Vědci se zaměřili na účinnost vakcíny od Pfizer-BioNTech u dětí

Zpracovala MVDr. Jana Doležalová, Ph.D., Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC

S možným nástupem další vlny pandemie koronaviru si vědci z dvou různých států položili otázku, jaká je účinnost vakcíny od firmy Pfizer (BNT162b2) proti infekci COVID-19 v období se zvýšeným výskytem varianty omikron u mladší věkové kategorie, konkrétně u dětí ve věku 5 až 11 let. Výsledky obou studií byly publikovány v časopisu The New England Journal of Medicine.

Do první studie v Izraeli bylo zahrnuto 136 127 očkovaných a 94 728 neočkovaných dětí z období 11/21 – 1/22. Vyhodnocovala se účinnost vakcíny proti zdokumentované infekci potvrzené PCR testem a symptomatické infekci COVID-19. Za 14 až 27 dní po první dávce vakcíny byla účinnost 17% u zdokumentované infekce a 18% u symptomatické infekce COVID-19. Za 7 až 21 dní po druhé dávce byla účinnost 51% u zdokumentované infekce a 48% u symptomatické infekce COVID-19. Za 7 až 21 dní po druhé dávce bylo PCR testem potvrzeno 1905 případů/100 000 osob a symptomatická forma infekce byla evidována u 599 případů/100 000 osob. Účinnost vakcíny byla vyšší u věkové kategorie 5–6 let a nižší ve skupině 10-11 let.

Do druhé studie v Singapuru bylo zahrnuto 255 936 dětí v období 1/22 – 4/22. Posuzován byl výskyt infekce potvrzené PCR testem, antigenním testem a četnost hospitalizací s infekcí COVID-19, a to u skupiny neočkovaných (52 043 dětí), částečně očkovaných (≥ 1 den po první dávce vakcíny a až 6 dní po druhé dávce, 30 656 dětí) a plně očkovaných dětí  (≥ 7 dní po druhé dávce, 173 237 dětí). U neočkovaných bylo zjištěno celkem 16 909 případů (z toho 2425 PCR testem) a 146 hospitalizací, u částečně očkovaných 16 006 případů (z toho 2089 PCR testem) a 100 hospitalizací, a u plně očkovaných 20 514 případů (z toho 828 PCR testem a 42 hospitalizací. U částečně očkovaných dětí byla účinnost vakcíny 13,6 % proti všem infekcím COVID-19, 24,3 % proti COVID-19 potvrzenému PCR testem a 42,3 % proti hospitalizaci související s COVID-19. U plně očkovaných dětí byla účinnost vakcíny 36,8 % proti všem infekcím COVID-19, 65,3 % proti COVID-19 potvrzenému PCR testem a 82,7 % proti hospitalizaci související s COVID-19.

Vakcína od firmy Pfizer-BioNTech dětem poskytuje střední ochranu proti COVID-19, zahrnující i variantu omikron. Očkování snižuje riziko infekce i hospitalizace související s COVID-19 u dětí ve věku 5 až 11 let.

Zdroje: 

Cohen-Stavi CJ,  Magen O,  Barda N, et al. BNT162b2 Vaccine Effectiveness against Omicron in Children 5 to 11 Years of Age. Published first 21 July 2022, New England Journal of Medicine. DOI: 10.1056/NEJMoa2205011

Tan SHX, Cook AR, Heng D, et al. Effectiveness of BNT162b2 Vaccine against Omicron in Children 5 to 11 Years of Age. Published first 20 July, 2022, New England Journal of Medicine. DOI: 10.1056/NEJMoa2203209

Efektivita vakcín proti omikron variantě

Zpracovala MVDr. Jana Doležalová, Ph.D., Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC

Rychlý nárůst případů koronavirového onemocnění COVID-19 v důsledku varianty omikron (B.1.1.529) u populace s vysokým procentem proočkovanosti vyvolal obavy o účinnosti vakcín používaných v současnosti. Proto se poslední analýzy zaměřily na účinnost dostupných vakcín proti této variantě.

K odhadu účinnosti vakcíny proti symptomatickému onemocnění způsobenému variantami omikron a delta (B.1.617.2) byly ve studii publikované v časopise The New England Journal of Medicine použity data pacientů z Anglie, kteří byli očkováni dvěma dávkami vakcíny Pfizer–BioNTech, AstraZeneca nebo Moderna a po jejich booster dávce (3. dávka).

Do analýzy bylo zahrnuto 886 774 osob infikovaných variantou omikron, 204 154 osob infikovaných variantou delta a 1 572 621 osob s negativním testem. Všechny vakcíny v rámci dávkovacího schématu (tj. po druhé a třetí dávce) byly účinnější proti variantě delta než variantě omikron. Konkrétně 20. týden od druhé vakcinace AstraZenecou byla téměř nulová účinnost proti variantě omikron. Vakcína PfizerBioNTech měla 2–4 týdny od druhé dávky účinnost 65,5 %, ale po 25 a více týdnech klesla na 8,8 %. U pacientů, kteří dostali 2 dávky AstraZeneca a PfizeBioNTech jako třetí dávku, se účinnost po třetí dávce zvýšila po 2–4 týdnech na 62,4 % a po více než 10 týdnech opět poklesla na 39,6 %. U pacientů, kteří po dvou dávkách PfizerBioNTech dostali třetí dávku opět PfizerBioNTech byla účinnost po 2–4 týdnech 67,2 % a po deseti a více týdnech klesla na 45,7 %. U pacientů, kteří dostali 2 dávky AstraZeneca, třetí dávka vakcíny Moderna zvýšila účinnost na 70,1 %. Po 2–4 týdnech však poklesla na 60,9 %. Vakcína Moderna jako třetí dávka ke dvěma dávkám PfizerBioNtech měla účinnost po 2–4 týdnech 73,9 % a po 5–9 týdnech klesla na 64,4 %.

Primární imunizace dvěma dávkami vakcíny AstraZeneca nebo PfizerBioNTech poskytla omezenou ochranu proti symptomatickému onemocnění způsobenému variantou omikron. Posilovací dávka PfizerBioNTech nebo Moderna podstatně zvýšila ochranu. Ačkoli táto ochrana postupem času slábla, autoři doporučují maximalizovat proočkovaní populace třetí dávkou vakcíny proti COVID-19.

Zdroj: Andrews N, Stowe J, Kirsebom F, et al. Covid-19 Vaccine Effectiveness against the Omicron (B.1.1.529) Variant. Online 2 March, 2022, DOI: 10.1056/NEJMoa2119451

Účinnost vakcíny Pfizer/BioNTech v závislosti na věku očkovaného

Zpracoval Mgr. Jan Bobek, Ph.D., Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC.

Dne 21. 7. 2021 zveřejnil časopis The Journal of the American Medical Association článek o tom, jak je vakcína Pfizer/BioNTech efektivní v závislosti na věku očkovaných.

Američtí vědci z Oregonu prováděli studii mezi prosincem 2020 a únorem 2021. Do studie se účastníci zapojovali před první vakcinací, kdy jim byly odebrány krevní vzorky. Další odběry lékaři provedli 14 dní po druhé dávce vakcíny. Účastníci byli vybráni náhodně, ve vyrovnaných věkových i genderových skupinách.

U všech účastníků se v laboratoři testovala aktivita protilátek získaných očkováním proti původní variantě viru způsobujícímu COVID-19 a tzv. variantě gama.

Do studie se celkem zapojilo 50 účastníků, z nichž 54 % byly ženy. Průměrný věk účastníků byl 51 let. U všech účastníků vědci pozorovali silnou reakci protilátek proti původní variantě viru (USA-WA1/2020). Proti gama variantě viru (P.1 varianta) byla však odpověď protilátek v průměru o 77 % slabší než proti původní variantě.

U starších účastníků (70–82 let) vědci pozorovali o 85 % nižší odpověď protilátek než u účastníků mladších (20–29 let). Proti gama variantě měli starší účastníci o 60 % nižší odpověď než účastníci mladší. U obou skupin však byla výrazně nižší v porovnání s odpovědí na původní variantu viru (o 77 % – viz výše).

Vědci z těchto výsledků vyvozují, že s přibývajícím věkem se snižuje aktivita protilátek získaných po očkování vakcínou Pfizer/BioNTech proti COVID-19. Zároveň vědci zjistili, že aktivita protilátek je u všech věkových skupin snížena proti gama variantě viru. Rozdíl mezi starší a mladší věkovou skupinou byl u gama varianty nižší než u původní varianty viru. Vědci však uvádějí, že současné studie ukazují na vyšší výskyt gama varianty u starších pacientů, takže i tento menší rozdíl má stále pravděpodobný vliv. Zároveň však podotýkají, že měření aktivity protilátek v laboratoři je pouze odhadem pro fungování v lidském těle.

 

Zdroj: Bates TA, Leier HC, Lyski ZL, et al. Age-Dependent Neutralization of SARS-CoV-2 and P.1 Variant by Vaccine Immune Serum Samples. JAMA. Published online July 21, 2021. doi:10.1001/jama.2021.11656

Trpí děti dlouhodobými příznaky COVIDu-19?

Zpracoval Mgr. Jan Bobek, Ph.D., Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC.

Dne 15. 7. 2021 zveřejnil časopis The Journal of the American Medical Association zprávu o dlouhodobých příznacích infekce COVID-19 u dětí a mladistvých.

 

Vědci se rozhodli zjistit, do jaké míry jsou děti a mladiství postiženi dlouhodobými příznaky nemoci COVID-19. Spustili proto dlouhodobou studii Ciao Corona, ve které sbírají informace a biologická data na 55 náhodně zvolených školách v kantonu Curych ve Švýcarsku. Výzkumu se účastnili žáci z náhodně vybraných tříd na těchto školách. Mezi červnem 2020 a dubnem 2021 prošli tito žáci 3 fázemi testování, které zahrnovaly krevní testy a online dotazník.

Vědci následně porovnali výsledky těchto testů a dotazníků mezi dvěma skupinami žáků. První skupinu tvořili žáci, kteří měli mezi říjnem a listopadem 2020 pozitivní test na COVID-19, druhou skupinu tvořili žáci s testem negativním.

4 ze 109 nakažených (4 %) a 28 z 1246 negativních (2 %) žáků zaznačili v dotazníku výskyt 1 nebo více možných dlouhodobých příznaků mezi říjnem 2020 a dubnem 2021. Nejčastějším příznakem u nakažených dětí byla únava. Žádné z dětí nebylo po říjnu 2020 hospitalizováno. Stejné procento dětí v obou skupinách považuje své zdraví za dobré či excelentní.

Vědci z těchto výsledků vyvozují, že výskyt dlouhodobých příznaků COVIDu-19 u dětí a mladistvých je v průběhu 6 měsíců po infekci nízký. Uvádějí také limity výzkumu, mezi které patří relativně nízký počet pozitivních dětí. Silnou stránkou výzkumu je naopak dlouhodobě sledovaná skupina negativních dětí pro srovnání.

 

Zdroj: Radtke T, Ulyte A, Puhan MA, Kriemler S. Long-term Symptoms After SARS-CoV-2 Infection in Children and Adolescents. JAMA. Published online July 15, 2021. doi:10.1001/jama.2021.11880

Vakcína NovaVax chrání proti alfa variantě nemoci COVID-19

Zpracoval Mgr. Jan Bobek, Ph.D., Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC

Prestižní časopis The New England Journal of Medicine zveřejnil studii, ve které autoři popisují účinnost a bezpečnost vakcíny NVX-CoV2373 (NovaVax) proti alfa variantě nemoci COVID-19.

Nanočásticová vakcína od společnosti NovaVax prokázala svou účinnost již v předběžných testech. Vědci nyní mohli ověřit její účinnost pro alfa variantu COVID-19 i ve třetí fázi klinického testování.

Studie probíhala ve 33 očkovacích centech ve Velké Británii a bylo do ní zahrnuto 14 039 lidí, kteří byli náhodně rozděleni do dvou skupin. 7020 účastníků obdrželo nejméně 1 dávku vakcíny NovaVax, zatímco 7019 účastníků v druhé skupině obdrželo pouze 2 dávky placeba. V době 7 dnů a více po podání druhé dávky se nakazilo nemocí COVID-19 10 účastníků ve skupině s vakcínou a 96 účastníků ve skupině s placebem. Efektivita vakcíny se tedy pohybovala okolo 90 %. U žádného z 10 nakažených ve skupině s vakcínou nebyla třeba hospitalizace a nikdo z nich nezemřel. V placebo skupině se mezi 96 nakaženými vyskytlo 5 velmi závažných průběhů COVID-19.

Autoři z těchto výsledků vyvozují, že dvě dávky vakcíny NovaVax zabrání v dospělé populaci okolo 90 % možných nákaz alfa variantou onemocnění COVID-19.

Výzkum byl financován společností NovaVax.

 

Zdroj: Heath PT, Galiza EP, Baxter DN, Boffito M, Browne D, Burns F, et al. Safety and efficacy of NVXCoV2373 covid-19 vaccine. N Engl J Med. 2021 Jun 30 [Epub ahead of print]: protocol. Available from: https://www.nejm.org/doi/suppl/10.1056/NEJMoa2107659/suppl_file/nejmoa2107659_protocol.pdf

Vakcíny AstraZeneca a Johnson & Johnson a zvýšený výskyt mozkových trombóz

Zpracoval Mgr. Jan Bobek, Ph.D., Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC

Dne 2. 7. 2020 zveřejnil časopis The Journal of the American Medical Association článek zkoumající výskyt trombózy s trombocytopenickým syndromem před vypuknutím pandemie COVID-19. Tento průzkum měl sloužit k ověření, zda vakcíny ChAdOx1 nCoV-19 (AstraZeneca) a Ad26.COV2.S (Johnson & Johnson) mohou být příčinou nadměrného vzniku mozkových trombóz.

U několika pacientů očkovaných vakcínami ChAdOx1 nCov-19 (AstraZeneca/Oxford) a Ad.26.COV2.S (Janssen/Johnson & Johnson) byl v čase 4 až 28 dnů po očkovaní zjištěn výskyt specifického typu trombózy, který je kombinován s trombocytopenií a výskytem protilátek proti komplexu destičkového faktoru 4 a heparinu. Proto se vědci rozhodli zjistit, jaký byl v minulosti výskyt tohoto specifického onemocnění u pacientů s trombózou v oblasti mozku. Následně tyto poznatky porovnali s výskytem této poruchy u očkovaných vakcínami AstraZeneca a Johnson & Johnson.

Vědci pro studii použili data ze 7 nemocnic z let 1987 až 2018. Kritéria pro zahrnutí do studie splnila data o 865 pacientech, z nichž 73 (8 %) mělo trombózu kombinovanou s trombocytopenií. Protilátky proti komplexu destičkového faktoru 4 a heparinu, které se vyskytují u pacientů po očkování vakcínami AstraZeneca a Johnson & Johnson, nalezli vědci v záznamech pouze u jediného pacienta (0,1 %).

Studie o účincích vakcín AstraZeneca a Johnson & Johnson naopak ukazuje, že u všech 10 pacientů, u kterých k trombóze po očkování došlo, se jednalo právě o trombózu kombinovanou s trombocytopenií a výskytem protilátek proti komplexu destičkového faktoru 4 a heparinu.

Vědci z těchto výsledků vyvozují, že výskyt trombózy kombinované s trombocytopenií byl u trombotických pacientů před pandemií COVID-19 neobvyklý. Výskyt heparinem indukované trombocytopenie a protilátek proti komplexu destičkového faktoru 4 a heparinu byl vyloženě vzácný. Tyto závěry vedou podle vědců k tomu, že mezi vakcínami AstraZeneca a Johnson & Johnson a zvýšeným výskytem mozkových trombóz s trombocytopenií může být reálná souvislost.

 

Zdroj: Sánchez van Kammen M, Heldner MR, Brodard J, et al. Frequency of Thrombocytopenia and Platelet Factor 4/Heparin Antibodies in Patients With Cerebral Venous Sinus Thrombosis Prior to the COVID-19 Pandemic. JAMA. Published online July 02, 2021. doi:10.1001/jama.2021.9889

Kvalita spermatu po očkování mRNA vakcínami

Zpracoval Mgr. Jan Bobek, Ph.D., Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC

Dne 17. 6. 2020 zveřejnil časopis The Journal of the American Medical Association článek o kvalitě spermatu po očkování mRNA vakcínami proti COVID-19.

 

Vakcíny BNT162b2 (Pfizer-BioNTech) a mRNA-1273 (Moderna) se běžně používají pro očkování proti COVID-19 po celém světě. Doposud ale nebylo známo, jaký účinek mají tyto vakcíny na plodnost očkovaných. Při nákaze nemocí COVID-19 totiž dochází ke snížení kvality spermatu u pacientů a vědci se rozhodli zjistit, jestli je tomu tak i v případě očkování mRNA vakcínou.

Vědci do studie přizvali zdravé dobrovolníky mezi 18 a 50 lety, kteří se přihlásili k očkování ve fakultní nemocnici v Miami mezi 17. prosincem 2020 a 12. lednem 2021. Do studie mohli vstoupit pouze v případě, že neprodělali COVID-19 v posledních 90 dnech a zároveň byli pohlavně zdraví. Dobrovolníci poskytli vzorky spermatu po 2 až 7 dnech sexuální abstinence před první dávkou vakcíny a v průměru 70 dní po druhé dávce vakcíny. Lékaři u vzorků analyzovali objem, koncentraci, pohyblivost a celkový počet obsažených spermií.

Studie se zúčastnilo 45 mužů s průměrným věkem 28 let. 21 z nich obdrželo vakcínu od společnosti Pfizer-BioNTech a dalších 24 vakcínu od společnosti Moderna. V průměru došlo u sledovaných mužů po očkování k mírnému nárůstu koncentrace, počtu pohyblivých spermií i objemu ejakulátu. 8 mužů mělo na začátku výzkumu navíc sníženou koncentraci spermií v ejakulátu (tzv. oligospermie) a u 7 z nich se po očkování tento stav zlepšil do normálu.

Vědci z těchto výsledků vyvozují, že u 45 mužů nedošlo po očkování mRNA vakcínami ke snížení kvality spermatu. Tento výsledek vysvětlují tím, že mRNA vakcíny neobsahují živý virus a z toho důvodu nemohou narušovat plodnost tak, jako to dělá původce nemoci COVID-19. Mírné zvýšení kvality spermatu po očkování je podle vědců v rámci normy a mohlo k němu dojít na základě individuálních výkyvů hormonální aktivity u jednotlivých mužů.

Vědci také dodávají, že výsledky jsou limitovány nízkým počtem jedinců, jejich mladým věkem a dobrým zdravím. Výsledky proto nelze generalizovat na celou populaci.

Zdroj: Gonzalez DC, Nassau DE, Khodamoradi K, et al. Sperm Parameters Before and After COVID-19 mRNA Vaccination. JAMA. Published online June 17, 2021. doi:10.1001/jama.2021.9976

Výskyt COVIDu-19 u očkovaných a neočkovaných zdravotníků

Zpracoval Mgr. Jan Bobek, Ph.D., Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC

Dne 6. 5. 2021 zveřejnil prestižní časopis The Journal of the American Medical Association Network studii o výskytu COVIDu-19 u očkovaných a neočkovaných zdravotníků.

 

Vědci z Izraele zmapovali, jaký vliv mají dvě dávky vakcíny Pfizer–BioNTech (BNT162b2) na výskyt COVID-19 mezi pracovníky ve zdravotnictví.

Vědci v této restrospektivní studii použili data o příznakových i bezpříznakových nákazách COVIDem-19, získaná PCR testem mezi 20. prosincem 2020 a 25. únorem 2021. Z 6710 testovaných zdravotníků jich 5953 (89 %) obdrželo alespoň jednu dávku vakcíny a 5517 (82 %) obě dávky vakcíny. Pouze 757 testovaných zdravotníků očkováno nebylo.

Příznakový průběh COVIDu-19 zasáhl 8 zdravotníků (0,15 %), kteří byli očkováni oběma dávkami vakcíny, zatímco ve skupině bez vakcíny postihl 38 zdravotníků (5 %). Bezpříznakový COVID-19 vědci zaznamenali u 19 plně vakcinovaných (0,34 %) a 17 nenaočkovaných zdravotníků (2 %).

Výskyt příznakové i bezpříznakového COVIDu-19 byl u očkovaných zdravotníků významně nižší než u zdravotníků, kteří očkování nepodstoupili. Zjištění jsou limitována použitím retrospektivního designu.

Zdroj: Angel Y, Spitzer A, Henig O, et al. Association Between Vaccination With BNT162b2 and Incidence of Symptomatic and Asymptomatic SARS-CoV-2 Infections Among Health Care Workers. JAMA. Published online May 06, 2021. doi:10.1001/jama.2021.7152

Efektivita a bezpečnost vakcíny Pfizer/BioNTech pro adolescenty

Zpracoval Mgr. Jan Bobek, Ph.D., Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC

V prestižním časopise The New England Journal of Medicine vyšel 27. května 2021 článek o efektivitě a bezpečnosti vakcíny BNT162b2 (Pfizer–BioNTech) při použití u adolescentů.

Vakcíny proti COVID-19 nebyly ještě donedávna povoleny pro nouzové použití u osob mladších 16 let. Vědci se proto rozhodli zjistit, jestli je použití vakcíny Pfizer–BioNTech u této skupiny bezpečné a efektivní.

Vědci v této mezinárodní studii rozdělili 2260 adolescentů mezi 12 a 15 lety náhodně do dvou stejně velkých skupin. První skupině podávali lékaři ve dvou dávkách placebo, zatímco druhé skupině podávali vakcínu Pfizer–BioNTech rovněž ve dvou dávkách. Lékaři přitom také nevěděli, jestli danému adolescentovi právě podávají vakcínu anebo placebo.

Vedlejší účinky po očkování byly u skupiny s vakcínou pouze mírné. Adolescenti nahlásili přibližně v 80 % případů bolest v místě vpichu a v 60 % případů únavu a bolest hlavy. Týden po obdržení druhé dávky se ve skupině s vakcínou nenakazil ani jediný adolescent, zatímco ve skupině s placebem se nakazilo 16 adolescentů. Vědci navíc zaznamenali vyšší protilátkovou odpověď na vakcínu Pfizer–BioNTech u adolescentů (12 až 15 let) než byla dříve naměřena u lidí mezi 16 a 25 lety.

Vědci při podání vakcíny Pfizer–BioNTech adolescentům zaznamenali 100% efektivitu v období jednoho týdne po druhé dávce vakcíny. Vakcína měla příznivý bezpečnostní profil a vyvolala vyšší imunitní odpověď než ve starších věkových skupinách.

Výzkum byl financován společnostmi BioNTech a Pfizer.

 

Zdroj: Frenck RW Jr, Klein NP, Kitchin N, Gurtman A, Absalon J, Lockhart S, Perez JL, Walter EB, Senders S, Bailey R, Swanson KA, Ma H, Xu X, Koury K, Kalina WV, Cooper D, Jennings T, Brandon DM, Thomas SJ, Türeci Ö, Tresnan DB, Mather S, Dormitzer PR, Şahin U, Jansen KU, Gruber WC; C4591001 Clinical Trial Group. Safety, Immunogenicity, and Efficacy of the BNT162b2 Covid-19 Vaccine in Adolescents. N Engl J Med. 2021 May 27. doi: 10.1056/NEJMoa2107456. Epub ahead of print. PMID: 34043894.

COVID-19: Imunitní odezva na vakcinaci u těhotných a kojících žen

Zpracovala MVDr. Jana Doležalová, Ph.D., Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC

Ačkoli těhotné ženy patří do kategorie pacientů se zvýšeným rizikem morbidity a mortality u nemoci COVID-19, byly vyloučeny z 3. fáze klinických studií testujících vakcíny proti COVID-19. V předešlých studiích výzkum zodpověděl otázku bezpečnosti vakcín proti COVID-19 pro těhotné ženy a jejich novorozené dětí, nejnovější studie publikovaná v časopise The Journal of the American Medical Association 13. května 2021 se proto zabývá otázkou, jakou imunitní odpověď tyto vakcíny dokáží u této skupiny pacientů vyvolat.

Do kohortní studie bylo zahrnutých 103 žen ve věku 18 až 45 let, z nichž bylo v době studie 30 těhotných a 16 z nich kojilo. Ženy dostaly vakcíny mRNA-1273 (Moderna, 46 %) nebo BNT162b2 (Pfizer-BioNTech,  54 %), přičemž 22 těhotných a 6 netěhotných neočkovaných žen již v minulosti překonalo infekci COVID-19. Vzorky byly odebírány 21. den (medián; 17.–27. u netěhotných, 14.–36. u těhotných) nebo 26. den (medián; 19.–31. den) u kojících žen. Hodnocení bylo zaměřeno na vazební schopnost na doménu vázající se na receptor SARS-CoV-2, neutralizující a funkční protilátkovou odpověď u těhotných, kojících a netěhotných žen po očkování. Humorální a buněčná imunitní odpověď byla stanovená proti původnímu kmeni SARS-CoV-2 USA-WA1 / 2020, jakož i proti variantám B.1.1.7 a B.1.351. Od žen, které v době studie porodily, byla odebrána i pupečníková krev, a od kojících také mateřské mléko.

Po druhé dávce vakcíny byla horečka hlášena u 4 těhotných žen (14 %), 7 kojících žen (44 %) a 27 netěhotných žen (52 %). Po očkování byly u těhotných, kojících a netěhotných žen přítomny vazebné, neutralizační a funkční protilátkové odpovědi, jakož i odpovědi CD4 a CD8 T-buněk (lymfocytů). Vazebné a neutralizační protilátky byly také pozorovány v dětské pupečníkové krvi a mateřském mléce. Ačkoli byly vazebné a neutralizační titry protilátek proti sledovaným variantám SARS-CoV-2 B.1.1.7 a B.1.351 snížené, odpovědi T-buněk byly proti těmto virovým variantám zachovány.

Studie tedy prokázala, že po očkování mRNA vakcínou COVID-19 u těhotných žen byly vytvořené protilátky, které byly přeneseny i do pupečníkové krve a mateřského mléka. U těhotných a netěhotných žen, které byly očkovány, se vyvinuly zkříženě reaktivní protilátkové odpovědi a reakce T-buněk proti všem sledovaným variantám COVID-19.

Zdroj: Collier AY, McMahan K, Yu J, et al. Immunogenicity of COVID-19 mRNA Vaccines in Pregnant and Lactating Women. JAMA, May 13, 2021. doi:10.1001/jama.2021.7563