Děti covid+ rodiček mají častěji novorozenecká onemocnění

Zpracoval Mgr. Jan Bobek, Ph.D., Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC.

Dne 29. 4. 2021 zveřejnil prestižní časopis The Journal of the American Medical Association článek o zdravotním stavu novorozenců, kteří se narodili matkám pozitivně testovaným na COVID-19.

Vědci ze Švédska využili data ve zdravotních registrech k tomu, aby objasnili vliv koronavirové nákazy u rodiček na zdravotní stav novorozenců. Prozkoumali 92 % všech porodů, ke kterým ve Švédsku došlo mezi 11. březnem 2020 a 31. lednem 2021. Z výzkumu byly vyřazeny děti se závažnými vývojovými vadami.

Vědci studovali údaje o celkem 88 159 novorozencích, z toho 2 323 novorozenců porodily matky, které byly pozitivně testovány na COVID-19. Při porovnání těchto 2 323 novorozenců s potomky matek negativních na COVID-19 zjistili vědci tyto poznatky:

  • Děti matek pozitivně testovaných na COVID-19 vyžadovaly dodatečnou zdravotní péči častěji (12 % novorozenců) než děti matek bez COVIDu-19 (8 % novorozenců).
  • Děti matek pozitivně testovaných na COVID-19 byly po porodu statisticky významně nemocnější (1,2 % novorozenců mělo onemocnění dýchacích cest a 3,6 % mělo novorozeneckou žloutenku) než děti matek bez COVIDu-19 (0,5 % novorozenců mělo onemocnění dýchacích cest a 2,5 % mělo novorozeneckou žloutenku).

V ostatních ohledech nenašli vědci mezi novorozenci v obou skupinách žádný statisticky významný rozdíl.

Švédští vědci z těchto výsledků vyvozují, že děti matek nakažených COVID-19 mají mírně zvýšený výskyt novorozeneckých onemocnění. Protože je však výskyt těchto onemocnění relativně vzácný, byl by pro přesnější poznatky potřeba mnohem větší soubor dětí.

Zdroj: Norman M, Navér L, Söderling J, et al. Association of Maternal SARS-CoV-2 Infection in Pregnancy With Neonatal Outcomes. JAMA. Published online April 29, 2021. doi:10.1001/jama.2021.5775

Vakcína NovaVax a její účinost proti jihoafrické mutaci

Zpracoval Mgr. Jan Bobek, Ph.D., Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC

V prestižním časopise The New England Journal of Medicine vyšel 20. května článek o efektivitě vakcíny NVX-CoV2373 (NovaVax) proti jihoafrické (B.1.351) variantě viru SARS-CoV-2. Vakcína od společnosti NovaVax se v klinických testech jeví jako uspokojivě bezpečná a účinná proti Covidu-19. Vědci se proto rozhodli prověřit její účinnost i v Jihoafrické republice, kde se vyskytuje varianta viru (B.1.351), která některým vakcínám odolává. Vědci do studie přijali 2 684 dospělých mezi 18 a 84 lety věku bez protilátek proti Covidu-19 a rozdělili je náhodně 1:1 do dvou skupin. První skupina obdržela dvě dávky placeba, zatímco druhá skupina dostala dvě dávky vakcíny NovaVax. Ve skupině s placebem se mírný až středně závažný Covid-19 rozvinul u 29 lidí, zatímco ve skupině s vakcínou u 15 lidí. Více než 92 % nakažených prodělalo jihoafrickou variantu Covidu-19. Vědci z těchto výsledků vyvozují, že vakcína NovaVax snižuje šanci na nákazu Covidem-19 a poskytuje částečnou ochranu i před jihoafrickou (B.1.351) variantou viru SARS-CoV-2.

Zdroj: Shinde V, Bhikha S, Hoosain Z, Archary M, Bhorat Q, Fairlie L, Lalloo U, Masilela MSL, Moodley D, Hanley S, Fouche L, Louw C, Tameris M, Singh N, Goga A, Dheda K, Grobbelaar C, Kruger G, Carrim-Ganey N, Baillie V, de Oliveira T, Lombard Koen A, Lombaard JJ, Mngqibisa R, Bhorat AE, Benadé G, Lalloo N, Pitsi A, Vollgraaff PL, Luabeya A, Esmail A, Petrick FG, Oommen-Jose A, Foulkes S, Ahmed K, Thombrayil A, Fries L, Cloney-Clark S, Zhu M, Bennett C, Albert G, Faust E, Plested JS, Robertson A, Neal S, Cho I, Glenn GM, Dubovsky F, Madhi SA; 2019nCoV-501 Study Group. Efficacy of NVX-CoV2373 Covid-19 Vaccine against the B.1.351 Variant. N Engl J Med. 2021 May 20;384(20):1899-1909. doi: 10.1056/NEJMoa2103055. Epub 2021 May 5. PMID: 33951374; PMCID: PMC8091623

COVID-19: Vakcinace v těhotenství

Zpracovala MVDr. Jana Doležalová, Ph.D., Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC

V době pandemie nemoci COVID-19 vědecká komunita a farmaceutické firmy vyvinuly několik vakcín, jejich podání ženám v době gravidity však nebylo doporučováno. Přesto mnoho těhotných žen ve Spojených státech vakcíny proti COVID-19 dostává, údaje o jejich bezpečnosti v těhotenství jsou ale omezené. Poslední studie publikovaná v časopise The Journal of the American Medical Association 21. dubna 2021 se proto zaměřila na tuto problematiku a analyzovala data z registrů pacientů (období prosinec 2020 – únor 2021) a hodnotila bezpečnost vakcín Pfizer–BioNTech a Moderna u těhotných žen.

Z prvního registru byly hodnoceny údaje od 35 691 těhotných pacientek ve věku 16 až 54 let, z nichž 30 887 (86,5 %) bylo těhotných v době vakcinace a 4804 (13,5 %) otěhotnělo v post-vakcinačním období. Z nežádoucích účinků po vakcinaci byla nejčastěji hlášena bolest v místě vpichu a na rozdíl od běžné populace byly hlášeny méně často bolesti hlavy, myalgie, zimnice a horečka. Z druhého registru 3 958 pacientek dostalo první vakcínu v perikoncepčním období 92 (2,3 %), v prvním trimestru 1132 (28,6 %), ve druhém trimestru 1714 (43,3 %) a v posledním trimestru 1019 (25,7 %) žen. Z těchto pacientek v čase ukončení projektu 827 dokončilo graviditu, 712 (86,1%) z nich porodilo živé dítě (většina pacientek byla očkovaná ve třetím trimestru). Dále byly sledovány nepříznivé účinky u novorozenců. Nejčastěji to byl předčasný porod (9,4 %) a nízká porodní hmotnost na daný věk gestace (3,2 %), nicméně nebyly hlášeny žádná úmrtí novorozenců. I když to není přímo srovnatelné, vypočtené podíly nepříznivých výsledků u těhotných žen a novorozenců očkovaných proti COVID-19, které dokončily těhotenství, byly podobné incidencím hlášeným ve studiích zahrnujících těhotné ženy před vypuknutím pandemie COVID-19. Ze všech nežádoucích účinků (221) souvisejících s vakcinací v těhotenství byl nejčastěji hlášen spontánní potrat: 46 případů a z toho 37 případů v prvním trimestru.

Ačkoliv výsledky neprokázaly zjevné nebezpečí pro těhotné ženy, které dostaly mRNA vakcínu proti COVID-19, pro získání více informací o účincích u těhotných žen a kojenců je nutné podrobnější sledování, včetně sledování velkého počtu žen očkovaných v raných stádiích těhotenství.

Zdroj: Shimabukuro TT, Kim SY, Myers TR, et al. Preliminary Findings of mRNA Covid-19 Vaccine Safety in Pregnant Persons. The NEJM, online first 21 April, 2021. DOI: 10.1056/NEJMoa2104983. https://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMoa2104983?query=featured_coronavirus

Nežádoucí účinky vakcíny AstraZeneca

Zpracovala MVDr. Jana Doležalová, Ph.D., Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC

Pro zvládnutí pandemie je důležité očkování proti těžkému akutnímu respiračnímu syndromu COVID-19. Díky intenzivnímu výzkumu a vývoji bylo vyvinuto několik vakcín a doposud již bylo dodáno a podáno několik milionů dávek. Rychlý vývoj a aplikace však vzbuzuje v populaci obavy, a tak jsou všechny vakcíny pod drobnohledem a hlášení nežádoucích účinků je nenahraditelnou postmarketingovou aktivitou. V posledních měsících je nejvíce sledována vakcína ChAdOx1 nCoV-19 od AstraZeneca, právě z důvodu možných závažných nežádoucích účinků, jako je trombóza. Poslední studie, publikovaná v časopise the New England Journal of Medicine 16. dubna 2021, přinesla bližší informace o tomto problému.

Při analýze klinických a laboratorních dat od 23 pacientů ve věku 21 až 77 let, u kterých se vyskytla trombóza a trombocytopenie 6 až 24 dní po podání první dávky vakcíny AstraZeneca, byl identifikován nový základní mechanismus vzniku a navrženy případné terapeutické kroky. Konkrétně u 22 pacientů bez absence předchozích protrombotických stavů se vyskytla akutní trombocytopenie (pokles krevních destiček) a trombóza (krevní sraženiny), zejména trombóza mozkových žil (13 pacientů), plicní embolie (4), trombóza hlubokých žil a krváceniny na nadledvinkách (1), ischemická cévní mozková příhoda (2) a trombóza portální žíly (2). U jednoho pacienta se vyskytla izolovaná trombocytopenie a krvácivé projevy. Všichni pacienti měli nízké nebo normální hladiny fibrinogenu a zvýšené hladiny D-dimerů (fragmenty rozpadlého fibrinu). Nebyl identifikován žádný důkaz trombofilie nebo jiných látek způsobujících srážení. Testy prokázaly, že u 22 pacientů se vyskytovaly protilátky proti destičkovému faktoru 4 (PF4), které jsou příčinou zvýšené agregace destiček a následné trombózy. Na základě patofyziologických rysů pozorovaných u těchto pacientů se doporučuje nepoužívat k léčbě transfuze krevních destiček z důvodu rizika progrese trombotických příznaků.

Závěrem je nutné vyzvednout, že očkování proti COVID-19 zůstává rozhodující pro kontrolu pandemie. Po podání vakcíny AstraZeneca může dojít k patogennímu syndromu závislému na destičkovém faktoru PF4, který nesouvisí s použitím terapie heparinem. Rychlá identifikace tohoto vzácného syndromu je důležitá z důvodu terapeutických důsledků.

Zdroj: Scully M, Singh D, Lown R, et al. Pathologic Antibodies to Platelet Factor 4 after ChAdOx1 nCoV-19 Vaccination. The NEJM, published April 16, 2021. DOI: 10.1056/NEJMoa2105385

Protilátky proti COVID-19 v mateřském mléce očkovaných žen

Zpracoval Mgr. Jan Bobek, Ph.D., Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC

Dne 12. 4. 2021 zveřejnil prestižní časopis The Journal of the American Medical Association zprávu o protilátkách proti COVID-19 v mateřském mléce očkovaných žen.

Vakcinační program proti COVID-19 začal v Izraeli 20. prosince 2020 a jednou z jeho priorit bylo naočkování pracovníků ve zdravotnictví, kam patří i některé kojící ženy. Vědci se u těchto žen pokusili zjistit, zda se protilátky vytvořené po očkování přesouvají i do mateřského mléka, čímž by mohly zabezpečit ochranu před COVID-19 i u kojeného dítěte.

Do studie se zapojilo 84 kojících žen, kterým vědci nejprve odebrali vzorek mateřského mléka. Poté ženy obdržely dvě dávky vakcíny Pfizer-BioNTech v rozestupu 21 dní. Ženám byl dále jednou týdně po dobu 6 týdnů odebírán vzorek mateřského mléka, který vědci testovali na přítomnost protilátek. První z těchto odběrů vědci provedli 2 týdny po první dávce vakcíny a celkem bylo vyšetřeno 504 vzorků mateřského mléka.

Již 2 týdny po první dávce vakcíny nalezli vědci IgA protilátky proti COVID-19 v 62 % testovaných vzorků mléka. Po 4 týdnech (tedy 1 týden po druhé dávce vakcíny) vzrostl poměr mateřských mlék s protilátkami až na 86 %. I po 6 týdnech zůstalo 66 % vzorků pozitivních na IgA protilátky.

Vědci zároveň pozorovali velmi nízké hladiny IgG protilátek proti COVID-19 ve vzorcích z prvních 3 týdnů testování. K výraznému navýšení však došlo ve 4. týdnu, kdy poměr pozitivních vzorků stoupl na 92 %, a v 5. a 6. týdnu dokonce na 97 % vzorů mateřského mléka s přítomností IgG protilátek. U žádné z žen vědci nezaznamenali závažné komplikace. Běžné mírné komplikace se objevily u 56 % z nich po první a u 62 % po druhé dávce vakcíny. Především šlo o bolest v místě vpichu. U 4 kojených dětí se objevila horečka s příznaky zánětu horních cest dýchacích a kašlem, které u 3 z nich vymizely bez potřeby léčby a u 4. dítěte byly bez komplikací přeléčeny.

Vědci tedy nalezli významné množství obou typů protilátek proti COVID-19 v mateřském mléce většiny kojících matek po dobu 6 týdnů při očkování vakcínou Pfizer-BioNTech. Tyto protilátky byly navíc testovány jako aktivní v boji proti infekci a vědci tak předpokládají, že kojení u očkovaných žen může zajistit ochranu dítěte před COVID-19.

 

Zdroj: Perl SH, Uzan-Yulzari A, Klainer H, et al. SARS-CoV-2–Specific Antibodies in Breast Milk After COVID-19 Vaccination of Breastfeeding Women. JAMA. Published online April 12, 2021. doi:10.1001/jama.2021.5782

Účinnost neutralizačních protilátek proti novým variantám viru SARS-CoV-2

Zpracovala Julia Anna Kent, Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC

The New England Journal of Medicine vydal 6. března 2021 zprávu, ve které se popisuje účinnost neutralizačních protilátek proti novým variantám viru SARS-CoV-2.

Vědci se rozhodli prošetřit, zda dvě mutace koronaviru SARS-CoV-2, britská (B.1.1.7 ) a jihoafrická (B.1.351), jsou schopny způsobit infekci u osob, které prodělaly COVID-19 nebo byly proti COVIDu-19 očkovány. Pro ověření účinnosti protilátek byly zkonstruovány pseudoviry, které obsahují S protein shodný s původním kmenem Wuhan-1, s britskou a s jihoafrickou mutací.

Pro testování rezistence pseudovirů proti protilátkám autoři odebrali sérum od 34 pacientů, kteří před 5 měsíci prodělali COVID-19, a sérum od 50 očkovaných pacientů 2–3 týdny po druhé dávce vakcíny BBIBP-CorV (Sinopharm) nebo CoronaVac (Sinovac).

Nejprve byla u obou skupin vzorků zjištěna aktivita neutralizačních protilátek proti referenčnímu pseudoviru. Výsledek byl v obou případech podobný. Po druhé dávce vakcín byla protilátková odpověď slabá. Skoro nezjistitelný byl titr ve 4 vzorcích rekonvalescentního séra, v 6 případech z 25 u vakcíny Sinopharm a ve 4 vzorcích z 25 u vakcíny Sinovac.

Analogicky byla analyzována protilátková odpověď proti mutacím D614G, britské a jihoafrické mutaci. V porovnání s předchozím pokusem bylo rekonvalescentní sérum více efektivní proti mutaci D614G, přibližně stejně účinné proti mutaci britské a signifikantně méně účinné proti jihoafrické mutaci. U 9 vzorků byla dokonce zjištěna úplná ztráta účinnosti proti jihoafrické mutaci. U vakcíny Sinopharm byly titry přibližně stejné jako u referenčního viru, ale 20 vzorků vykazovalo částečnou nebo kompletní ztrátu účinnosti proti jihoafrické mutaci viru. U vakcíny Sinovac byl zjištěn pokles titru proti britské a jihoafrické mutaci. Navíc většina vzorků vykazovala částečnou nebo úplnou ztrátu účinnosti proti jihoafrické mutaci.

Výsledky naznačují, že britská mutace vykazuje malou odolnost vůči neutralizaci protilátkami získanými po infekci nebo po vakcinaci. Naopak jihoafrická mutace je více rezistentní. Ve většině případů séra odebraná po vakcinaci ztratila svoji účinnost. Tento výsledek je v souladu s dalšími studiemi, které se zabývají podobnou problematikou. Z tohoto důvodu je nutné kontrolovat efektivitu vakcín v místech, kde se tyto mutace viru vyskytují.

 

Zdroj: Wang GL, Wang ZY, Duan LJ, Meng QC, Jiang MD, Cao J, Yao L, Zhu KL, Cao WC, Ma MJ. Susceptibility of Circulating SARS-CoV-2 Variants to Neutralization. N Engl J Med. 2021 Apr 6. doi: 10.1056/NEJMc2103022. Epub ahead of print. PMID: 33822491.

Vědci zanalyzovali srážlivost krve po aplikaci vakcíny AstraZeneca

Zpracoval Mgr. Jan Bobek, Ph.D., Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC

Po očkování vakcínou od společnosti AstraZeneca došlo u několika lidí k závažným zdravotním problémům způsobeným změnou ve srážlivosti krve. Vědci se proto rozhodli tuto změnu srážlivosti prozkoumat podrobněji. Výsledky studie zabývající se nadměrnou srážlivostí krve a úbytkem krevních destiček po očkování vakcínou ChAdOx1 (AstraZeneca) publikoval prestižní časopis The New England Journal of Medicine 9. dubna 2021.

Vědci analyzovali klinické a laboratorní záznamy a vzorky 11 pacientů z Německa a Rakouska, u kterých se objevila sraženina (trombus) v krevním řečišti 5. až 16. den po očkování vakcínou AstraZeneca. Vědci u těchto pacientů detekovali protilátky proti PF4-heparinovému komplexu (komplex destičkového faktoru 4 a heparinu), které spouští silnou srážlivou reakci a mohou tak způsobit trombózu. Vědci do studie zahrnuli také vzorky dalších pacientů, u kterých existovalo podezření na vznik trombu v reakci na vakcínu AstraZeneca.

Každý z 11 sledovaných pacientů byl postižen jedním nebo více tromby s výjimkou jednoho, který zemřel na krvácení do mozku. Ze zbývajících 10 pacientů zemřelo dalších 6. Tromby se nejčastěji vyskytovaly v oblasti mozkových žil, břicha a u 3 pacientů byla diagnostikována plicní embolie. Všichni pacienti, kteří byli testováni jako pozitivní na protilátky proti PF4-heparinovému komplexu, byli pozitivní také v testu, který prokázal aktivitu krevních destiček nezávisle na heparinu. I další analýzy prokázaly, že zvýšená srážlivost byla závislá na aktivaci PF4.

Vědci v této studii prokázali, že očkování vakcínou ChAdOx1 (AstraZeneca) může vzácně způsobit tvorbu trombů v krevním řečišti spojenou s poklesem počtu krevních destiček (tzv. trombotickou trombocytopenii). Tato reakce je způsobena tvorbou protilátek proti PF4 a klinicky napodobuje průběh autoimunitní reakce na příjem heparinu (léku, který má snižovat srážlivost krve).

 

Zdroj: Greinacher A, Thiele T, Warkentin TE, Weisser K, Kyrle PA, Eichinger S. Thrombotic Thrombocytopenia after ChAdOx1 nCov-19 Vaccination. N Engl J Med. 2021 Apr 9. doi: 10.1056/NEJMoa2104840. Epub ahead of print. PMID: 33835769.

Vědci otestovali neutralizační schopnost protilátek proti čtyřem mutacím

Zpracoval Mgr. Jan Bobek, Ph.D., Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC

The Journal of the American Medical Association vydal 19. března zprávu o neutralizačních protilátkách proti SARS-CoV-2 po infekci a vakcinaci.

Autoři článku se pokusili zjistit, jaký vliv má mutace viru SARS-CoV-2 ve spike proteinu na neutralizační schopnost protilátek obdržených buď po infekci nebo po vakcinaci. Tato neutralizační schopnost je důležitá pro zabránění vzniku onemocnění COVID-19.

Vzorky séra byly odebrány od 3 skupin pacientů. U první skupiny se jednalo o pacienty hospitalizované s infekcí COVID-19 (vzorky byly odebrány 5–19 dnů od začátku symptomů). Druhá skupina sestávala z pacientů v rekonvalescenci (vzorky byly odebrány 32–94 dnů od začátku symptomů). Třetí skupinu tvořili lidé, kteří obdrželi vakcínu mRNA-1273 proti COVID-19 (vzorek byl odebrán 14 dnů po obdržení druhé dávky).

Výzkum se zaměřil na 4 varianty viru. První varianta (nCoV/USA_WA1/ 2020) se podobala původnímu kmenu z Wuhan a spike protein tohoto viru byl použit pro výrobu mRNA-1273 vakcíny (Moderna). Druhá varianta (EHC-083E) měla D614G mutaci ve spike proteinu. Jednalo se o hlavní variantu viru, která se šířila v době realizace této studie. U třetí varianty (B.1.1.7) se jednalo o britskou mutaci, která je známá svojí vyšší nakažlivostí. U ní byl prokázán větší počet mutací ve spike proteinu. Poslední varianta (N501Y) byla vytvořena uměle. Obsahovala mutaci v doméně, která je důležitá pro navázání na receptor, a kterou lze také najít v britské mutaci.

Pro zhodnocení účinnosti protilátek byl použit Virus Reduction Neutralization Test (VRNT). Při tomto testu byla séra pacientů zředěna a inkubována vždy se stejným množství viru. Pro zpracování výsledků se zhodnotila zředění, při kterých byly protilátky schopny neutralizovat minimálně 50 % virových částic. Nejvyšší míra zředění, při které protilátky stále neutralizují virus, se udává jako titr. Dále byl vypočítán průměrný titr pro danou skupinu pacientů či očkovaných, tzv. GMTs (Geometric Mean Titres).

U všech 3 skupin byly srovnány hodnoty VRNT a GMT pro jednotlivé varianty viru. Výsledky se u žádné ze skupin výrazně neodlišovaly od ostatních skupin. Z této studie tedy vyplývá, že protilátky získané po infekci i vakcinaci si udržují svoji neutralizační schopnost proti všem testovaným variantám viru. Nicméně, s příchodem dalších variant viru je nutné dále sledovat účinnost protilátek.

Mezi limity této studie patří malý počet pacientů, možná nenáhodnost jejich výběru, nedostatek klinických výsledků a vysvětlení souvislosti mezi titrem protilátek a ochranou před infekcí.

 

Zdroj: Edara VV, Hudson WH, Xie X, Ahmed R, Suthar MS. Neutralizing Antibodies Against SARS-CoV-2 Variants After Infection and Vaccination. JAMA. Published online March 19, 2021. doi:10.1001/jama.2021.4388

Důsledky COVID-19 u hospitalizovaných pacientů

Zpracoval Mgr. Jan Bobek, Ph.D., Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC

Dne 17. 3. 2021 zveřejnil prestižní časopis The Journal of the American Medical Association článek, ve kterém autoři vyhodnocují stav pacientů čtyři měsíce po hospitalizaci s COVID-19.

Francouzští vědci analyzovali dlouhodobé důsledky COVID-19 u hospitalizovaných pacientů, kteří se s touto nemocí léčili mezi 1. březnem a 29. květnem 2020. Čtyři měsíce po jejich propuštění z nemocniční péče zavolali 478 pacientům. 177 z nich (37 %) poté pozvali k dalšímu hodnocení.

V průběhu telefonního hovoru zmínilo 244 pacientů (51 %) nejméně jeden přetrvávající příznak, se kterým před proděláním COVID-19 neměli potíže. Jednalo se především o únavu (37 %), problémy s kognitivními funkcemi (21 %) nebo dýcháním (16 %).

Dalšího hodnocení se účastnilo 177 pacientů, z nichž 97 se v době hospitalizace léčilo na jednotce intenzivní péče. Těchto 177 pacientů prošlo testem, který hodnotil jejich fyzickou i duševní únavu a motivaci. Test odhalil, že průměrný pacient vykazoval jak duševní únavu, tak sníženou motivaci. U 108 z těchto 177 pacientů (63 %) lékaři také objevili abnormality na plicích. U 33 pacientů (19 %) se jednalo o závažnější změny (fibrotické léze).

Vědci z těchto výsledků vyvozují, že přetrvávající potíže a změny na plicích jsou u pacientů s onemocněním COVID-19, kteří byli před čtyřmi měsíci propuštěni z nemocnice, běžné. Uvádějí však také, že studie je omezená nízkým počtem pacientů a bude třeba ji ověřit dalšími výzkumy.

 

Zdroj: The Writing Committee for the COMEBAC Study Group. Four-Month Clinical Status of a Cohort of Patients After Hospitalization for COVID-19. JAMA. Published online March 17, 2021. doi:10.1001/jama.2021

AstraZeneca dostatečně nechrání před lehkým až středně těžkým průběhem jihoafrické varianty COVIDu-19

Aktuální k 16. 3. 2021

Zpracoval Mgr. Jan Bobek, Ph.D., Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC

V prestižním časopise The New England Journal of Medicine vyšla studie, ve které autoři popisují účinnost a bezpečnost vakcíny ChAdOx1 (AstraZeneca) proti jihoafrické variantě COVIDu-19.

Bezpečnost a účinnost vakcín proti COVIDu-19 se může lišit v závislosti na cílové populaci a variantě viru. Proto se vědci z Jihoafrické republiky rozhodli prozkoumat účinnost a bezpečnost vakcíny ChAdOx1 proti variantě B.1.351 COVIDu-19, která byla poprvé popsána právě v Jihoafrické republice.

Studie probíhala mezi 24. červnem a 9. listopadem 2020. Do závěrečného hodnocení prošlo 750 dobrovolníků, kteří obdrželi obě dávky vakcíny ChAdOx1 a 717 dobrovolníků, kteří dostali na místo vakcíny dvě dávky placeba. Studie byla dvojitě zaslepená, takže žádný z ošetřujících lékařů ani dobrovolníků nevěděl, jestli daný pacient dostává vakcínu nebo placebo. Ze závěrečného hodnocení byli vyřazeni všichni dobrovolníci, kteří prodělali COVID-19 již před druhou dávkou vakcíny nebo placeba.

Lehkým až středně těžkým COVIDem-19 onemocnělo 19 ze 750 očkovaných (2,5 %) a 23 ze 717 dobrovolníků (3,2 %), kteří obdrželi placebo. 39 z celkových 42 nemocných prodělalo jihoafrickou (B.1.351) variantu COVIDu-19. Výskyt závažnějšího průběhu onemocnění byl srovnatelný v obou skupinách.

Autoři z těchto výsledků vyvozují, že dvě dávky vakcíny ChAdOx1 dostatečně nechrání před lehkým až středně těžkým průběhem jihoafrické (B.1.351) varianty COVIDu-19.

Výzkum byl financován Nadací Billa a Melindy Gatesových (Bill and Melinda Gates Foundation).

 

Zdroj: Madhi SA, Baillie V, Cutland CL, Voysey M, Koen AL, Fairlie L, Padayachee SD, Dheda K, Barnabas SL, Bhorat QE, Briner C, Kwatra G, Ahmed K, Aley P, Bhikha S, Bhiman JN, Bhorat AE, du Plessis J, Esmail A, Groenewald M, Horne E, Hwa SH, Jose A, Lambe T, Laubscher M, Malahleha M, Masenya M, Masilela M, McKenzie S, Molapo K, Moultrie A, Oelofse S, Patel F, Pillay S, Rhead S, Rodel H, Rossouw L, Taoushanis C, Tegally H, Thombrayil A, van Eck S, Wibmer CK, Durham NM, Kelly EJ, Villafana TL, Gilbert S, Pollard AJ, de Oliveira T, Moore PL, Sigal A, Izu A; NGS-SA Group Wits–VIDA COVID Group. Efficacy of the ChAdOx1 nCoV-19 Covid-19 Vaccine against the B.1.351 Variant. N Engl J Med. 2021 Mar 16. doi: 10.1056/NEJMoa2102214. Epub ahead of print. PMID: 33725432.