FNUSA-ICRC má zástupce v panelu EAN pro demence
MUDr. Kateřina Sheardová, Ph.D., bude nově reprezentovat Českou republiku v panelu Evropské neurologické akademie (EAN) pro demence. Mezi hlavní cíle, které chce v rámci této platformy propagovat, patří zejména zaměření se na klinicky dostupné časné biomarkery nemoci, posílení výzkumu rizikových faktorů vzniku demence spojených se životním stylem a jejich propagace jako preventivního opatření pro širokou veřejnost.
Cíle úzce navazují na její výzkum v rámci týmu Kognitivní poruchy a demence Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC). Například zaměření se na klinicky dostupné časné biomarkery nemoci souvisí s výzkumem prováděným na organoidech. To je malý shluk buněk se strukturou podobnou mozkové tkáni, na kterých se zkoumají příčiny vzniku Alzheimerovy choroby. Pro tuto nemoc je typická patologická kaskáda srážení bílkovin a jednou z nich je také amyloid, jehož primární funkcí je mozek chránit před infekčními agens, tedy viry či bakteriemi. „Existuje teorie, že působení určitého viru nebo patogenu může způsobit větší srážení této bílkoviny, než je přípustné, a tím spustit onu patologickou kaskádu,“ popsala MUDr. Kateřina Sheardová. „A my se snažíme najít, které patogeny by to mohly být – k tomu používáme právě tyto „minimozky“.
V současnosti je velká snaha najít léky, které patologickou kaskádu zastaví. Protože však tato porucha začíná i deset let předtím, než má člověk klinické příznaky a jde k lékaři, nejdůležitější je tyto pacienty najít včas. Důležité je proto mít testy, které by byly finančně a klinicky dostupné a měly relevantní výsledky. Možnosti, jak tyto specifické nefunkční bílkoviny vyšetřit, existují. Například amyloidovým petem, což je ale drahé zobrazovací vyšetření, které není dostupné všem. Případně se dají zjistit lumbální punkcí, která je však zase invazivní a pro pacienta nepříjemná. V současnosti se také rozvíjí hledání biomarkerů v krvi, takže by bylo možné detekovat onemocnění po krevním odběru.
Další velmi jednoduchou možností jsou speciální, velmi citlivé neuropsychologické testy, které by odhalily tento začínající deficit dříve, než běžné testy používané nyní. „Náš tým se specializuje na prostorovou navigaci, tedy počítačově simulovanou orientaci v aréně, kde testujeme schopnost člověka dojít k cíli,“ dodala Kateřina Sheardová.
Druhý cíl, tedy výzkum rizikových faktorů vzniku demence spojených s životním stylem a jejich prevence, staví zejména na preventivní studii Czech Brain Aging Study. Účastní se jí lidé, kteří mají již nějaký problém s pamětí, ale nemají ještě rozvinutý syndrom demence. V čase se pak sleduje, jak se vyvíjí jejich paměťový deficit, nález na magnetické rezonanci, eventuálně biomarkery z likvoru (mozkomíšního moku). Studie se zaměřuje také na některé ukazatele životního stylu, analyzuje se mimo jiné i to, jak životní styl ovlivňuje rychlost úbytku mozkových buněk nebo riziko demence.
Další intervenční studie, na jejíž výsledky se dá navázat, se týkala mindfulness, což je schopnost plně prožívat přítomnost a oprostit se přitom od emocí. Konkrétně se týkala metody Mindfulness based stress reduction therapy, tedy použití této techniky při zvládání stresu, který je jedním z nejvýznamnějších rizikových faktorů u neurodegenerativních onemocnění. „Právě redukce či posílení těchto faktorů, které se dají během života ovlivnit, je to, na co bychom se měli zaměřit nejvíce, abychom nebyli vystaveni zvýšenému riziku demence,“ dodala MUDr. Kateřina Sheardová.
