Aktuální k 7. 5. 2020
prof. MUDr. Robert Mikulík, Ph.D.
Ve studii zveřejněné v časopise New England Journal of Medicine, kterou uveřejnil tým vědců z Columbia University ve spolupráci s New York Presbyterian Hospital je uvedeno, že u pacientů s nemocí COVID-19 a zároveň užívajících hydroxychlorochin nebyl pozorován žádný účinek tohoto léku ve vztahu k riziku intubace či úmrtí.
Aminochinolony chlorochin a hydroxychlorochin jsou látky běžně používané k léčbě malárie a revmatických onemocnění. Na základě malé studie ve Francii, kde pozorovali u pacientů užívajících tyto léky protizánětlivý a antivirotický efekt, bylo v březnu 2020 ve Spojených státech povoleno jejich použití u pacientů s COVID-19, kteří zároveň nepatří do klinických studií. Ačkoli byly léky podány tisícům pacientů s pneumonií po celém světě, doposud nebyly provedeny větší klinické studie, které by doložily účinnost těchto léků v boji s nemocí COVID-19. Klinický efekt nebyl dostatečně kontrolovaný a podpořený, právě na základě dat získaných z malého počtu pacientů.
Studie, zveřejněná v NEJM, je jedna z největších, která se zabývala použitím hydroxychlorochinu pro léčbu COVID-19. Do studie bylo zahrnuto 1376 pacientů pozitivních na virus SARS-CoV-2 testem RT-PCR (reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce) v době jejich hospitalizace a vykazovali střední až těžké respirační potíže (pacienti se saturací kyslíkem méně než 94 %). Pozorování trvalo průměrně 22,5 dnů. Z toho 811 (58,9 %) pacientů dostalo hydroxychlorochin první den (dávka 600 mg dvakrát denně) a potom 400 mg denně po dobu asi 5 dnů. Terapii do 24 hodin během jejich hospitalizace dostalo 45,8 % pacientů. Zajímavé je, že ti pacienti, kteří dostávali hydroxychlorochin, měli závažnější stav onemocnění při příjmu než pacienti, kteří lék nedostávali. Hodnocení bylo na základě poměru parciálního tlaku kyslíku v arteriální krvi a frakce vdechovaného kyslíku (léčení vs. neléčení, medián 233 vs. 360 mm Hg). Primární „end point“ (ukončení pozorování u pacienta) byl stanoven jako změna ze vstupního stavu pacienta ukončena intubací nebo smrtí. Nakonec z 346 pacientů (25,1 %) 180 muselo podstoupit intubaci a 66 z nich následně zemřelo a 166 zemřelo bez intubace.
Ve srovnání s lidmi, kteří nedostali lék, nebyla statisticky prokázaná žádná nižší potřeba ventilátorů ani nižší riziko úmrtí. Ačkoli použití hydroxychlorochinu nevede ani k výhodě a ani k poškození během užití, výsledky studie nepodporují jeho užívání, vyjma klinických studií sledujících jeho účinek. Také výsledky malých klinických studií se rozcházejí v pozitivních účincích hydroxychlorochinu. Nejzásadnější je jeho toxický účinek na srdce a vyšší mortalita u pacientů s COVID-19 léčených vysokou dávkou.
Ačkoli byly do analýz zahrnuty i další faktory, které by mohli ovlivnit výsledek (věk, pohlaví, rasa, BMI, hypertenze a další onemocnění), autoři si uvědomují limity této studie. Zejména absence některých proměnných pro analýzy a možné nepřesnosti v elektronických zdravotních záznamech, například nedostatek dokumentace o tom, zda je pacient kuřák a souběžných nemocech. Navíc je těžké zobecnit výsledky, protože studie proběhla v jediné nemocnici. Ačkoli studie probíhala pozorovací formou, tj. lidé nebyli rozděleni na dvě skupiny s placebo a hydroxychlorochinem, velké množství zúčastněných pacientů naznačuje, že výsledky jsou relevantní.
Zdroj: (Geleris J, Sun Y, Platt J, Zucker J, Baldwin M, Hripcsak G, Labella A, Manson D, Kubin C, Barr RG, Sobieszczyk ME, Schluger NW. Observational Study of Hydroxychloroquine in Hospitalized Patients with Covid-19. N Engl J Med. 2020 May 7. doi: 10.1056/NEJMoa2012410.)