Zhoršení koncentrace, paměti, řečových schopností nebo prostorové orientace. Možné příznaky počínající Alzheimerovy choroby nebo obecně kognitivních problémů může odhalit jednoduchý test, který provádí farmaceuti Nemocniční lékárny Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně bezplatně zájemcům nejen při příležitosti Mezinárodního dne Alzheimerovy choroby (21. září).

Konzultace sestává ze dvou jednoduchých testů, zaměřených na podchycení prvotních náznaků poruch krátkodobé paměti. „Testy paměti byly vytvořeny speciálně pro použití v lékárnách ve spolupráci s Národním ústavem duševního zdraví a jejich výsledky je lékárník schopen interpretovat ihned po vyplnění,“ vysvětluje PharmDr. Veronika Čillíková, která je odbornou garantkou projektu.

Screening u ní za poslední rok absolvovalo více než čtyřicet zájemců. „Osm pacientů se pohybovalo pod skóre, které testy označují za normu, proto jsem pro ně – také vzhledem k jejich anamnéze – vypracovala doporučení pro praktického lékaře s cílem důkladného vyšetření,“ uvádí speciálně vyškolená farmaceutka a dodává, že v případě, kdy jsou pacienti již v péči neurologa, je cesta k vyšetření pomocí specifických testů a CT kratší a jednodušší.

Konzultace probíhají každý čtvrtek v Konzultačním centru lékárny při východu na ulici Hybešova. Zájemci se na ně mohou objednávat buď osobně nebo telefonicky na čísle 543 182 164, případně také na mailu veronika.cillikova@fnusa.cz. Celá konzultace zabere přibližně půl hodiny. Klient by si neměl zapomenout brýle na čtení, případně naslouchátko, používá-li.

Nemocniční lékárna FNUSA pomáhá bezplatně a včas zachytit poruchy paměti

Výzkumnému týmu Buněčné a molekulární imunoregulace (Cellular and Molecular Immunoregulation – CMI) Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC) se podařilo získat prestižní mezinárodní grant HORIZON EUROPE. Projekt se zaměří na výzkum sepse a septického šoku, které ročně postihnou až 50 milionů lidí po celém světě a stojí téměř za 20 % světových úmrtí. U většiny přeživších pacientů navíc dochází k rozvoji dalších komplikací, které mají vliv na kvalitu jejich života. Celkový rozpočet projektu BEATsep činí 6,9 milionů Euro.

Tento úspěch je ještě podtržen faktem, že CMI-ICRC projekt iniciovalo, následně sestavilo konsorcium partnerů, dále bude působit v pozici koordinátora celého projektu. Jde teprve o třetí projekt v kategorii Výzkum a inovace zaměřený na zdraví populace, který bude koordinovaný z ČR. „Projekt je výsledkem našeho několikaletého úsilí v rámci konsorcia, dává šanci lépe pochopit a zásadně změnit rekonvalescenci dětských i dospělých pacientů, kteří prodělali septický šok. Tento projekt bychom nedokázali připravit bez intenzivní administrativní podpory, kterou máme v ICRC k dispozici,” doplnil Dr. Jan Frič, vedoucí CMI.

Projekt BEATsep bude využívat interdisciplinární přístup, který spojí výzkumné a klinické týmy zabývající se specifickými aspekty rozvoje, léčby a prevence dlouhodobých následků sepse a jejich vlivu na kvalitu života pacientů. Komplexní klinická a výzkumná data získaná během projektu budou s využitím algoritmů umělé inteligence integrována do snadno použitelného prediktivního nástroje schopného identifikovat pacienty s nejvyšším rizikem komplikací. Dále konsorcium plánuje navrhnout strategii terciární prevence, která by pomohla rozvoji takových následků předcházet.

Za tímto účelem vzniklo konsorcium, které bude tuto problematiku v následujících pěti letech řešit. Konsorcium spojuje renomované experty na imuno-metabolismus, imunofenotyp, výzkum diagnostických znaků a několik klinických týmů pečujících o dospělé i dětské pacienty se sepsí. „Sestavení konsorcia, které již v současné době pracuje na několika společných projektech, zabralo bezmála dva roky intenzivních připrav a networkingu,” říká Dr. Marcela Hortová-Kohoutková z výzkumné skupiny CMI, která se na přípravě projektu zásadně podílela.

Celkově bude do BEATsep projektu koordinovaného ICRC-FNUSA zapojeno 10 partnerů z 6 evropských zemí včetně 1) CIML – Centre d’immunologie de Marseille-Luminy – (Aix-Marseille Université/CNRS/Inserm); 2) The Institute of Innate Immunity, at the Medical Faculty of the University of Bonn, Germany; 3) Faculty of Medicine at the Comenius University in Slovakia; 4) the Ludwig Boltzmann Institute for Traumatology, Vienna, Austria;  5) BioVariance GmbH, Germany; 6) Masaryk University, Brno, Czechia;  7) National Institute of Health, Prague, Czechia; 8) University of Galway and 9) APHM – Marseille Hospitals. BEATsep spojí renomované experty na imunometabolismus, epigenetiku, imunofenotypizaci, diagnostický výzkum a několik klinických týmů pečujících o dětské i dospělé pacienty se sepsí. „Projekt BEATsep je ukázkou inovativního a úspěšného propojení translačního a klinického výzkumu, know-how našich a mezinárodních vědců a spolupráce mezi nemocnicemi, univerzitami a dalšími vědeckými institucemi, které mají renomé. Jsem hrdá na to, že koordinátorský tým je z ICRC, společného pracoviště Fakultní nemocnice u sv. Anny a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně,” uvedla prof. MUDr. Irena Rektorová, přednostka ICRC.

Pro více informací a aktuality @BEATsepsis (Twitter, X), www.beatsepsis.eu, LinkedIN (https://shorturl.at/isRZ9)

Mezinárodní centrum klinického výzkumu (ICRC) je společným pracovištěm Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

BEATsep – prestižní evropský grant HORIZON EUROPE míří do Brna

Vchod do areálu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně přes vrátnici z ulice Leitnerova bude od 1. září 2023 trvale uzavřen. Důvodem je zvýšení bezpečnosti v areálu.

Návštěvníkům nemocnice zůstane nadále k dispozici sousedící vstup přes branku z ulice Hybešova, který se nachází mezi budovami D3 a E. Pro veřejnost je otevřen v čase 5–20 hodin, zaměstnanci se přes elektronický čip do areálu dostanou kdykoliv.

Nepřetržitý přístup do nemocnice dále zajišťuje vjezd z Mendlova náměstí a pro příchozí z ulice Pekařská zůstává otevřen hlavní vchod s informačním centrem, který je průchozí rovněž od 5 do 20 hodin, případně obslužný vjezd vedle budovy M1 (6:00–18:00).

 

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně uzavírá vchod z Leitnerovy ulice

Vchod z ulice Leitnerova

Umožnit nevyléčitelně nemocným pacientům prožít poslední dny v domácím prostředí je smyslem mobilní paliativní péče, jejíž tým právě vzniká ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně. Nepřetržitou službou mimo špitální zdi začne desetičlenná skupina odborníků poskytovat od začátku září jako druhá nemocnice v Česku.

Zřízení mobilního hospice je dalším krokem v implementaci kompletní paliativní péče do služeb FNUSA. Před dvěma roky vznikl konziliární tým s cílem předat nevyléčitelně nemocné pacienty z lůžkových oddělení včas do paliativní péče, vloni na něj navázala ambulance. „Nevyléčitelně nemocným nemá bohužel akutní medicína již co nabídnout, potřebují spíš klid a pohlazení a pohodu ke svému odchodu, než aby je někdo „léčil“ a denně do nich píchal injekce. Proto jsme zavedli konzilia pro lůžková oddělení a následně také ambulanci paliativní péče pro ty, kteří před sebou ještě mají určitý čas a nepotřebují každodenní dohled,“ popisuje vrchní sestra týmu Hana Kaštan.

Aktuálně vznikající služba bude mít charakter domácího hospice, tedy umožní pacientům odejít v jejich přirozeném prostředí. „Každý pacient bude mít svou kmenovou sestru, která mu bude denně k dispozici. Je důležité, aby to byl jeden člověk, protože se stává tak trochu „členem rodiny“ – pro všechny je příjemnější si k sobě domů pouštět důvěrnou osobu. Sestra se o pacienta stará do konce jeho dnů,“ vysvětluje Kaštan a dodává, že následně pomáhá rodině v péči o zemřelé tělo a spolu se sociální pracovnicí mohou pomoci zajistit také pohřeb, aby rodina nezůstávala na všechno sama.

Frekvence návštěv pak závisí na potřebách konkrétního pacienta a možnostech jeho blízkých. „S nemocným musí být vždy někdo z rodiny nebo pečující osoba nepřetržitě – to je podmínka mobilního hospice. Pacient často už nemá například možnost si sestru sám zavolat, proto potřebuje mít u sebe někoho, kdo mu pomůže,“ říká vrchní sestra s tím, že potřeby jsou tedy skutečně velmi individuální a někomu například mohou stačit telefonické konzultace. „Cílem je pomoci rodinám, ne narušovat jejich integritu,“ shrnuje Kaštan.

Velkým benefitem služby je její 24hodinový provoz. Po směně kmenové sestry se pacienti mohou obrátit na službu konající sestru, která vyjede kdykoliv je potřeba a u pacienta by měla být nejpozději do hodiny od zavolání. Stejně tak je k dispozici lékař a součástí týmu jsou také sociální pracovnice a psycholog. Co se financování týče, zhruba sedmdesát procent nákladů hradí zdravotní pojišťovny, zbytek je hrazen z dotačních titulů a počítá se také se spoluúčastí rodiny, kterou služba vyjde přibližně na 150 korun denně.

Mobilní hospic bude určen pacientům z Brna a nejbližšího okolí, kterým zbývá přibližně měsíc života. Primárně půjde o pacienty odeslané z akutních lůžek Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. „Podle statistik si devadesát procent lidí přeje strávit konečnou fázi života doma. Zároveň je takové řešení výhodné i pro nemocnici, jelikož akutní lůžka mohou být obsazena těmi, kteří je skutečně potřebují,“ popisuje Kaštan a dodává, že mobilní hospic ale rozhodně není jediné možné řešení a povinnost. „Ne každá rodina má prostor a náturu pro takovou formu odchodu svých blízkých, je to naprosto normální a není nic špatného na tom, pokud se lidé rozhodnou pro lůžkový hospic.“

Právě lůžkové geriatricko-paliativní oddělení bude posledním navazujícím krokem systému paliativní péče Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Vzniknout by mělo v horizontu roku až dvou a nabídne tento typ péče těm, kteří z jakýchkoliv důvodů nemůžou zůstat v mobilním hospici.

Rozjezd mobilního paliativního týmu byl finančně podpořen Jihomoravským krajem prostřednictvím individuálního grantu.

Ve FNUSA vzniká mobilní tým paliativní péče

Lékařská knihovna Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně zorganizovala první ročník výstavy zaměstnanecké tvořivosti, kterou je možné zhlédnout až do konce září. V prostorách knihovny je k vidění nejen výtvarné umění, ale například také sbírka motýlů nebo vlastnoručně vyrobené boty. Lékařská knihovna výstavou navázala na své předchozí projekty, které v duchu hesla „zaměstnanci zaměstnancům“ pomáhají sbližovat kolegy napříč institucí.

„Chtěli jsme ukázat, čím se naši kolegové baví po práci, protože jsme věděli, že je zde spousta šikovných lidí i mimo svou odbornost,“ popisuje impuls k uspořádání výstavy knihovnice Vlasta Žingorová. Nenásilná výzva knihovny byla mezi zaměstnanci kladně přijata, odvahu předvést něco ze své tvorby nalezlo téměř třicet kolegů. Různorodou sbírku doplňují i výrobky pracovnic Lékařské knihovny, které se rozhodly jít příkladem.

Výstava se těší velkému zájmu návštěvníků z řad zaměstnanců nemocnice. Ti oceňují nejen myšlenku akce a jednotlivá umělecká díla, ale i práci, kterou instalace v Lékařské knihovně vyžadovala. „Velký význam vidím i z hlediska své odbornosti – vzájemně se můžeme inspirovat ve vyrovnávacích mechanismech mnohdy extrémní pracovní zátěže. Prostor umělecké tvorby považuji za jednu z významných možností sebepéče,“ uvedl psycholog Onkologicko-chirurgického oddělení Mgr. Jakub Kozák, který vystavuje své audiovizuální a výtvarné počiny a zároveň se svou rodinou zajistil i hudební doprovod na vernisáži.