Horké letní dny jdou ruku v ruce se zvýšeným pocením, které organismu zajišťuje potřebnou termoregulaci a chrání ho před přehřátím. Co ale dělat, pokud přetrvává i v době, kdy rtuť teploměrů už do červených čísel nešplhá? Podle statistik nadměrné pocení trápí až pět procent populace. Moderní medicína nabízí metody, které mohou tento problém zkorigovat.

„V první řadě je potřeba zjistit, zda nadměrné pocení není příznakem jiného onemocnění, například cukrovky, onemocnění štítné žlázy či jiného endokrinologického problému, případně známkou chronického zánětu či dokonce nádorového onemocnění,“ upozornil primář I. dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU MUDr. Miroslav Nečas, Ph.D. Nadměrné pocení může být dáno také vrozenou dispozicí a bývá častější u obézních jedinců. „V těchto případech však pocení bývá celotělové, není tedy omezeno pouze na místa typická pro hyperhidrózu, což jsou dlaně, plosky, podpaží nebo třísla,“ doplnil dermatolog.

Jednou z metod, kterou je hyperhidrózu možné řešit, je tzv. iontoforéza. „Jedná se o velmi bezpečnou metodu, která využívá aplikace stejnosměrného proudu o nízké intenzitě do postižené oblasti. Pacientovi jsou na problematické místo přes vodou napuštěnou gázu přiloženy elektrody, jimiž je aplikován elektrický proud o malé intenzitě,“ popsal primář I. DVK Miroslav Nečas.

Výsledky terapie se obvykle dostaví již po jednom až třech týdnech používání a efekt přetrvává i několik týdnů nebo měsíců. Poté stačí terapii zopakovat, což její účinky opět prodlouží. Iontoforézy využívá ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně až 80 pacientů ročně. Metoda je kontraindikovaná u pacientů s kardiostimulátorem, kovovými implantáty a u těhotných.

Nadměrné pocení lze řešit také aplikací botulotoxinu nebo chirurgicky. „Na našem pracovišti provádíme torakoskopické hrudní sympatektomie, které mají prakticky okamžitý efekt, a to zejména při nadměrném pocení horních končetin. Ročně odoperujeme zhruba 10 až 15 pacientů s tímto problémem,“ uvedl primář I. chirurgické kliniky FNUSA a LF MU MUDr. Michal Reška, Ph.D. Zákrok probíhá v celkové anestezii. Pomocí kamery zavedené do hrudní dutiny se vyhledá požadovaná nervová struktura, která se přeruší. „Vzhledem k tomu, že se jedná i miniinvazivní zákrok, je i pooperační průběh většinou bezproblémový,“ doplnil chirurg.

Místo horníků a dělníků v automobilkách se „nejrizikovějším“ zaměstnáním za loňský rok stala práce ve zdravotnictví a sociální péči, alespoň podle počtu uznaných nemocí z povolání. Skladbu osob postižených profesním onemocněním významně poznamenal covid-19 – v roce 2021 představoval 89procentní podíl všech uznaných nemocí z povolání.

„Od začátku pandemie až do poloviny června letošního roku jsme na naší klinice uznali 1153 profesních onemocnění covidem-19,“ uvedl prof. MUDr. Petr Brhel, CSc., přednosta Kliniky pracovního lékařství Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU. Jedná se o specializované pracoviště, které má k uznávání nemocí z povolání povolení MZ ČR, platné pouze pro vymezenou spádovou oblast.

„Kromě zdravotníků jsme vyšší profesní riziko nákazy covidem-19 registrovali také u osob pracujících například v sociálních službách v přímé obslužné péči, vojáků či policistů, kteří byli v době pandemie pracovně zařazeni ve zdravotnických nebo sociálních zařízeních,“ doplnil přednosta kliniky.

Posuzování nemocí z povolání se v případě covidu-19 opírá o tři pilíře; bezpodmínečně manifestním průběhem nemoci potvrzeným záznamy ve zdravotnické dokumentaci, dále prokázanou infekcí SARS-CoV-2 metodou PCR nebo antigenním testem, a v neposlední řadě závazným stanoviskem příslušné KHS. To dokládá, že posuzovaný skutečně pracoval za podmínek, z nichž vzniká nemoc z povolání. Pozitivní šetření pak zjednodušeně řečeno prokazuje, že riziko nákazy bylo při výkonu práce vyšší než v jiném obvyklém kontaktu s dalšími osobami nebo kontaminovanými předměty.

Covid-19 tak lze jako nemoc z povolání posuzovat také u pedagogů pracujících se zdravotně znevýhodněnými osobami, pro které je obtížnější dodržovat protiepidemická a hygienická opatření. OSVČ, například maséři, na uznání nemoci z povolání naopak nárok nemají. K vyššímu vystavení riziku nákazy než v běžném prostředí zpravidla nedochází v případě zaměstnání v obchodech, u řidičů MHD, pracovníků na pobočkách pošt, úřadů, bank, v restauracích apod.

„Pokud se zaměstnanec domnívá, že jím prodělané onemocnění covidem-19 je nemocí z povolání, požádá svého praktického nebo závodního lékaře o vystavení žádosti o posouzení profesionality covidu-19 a vystavení posudku na naší klinice,“ doporučil prof. Petr Brhel. Vzhledem k počtu onemocnělých je ale zřejmé, že se Klinika pracovního lékařství Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU bude posuzováním profesionality covidu-19 zabývat prioritně i v několika následujících letech.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně v souvislosti se zvýšeným zájmem o druhé posilující dávky očkování proti COVID-19 posiluje provozní dobu svého očkovacího centra. Zájemci jej mohou nově navštívit kromě pátku také ve čtvrtek, oba dny v čase 7:30–15:00. Změna se týká také umístění očkovacích ambulancí, které od začátku srpna sídlí v přízemí budovy C.

„K dispozici jsou vakcíny Comirnaty (Pfizer-BioNTech), Jcovden (Janssen) a Nuvaxovid (Novavax). K aplikaci posilujících dávek, to znamená třetích a čtvrtých očkování, je určena pouze vakcína Comirnaty,“ uvedla vedoucí očkovacího centra Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně MUDr. Pavla Urbánková, Ph.D.

Na očkování se není nutné objednávat, zájemci mohou přijít volně v provozní době. Pokud chtějí konkrétní termín, využijí rezervaci přes Centrální rezervační systém. Kalendář pro druhé posilující dávky v něm má být spuštěn v polovině srpna.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně plánuje opět také výjezdy mobilního očkovacího týmu pro zájemce v jihomoravských zařízeních sociální péče.

Se zhoršující se epidemiologickou situací a významným šířením nákazy COVID-19 se Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně obrací na pacienty ambulantního provozu a návštěvy na lůžkových odděleních s prosbou o nošení respirátorů a dodržování dalších hygienických opatření.

Zakrytí dýchacích cest se doporučuje ve vnitřních prostorách, tedy pacientům v čekárnách a ambulancích a návštěvám po dobu pobytu na lůžkových odděleních. „Počet hospitalizovaných pacientů s nemocí COVID-19 se opět zvyšuje, chtěli bychom proto apelovat na osoby přicházející do nemocnice, ať už kvůli návštěvě lékaře nebo svých blízkých, aby se chránili použitím respirátoru. Je potřeba si uvědomit, že nemocnice je místem, kde je riziko nákazy přirozeně vysoké,“ upozornil náměstek pro lékařskou péči MUDr. Jindřich Olšovský, Ph.D. „Lidé tím kromě sebe ochrání také další pacienty, kteří se po nemocnici pohybují a se svými onemocněními mohou být velmi vulnerabilní,“ doplnil.

Zpříjemnit návštěvu areálu mají pacientům i dalším návštěvám Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně dvě nové knihobudky. Jde o veřejné knihovny, které fungují na principu kolektivního sdílení – každý může do budky zanést nepotřebnou knížku a zároveň si půjčit nebo rovnou odnést domů nový kousek.

Budky návštěvníci najdou v areálu dvě, jednu při posezení pod platanem nedaleko bistra, kde si zároveň u čtení mohou vychutnat i kávu, a druhou na nádvoří před vstupem do kaple.

„Nápad vznikl po vzoru obcí a měst, které knihobudky vlastní. Naším cílem bylo co nejvíce zpříjemnit pacientům a jejich blízkým pobyt v areálu naší nemocnice,“ uvedl Martin Kalmus, vedoucí oddělení provozního úseku a autor nápadu.

V knihobudkách zájemci najdou desítky titulů, od beletrie přes poezii až po dětskou literaturu. „Knížky začali do nově nainstalovaných budek přirozeně přinášet zaměstnanci, ale i lidé, kteří nemocnici jen navštívili,“ popsal Kalmus s tím, že v budce může knížku nechat každý, kdo o ni už nestojí a chce jí zároveň dát další využití. „Může ji třeba rovnou vyměnit za něco nového,“ doplnil.