Dopady pandemie COVID-19 na duševní zdraví

Aktuální k 23. 10. 2020

Zpracoval Mgr. Jan Bobek, Ph.D., Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC

Dne 23. 10. 2020 zveřejnil prestižní časopis The Journal of the American Medical Association článek, ve kterém autoři analyzují duševní zdraví univerzitních studentů ve Francii v průběhu pandemie nemoci COVID-19.

Autoři touto studií zodpověděli dvě zásadní otázky:

• Jaký je stav duševního zdraví vysokoškolských studentů ve Francii, kteří byli v karanténě v průběhu pandemie nemoci COVID-19?
• Jaké faktory rozhodují o tom, zda se u studentů rozvine duševně-zdravotní problém?

Do průzkumu autoři zapojili 69 054 studentů, kteří byli v průběhu pandemie v karanténě, a zjistili vysokou míru výskytu závažných symptomů duševních onemocnění. Tyto symptomy byly reportovány samotnými studenty: sebevražedné myšlenky (11,4 % – 7 891 studentů), silné duševní utrpení (22,4 % – 15 463 studentů), vysoká míra vnímaného stresu (24,7 % – 17 093 studentů), silná deprese (16,1 % – 11 133 studentů) a vysoká míra úzkosti (27,5 % – 18 970 studentů).  29 564 studentů (42,8 %) uvedlo alespoň jeden z výše zmíněných příznaků.

Autoři také identifikovali významné rizikové faktory, které byly spojeny se zvýšeným výskytem symptomů duševních onemocnění. Jmenovitě šlo o ženský nebo ne-binární gender, finanční nouzi, problémy s bydlením, předchozí psychiatrické problémy, příznaky nemoci COVID-19, sociální izolaci a nízkou informovanost.

Autoři na základě těchto výsledků usuzují, že duševní zdraví studentů je významným problémem veřejného zdraví, který se v průběhu pandemie nemoci COVID-19 stal ještě kritičtějším. Je tedy třeba posílit preventivní opatření i péči o studenty se závažnými symptomy.

Zdroj: Wathelet M, Duhem S, Vaiva G, et al. Factors Associated With Mental Health Disorders Among University Students in France Confined During the COVID-19 Pandemic. JAMA Netw Open. 2020;3(10):e2025591. doi:10.1001/jamanetworkopen.2020.25591