Umožnit nevyléčitelně nemocným pacientům prožít poslední dny v domácím prostředí je smyslem mobilní paliativní péče, jejíž tým právě vzniká ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně. Nepřetržitou službou mimo špitální zdi začne desetičlenná skupina odborníků poskytovat od začátku září jako druhá nemocnice v Česku.
Zřízení mobilního hospice je dalším krokem v implementaci kompletní paliativní péče do služeb FNUSA. Před dvěma roky vznikl konziliární tým s cílem předat nevyléčitelně nemocné pacienty z lůžkových oddělení včas do paliativní péče, vloni na něj navázala ambulance. „Nevyléčitelně nemocným nemá bohužel akutní medicína již co nabídnout, potřebují spíš klid a pohlazení a pohodu ke svému odchodu, než aby je někdo „léčil“ a denně do nich píchal injekce. Proto jsme zavedli konzilia pro lůžková oddělení a následně také ambulanci paliativní péče pro ty, kteří před sebou ještě mají určitý čas a nepotřebují každodenní dohled,“ popisuje vrchní sestra týmu Hana Kaštan.
Aktuálně vznikající služba bude mít charakter domácího hospice, tedy umožní pacientům odejít v jejich přirozeném prostředí. „Každý pacient bude mít svou kmenovou sestru, která mu bude denně k dispozici. Je důležité, aby to byl jeden člověk, protože se stává tak trochu „členem rodiny“ – pro všechny je příjemnější si k sobě domů pouštět důvěrnou osobu. Sestra se o pacienta stará do konce jeho dnů,“ vysvětluje Kaštan a dodává, že následně pomáhá rodině v péči o zemřelé tělo a spolu se sociální pracovnicí mohou pomoci zajistit také pohřeb, aby rodina nezůstávala na všechno sama.
Frekvence návštěv pak závisí na potřebách konkrétního pacienta a možnostech jeho blízkých. „S nemocným musí být vždy někdo z rodiny nebo pečující osoba nepřetržitě – to je podmínka mobilního hospice. Pacient často už nemá například možnost si sestru sám zavolat, proto potřebuje mít u sebe někoho, kdo mu pomůže,“ říká vrchní sestra s tím, že potřeby jsou tedy skutečně velmi individuální a někomu například mohou stačit telefonické konzultace. „Cílem je pomoci rodinám, ne narušovat jejich integritu,“ shrnuje Kaštan.
Velkým benefitem služby je její 24hodinový provoz. Po směně kmenové sestry se pacienti mohou obrátit na službu konající sestru, která vyjede kdykoliv je potřeba a u pacienta by měla být nejpozději do hodiny od zavolání. Stejně tak je k dispozici lékař a součástí týmu jsou také sociální pracovnice a psycholog. Co se financování týče, zhruba sedmdesát procent nákladů hradí zdravotní pojišťovny, zbytek je hrazen z dotačních titulů a počítá se také se spoluúčastí rodiny, kterou služba vyjde přibližně na 150 korun denně.
Mobilní hospic bude určen pacientům z Brna a nejbližšího okolí, kterým zbývá přibližně měsíc života. Primárně půjde o pacienty odeslané z akutních lůžek Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. „Podle statistik si devadesát procent lidí přeje strávit konečnou fázi života doma. Zároveň je takové řešení výhodné i pro nemocnici, jelikož akutní lůžka mohou být obsazena těmi, kteří je skutečně potřebují,“ popisuje Kaštan a dodává, že mobilní hospic ale rozhodně není jediné možné řešení a povinnost. „Ne každá rodina má prostor a náturu pro takovou formu odchodu svých blízkých, je to naprosto normální a není nic špatného na tom, pokud se lidé rozhodnou pro lůžkový hospic.“
Právě lůžkové geriatricko-paliativní oddělení bude posledním navazujícím krokem systému paliativní péče Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Vzniknout by mělo v horizontu roku až dvou a nabídne tento typ péče těm, kteří z jakýchkoliv důvodů nemůžou zůstat v mobilním hospici.
Rozjezd mobilního paliativního týmu byl finančně podpořen Jihomoravským krajem prostřednictvím individuálního grantu.
Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně uzavírá vchod z Leitnerovy ulice
Vchod do areálu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně přes vrátnici z ulice Leitnerova bude od 1. září 2023 trvale uzavřen. Důvodem je zvýšení bezpečnosti v areálu.
Návštěvníkům nemocnice zůstane nadále k dispozici sousedící vstup přes branku z ulice Hybešova, který se nachází mezi budovami D3 a E. Pro veřejnost je otevřen v čase 5–20 hodin, zaměstnanci se přes elektronický čip do areálu dostanou kdykoliv.
Nepřetržitý přístup do nemocnice dále zajišťuje vjezd z Mendlova náměstí a pro příchozí z ulice Pekařská zůstává otevřen hlavní vchod s informačním centrem, který je průchozí rovněž od 5 do 20 hodin, případně obslužný vjezd vedle budovy M1 (6:00–18:00).
Vchod z ulice Leitnerova
Akce pro dárce krve a plazmy: Hurá do ZOO 🗓
Současné terapeutické možnosti léčby obezity II 🗓 🗺
10. svatoanenský laboratorní den 🗓 🗺
Ve FNUSA vzniká mobilní tým paliativní péče
Umožnit nevyléčitelně nemocným pacientům prožít poslední dny v domácím prostředí je smyslem mobilní paliativní péče, jejíž tým právě vzniká ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně. Nepřetržitou službou mimo špitální zdi začne desetičlenná skupina odborníků poskytovat od začátku září jako druhá nemocnice v Česku.
Zřízení mobilního hospice je dalším krokem v implementaci kompletní paliativní péče do služeb FNUSA. Před dvěma roky vznikl konziliární tým s cílem předat nevyléčitelně nemocné pacienty z lůžkových oddělení včas do paliativní péče, vloni na něj navázala ambulance. „Nevyléčitelně nemocným nemá bohužel akutní medicína již co nabídnout, potřebují spíš klid a pohlazení a pohodu ke svému odchodu, než aby je někdo „léčil“ a denně do nich píchal injekce. Proto jsme zavedli konzilia pro lůžková oddělení a následně také ambulanci paliativní péče pro ty, kteří před sebou ještě mají určitý čas a nepotřebují každodenní dohled,“ popisuje vrchní sestra týmu Hana Kaštan.
Aktuálně vznikající služba bude mít charakter domácího hospice, tedy umožní pacientům odejít v jejich přirozeném prostředí. „Každý pacient bude mít svou kmenovou sestru, která mu bude denně k dispozici. Je důležité, aby to byl jeden člověk, protože se stává tak trochu „členem rodiny“ – pro všechny je příjemnější si k sobě domů pouštět důvěrnou osobu. Sestra se o pacienta stará do konce jeho dnů,“ vysvětluje Kaštan a dodává, že následně pomáhá rodině v péči o zemřelé tělo a spolu se sociální pracovnicí mohou pomoci zajistit také pohřeb, aby rodina nezůstávala na všechno sama.
Frekvence návštěv pak závisí na potřebách konkrétního pacienta a možnostech jeho blízkých. „S nemocným musí být vždy někdo z rodiny nebo pečující osoba nepřetržitě – to je podmínka mobilního hospice. Pacient často už nemá například možnost si sestru sám zavolat, proto potřebuje mít u sebe někoho, kdo mu pomůže,“ říká vrchní sestra s tím, že potřeby jsou tedy skutečně velmi individuální a někomu například mohou stačit telefonické konzultace. „Cílem je pomoci rodinám, ne narušovat jejich integritu,“ shrnuje Kaštan.
Velkým benefitem služby je její 24hodinový provoz. Po směně kmenové sestry se pacienti mohou obrátit na službu konající sestru, která vyjede kdykoliv je potřeba a u pacienta by měla být nejpozději do hodiny od zavolání. Stejně tak je k dispozici lékař a součástí týmu jsou také sociální pracovnice a psycholog. Co se financování týče, zhruba sedmdesát procent nákladů hradí zdravotní pojišťovny, zbytek je hrazen z dotačních titulů a počítá se také se spoluúčastí rodiny, kterou služba vyjde přibližně na 150 korun denně.
Mobilní hospic bude určen pacientům z Brna a nejbližšího okolí, kterým zbývá přibližně měsíc života. Primárně půjde o pacienty odeslané z akutních lůžek Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. „Podle statistik si devadesát procent lidí přeje strávit konečnou fázi života doma. Zároveň je takové řešení výhodné i pro nemocnici, jelikož akutní lůžka mohou být obsazena těmi, kteří je skutečně potřebují,“ popisuje Kaštan a dodává, že mobilní hospic ale rozhodně není jediné možné řešení a povinnost. „Ne každá rodina má prostor a náturu pro takovou formu odchodu svých blízkých, je to naprosto normální a není nic špatného na tom, pokud se lidé rozhodnou pro lůžkový hospic.“
Právě lůžkové geriatricko-paliativní oddělení bude posledním navazujícím krokem systému paliativní péče Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Vzniknout by mělo v horizontu roku až dvou a nabídne tento typ péče těm, kteří z jakýchkoliv důvodů nemůžou zůstat v mobilním hospici.
Lékařská knihovna FNUSA vystavuje díla zaměstnanců
Lékařská knihovna Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně zorganizovala první ročník výstavy zaměstnanecké tvořivosti, kterou je možné zhlédnout až do konce září. V prostorách knihovny je k vidění nejen výtvarné umění, ale například také sbírka motýlů nebo vlastnoručně vyrobené boty. Lékařská knihovna výstavou navázala na své předchozí projekty, které v duchu hesla „zaměstnanci zaměstnancům“ pomáhají sbližovat kolegy napříč institucí.
„Chtěli jsme ukázat, čím se naši kolegové baví po práci, protože jsme věděli, že je zde spousta šikovných lidí i mimo svou odbornost,“ popisuje impuls k uspořádání výstavy knihovnice Vlasta Žingorová. Nenásilná výzva knihovny byla mezi zaměstnanci kladně přijata, odvahu předvést něco ze své tvorby nalezlo téměř třicet kolegů. Různorodou sbírku doplňují i výrobky pracovnic Lékařské knihovny, které se rozhodly jít příkladem.
Výstava se těší velkému zájmu návštěvníků z řad zaměstnanců nemocnice. Ti oceňují nejen myšlenku akce a jednotlivá umělecká díla, ale i práci, kterou instalace v Lékařské knihovně vyžadovala. „Velký význam vidím i z hlediska své odbornosti – vzájemně se můžeme inspirovat ve vyrovnávacích mechanismech mnohdy extrémní pracovní zátěže. Prostor umělecké tvorby považuji za jednu z významných možností sebepéče,“ uvedl psycholog Onkologicko-chirurgického oddělení Mgr. Jakub Kozák, který vystavuje své audiovizuální a výtvarné počiny a zároveň se svou rodinou zajistil i hudební doprovod na vernisáži.
Masérka FNUSA: Pomáháme nejen s neduhy na těle, ale i na duši
Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně působí tři odborní maséři, kteří zájemcům nabízí prevenci i úlevu – nejčastěji v oblasti zad a krční páteře. „Zdravotní masáže, které na klinice tělovýchovného lékařství a rehabilitace poskytujeme, se od těch primárně relaxačních, obvykle dostupných v soukromém sektoru, podstatně odlišují. Zabýváme se podrobněji anatomickou strukturou svalového aparátu a řešíme komplexně problematiku opěrné soustavy,“ říká masérka Terezie Večeřová.
Zdravotní masáže jsou vhodné pro všechny věkové skupiny, ať už se jedná o děti či dospělé, přičemž maséři ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně koncipují každou proceduru individuálně podle potřeb a přání klienta.
„Naše klienty jde rozdělit do dvou skupin. V prvním případě jde o masáže preventivní, kdy se věnujeme problémům s pohybovou soustavou a během sezení se snažíme předcházet chronickým onemocněním,“ popisuje Večeřová s tím, že nejčastěji lidé přicházejí s problémy s krční páteří a horním zkříženým syndromem. Frekventovaně na klinice řeší také dolní zkřížený syndrom v bederní oblasti a celkové svalové dysbalance na opěrné soustavě. Odborná masáž může dále pomoci například urychlit rekonvalescenci po úrazech.
Druhá skupina prováděných masáží jsou ty relaxační, které se zaměřují zejména na psychický stav klienta. „Díky masáži umíme zbavit psychického vyčerpání a svalové ztuhlosti, dokážeme posílit imunitní systém a celkovou regeneraci organismu, podpořit metabolismus, zmírnit únavu při sedavém zaměstnání… Proto je velmi důležité mít na paměti, že každá návštěva má svoje pozitivní účinky nejen na tělo, ale i psychický stav,“ doplňuje masérka, která si právě proto své povolání vybrala: „Líbí se mi, že mohu pracovat v oboru, kde každý den pomáhám lidem. Hlavním cílem mé práce je, aby každý odcházel odpočatý a nabitý pozitivní energií, která nám v dnešní uspěchané a stresující době tolik chybí.“
Maséry Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně zájemci najdou na Klinice tělovýchovného lékařství a rehabilitace ve 3. patře budovy D3. Objednat se je možné telefonicky na číslech 543 183 002 a 543 183 004 nebo online přes rezervační systém na webových stránkách kliniky. Nově je možné pořídit také dárkové poukazy na masáže v libovolné hodnotě a čerpat množstevní slevy.
Prodejní výstava obrazů Jaroslava Zděnka 🗓
Srdečně zveme na prodejní výstavu obrazů Jaroslava Zdeňka, jejíž výtěžek bude věnován na provoz nemocniční kaple sv. Anny a CKTCH. Akce se uskuteční 8. srpna 2023 od 15 hodin právě v kapli svatoanenského areálu na Pekařské.
Co by nemělo chybět v cestovní lékárničce
Čas prázdninových výletů a dovolených je v plném proudu. Čím se na cestu vybavit, aby ji případné zdravotní komplikace či úrazy pokazily co nejméně, radí farmaceuti Nemocniční lékárny Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.
První a nejdůležitější pravidlo velí přibalit si v dostatečném množství léky, které běžně užíváme. „Ideálně bychom si měli při výjezdu do zahraničí zajistit chronické léky alespoň na jeden měsíc,“ doporučuje PharmDr. Marek Lžičař. Tyto léky by měly také vždy zůstat dobře dostupné, například při odbavování zavazadla na letišti se doporučuje ponechat si je u sebe.
Mezi další nezbytnosti patří produkty k ošetření ran a dezinfekce, analgetika na bolest, antipyretika na sražení horečky, dezinfekce očí a přípravek na léčbu průjmu. „Volba ostatních léků a přípravků už závisí na typu dovolené – dle rizik úrazů, podmínek destinace a podobně,“ doplňuje farmaceut. Lékárnička se může proměňovat také podle věku cestujících, zejména děti vyžadují speciální vybavení.
Vzhledem k panujícímu létu by lidé neměli zapomínat ani na kvalitní opalovací přípravky s odpovídající UVA/UVB ochranou a repelenty. Nejúčinnější přípravky k odpuzení hmyzu jsou ty s vysokým obsahem účinné látky DEET. Neztratí se pak ani náplasti na puchýře, pinzeta na klíšťata nebo teploměr. Ten je nejlépe volit digitální a důležitý je zvláště tehdy, kdy se výletu účastní malé děti.
Praktickou věcí při cestování jsou také COVIDem-19 prověřené gely nebo ubrousky pro dezinfekci rukou. Při pohybu v oblastech s problematickým přístupem k pitné vodě jsou vhodné také přípravky pro dezinfekci vody. „Lidé si často dávají pozor na kvalitu vody jako takové, ale zapomínají pohlídat ledy přidávané do nápojů,“ varuje před případnými potížemi Lžičař.
Při plánování delších přesunů je na zvážení také opatření přípravků proti otokům končetin, případně kompresních punčoch, a pokud cestovatel trpí zvýšenou srážlivostí krve, měl by se se svým lékařem poradit o preventivních opatřeních proti trombóze.
S dostatečným předstihem je důležité začít řešit očkování, které je pro některé destinace nezbytné. „Naše nemocniční lékárna zajišťuje na objednávku očkovací látky pro cestující do exotických krajin, případně také antimalarika, “ uvádí Lžičař a doplňuje, že vakcíny, antimalarika i antibiotika jsou na lékařský předpis, nejčastěji z ambulancí cestovní medicíny. Ostatní výše zmiňované produkty jsou volně prodejné v lékárnách Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Farmaceuti tam zájemcům pomohou s výběrem vhodných přípravků speciálně pro jejich dovolenou či cestu.
PharmDr. Marek Lžičař
Pracovnice Informačního centra FNUSA denně vyřídí kolem 300 dotazů
Informační centrum zřídila Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně v listopadu 2020 v reakci na pandemii COVID-19 a související nápor dotazů týkajících se očkování, testování a izolací. Lidé bez přístupu k internetu se do centra také mohli přijít objednat k vakcinaci, čehož hojně využívali především senioři. Služba pro pacienty se natolik osvědčila, že centrum zůstalo v provozu i po odeznění pandemických vln. Proměnila se pouze struktura poskytovaných informací – zaměstnankyně centra dokáží poradit prakticky se vším.
Službu zajišťují tři zkušené pracovnice, které lidé mohou v případě nejasností kontaktovat telefonicky, e-mailem nebo osobně v informačním centru nebo na recepci při vstupu do nemocnice z ulice Pekařská. Právě to je podle Zuzany Krausové ta nejobvyklejší cesta, kterou přichází do kontaktu s klienty: „Nejzahlcenější býváme ráno, kdy pacienti přicházejí na vyšetření a potřebují pomoci nasměrovat do správných ambulancí. Odpoledne radíme zase návštěvám,“ popisuje zaměstnankyně informačního centra s tím, že ale jejich práce sahá mnohem dál než za brány nemocničního areálu. „Klientům hledáme například spoje, kterými se dostanou domů, navigujeme na jiná specializovaná pracoviště a podobně. Časté jsou ještě stále dotazy na cestování v souvislosti s covidem. Občas si připadám jako cestovní kancelář, když se mě lidé ptají na to, jaké jsou podmínky v té které zemi, ale mě to baví,“ směje se. Často radí také cizincům, pro které je bez znalosti češtiny obtížnější dostat se k informacím a zorientovat se.
Pacienti si službu jednohlasně pochvalují, přesto se ale najdou situace, které pracovnice centra staví do nepříjemných interakcí. „Někteří klienti mají pocit, že se tady vyřeší všechno a hned. A někdy pak reagují podrážděně, když zjistí, že ne. Že je nemůžeme ošetřit na počkání, že například nemáme pohotovost na psychiatrii, zubní pohotovost, neošetřujeme děti do 18 let,“ popisuje Krausová.
Nepříjemným telefonátům a setkáním pracovnice centra čelily také v pandemii, kdy pro ně byly na denním pořádku hovory s odpůrci očkování. „Vyslechly jsme si kde co, od sprostých nadávek po kuriózní případ klienta, který byl u nás testován PCR testem a byl přesvědčený, že mu vyšel pozitivní výsledek kvůli tomu, že vypil stoprocentní pomerančový džus,“ vzpomíná usměvavá blondýnka na jeden z nejkurioznějších kontaktů a dodává: „Někdy se cítím trochu jako psychoterapeut, lidi se mi občas svěřují i s osobními problémy, například v manželství.“
Svou práci si ale nemůže vynachválit. „Já mám ráda komunikaci s lidmi, takže mě tato práce naplňuje už ze své podstaty. Navíc můžu pomáhat. A když pak někdo přijde a poděkuje, tak to je pro mě největší odměna,“ uzavírá Zuzana Krausová.
Telefonní linka informačního centra 543 185 555 je k dispozici ve všední dny v čase 7:00–19:00 a o víkendu i ve svátky v čase 10:00–18:30. Možné je využít také mail informacnicentrum@fnusa.cz.
Zuzana Krausová