Inkontinence, tedy mimovolný únik moči nebo stolice, je častý zdravotní problém, o kterém se i přes vysokou míru výskytu v populaci příliš nehovoří. Tabu se snaží odbourat právě probíhající Světový týden kontinence, který lidi nabádá k odložení studu a řešení potíží. Zejména inkontinence stolice vede u pacientů často k úplnému vyloučení ze společnosti, řešení přitom může být na dosah. Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně poskytuje jako jedno ze tří zdravotnických zařízení v Česku účinnou léčbu pomocí neurostimulátoru.

Střevní inkontinence se v běžné populaci vyskytuje u 6–10 procent lidí. Dominují starší pacienti, ale problém se zdaleka netýká pouze jich. Nejmladší pacient léčený ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně byl ve věku pěti let. „S inkontinencí stolice se mnohdy potýkají pacienti po resekčních výkonech na střevech, s roztroušenou sklerózou nebo ženy s poporodními traumaty,“ popisuje vedoucí lékař kolorektální ambulance při I. chirurgické klinice FNUSA a LF MU MUDr. Petr Vlček, Ph.D.

Inovativní metoda tzv. sakrální neuromodulace spočívá v zavedení stimulátoru, který vysílá slabé impulzy a pomáhá obnovit spojení mezi mozkem a pánevním dnem. „Jde o miniinvazivní zákrok, operace je však dvojfázová. První fáze probíhá v celkové anestezii a je při ní zavedena elektroda se zevním stimulátorem. Cílem je otestování a zhodnocení efektu léčby. Pokud je efekt jednoznačný, přistoupí se ke druhé fázi – implantaci stimulátoru. Ta již probíhá v lokální anestezii,“ popisuje chirurg a upřesňuje, že v obou fázích pacienta čeká jednodenní hospitalizace.

I. chirurgická klinika Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU byla spolu s Fakultní nemocnicí Bulovka prvními pracovišti, kde se tyto výkony začaly provádět. Díky dobrým výsledkům grantové studie zákrok začaly plně hradit zdravotní pojišťovny, přičemž indikační kritéria pro implantaci neurostimulátoru se velmi rozšiřují. „Velkou výhodou je zhodnocení efektu testovací fáze, který je potvrzením správné indikace před definitívní implantací,“ vysvětluje chirurg. Aktuálně na klinice zavádějí zhruba dva stimulátory měsíčně.

Lidé s inkontinencí by svůj problém rozhodně neměli skrývat. Důležitá je návštěva praktického lékaře, který pacienta před případnou implantací odešle k důkladnému gastroenterologickému došetření. Někdy může být řešením také rehabilitace, která je efektivní a bez rizik. „V rámci našeho centra máme indikační semináře, kde volíme optimální způsob léčby pro tuto skupinu pacientů, a je u nás možno kdykoliv konzultovat,“ doplňuje MUDr. Petr Vlček, Ph.D.

Vědci z celkem pěti elitních národních výzkumných ústavů zaměřených na oblast zdravotnictví spojí síly. Jejich cílem je navázat vědeckou spolupráci napříč obory, které spolu jinak obvykle nekooperují. S medicínskými experty v oborech neurologie, kardiologie, onkologie a virologie tak budou mj. kooperovat sociální vědci ze SYRI, kteří zkoumají dopady některých zdravotních charakteristik na českou společnost. Formy vzájemné spolupráci byly představeny dnes na Výroční konferenci Národního ústavu pro neurologický výzkum v Brně.

Národní výzkumné ústavy jsou v Česku novinkou, vznikly v polovině minulého roku, aby sdružily nejlepší vědce v oboru a vytvořily systémovou oporu pro orgány státní správy, kterým mají sloužit jako odborná a poradní základna. Klíčové je rovněž budování důvěry a nastavení komunikace s širokou veřejností, stejně jako zefektivnění přenosu výsledků vědy a výzkumu co nejblíže klinické praxi a běžným občanům. Jedná se o přenos osvědčeného modelu inspirovaného zahraničními zkušenostmi, který prošel v době pandemie COVID-19 celou řadou výzev a modifikací.

Na výzkumných tématech spolu budou spolupracovat vědci z Národního ústavu pro neurologický výzkum (NINR), Národního ústavu pro výzkum rakoviny (NÚVR), Národního institutu virologie a bakteriologie (NIVB), Národního institutu pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění (CarDia) a Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI). Toto propojení umožní na jedné straně nalezení společných vědeckých témat, na straně druhé také snížení administrativy a zkvalitnění komunikace se státní správou.

Národní ústav pro neurologický výzkum cílí na zvládnutí medicinských i celospolečenských výzev souvisejících s dramatickým stárnutím populace. „Hlavním tématem, na které se v této fázi projektu zaměřujeme, je problematika neurodegenerativních onemocnění, jako jsou například Alzheimerova či Parkinsonova choroba. Neurodegenerativní procesy jsou nicméně významné i pro řadu dalších neurologických onemocnění, mezi něž patří neurovývojová onemocnění, epilepsie či roztroušená skleróza,“ upřesnil ředitel NINR prof. Milan Brázdil. První výsledky společného výzkumu vědců z jedenácti institucí probíhajícího pod hlavičkou NINR byly prezentovány také na výroční konferenci.

Podle Pavla Plevky z NIVB je jedním z cílů spolupráce mezi vědci z různých oblastí nejen zvýšená informovanost veřejnosti a tím zdravotní gramotnost populace v souvislosti s šířením epidemií, ale také cílené vytváření konkrétních protiepidemických a protipandemických intervenční strategií zaměřených na potřeby jednotlivých populačních skupin. „Zajímavými tématy pro oblast spolupráce je také neutěšená situace v oblasti rozvoje antibiotické rezistence, či vliv chování různých rizikových skupin na výskyt konkrétních infekčních onemocnění,“ uvedl Plevka.

Do vzájemné spolupráce se zapojí i NÚVR. „Propojení týmů od základního po klinický výzkum, kombinace chemie, biologie a medicíny, komunikace mezi klinickými a akademickými pracovišti a neuvěřitelná řada specializací našich vědců přináší dosud nebývalý badatelský prostor,“ zmínil ředitel NÚVR prof. Aleksi Šedo a dodal, že národní ústavy mají mimořádný potenciál pro rozšíření mezinárodní spolupráce: „NÚVR letos v květnu uzavřel dohodu o spolupráci v oblasti výzkumu nádorové biologie s ‚prvoligovým‘ onkologickým pracovištěm Harvard Medical School – Dana-Farber Cancer Institute v americkém Bostonu. Tato spolupráce má význam nejen pro vlastní vědeckou práci našich národních ústavů, ale i pro inspiraci v mnoha dalších oblastech, jako jsou například sdílení dobré praxe v procesech organizace a řízení projektu, rozšiřování možností kontaktů nebo mobility doktorských studentů a postdoktorandů.“

„Cílem CarDia je přispět ke snížení výskytu obezity, cukrovky 2. typu a kardiovaskulárních komplikací, které jsou stále nejčastější příčinou mortality v České republice,“ říká vědecký koordinátor projektu CarDia  Martin Haluzík z IKEM. „Již po prvním roce projektu se daří vytvořit těsné propojení klinického a experimentálního výzkumu a díky finanční podpoře se do projektu zapojují i čeští vědci vracející se z prestižních zdravotních pracovišť jako je Národní institut zdraví v americké Bethesdě a řada dalších a prohlubují tak zapojení projektu CarDia do mezinárodního výzkumu“.

Všech pět elitních národních ústavů spojuje financování z projektu EXCELES financovaného z Národního plánu obnovy. „Všechny projekty EXCELES jsou postaveny na myšlence spolupráce excelentních vědců napříč různými institucemi. V současné době se snažíme jít s propojováním výzkumníků ještě dál a vybudovat multidisciplinární spolupráci napříč těmito projekty. Sociální vědci tak budou kooperovat s odborníky z oblasti medicíny. V současné vědě se právě takovéto typy spolupráce ukazují jako ty nejprogresivnější,“ uvedla vědecká ředitelka Národního institutu SYRI prof. Klára Šeďová.

Kardiologové z elektrofyziologické skupiny I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU provedli první přímý přenos ablačního výkonu pomocí technologie PFA se systémem Centauri. Pod zkratkou anglického PFA (Pulsed Field Ablation) se ukrývá inovativní netermální metoda ablace srdečních arytmií, která v poslední době začíná nahrazovat klasickou, léta užívanou, radiofrekvenční energii (RFA). Její hlavní výhodou je vysoká účinnost, zkrácení doby zákroku a minimální riziko komplikací.

Princip ablace, kterou se odstraňuje srdeční arytmie, vychází z léčby solidních tumorů. „V podstatě se jedná o aplikaci velmi krátkých pulsů napětí trvající nano či mikrosekundy do oblasti zájmu pomocí katetru. Aplikace PFA vede k vytvoření mikropórů v membránách buněk a jejich zániku,“ vysvětluje kardiolog MUDr. Jiří Jež, Ph.D.

Srdeční tkáň je vůči této energii vysoce citlivá, zatímco okolní tkáně k poškození natolik náchylné nejsou. Místo zodpovědné za vznik či vedení srdeční arytmie tak může být cíleně zničeno, aniž by byly ohroženy okolní nervová vlákna, stěna jícnu nebo cévy. „Tyto struktury PFA při správně zvolené energii nepoškozuje, což nám umožňuje maximalizovat bezpečnost zákroku. Obrovskou výhodu to přináší, i co se týče délky výkonu, který je v případě užití PFA možné oproti RFA zkrátit z desítek minut na jednotky,“ doplňuje vedoucí elektrofyziologické skupiny doc. MUDr. Zdeněk Stárek, Ph.D.

PFA je v současnosti využívaná převážně u ablace fibrilace síní. „Náš první pacient byl asi 65letý muž, bývalý profesionální sportovec a nynější vinař, který trpí paroxysmální fibrilací síní. Zákrok proběhl bez komplikací,“ popsal Jež výkon, který byl výjimečný i díky přímému přenosu na XXXI. výroční sjezd České kardiologické společnosti.

Předností systému Centauri od firmy Galvanize je možnost používat stávající instrumentárium elektrofyziologického sálu FNUSA a katetry určené k radiofrekvenční ablaci. Daná technologie navíc plně využívá 3D elektroanatomického mapování, díky čemuž je vysílanou energii možné přesněji cílit. Kardiologové v současné době plánují v rámci interní studie systém zapojit do běžné klinické praxe.

V budoucnu by pak PFA mohla být využívána i v léčbě jiných poruch srdečního rytmu. „Naděje se upíná především k léčbě život ohrožujících komorových srdečních arytmií u většinou komplikovaných pacientů, kde může PFA významně zefektivnit a zlepšit výsledky léčby,“ uzavřel MUDr. Jiří Jež, Ph.D.

Na poslední květnový den tradičně připadá Světový den bez tabáku, který od roku 1988 vyhlašuje Světová zdravotnická organizace s cílem upozornit na negativní dopady užívání tabákových výrobků nejen na lidské zdraví. Téma letošního ročníku s podtitulem „Pěstujme jídlo, ne tabák“ akcentuje právě širší dopady produkce tabáku a vyzývá vlády a politiky, aby zintenzivnili legislativu, vypracovali vhodné strategie a umožnili pěstitelům tabáku přechod na pěstování potravinářských plodin. Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně nabízí zájemcům o odvykání kouření hned dvě možnosti bezplatné pomoci.

První variantou je návštěva Centra pro léčbu závislosti na tabáku, která funguje v ambulanci angiologie – Kardiovize na II. interní klinice FNUSA a LF MU. „Poskytujeme komplexní poradenství všem uživatelům tabáku, kteří vážně zamýšlí přestat kouřit cigarety nebo užívat alternativní tabákové a nikotinové výrobky, jako jsou například žvýkací tabák, elektronická cigareta, dýmka nebo doutník,“ uvedla koordinátorka centra Jana Jarešová. Centrum pro léčbu závislosti na tabáku sídlí ve 3. NP budovy C1 a na schůzku se je možné objednat na linkách 543 185 594 a 543 185 449.

Druhou možností je Konzultační centrum Nemocniční lékárny, které se nachází ve výdejně při vstupu z ulice Hybešova. „Klientům při úvodním setkání stanovíme míru závislosti na nikotinu a následně doporučíme další postup,“ popsal PharmDr. Marek Lžičař s tím, že obvykle vytvoří plán na tři až čtyři měsíce, což je doba potřebná ke změně zažitého vzorce chování. „Klienty si zveme na kontroly jednou za týden až dva. Kratší rozestupy mezi konzultacemi odvykajícím pomáhají držet se cíle – vydržet nekouřit do dalšího týdne je snazší, než do dalšího měsíce,“ vysvětlil. Splnit svůj cíl se podle zkušeností odborníků podaří více než polovině klientů.

Konzultační centrum mohou zájemci navštívit v pracovní dny od 9 do 15 hodin. Se žádostí o termín návštěvy je ale lepší lékárníky oslovit předem prostřednictvím telefonu 543 182 164 nebo e-mailu vydej.hybesova@fnusa.cz.

Close up portrait of young attractive woman breaking down cigarette to pieces. Studio shot selective focus isolated on grey. Addiction concept