Na vině je stárnutí populace, špatná životospráva i pandemie covidu-19

Počet lidí se srdečním selháním na jihu Moravy roste. Každoročně podle odborníků v regionu přibude asi 6 500 nemocných, celkem jich tedy v kraji je až 30 000. Rapidní nárůst ilustruje fakt, že ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně se za posledních 10 let zdvojnásobil počet pacientů hospitalizovaných na oddělení specializovaném na  srdeční selhání – loni jich ošetřili téměř 1 800. Jihomoravští kardiologové se obávají, že v nadcházejících letech bude trend pokračovat. Doznívá totiž efekt pandemie covidu-19, kdy lidé ze strachu z nákazy častěji „přecházeli“ infarkty, což u nich vedlo k rozvoji srdečního selhání. I o tom budou diskutovat experti na nemoci srdce u příležitosti Dne I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA) a LF MU, a to 8. března.

Nějakým druhem srdeční choroby na Moravě a ve Slezsku podle lékařů může trpět až 1,4 milionu osob a každý rok přibývají desetitisíce nově diagnostikovaných. „Jsme svědky toho, co popisují i kolegové ze zahraničí – v době covidové pandemie nemocní s infarkty myokardu mnohem méně často chodili do nemocnic, a nemohli tak být správně ošetřeni. Lze tedy očekávat, že se tato skutečnost projeví v nárůstu počtu případů srdečního selhání, jehož je infarkt myokardu nejčastější příčinou,“ říká prof. MUDr. Jan Krejčí, Ph.D., FHFA, přednosta I. interní kardioangiologické kliniky FNUSA a LF MU. Podle něj se teprve v loňském roce klinika navrátila co se počtu specializovaných výkonů týče k číslům z „předcovidových“ let.

Srdeční selhání se stává čím dál častější důvodem, proč lidé končí v nemocnici. Podle prof. Krejčího je více než polovina pacientů nad 65 let hospitalizována právě kvůli zhoršené funkci srdce. Do pokročilé fáze srdečního selhání se pak v Česku dostane přibližně 10 % pacientů – u nich pak lékaři musí posoudit, zda jsou v tak dobré kondici, aby mohli dostat mechanickou srdeční podporu nebo absolvovat transplantaci srdce. „Bohužel pouze pro malou část pacientů jsou tyto zákroky vhodné a možné. Rozhodujícím faktorem je tzv. biologický věk, který by neměl přesáhnout 65 let, a nepřítomnost dalších vážných onemocnění. U nás v nemocnici ve spolupráci s CKTCH provádíme řádově desítky takových operací ročně. U starších lidí se snažíme zajistit důstojné dožití pomocí paliativní péče,“ vysvětluje prof. Krejčí.

Svou roli v nárůstu počtu případů srdečního selhání hraje také obezita a špatné stravovací návyky, jež vedou k vyššímu cholesterolu v krvi, postupnému zanášení cév, a tedy riziku vzniku kardiovaskulárních příhod. Nijak nepomáhá zhoršující se ekonomická situace, kterou tradičně provází zvýšená nemocnost a úmrtnost na srdečně-cévní choroby. „Lidé budou na zdražování velmi pravděpodobně reagovat nakupováním nezdravých náhražek, šetřit na kvalitních potravinách, což povede ke zvýšení hmotnosti, a tedy zátěži oběhové soustavy. Obáváme se navíc, že budou šetřit i na sportovních a rekreačních aktivitách,“ vysvětluje předseda České kardiologické společnosti prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, FCMA. „Se stresem souvisí i vyšší spotřeba alkoholu a cigaret. Přitom omezení pití a kouření by naopak v těžkých dobách přineslo vítané úspory,“ dodává předseda českých kardiologů.

Choroby srdce jsou nejčastější příčinou úmrtí v celém Česku. Například 50 % pacientů s těžkým srdečním selhání do 5 let po diagnóze zemře.

I proto se odborníci snaží stále upozorňovat na nutnost prevence, včasné diagnostiky a správné léčby. „Lidé by měli především chodit na preventivní prohlídky. U pacientů, kteří již srdečním onemocněním trpí, jsou nutné pravidelné lékařské kontroly a užívání léků, dodržování diety a přiměřená fyzická aktivita doporučená lékařem,“ uzavírá prof. Krejčí.

Exploze srdečních selhání se týká celé republiky, kardiologové jí hodlají mimo jiné čelit moderními léky, mezi něž patří například glifloziny, prohloubením spolupráce s praktickými lékaři, kteří by mohli hrát větší roli v diagnostice i péči o stabilizované pacienty, a také apelem na širokou veřejnost, aby nepodceňovala příznaky srdečních problémů a včas vyhledala odbornou péči. Kardiologie má dnes širokou škálu možností farmakologické i nefarmakologické léčby, která má potenciál nejen prodloužit, ale také zkvalitnit život nemocných se srdečním selháním.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně našlo uplatnění dvacet pět ukrajinských občanů. V nemocnici pomáhají v rámci zdravotnického i technického provozu, tam pak zejména ve stravování. Zaměstnanecké řady rozšířil také jeden manželský pár na pozicích zahradnice a energetika.

Co se týče zdravotnických pozic, zaměstnání ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně našli především sanitáři, kteří prošli odborným kurzem. Ten pořádá přímo nemocnice a již během praktické části kurzu na odděleních byla účastníkům nabídnuta volná pracovní místa sanitářů.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně do svých řad získala také šest zdravotních sester, které se povolání věnovaly už ve své vlasti. „Podařilo se to díky velmi dobré spolupráci se Skill centem Jihomoravského kraje, které poskytuje bezplatné kurzy českého jazyka. Oslovilo nás s nabídkou spolupráce na zaměstnání účastníků kurzů,“ vysvětlila náměstkyně pro ošetřovatelskou péči FNUSA Mgr. Jana Zvěřinová s tím, že nemocnice spolupráci ráda přijala, a to i s ohledem na dlouhodobý problém s neobsazenými místy na pozicích zdravotních sester.

Samotné zaměstnání ovšem není úplně jednoduché, neboť zákonná úprava zaměstnávání osob z tzv. 3. zemí na zdravotnických pozicích je mnohem složitější než zaměstnávání zdravotníků z EU. „Nyní jsou kolegyně z Ukrajiny na placené odborné stáži a budou ještě skládat aprobační zkoušky, aby mohly vykonávat práci zcela samostatně. Díky Skill centru JMK pro ně organizujeme další kurzy češtiny, protože právě znalost jazyka je součástí již zmiňované aprobační zkoušky a bývá tou největší překážkou,“ popsala personální náměstkyně FNUSA Mgr. Olga Korvasová.

Jednou ze zdravotních sester, které před sebou mají tuto zkoušku, je také Liubov Skalozub. Od letošního ledna pracuje na Klinice otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku FNUSA a LF MU. „Na klinice jsem velmi spokojená, kolegové mě přijali skvěle,“ uvedla žena, která na rodné Ukrajině pracovala jako intenzivní sestra s onkologickými pacienty. Kurzy českého jazyka má naplánované do října, už teď se ale nemá problém dorozumět. „Připravuji se také na aprobační zkoušku a těším se, že budu opět moci vykonávat své povolání s plnou odpovědností,“ dodala.