediska prevence syndromu vyhoření něco lepšího než ten, kdo hraje deskové hry nebo sleduje seriály. Jde nám o vybalancování světa povinností subjektivní zábavou a odpočinkem.“

V praxi tak lze podle psycholožky každý den splnit pouze určité množství povinností, nikoliv vše, co by dotyčný měl nebo si představoval. „Jde o energetický výdej. V další části dne je nutné se věnovat činnostem, které pro nás představují naopak energetický příjem. Toto je jediná cesta, jak se vyhnout syndromu vyhoření z vyčerpání organismu,“ shrnuje primářka Zuzana Spurná.

Už čtvrt roku provozuje Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně UA POINT, ambulanci primární zdravotnické péče pro osoby prchající z oblastí zasažených válkou na Ukrajině. Oddělení praktických lékařů, které ambulanci provozuje, za tu dobu ošetřilo více jak čtyři stovky Ukrajinců.

„Zpočátku jsme se potýkali s provozními, personálními, organizačními i komunikačními problémy. Museli jsme upravit svoji ordinační i pracovní dobu, nikdo z nás neuměl ukrajinsky, snad některé starší ročníky více nebo méně rusky,“ popisuje primářka Oddělení praktických lékařů FNUSA MUDr. Ivana Bogrová, Ph.D. některé z výzev. Do UA POINTu bylo nutné zajistit proto také tlumočníky, kteří celý proces registrace a vyšetření překládají.

Ukrajinští pacienti nejčastěji přicházejí s bolestmi zad, kloubů, hlavy, s dekompenzovanými interními chorobami, jako jsou hypertenze, srdeční selhání, diabetes mellitus, s alergiemi, ekzémy, na vstupní prohlídky do zaměstnání, pro léky a podobně. „Velký důraz klademe zejména na epidemiologickou anamnézu, kontrolujeme očkování a dotazujeme se, zda pacient nebyl v posledním roce na Ukrajině hospitalizován, abychom předešli šíření přenosných chorob,“ doplňuje Bogrová.

Problémy ambulance plynou zejména z neporozumění funkce UA POINTu. Ten má nabízet pomoc v akutních případech a pouze do doby, než si pacient najde svého praktického lékaře nebo specialistu. „Stále častěji přichází ale také ukrajinští pacienti, kteří zde žijí dlouhodobě a nenašli si svého praktického lékaře, nebo pacienti, kteří požadují různá neakutní vyšetření ihned. K dalším nedorozuměním dochází ve spojitosti s absencí gynekologického, pediatrického a psychiatrického pracoviště v naší nemocnici,“ popisuje primářka oddělení. I přes občasné bariéry a nesnáze ale za celé pracoviště shrnuje: „Je to náročné, jedno je ale jisté. Situace ukrajinských uprchlíků je mnohem horší, a proto se jim snažíme pomáhat. Určitě by s nimi nikdo z nás neměnil.“

Aktualizace 5. 3. 2023: Provoz UA Pointu byl ukončen. Pacienti s náhlým zhoršením zdravotního stavu budou i nadále v případě potřeby ošetřeni na Oddělení urgentního příjmu.