Mikrobiologický ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně v letošním roce dosáhl sta let od svého založení. Významné jubileum si dnes pracoviště připomnělo slavnostním seminářem, který uvedl přednosta, prof. MUDr. Filip Růžička, Ph.D., přednáškou mapující bohatou historii ústavu. Na jeho sdělení navázali kolegové s aktuálními odbornými tématy.
První údaj o existenci samostatného Mikrobiologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně pochází z roku 1923. Jeho vedením byl 14. července 1923 pověřen prof. MUDr. Jan Kabelík.
Před založením samostatného pracoviště byla mikrobiologie součástí patologické anatomie. Na ústavu prof. Pavla Kučery ji vyučovali budoucí docenti a profesoři lékařské mikrobiologie Jan Kabelík a Václav Tomášek. Rovněž mikrobiologickou diagnostiku pro Zemskou nemocnici u sv. Anny zajišťovalo dobře vybavené bakteriologicko-serologické oddělení zemské prosektury svěřené as. Tomáškovi. V témže roce prof. Kabelík nastoupil na místo prosektora a přednosty diagnostické stanice v Olomouci, zůstal však mimořádným profesorem LF MU V Brně. Mikrobiologický ústav tehdy neměl samostatné místnosti a jeho přednosta požíval pohostinství šéfa patologicko-anatomického ústavu prof. Neumanna. Kromě přednosty měl ústav systemizován jen místo pomocné síly, které zastával obvykle medik z posledního ročníku. Za prof. Kabelíka tedy brněnský mikrobiologický ústav vyvíjel jen činnost pedagogickou, omezenou pouze na přednášky. Praktická cvičení a laboratorní diagnostiku zabezpečoval ústav patologicko-anatomický.
Dne 19. 12. 1936 převzal mikrobiologický ústav LF MU prof. MUDr. Václav Tomášek. Prof. Neumann mu propůjčil k užívání i místnosti svého bakteriologicko-serologického oddělení (tři nad starou pitevnou se zachovaly dodnes).
Tak se zrodila užitečná a plodná tradice společného působení mikrobiologických ústavů fakultního a nemocničního v čele s jediným přednostou. V roce 1941 byl prof. Tomášek zatčen a internován v Mauthausenu a Osvětimi. Zdravotnický personál v počtu třinácti osob byl převeden do stavu brněnské pobočky Státního zdravotního ústavu. Hned po válce prof. Tomášek prosadil stavbu nového mikrobiologického ústavu, a to v areálu Zemské nemocnice u sv. Anny.
Vzhledem k vytíženosti prof. Tomáška vedením hygienických ústavů v Brně a Olomouci byl přednostou jmenován 19. 8. 1947 prof. MUDr. Jan Lukeš. Kvůli stavbě nové budovy se v r. 1948 fakultní ústav stěhoval do sídla děkanátu na Komenského náměstí.
Významným mezníkem v historii mikrobiologického ústavu, tehdy oddělení, je rok 1952. Po dohodě vedoucích pracovníků Krajského ústavu národního zdraví, lékařské fakulty a fakultní nemocnice katedra mikrobiologie lékařské fakulty přesídlila z budovy na Komenského náměstí do prostor mikrobiologického oddělení v současné budově v areálu FNUSA, navazujících na patologicko-anatomický ústav a postavených podél nyní již zaklenutého náhonu tekoucího ze Starého Brna.
V dubnu téhož roku byl prof. Lukeš suspendován, především pro své skeptické názory o možnosti bakteriologické války v Koreji. Přednášek a vedení ústavu se opět ujal prof. Tomášek. V nové budově působila po řadu let ještě bakteriologie z Vojenské nemocnice a transfusní stanice. V letech 1961–1971 byl přednostou doc. MUDr. Ladislav Jandásek. Kladl důraz na rozvoj virologie a na ústavu umožňoval činnost virologického oddělení KHS. Zkoumal mimo jiné otázky věkových rozdílů v citlivosti vůči virové infekci.
Za vedení prof. MUDr. Ferdinanda Přecechtěla prošla v letech 1974–1975 ústřední budova celkovou rekonstrukcí. Ústav ale působil celkem na sedmi místech po celém Brně. Opakovaně vycházela oblíbená skripta z lékařské mikrobiologie, využívaná např. i v Olomouci. Na ústavu rozvíjel tehdy ještě doc. MUDr. Jindřich Lokaj klinickou imunologii. V letech 1990–1993 za přednostenství prof. MUDr. Leopolda Pospíšila byla založena filiálka ústavu ve FNsP Bohunice a zahájena přestavba pomocných provozů a výukových prostor. Dalším přednostou byl doc. MUDr. Miroslav Votava, který vedl mikrobiologický ústav od roku 1993 do roku 2010. Specializace ústavu byla zejména ve vyšetření respiračních infekcí a septických stavů a sérologie syfilidy. Vznikla laboratoř molekulárně biologických metod a ústav byl vybaven informačními technologiemi. Za jeho působení vznikla na půdě mikrobiologického ústavu řada kvalitních učebních textů, zejména šlo o nové učebnice Obecná mikrobiologie, Speciální mikrobiologie.
Současným přednostou Mikrobiologického ústavu FNUSA a LF MU je prof. MUDr. Filip Růžička, Ph.D. Zatěžkávací zkouškou pak pro ústav byla zejména pandemie nemoci COVID-19, kdy se musely vyhodnocovat testy získané v odběrových centrech po celé jižní Moravě. V roce 2020 pracovníci covidových laboratoří provedli neuvěřitelných 85 tisíc testů, v loňském roce už „jen“ 65 tisíc.
MiÚ je akreditován dle normy kvality ČSN EN ISO 15189 a je držitelem také evropských certifikátů kvality. Svou činností pokrývá všechny oblasti lékařské mikrobiologie, tj. bakteriologii, virologii, mykologii, parazitologii a serologii. Jeho součástí je rovněž antibiotické středisko, příprava autovakcín, technický úsek (varna půd). Ústav poskytuje vyšetření nejen pro FN u sv. Anny, ale i pro řadu dalších brněnských i mimobrněnských zdravotnických zařízení. Ústav se též tradičně specializuje na výzkum v oblasti sledování původců nozokomiálních nákaz, na nové rychlé diagnostické postupy a výzkum biofilmu.
Ústav zajišťuje výuku lékařské mikrobiologie pro posluchače Lékařské a Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity i pro zdravotní laboranty. Je výukovou základnou Národního centra ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů a zabezpečuje postgraduální vědecké studium oboru na LF MU.
Podílí se též na činnosti odborných společností, mj. organizací odborných akcí. Jde zejména o tradiční konferenci pojmenovanou po významné osobnosti československé mikrobiologie a bývalém přednostovi Mikrobiologického ústavu, Tomáškovy dny mladých mikrobiologů, jejíž již 32. ročník proběhl letos v červnu. Kromě této konference organizoval Mikrobiologický ústav řadu dalších odborných akcí. Zejména jde o několik výročních kongresů Československé společnosti mikrobiologické a prestižní mezinárodní akci Eurobiofilms 2015. Pokud půjde vše podle plánu, druhou stovku své historie započne brzy v nových prostorách nového laboratorního objektu vybudovaného v prostorách Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.
BARI klub 🗓 🗺
FNUSA ve svých vnitřních prostorech doporučuje respirátory
S narůstajícím výskytem respiračních onemocněních Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně doporučuje pacientům i návštěvníkům nemocnice používat ochranu dýchacích cest. Ohleduplným gestem příchozí ochrání nejen sebe, ale i další osoby, které se po nemocnici pohybují a se svými onemocněními mohou být velmi zranitelné.
Zakrytí dýchacích cest se doporučuje ve vnitřních prostorách, tedy pacientům v čekárnách a ambulancích a návštěvám po dobu pobytu na lůžkových odděleních. „Počet osob nakažených koronavirovou nebo jinou respirační infekcí opět vzrůstá. Chtěli bychom proto apelovat na osoby přicházející do nemocnice, ať už kvůli návštěvě lékaře nebo svých blízkých, aby se chránili použitím respirátoru. Je potřeba si uvědomit, že nemocnice je místem, kde je riziko nákazy přirozeně vysoké,“ upozornil náměstek pro lékařskou péči Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně MUDr. Jindřich Olšovský, Ph.D.
FNUSA na cestě k digitalizaci: Náměstek pro IT navštívil inspirující Dánsko
Delegace českých IT expertů včetně zástupců Národního centra pro digitalizaci zdravotnictví navštívila dánské ministerstvo zdravotnictví, aby se inspirovala v procesu digitalizace. Členem skupiny koordinované dánským velvyslanectvím pro ČR byl také náměstek pro informatiku Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Tomáš Slavíček: „Naše fakultní nemocnice je jedním z největších a nejkvalitnějších poskytovatelů zdravotní péče v Česku. Vnímám proto, že máme určitou odpovědnost a měli bychom mít příkladnou roli i v oblasti digitalizace.“
Tomáš Slavíček byl jmenován do funkce IT náměstka před půl rokem právě s tím, že jeho cílem je zapojení moderních technologií do nemocniční praxe. „Chci, aby se lékaři a sestry mohli věnovat léčení, aby měli k dispozici všechna potřebná data, a aby ‚ťukáním‘ do počítače trávili jen nezbytně nutný čas,“ říká.
Dánsko je považováno za leadera v oblasti digitalizace zdravotnictví. „Nepoužívají papíry, vše řeší digitálně. Lékaři mají přístup ke zdravotnické dokumentaci pacienta skrz jednotlivé poskytovatele zdravotních služeb, aplikují nové technologie jako je umělá inteligence, nasadili do praxe telemedicínu…,“ popisuje náměstek s tím, že lékaři i pacienti tak významně šetří čas.
Díky listopadovému setkání se podařilo navázat vztahy s dánskými eHealth architekty, s kterými bude Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně konzultovat další kroky digitalizace. „Nelze říct, že bychom mohli přenést jejich řešení k nám do fakultní nemocnice nebo obecně do České republiky jedna ku jedné. Co ale chceme udělat, je poučit se z jejich chyb a z cesty, kterou již prošli,“ vysvětluje.
Úsek informatiky aktuálně prochází systematizací práce, která umožní chystaným změnám hladší průběh při jejich zavádění do praxe. „V následujících dvou letech budeme nuceni zvládnout poměrně razantní evoluci našich informačních systémů. Jde o změny, které se budou týkat většiny našich zaměstnanců, a proto už teď usilovně pracujeme na tom, abychom digitalizaci nejen zvládli, ale abychom ji zvládli tak, že přijetí změn bude pro všechny kolegy co nejjednodušší,“ uzavírá Tomáš Slavíček.
Foto: Dánské velvyslanectví v ČR
Dobrovolníci dělají čas v nemocnici stravitelnějším
Důležitost dobrovolnické práce pro naši společnost připomíná už od roku 1985 Mezinárodní den dobrovolníků (5. 12.), vyhlášený OSN jako příležitost k vyjádření vděku všem, kteří bez nároku na odměnu pomáhají na potřebných místech. Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně tuto úlohu zastává už devátým rokem DobroCentrum u sv. Anny.
„Cílem našich aktivit je pacienta potěšit, alespoň na chvíli mu pomoci zapomenout na strach nebo bolest a rozbít monotónnost nemocničních dnů,“ říká vedoucí dobrovolnického programu Svatava Kalná. Proškolení dobrovolníci dochází za hospitalizovanými pacienty a nabízí jim svou společnost – ať už jde o sdílený čas na procházce, hraní deskových her, předčítání nebo třeba „jen“ rozhovor u lůžka. Kromě toho organizují tvořivé dílny, hudební i divadelní představení a další aktivity, které hospitalizovaným lidem ukrátí čas v nemocnici a zlepší jejich psychickou pohodu.
V databázi DobroCentra je aktuálně registrováno necelých šedesát dobrovolníků, aktivně jich ale do nemocnice dochází zhruba deset. „Pomáhají nám lidé různého věku, profesí, maminky na mateřské, senioři…,“ říká Kalná s tím, že vyhovující formu, jak se zapojit, najde téměř každý.
Co dobrovolníky k zpříjemňování času pacientům motivuje?
Lukáš Janků:
Má motivace je jasná: snažím se vyjádřit své hluboké poděkování všem u svaté Anny, protože mi zachránili život, když to bylo potřeba. Takže chci i já pacientům pomoct, protože tak trochu vím, čím si procházejí.
Mnohokrát se mi – ve chvíli náročné – dostalo prostřednictvím druhého člověka úsměvu, stisku ruky, povzbuzení… Moc bych se to chtěla naučit. Umět být druhému nablízku.
Před covidem jsem docházela dělat společnost seniorce. Po pandemii jsem hledala nové možnosti, jak pomoci, a zaujalo mě DobroCentrum a možnost zpříjemnit pobyt v nemocnici. Sama vím, jak dlouhé a nudné může být trávit náš vzácný čas v nemocnici, chtěla jsem to zkusit a neskutečně mě to chytlo. Ráda přemlouvám každého k vyzkoušení, protože u dobrovolničení v nemocnici je nejtěžší najít odvahu to zkusit.
Mám dost času a bydlím poblíž. Jsem nezadaný, bezdětný a ve volnu hlavně hraji hry na PC, deskovky a čtu (dámy podobně zaměřené, napište mi na FB/IG, děkuji), ale nebráním se dělat i něco užitečného, co třeba pomůže ostatním. Navíc mám rád organizátorky z DobroCentra a můžu trávit čas s nejlepší kamarádkou, dobrovolnicí Nikolou.
Děkujeme všem, kteří nezištně pomáhají!
Rozsvítili jsme vánoční strom
Zpříjemnit začátek adventu si pacienti, zaměstnanci i příznivci nemocnice mohli před pavilonem J, kde se poslední listopadový den uskutečnilo slavnostní rozsvěcení vánočního stromu.
O hudební doprovod se postaralo více než dvacet frekventantů Univerzity třetího věku MU, kteří vystupují pod názvem Pěvecký klub U3V MU a pro pacienty Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně zpívají díky spolupráci s DobroCentrem u sv. Anny pravidelně i na odděleních. Ruce přihlížejícím při poslechu tradičních i méně známých koled zahřál nealkoholický punč připravený Bistrem u sv. Anny. Pět metrů vysoký vánoční strom do nemocnice věnoval Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny Mendelovy univerzity v Brně.
Děkujeme všem, kteří se na akci podíleli, nebo se k nám přišli vánočně naladit. Věříme, že šlo o příjemně strávené odpoledne, které by se do budoucna mohlo stát tradicí.
Mikrobiologický ústav slaví 100 let
Mikrobiologický ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně v letošním roce dosáhl sta let od svého založení. Významné jubileum si dnes pracoviště připomnělo slavnostním seminářem, který uvedl přednosta, prof. MUDr. Filip Růžička, Ph.D., přednáškou mapující bohatou historii ústavu. Na jeho sdělení navázali kolegové s aktuálními odbornými tématy.
První údaj o existenci samostatného Mikrobiologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně pochází z roku 1923. Jeho vedením byl 14. července 1923 pověřen prof. MUDr. Jan Kabelík.
Před založením samostatného pracoviště byla mikrobiologie součástí patologické anatomie. Na ústavu prof. Pavla Kučery ji vyučovali budoucí docenti a profesoři lékařské mikrobiologie Jan Kabelík a Václav Tomášek. Rovněž mikrobiologickou diagnostiku pro Zemskou nemocnici u sv. Anny zajišťovalo dobře vybavené bakteriologicko-serologické oddělení zemské prosektury svěřené as. Tomáškovi. V témže roce prof. Kabelík nastoupil na místo prosektora a přednosty diagnostické stanice v Olomouci, zůstal však mimořádným profesorem LF MU V Brně. Mikrobiologický ústav tehdy neměl samostatné místnosti a jeho přednosta požíval pohostinství šéfa patologicko-anatomického ústavu prof. Neumanna. Kromě přednosty měl ústav systemizován jen místo pomocné síly, které zastával obvykle medik z posledního ročníku. Za prof. Kabelíka tedy brněnský mikrobiologický ústav vyvíjel jen činnost pedagogickou, omezenou pouze na přednášky. Praktická cvičení a laboratorní diagnostiku zabezpečoval ústav patologicko-anatomický.
Dne 19. 12. 1936 převzal mikrobiologický ústav LF MU prof. MUDr. Václav Tomášek. Prof. Neumann mu propůjčil k užívání i místnosti svého bakteriologicko-serologického oddělení (tři nad starou pitevnou se zachovaly dodnes).
Tak se zrodila užitečná a plodná tradice společného působení mikrobiologických ústavů fakultního a nemocničního v čele s jediným přednostou. V roce 1941 byl prof. Tomášek zatčen a internován v Mauthausenu a Osvětimi. Zdravotnický personál v počtu třinácti osob byl převeden do stavu brněnské pobočky Státního zdravotního ústavu. Hned po válce prof. Tomášek prosadil stavbu nového mikrobiologického ústavu, a to v areálu Zemské nemocnice u sv. Anny.
Vzhledem k vytíženosti prof. Tomáška vedením hygienických ústavů v Brně a Olomouci byl přednostou jmenován 19. 8. 1947 prof. MUDr. Jan Lukeš. Kvůli stavbě nové budovy se v r. 1948 fakultní ústav stěhoval do sídla děkanátu na Komenského náměstí.
Významným mezníkem v historii mikrobiologického ústavu, tehdy oddělení, je rok 1952. Po dohodě vedoucích pracovníků Krajského ústavu národního zdraví, lékařské fakulty a fakultní nemocnice katedra mikrobiologie lékařské fakulty přesídlila z budovy na Komenského náměstí do prostor mikrobiologického oddělení v současné budově v areálu FNUSA, navazujících na patologicko-anatomický ústav a postavených podél nyní již zaklenutého náhonu tekoucího ze Starého Brna.
V dubnu téhož roku byl prof. Lukeš suspendován, především pro své skeptické názory o možnosti bakteriologické války v Koreji. Přednášek a vedení ústavu se opět ujal prof. Tomášek. V nové budově působila po řadu let ještě bakteriologie z Vojenské nemocnice a transfusní stanice. V letech 1961–1971 byl přednostou doc. MUDr. Ladislav Jandásek. Kladl důraz na rozvoj virologie a na ústavu umožňoval činnost virologického oddělení KHS. Zkoumal mimo jiné otázky věkových rozdílů v citlivosti vůči virové infekci.
Za vedení prof. MUDr. Ferdinanda Přecechtěla prošla v letech 1974–1975 ústřední budova celkovou rekonstrukcí. Ústav ale působil celkem na sedmi místech po celém Brně. Opakovaně vycházela oblíbená skripta z lékařské mikrobiologie, využívaná např. i v Olomouci. Na ústavu rozvíjel tehdy ještě doc. MUDr. Jindřich Lokaj klinickou imunologii. V letech 1990–1993 za přednostenství prof. MUDr. Leopolda Pospíšila byla založena filiálka ústavu ve FNsP Bohunice a zahájena přestavba pomocných provozů a výukových prostor. Dalším přednostou byl doc. MUDr. Miroslav Votava, který vedl mikrobiologický ústav od roku 1993 do roku 2010. Specializace ústavu byla zejména ve vyšetření respiračních infekcí a septických stavů a sérologie syfilidy. Vznikla laboratoř molekulárně biologických metod a ústav byl vybaven informačními technologiemi. Za jeho působení vznikla na půdě mikrobiologického ústavu řada kvalitních učebních textů, zejména šlo o nové učebnice Obecná mikrobiologie, Speciální mikrobiologie.
Současným přednostou Mikrobiologického ústavu FNUSA a LF MU je prof. MUDr. Filip Růžička, Ph.D. Zatěžkávací zkouškou pak pro ústav byla zejména pandemie nemoci COVID-19, kdy se musely vyhodnocovat testy získané v odběrových centrech po celé jižní Moravě. V roce 2020 pracovníci covidových laboratoří provedli neuvěřitelných 85 tisíc testů, v loňském roce už „jen“ 65 tisíc.
MiÚ je akreditován dle normy kvality ČSN EN ISO 15189 a je držitelem také evropských certifikátů kvality. Svou činností pokrývá všechny oblasti lékařské mikrobiologie, tj. bakteriologii, virologii, mykologii, parazitologii a serologii. Jeho součástí je rovněž antibiotické středisko, příprava autovakcín, technický úsek (varna půd). Ústav poskytuje vyšetření nejen pro FN u sv. Anny, ale i pro řadu dalších brněnských i mimobrněnských zdravotnických zařízení. Ústav se též tradičně specializuje na výzkum v oblasti sledování původců nozokomiálních nákaz, na nové rychlé diagnostické postupy a výzkum biofilmu.
Ústav zajišťuje výuku lékařské mikrobiologie pro posluchače Lékařské a Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity i pro zdravotní laboranty. Je výukovou základnou Národního centra ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů a zabezpečuje postgraduální vědecké studium oboru na LF MU.
Podílí se též na činnosti odborných společností, mj. organizací odborných akcí. Jde zejména o tradiční konferenci pojmenovanou po významné osobnosti československé mikrobiologie a bývalém přednostovi Mikrobiologického ústavu, Tomáškovy dny mladých mikrobiologů, jejíž již 32. ročník proběhl letos v červnu. Kromě této konference organizoval Mikrobiologický ústav řadu dalších odborných akcí. Zejména jde o několik výročních kongresů Československé společnosti mikrobiologické a prestižní mezinárodní akci Eurobiofilms 2015. Pokud půjde vše podle plánu, druhou stovku své historie započne brzy v nových prostorách nového laboratorního objektu vybudovaného v prostorách Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.
Sanitky FNUSA nově jezdí v nepřetržitém režimu
Poprvé sanitky zdravotní dopravní služby Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně do terénu vyjely před dvěma roky. Teď služba nemocnice přešla do nepřetržitého režimu, což přináší větší komfort třeba pacientům dialýzy, kteří dojíždí v noci, nebo pacientům, kteří byli ošetřeni na urgentním příjmu mimo běžnou provozní dobu ambulancí.
Vlastní zdravotní dopravní službu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně uvedla do provozu v září roku 2021 s cílem nabídnout pacientům větší pohodlí a zkrátit čekací doby převozů.
„Naším cílem je výhledově dosáhnout soběstačnosti v převozech pacientů naší fakultní nemocnice. Jde o službu, jejíž hodnocení se promítá do výsledné spokojenosti pacienta, a na té nám jako přímým zaměstnancům instituce pochopitelně záleží. Proto věřím, že službu dokážeme nabízet na nadstandardní úrovni,“ uvedl vedoucí Zdravotní dopravní služby FNUSA Martin Kalmus. Poptávka po transportech se podle něj neustále zvyšuje, zatímco v září roku 2022 řidiči převezli zhruba osm set pacientů, o rok později to byly už téměř dvě tisícovky.
Pacienti mají pro převozy aktuálně k dispozici osm sanitek, které obsluhuje dvanáct řidičů a jeden dispečer. Jeden z vozů každý den funguje v režimu dvouposádky, která zajišťuje přepravu pro pacienty s omezenou hybností.
O převoz mohou zažádat pacienti, kteří mají od lékaře příkaz ke zdravotnímu transportu – pak je služba hrazena zdravotní pojišťovnou. Spádovou oblastí je primárně Morava, sanitky FNUSA je ale možné využít i na dopravu do rehabilitačních či lázeňských zařízení v jiných částech republiky.
Zájemci si mohou transport zajistit na telefonních číslech +420 543 187 777 nebo 738 657 777 (7:00–16:30).
FNUSA zve na rozsvěcení vánočního stromu 🗓 🗺
Přijďte si zpříjemnit předvánoční čas na rozsvěcení vánočního stromu v areálu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Akce určená pacientům, zaměstnancům i všem příznivcům nemocnice se uskuteční ve čtvrtek 30. listopadu od 15:30 před pavilonem P.
Slavnostní atmosféru nadcházejícího adventu navodí Pěvecký klub U3V MU a horké nápoje ze stravovacího provozu FNUSA.
Pět metrů vysoký vánoční stromek věnoval Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny Mendelovy univerzity v Brně.
Srdečně zveme!
JOB DAY pro NLZP 🗓
Program JOB DAY je rozdělen do dvou samostatných částí, z nichž první nabídne podrobné informace o nemocnici a aktuálních pracovních nabídkách.
Ve druhé části bude prostor pro Vaše dotazy a diskuzi a možnost si individuálně pohovořit se zástupci nemocnice.
Akce se zúčastní:
Se všemi uvedenými, kteří Vám představí nemocnici a pracovní nabídky, si můžete individuálně pohovořit.
Náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Vám rovněž představí systém odborného vzdělávání lékařů a možnosti odborných stáží.
Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně:
Pokud Vám není Vaše pracovní budoucnost lhostejná, určitě přijďte.
Nemocniční lékárna FNUSA zájemcům pomáhá vyladit mikrobiom
Lidský mikrobiom představuje soubor všech mikroorganismů, které osidlují člověka. Jeho složení je pro každé tělo specifické a v průběhu života se mění, vždy by ale mělo platit, že jsou zdraví prospěšné i patogenní mikroorganismy v rovnováze. Pokud je tato rovnováha narušena, přichází zdravotní problémy. A právě na to chtějí upozornit farmaceuti Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně osvětovou akcí Probiotický týden (20.–24. listopadu 2023), která zájemcům nabízí bezplatné individuální konzultace.
Mikroorganismy osidlují v lidském střevě nejen sliznice, kůži a dutinu ústní, ale také trávicí systém. Právě střevní mikrobiom zodpovídá za funkčnost imunitního systému. Hraje důležitou roli v rozvoji specifické i nespecifické imunity, odolnosti vůči patogenním mikroorganismům z okolí i z vlastního těla. Kromě jiného se také podílí na optimálním využití živin z potravy.
Při změně podmínek, například při užívání antibiotik, jednostranných dietách, stresu nebo nedostatku spánku, se může rovnováha mikrobiomu vychýlit směrem k růstu patogenních organismů, což způsobí onemocnění. Optimální složení lidského mikrobiomu definovat nelze, nicméně platí, že čím je pestřejší, tím je odolnější vůči negativním změnám.
K nejčastějším příčinám narušení rovnováhy patří právě antibiotika. „Při užívání širokospektrých antibiotik může dojít k potlačení růstu nejen patogenních bakterií, ale také bakterií střevního mikrobiomu. Vzniklá dysmikrobie se pak může projevit průjmem a trávicími obtížemi, někdy ale ovlivní celý lidský organismus. Náprava původního stavu většinou trvá až několik týdnů,“ vysvětluje PharmDr. Marek Lžičař z Nemocniční lékárny Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.
Obnovu střevního mikrobiomu může podpořit užívání probiotických mikroorganismů, jejichž působením ve střevě dojde k úpravě prostředí a k stimulaci růstu prospěšných součástí mikrobiomu. „Lze je získat užíváním různých léků a potravních doplňků, které většinou obsahují vhodné kmeny laktobacilů, bifidobakterií či sacharomycet. Tyto mikroorganismy přispívají k obnově střevního mikrobiomu, a to nejlépe v kombinaci s prebiotiky, které zvyšují pravděpodobnost životaschopnosti probiotik ve střevě,“ radí farmaceut.
Při obnově mikrobiomu je důležité nezapomínat ani na základní pravidla zdravého životního stylu, tedy dostatek pohybu a spánku, minimální míru stresu a konzumaci pestré stravy, bohaté na vlákninu. Tradiční fermentované potraviny, jako například kysané zelí, kefír, jogurt nebo kimči, přináší do lidského střeva kromě probiotických kultur také potřebná prebiotika, vitamíny a stopové prvky.
Stav mikrobiomu je důležitý i pro prevenci nemocí, například diabetu, zánětů střev nebo obezity. Podílí se na patogenezi metabolických, autoimunitních i duševních onemocnění.
Zájemci o bezplatnou konzultaci zaměřenou na vyladění mikrobiomu se v rámci Probiotického týdne mohou obrátit na Konzultační centrum Nemocniční lékárny FNUSA, které sídlí v pobočce při východu na ulici Hybešova. Farmaceuti jim doporučí vhodnou úpravu stravovacích návyků či poradí v oblasti potravních doplňků. Objednat se je možné na telefonním čísle 543 182 164 nebo e-mailu vydej.hybesova@fnusa.cz.