Aktuální k 28. 5. 2020
Zpracovala MVDr. Jana Doležalová, Ph.D., Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC
U jedinců s rakovinou, zejména u těch, kteří dostávají systémovou protirakovinovou léčbu, se předpokládá zvýšené riziko úmrtnosti na SARS-CoV-2 (dále COVID-19). Tato domněnka má značný vliv na léčbu těchto pacientů, avšak informace z velkých multicentrických studií na podporu tohoto předpokladu jsou vzácné. Tuto problematiku přiblížily dvě studie, jejichž výsledky uveřejnil prestižní časopis The Lancet.
První studie se zaměřila na identifikaci prognostických faktorů u pacientů s rakovinou a nemocných s COVID-19 (zdroj 1). Vědci získali a vyhodnocovali informace z databází ze Spojených států, Kanady a Španělska. Podmínkou pro zahrnutí do analýz byly následující informace o pacientech: aktivní nebo předchozí malignita ve věku 18 let a více, s potvrzeným akutním respiračním syndromem způsobeným infekcí COVID-19. Další údaje zahrnuté do analýzy byly: výchozí klinický stav, léky, diagnostika a léčba rakoviny a průběh onemocnění COVID-19. Primárním výstupem byla mortalita/úmrtnost způsobená všemi příčinami do 30 dnů od diagnózy COVID-19.
Dle kritérií bylo zahrnuto do analýz 928 pacientů, střední věk byl 66 let (57–76), 279 pacientů bylo starších 75 let a 468 pacientů bylo mužů. Nejčastější malignity byly rakovina prsu (21 %) a prostaty (16 %). Aktivní protinádorovou léčbu mělo 366 pacientů a 396 mělo aktivní (měřitelnou) rakovinu. V průběhu analýzy zemřelo 121 pacientů. Faktory mající vliv na vyšší úmrtnost byly vyšší věk, mužské pohlaví, kouření (i bývalí kuřáci), počet dalších nemocí, zařazení rakoviny dle stupně malignity, aktivní rakovina a terapie hydroxychlorochinonem s azitromycinem. Rasa, obezita, typ rakoviny, typ protinádorové terapie a nedávná operace nebyly spojeny s úmrtností.
Další studie z Velké Británie zahrnula do analýzy 800 pacientů, data byla získána z klinického registru pro COVID-19 (zdroj 2). Do studie byli zahrnuti všichni pacienti s aktivním nádorovým onemocněním a pozitivním testem na závažný akutní respirační syndrom COVID-19. Primárním výstupem byla opět úmrtnost způsobená všemi příčinami nebo propuštění z nemocnice. Ze všech pacientů mělo mírný průběh onemocnění COVID-19 na 52 % pacientů a 28 % pacientů zemřelo. Riziko úmrtí bylo významně spojeno s vyšším věkem pacienta, mužským pohlavím a přítomností dalších nemocí, jako je hypertenze a kardiovaskulární onemocnění. 35 % pacientů dostalo během čtyř týdnů před pozitivním testováním na COVID-19 cytotoxickou chemoterapii. Při porovnání dle věku, pohlaví a komorbidit neměla chemoterapie v posledních 4 týdnech významný vliv na úmrtnost na onemocnění COVID-19 ve srovnání s pacienty s rakovinou, kteří nebyli nedávno léčeni chemoterapií. Dále nebyl zjištěn významný vliv na úmrtnost u pacientů s imunoterapií, hormonální terapií, cílenou terapií, nebo radioterapií.
Z obou studií vyplývá, že úmrtnost na COVID-19 u pacientů s rakovinou se zdá být způsobena hlavně věkem, pohlavím a komorbiditami. Bohužel z dat není možné prokázat, že pacienti s rakovinou při cytotoxické chemoterapii nebo jiné protinádorové léčbě jsou ve srovnání s těmi, kteří nemají aktivní rakovinu, vystaveni zvýšenému riziku úmrtnosti na onemocnění COVID-19.
Zdroje:
- Kuderer NM, Choueiri TK, Shah DP, et al. Clinical impact of COVID-19 on patients with cancer (CCC19): a cohort study. The Lancet , published online may 28, 2020. DOI: 10.1016/S0140-6736(20)31187-9. https://www.thelancet.com/journals/lancet/article/PIIS0140-6736(20)31187-9/fulltext
- Lee LYW, Cazier JB, Starkey T, et al. COVID-19 mortality in patients with cancer on chemotherapy or other anticancer treatments: a prospective cohort study. The Lancet, published online May 28, 2020. DOI: 10.1016/S0140-6736(20)31173-9. https://www.thelancet.com/journals/lancet/article/PIIS0140-6736(20)31173-9/fulltext
