Faktory ovlivňující pravděpodobnost nakažení nemocí COVID-19
Aktuální k 2. 11. 2020
Zpracoval Mgr. Jan Bobek, Ph.D., Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC
Dne 2. 11. 2020 zveřejnil prestižní časopis The Lancet Infectious Diseases článek, ve kterém autoři zkoumají faktory, které ovlivňují pravděpodobnost nakažení původcem nemoci COVID-19.
Ještě donedávna jsme neznali podíl bezpříznakových přenašečů nemoci COVID-19 ani závažnost jednotlivých rizikových faktorů přenosu. Proto se autoři této studie rozhodli využít důkladného sledování kontaktů nakažených, které je v Singapuru zajišťováno pro každého z nemocných.
Do této retrospektivní kohortové studie (tzn. dlouhodobé sledování za účelem odhalení příčin nákazy) začlenili autoři všechny obyvatele Singapuru s diagnostikovanou nemocí COVID-19 mezi 23. lednem a 3. květnem 2020 a to včetně veškerých blízkých kontaktů těchto osob.
Všichni pacienti s pozitivním PCR testem na COVID-19 v Singapuru byli hospitalizování a udržovali kontakt pouze se zdravotnickým personálem. Všichni, kdo byli s pacienty v blízkém kontaktu, byli umístěni do karantény po dobu 14 dnů a třikrát denně u nich byl telefonicky ověřován zdravotní stav. Přičemž pokud se u nich objevily příznaky nemoci, podstoupili PCR testování. Vědci otestovali souhlasící osoby také serologicky, aby zjistili, jestli se u nich vytvořily protilátky proti původci nemoci COVID-19. K analýze dat využili autoři bayesovské modelování.
Do studie bylo nakonec zařazeno 7770 blízkých kontaktů 1114 nemocných (z toho 1863 v domácnosti, 2319 pracovních kontaktů a 3588 sociálních kontaktů). Na základě telefonického sledování symptomů detekovali vědci nemoc COVID-19 u 188 osob v karanténě (pomocí PCR testu). Zbylých 7582 blízkých kontaktů dokončilo karanténu bez pozitivního testu.
Prokázaný přenos nákazy byl nejčastější u rodinných příslušníků, přibližně 6 %. U pracovních a sociálních kontaktů představoval jen 1 až 1,5 % případů. Na základě serologického testování však autoři vypočítali, že při testování veškerých kontaktů by bylo pozitivních PCR testů více než dvojnásobek (přes 60 % pozitivních nelze zachytit pouze na základě sledování symptomů). Až 36 % pozitivních jedinců s infekcí SARS-CoV-2 je navíc zcela bez příznaků. Autoři také zjistili, že v domácnosti je nejčastější příčinou nákazy sdílení ložnice a mluvení s nakaženým po dobu 30 minut nebo delší. Mimo domácnost bylo nejrizikovější sdílení dopravního prostředku s nakaženým a rozhovor s více nakaženými po dobu 30 minut nebo delší. Autoři naopak neprokázali souvislost mezi nákazou a sdílením toalety nebo jídla s nemocným.
Autoři z těchto poznatků vyvozují, že nejúčinější metodou k zabránění přenosu je fyzické distancování a omezení přímých hovorů s nakaženým. Také vybízejí k testování všech kontaktů v domácnosti včetně bezpříznakových jedinců.
Zdroj: Ng OT, Marimuthu K, Koh V, et al. SARS-CoV-2 seroprevalence and transmission risk factors among high-risk close contacts: a retrospective cohort study. Lancet Infect Dis 2020, published 2 November. Full-text: https://doi.org/10.1016/S1473-3099(20)30833-1