Vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC), Biofyzikálního ústavu Akademie věd ČR a Masarykovy Univerzity vyvinuli model melanomu, zhoubného nádoru kůže, který spontánně metastázuje do lymfatických uzlin a plic. Model umožní velmi přesnou experimentální analýzu progrese rakoviny a významně zjednoduší testování nových léčiv.
Metastatický melanom, tedy melanom, který se rozšiřuje do celého těla, je jeden z nejagresivnějších typů rakoviny kůže a jeden z nejzhoubnějších nádorů vůbec. Jeho smrtelnost stále zůstává poměrně vysoká, i když v poslední době zaznamenáváme velký pokrok ve zvýšení účinnosti léčby, a to i u pacientů s pokročilým melanomem. Léčebné metody však stále zůstávají omezené, tento typ melanomu je známý svou vysokou rezistencí vůči konvenčním léčebným metodám, tedy chemoterapii, radioterapii nebo chirurgickému odstranění nádoru. A právě proto je výzkum nových léčebných strategií nesmírně důležitý.
Pokud se melanom zavčas neodhalí, pravděpodobnost úspěšné léčby prudce klesá. Lékaři tak apelují na pravidelné kontroly kůže a znamének. „Podezřelá z nádorového bujení jsou znaménka, která rostou, mění barvu nebo krvácejí,“ upozorňuje Hana Jedličková, přednostka I. dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.
Nedávné studie dokonce ukázaly, že šíření nádorových buněk z primárního místa nádoru do vzdálenějších částí těla může nastat dříve, než je samotný primární nádor diagnostikován. K pokroku v oblasti nacházení nových léčebných metod nyní přispěla spolupráce mezi vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC), společného pracoviště Fakultní nemocnice u sv. Anny a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Biofyzikálního ústavu Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Masarykovy Univerzity.
Brněnští vědci u laboratorních myší vyvinuli experimentální model lidského melanomu, který metastázuje do lymfatických uzlin a plic. „Námi vytvořený model rakoviny kůže spontánně metastázuje do vzdálených orgánů. Umožní tak zobrazení a přesnou analýzu formování metastáz, a to včetně studia cirkulujících nádorových buněk. Poskytne tak cenné informace o průběhu onemocnění, zejména o citlivosti nádorových buněk na testované léky,“ vysvětluje Karel Souček, vedoucí výzkumného týmu.
Zvládneme lépe monitorovat progresi melanomu
O biologii cirkulujících nádorových buněk, tedy nádorových buněk uvolňovaných z primárního nádoru nebo metastáz do krevního řečiště, je toho známo velmi málo. Vědci doposud kompletně neprozkoumali, jaké mechanismy řídí jejich uvolňování a následné usazení ve vzdálených orgánech. Nově vzniklý model však umožňuje přesné sledování vývoje kožního melanomu, což může v budoucnu přinést odpovědi na některé klíčové otázky.
„Spolehlivá detekce a izolace melanomových buněk v našem experimentálním modelu umožňuje sledovat progresi a formaci metastáz v reálném čase. Námi vyvinutým modelem byly nádorové buňky v krevním oběhu rozpoznatelné už od čtvrtého týdne vzniku nádoru,“ upřesňuje Souček. „Vyvinuli jsme model lidského melanomu, který simuluje průběh nemoci, což umožňuje studium dynamiky metastáz a identifikaci účinných terapeutických strategií. Navíc jsme zavedli novou metodu analýzy cirkulujících nádorových buněk melanomu“ dodává. Model má tak velký potenciál posunout studie zaměřené na účinnost léčiv kožní rakoviny a na porozumění a cílení šíření rakoviny.
Experimenty s laboratorními zvířaty byly realizovány v akreditovaném řízení pro chov laboratorních zvířat v Biofyzikálním ústavu Akademie věd ČR. Výsledný experimentální model je výsledkem dlouholeté spolupráce tohoto ústavu Akademie věd ČR a Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC).
Vypečené darování krve a krevní plazmy 🗓
Na skoncování s tabákem není nikdy pozdě. Ve FNUSA pomohou bezplatně odborníci
Naprostá většina kuřáků by raději nekouřila. Užívání tabáku nebo nikotinu ale není jen obyčejným zlozvykem, jde o nemoc – závislost, a pokusy o ukončení závislosti bez odborné pomoci mají jen malou šanci na úspěch. Pokud si uživatelé těchto návykových látek nechají poradit, jejich snaha může být až desetkrát úspěšnější. Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně nabízí hned dvě možnosti bezplatné pomoci.
„Přichází k nám mladí lidé, kteří si začínají uvědomovat svou závislost a obtěžuje je, lidé se zdravotními problémy, kterým bylo doporučeno přestat kouřit, ale například také senioři, kteří nechtějí svým zlozvykem ohrožovat vnoučata,“ popisuje PharmDr. Marek Lžičař, který v konzultačním centru Nemocniční lékárny pomáhá zájemcům přestat kouřit už téměř deset let.
Užívání tabáku je příčinou mnoha závažných nemocí a má nepříznivý vliv na téměř všechny tělesné systémy. Je významným rizikovým faktorem srdečního infarktu, cévní mozkové příhody, nádorových onemocnění nebo cukrovky. Plíce ale mají pozoruhodnou schopnost regenerace a každý den bez kouření zvyšuje šance na zlepšení tělesné kondice – například už po roce bez cigaret klesá riziko srdečního infarktu na polovinu ve srovnání s rizikem u kuřáka. Přestat s kouřením má proto smysl v kterékoliv životní fázi.
Fakultní nemocnice nabízí dvě varianty pomoci. Léčba je v Česku hrazena ze zdravotního pojištění, tudíž je pro zájemce zdarma. Platí pouze za léky ke zmírnění abstinenčních příznaků, většina zdravotních pojišťoven ale na tyto léky poskytuje příspěvek v rámci svých preventivních programů.
První variantou, kam se obrátit, je Centrum pro léčbu závislosti na tabáku. Funguje v ambulanci angiologie – Kardiovize na II. interní klinice FNUSA a LF MU. „Poskytujeme komplexní poradenství všem uživatelům tabáku, kteří vážně zamýšlí přestat kouřit cigarety nebo užívat alternativní tabákové a nikotinové výrobky, jako jsou například žvýkací tabák, elektronická cigareta, dýmka nebo doutník,“ uvedla koordinátorka centra Jana Jarešová.
Centrum pro léčbu závislosti na tabáku sídlí ve 3. NP budovy C1 a na schůzku se je možné objednat v pracovní dny od 8 do 15 hod. telefonicky na číslech 543 185 594 a 543 185 449, případně e-mailem na adrese infokardiovize@fnusa.cz. Druhou možností je nízkoprahové konzultační centrum Nemocniční lékárny FNUSA, které se nachází ve výdejně při vstupu z ulice Hybešova (budova S). Zájemci ho mohou navštívit v pracovní dny od 9 do 15 hodin, termín si je ale lepší sjednat předem prostřednictvím telefonu 543 182 164 nebo e-mailu vydej.hybesova@fnusa.cz.
Pověřenkyní roku 2023 je Zuzana Ondrůjová z FNUSA
Pověřenkyně pro ochranu osobních údajů Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Zuzana Ondrůjová získala ocenění Pověřenec roku 2023 v kategorii Veřejný sektor. Porota kromě kvalitního výkonu funkce ohodnotila také její osobní přístup k plnění povinností a sdílení zkušeností v rámci odborné komunity.
Soutěž organizuje Spolek pro ochranu osobních údajů a jednotlivé nominované hodnotí odborná porota, která je tvořena experty jak z privátní, tak i z veřejné sféry. „Ocenění pro mě znamená hodně, možná tím více, že bylo uděleno nezávislou porotou. Nominace se sešly dvě, od kolegů ze zdravotnictví a z advokacie. Navíc toto ocenění přišlo po sedmi letech práce v této pozici, kdy se už dostavuje určitá únava. Je to pro mě rozhodně motivační. Zpracování dat ve zdravotnictví čekají v dalších letech velké změny v souvislosti s postupující digitalizací a hlavně s příchodem evropského nařízení EHDS (European Health Data Space). Práce je to náročná, a proto své ocenění vnímám jako ocenění nejen pro sebe, ale pro všechny své kolegy pracující v tomto sektoru,“ říká Zuzana Ondrůjová.
Funkce pověřence pro ochranu osobních údajů je v nemocnicích ze zákona povinná. Tyto instituce totiž kromě běžných personálních a jiných agend zpracovávají ve velkém rozsahu také osobní údaje o zdravotním stavu pacientů, které jsou jako citlivé osobní údaje ve zvláštním režimu vyšší ochrany. Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně navíc jakožto výzkumná organizace s mezinárodním přesahem zpracovává osobní údaje pacientů i pro výzkumné účely.
„Moje role je do velké míry poradenská a částečně i kontrolní. Musím dbát na soulad procesů zpracování osobních údajů v nemocnici s požadavky právních předpisů, v tomto případě zejména s GDPR,“ říká oceněná pověřenkyně, která je od začátku roku také nemocniční ombudsmankou.
Mgr. et Mgr. Zuzana Ondrůjová získala ocenění Pověřenec roku 2023 v kategorii Veřejný sektor
Akce pro dárce krve a krevní plazmy: Den dětí (18+) v TO FNUSA 🗓
Dermatologové FNUSA se zapojili do Evropského dnu melanomu. Vyšetřili více než 60 zájemců
Pigmentovým změnám na kůži bychom měli věnovat intenzivní pozornost, a to nejen proto, že z nich může vzniknout jeden z nejagresivnějších nádorů – melanom. Čas v takovém případě hraje zásadní roli a i malé prodlevy mohou znamenat menší naději na vyléčení. Lékaři z I. dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU se proto opět zapojili do preventivní akce Evropský den melanomu, během které zájemcům zkontrolovali pokožku.
Dermatoskopické vyšetření podstoupilo během jednodenní akce více než šedesát zájemců, převážně žen. „Během prohlídek, které probíhaly ve třech ambulancích, jsme odhalili patnáct dysplastických névů, čtyři aktinické keratózy a jeden melanom,“ uvedla dermatoložka MUDr. Alena Vičíková. Všichni, u kterých lékaři našli podezřelé kožní změny, se mohli ihned objednat k chirurgickému odstranění.
Evropský den melanomu se koná od roku 2001. Jde o celoevropskou edukativní kampaň, která upozorňuje veřejnost na rizika melanomu a dalších kožních nádorů, jako je spinaliom a basaliom, nejčastější kožní nádor vůbec. Neméně důležité je z hlediska prevence podchycení chronických změn kůže, které ke vzniku kožních nádorů později mnohdy vedou. Nejčastěji jsou způsobeny dlouhodobou expozicí slunečnímu záření.
„Základem prevence rozvoje melanomu i jiných typů rakoviny kůže je chránit pokožku před UV paprsky. To znamená nevystavovat ji přímému působení slunce, a to zejména mezi 11. a 15. hodinou. Při delším pobytu na slunci je vždy nutné použít přípravky s ochrannými UVB i UVA filtry, přičemž důležité je i správné zvolení výšky ochranných faktorů,“ upozorňuje primář I. dermatovenerologické kliniky FNUSA a LF MU MUDr. Miroslav Nečas. Čím světlejší máme kůži a čím delší dobu jsme na slunci, tím vyšší ochranný filtr bychom měli volit.
Neméně důležité je samovyšetřování mateřských znamének a pravidelné prohlídky na dermatologii, které jsou v Česku hrazeny z veřejného zdravotního pojištění.
Absolventi sanitářského kurzu budou mít nově lepší praktické dovednosti
Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně se blíží k závěrečným zkouškám čtyři desítky budoucích sanitářů a sanitářek. Jde o studenty akreditovaného kvalifikačního kurzu Sanitář, který umožňuje získat zájemcům potřebné vzdělání k vykonávání této profese. Kurz nemocnice vypisuje jednou za půl roku, tentokrát poprvé podle nových osnov. Účastníkům žádaného rekvalifikačního programu změny přinesly především pestřejší praktickou část.
Kurz probíhá formou denního studia, kdy účastníci musí absolvovat 180 hodin výuky, z toho osmdesát praktických. Praxe probíhá především na lůžkových odděleních. Nově byl zařazen například modul rehabilitačního ošetřovatelství, v rámci kterého se účastníci učí polohovat pacienty a zkoušejí si práci s kompenzačními pomůckami na vlastní kůži. Odbor vzdělávání, který kurz pořádá, zařadil nově také řadu exkurzí, díky kterým účastníci vidí většinu probírané látky i přímo v praxi.
„Účastníci se byli podívat třeba na patologii v laboratořích, na transfuzním oddělení, na centrální sterilizaci, v lékárně nebo v pitevně Ústavu soudního lékařství. Absolvují také praxi na operačních sálech,“ popisuje organizátorka kurzu Kateřina Smrčková.
Pokud se účastníkům kurzu podaří složit závěrečné zkoušky, získají odbornou způsobilost k výkonu povolání sanitáře, a budou se tak moci pod odborným dohledem nebo přímým vedením zdravotnických pracovníků podílet na poskytování zdravotní péče – ať už ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně nebo na jiném zdravotnickém pracovišti.
Další kurz se uskuteční na podzim v termínu 14. října – 29. listopadu, ale už teď je o něj velký zájem. „Jsme velmi rádi, že je po kurzu poptávka, díky absolventům se nám v nemocnici daří zaplňovat volná sanitářská místa. Z aktuálně probíhajícího kurzu u nás ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně plánuje po absolutoriu zůstat minimálně polovina účastníků, tedy dvacet a více budoucích sanitářů a sanitářek,“ uzavírá Smrčková.
Klapka: Kapka! Daruj krev a pojď do kina 🗓
Zdravotní sestry slaví svůj den. Ve FNUSA jich je téměř 1200
Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně zve na již tradiční Májový koncert (nejen) pro zdravotníky FNUSA, který i letos pořádá při příležitosti Mezinárodního dne zdravotních sester. Hudební akcí konanou v majestátních prostorách katedrály sv. Petra a Pavla chce vedení nemocnice vyjádřit díky všem lidem, kteří si jako své povolání vybrali pomáhat nemocným.
Mezinárodní den sester se slaví vždy 12. května, a to už od roku 1965. Do kalendáře významných dnů jej zařadila Mezinárodní rada sester, aby vzdala hold Florence Nightingale – anglické ošetřovatelce, která položila základy tohoto povolání.
Ve Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně aktuálně pracuje na sesterských pozicích necelých dvanáct stovek zaměstnanců, převážně žen. S tím, že se jedná o tradičně „ženské“ povolání, jde ruku v ruce i stále se zvyšující počet kolegyň pracujících kratší pracovní dobu. „Rozumíme tomu, že zejména ženy potřebují sladit pracovní a osobní život, a vycházíme v tomto našim zaměstnancům vstříc. Na kratší úvazek u nás pracuje přibližně každá čtvrtá sestra,“ říká personální náměstkyně FNUSA Olga Korvasová.
I přes to zůstávají některé pozice dlouhodobě neobsazené. Složité je najít především sestry do třísměnného provozu. „O to víc si vážíme všech, kteří tuto pro fungování zdravotnictví nepostradatelnou práci zastávají. Jde o náročné povolání, které vyžaduje nejen zodpovědný přístup a vysoké pracovní nasazení, ale také velkou dávku empatie a profesionality. A jsme rádi, že takové sestry u nás ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně máme,“ říká náměstkyně pro ošetřovatelskou péči FNUSA Jana Zvěřinová.
Jako poděkování za odváděnou práci nemocnice zve všechny zdravotní sestry a ošetřovatele na zmrzlinu do Bistra u sv. Anny a zároveň v rámci oslav pořádá už tradiční koncert na Petrově. Hudební akce s názvem Zlato v hrdlech a majestát varhan brněnské katedrály se uskuteční 10. května od 19 hodin. V podání brněnského katedrálního sboru Magnificat pod taktovkou Petra Kolaře zazní skladby Wolfganga Amadea Mozarta, Ludvig van Beethovena, Leoše Janáčka a dalších velikánů klasické hudby.
Koncert je určen všem zájemcům bez ohledu na profesi a vstup je díky podpoře Vojenské zdravotní pojišťovny a Nadace DRFG zdarma.
Pokrok ve výzkumu kožního melanomu: Vědci představují nový model vhodný pro analýzu cirkulujících nádorových buněk
Vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC), Biofyzikálního ústavu Akademie věd ČR a Masarykovy Univerzity vyvinuli model melanomu, zhoubného nádoru kůže, který spontánně metastázuje do lymfatických uzlin a plic. Model umožní velmi přesnou experimentální analýzu progrese rakoviny a významně zjednoduší testování nových léčiv.
Metastatický melanom, tedy melanom, který se rozšiřuje do celého těla, je jeden z nejagresivnějších typů rakoviny kůže a jeden z nejzhoubnějších nádorů vůbec. Jeho smrtelnost stále zůstává poměrně vysoká, i když v poslední době zaznamenáváme velký pokrok ve zvýšení účinnosti léčby, a to i u pacientů s pokročilým melanomem. Léčebné metody však stále zůstávají omezené, tento typ melanomu je známý svou vysokou rezistencí vůči konvenčním léčebným metodám, tedy chemoterapii, radioterapii nebo chirurgickému odstranění nádoru. A právě proto je výzkum nových léčebných strategií nesmírně důležitý.
Pokud se melanom zavčas neodhalí, pravděpodobnost úspěšné léčby prudce klesá. Lékaři tak apelují na pravidelné kontroly kůže a znamének. „Podezřelá z nádorového bujení jsou znaménka, která rostou, mění barvu nebo krvácejí,“ upozorňuje Hana Jedličková, přednostka I. dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.
Nedávné studie dokonce ukázaly, že šíření nádorových buněk z primárního místa nádoru do vzdálenějších částí těla může nastat dříve, než je samotný primární nádor diagnostikován. K pokroku v oblasti nacházení nových léčebných metod nyní přispěla spolupráce mezi vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC), společného pracoviště Fakultní nemocnice u sv. Anny a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Biofyzikálního ústavu Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Masarykovy Univerzity.
Brněnští vědci u laboratorních myší vyvinuli experimentální model lidského melanomu, který metastázuje do lymfatických uzlin a plic. „Námi vytvořený model rakoviny kůže spontánně metastázuje do vzdálených orgánů. Umožní tak zobrazení a přesnou analýzu formování metastáz, a to včetně studia cirkulujících nádorových buněk. Poskytne tak cenné informace o průběhu onemocnění, zejména o citlivosti nádorových buněk na testované léky,“ vysvětluje Karel Souček, vedoucí výzkumného týmu.
Zvládneme lépe monitorovat progresi melanomu
O biologii cirkulujících nádorových buněk, tedy nádorových buněk uvolňovaných z primárního nádoru nebo metastáz do krevního řečiště, je toho známo velmi málo. Vědci doposud kompletně neprozkoumali, jaké mechanismy řídí jejich uvolňování a následné usazení ve vzdálených orgánech. Nově vzniklý model však umožňuje přesné sledování vývoje kožního melanomu, což může v budoucnu přinést odpovědi na některé klíčové otázky.
„Spolehlivá detekce a izolace melanomových buněk v našem experimentálním modelu umožňuje sledovat progresi a formaci metastáz v reálném čase. Námi vyvinutým modelem byly nádorové buňky v krevním oběhu rozpoznatelné už od čtvrtého týdne vzniku nádoru,“ upřesňuje Souček. „Vyvinuli jsme model lidského melanomu, který simuluje průběh nemoci, což umožňuje studium dynamiky metastáz a identifikaci účinných terapeutických strategií. Navíc jsme zavedli novou metodu analýzy cirkulujících nádorových buněk melanomu“ dodává. Model má tak velký potenciál posunout studie zaměřené na účinnost léčiv kožní rakoviny a na porozumění a cílení šíření rakoviny.
Experimenty s laboratorními zvířaty byly realizovány v akreditovaném řízení pro chov laboratorních zvířat v Biofyzikálním ústavu Akademie věd ČR. Výsledný experimentální model je výsledkem dlouholeté spolupráce tohoto ústavu Akademie věd ČR a Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC).
Evropský den melanomu 2024 🗓