Vytvořit kompletně nový nos pacientovi, kterému kvůli nemoci nezbylo z toho původního nic. Výzva pro lékařský tým z Kliniky plastické a estetické chirurgie Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU, kterou se po sérii operací úspěšně podařilo splnit a navrátit tak pacienta do plnohodnotného sociálního života.

Šlo již o pátou totální rekonstrukci nosu včetně skeletu, kterou lékaři na tomto pracovišti provedli. Ve čtyřech z pěti případů byl pacientům nos odstraněn pro rozsáhlý karcinom. To byl i případ Mariána Vanka, který o svůj nos i přilehlé kosti obličeje přišel kvůli rozsáhlému malignímu nádoru nosu a nosní přepážky. Šestapadesátiletý pacient byl odkázán na plastovou protézu, aby ho jeho vzhled zcela nevyřazoval ze společnosti. Toto řešení má však daleko k plnohodnotnému životu.

Lékaři z Kliniky plastické a estetické chirurgie FNUSA a LF MU mu nový nos vymodelovali během pěti operací. „Pacientovi jsme vytvořili vnitřní výstelku nosu mikrochirurgickým přenosem kůže a kosti z předloktí. Kostru nosu jsme doplnili chrupavkou z žebra, ušních boltců a kostí z dolní čelisti a zevní kůži nosu jsme nahradili kůží z čela. Museli jsme nahradit i část horní čelisti přesunem kosti z brady na obličejových cévách,“ popisuje složité chirurgické výkony přednosta kliniky doc. MUDr. Zdeněk Dvořák, Ph.D. Požadovaného tvaru nosu lékaři dosáhli opakovanými operacemi, při kterých bylo nutné tkáně znovu rozpojovat, ztenčovat a sešíváním modelovat.

Moderní principy rekonstrukce nosu pracovníci kliniky rozvíjejí od roku 2016, kdy se jimi začal zabývat právě doc. Dvořák. „Základním principem moderní rekonstrukce nosu je rekonstrukce všech jeho vrstev. Na kvalitně prokrvené vnitřní výstelce se vystaví kostra nosu z kostí a chrupavek, zevní vrstva je pak vytvořena velkým lalokem z čela, který se během další operace ztenčuje a teprve v závěrečné etapě se odstraní nadbytek kůže na kořeni nosu – tak to bylo i v případě naší poslední operace pana Vanka. Nadbytečná kůže obsahuje výživnou stopku čelního laloku, proto se ponechává déle,“ vysvětluje přednosta kliniky, který si téma rekonstrukce nosu zvolil i za svou habilitační práci. Na klinice spolu s kolegy úspěšně operovali pro ztrátu všech vrstev nosu už více než čtyřicet pacientů s různě velkými defekty.

Novinkou v případě poslední dokončené kompletní rekonstrukce bylo inovativní využití metody 3D CT plánování, které inicioval MUDr. Martin Kubát. Celý tým kliniky aktivně pracuje na zlepšování výsledků rekonstrukcí nosu, díky čemuž se na brněnskou kliniku sjíždějí pacienti nejen z celého Česka, ale i ze Slovenska.

Stav před plánovanou rekonstrukcí nosu

3D plánování rekonstrukce nosu

Stav po poslední operaci

Znělo by to jako zpráva z Černé kroniky. „Na nádraží na Vysočině byl nalezen muž v bezvědomí s těžkým podchlazením. Po příjezdu záchranné služby došlo k náhlému zastavení srdce kvůli závažné poruše srdečního rytmu.“ Nicméně tento příběh měl díky lékařům z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a modernímu přístrojovému vybavení šťastný konec.

Složky ZZS sice započaly ihned s kardiopulmonální resuscitací, ovšem situace byla natolik kritická, že bylo rozhodnuto o jeho převozu vrtulníkem do Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Na Anesteziologicko-resuscitační klinice FNUSA a LF MU se rozhodli lékaři použít metodu mimotělního oběhu ECMO a po dlouhých 110 minutách se podařilo nemožné – srdce opět začalo fungovat.

„Díky této technologii, která dokáže nahradit činnost srdce i plic, měl pacient šanci na přežití bez vážného poškození mozku. Již druhý den byl odpojen od přístrojů a třetí den ve stabilizovaném stavu přeložen na interní oddělení. Metoda ECMO se ukazuje jako naděje pro pacienty, u nichž běžná resuscitace selhává,“ popsal vedoucí lékař ECMO programu doc. MUDr. Pavel Suk, Ph.D.

Pozitivním faktorem bylo v tomto mimořádném případě také podchlazení – pacient měl při přijetí tělesnou teplotu 25°C. „Hypotermie paradoxně chrání mozek před poškozením nedostatkem kyslíku, což dává šanci i těm, kteří by jinak neměli naději na uzdravení,” upřesnil Suk.

Technologie ECMO vešla do širšího povědomí zejména kvůli pandemii COVID-19, kdy u pacientů s těžkým průběhem nahrazovala funkci plic a právě svatoanenská nemocnice je ECMO centrem pro jižní Moravu. Avšak nahrazení plic není jediným zapojením, které tento přístroj umí, druhý způsob je nahrazení funkce srdce i plic zároveň, tak, jak tomu bylo i v tomto případě. „V poslední době jsme měli ECMO využité pro pacienty s těžkými respiračními problémy v souvislosti s chřipkou, jinak jej využíváme právě pro pacienty se srdečním selháním. Obecně se dá říct, že u nás leží skoro pořád alespoň jeden pacient napojený na ECMO,“ dodal Suk.

ECMO

Česko se v incidenci rakoviny ledvin řadí mezi světovou špičku. Lékaři evidují zhruba třicet případů zhoubných nádorů ledvin na sto tisíc obyvatel, což je například o polovinu nemocných více než v sousedícím Rakousku. Příčina tak častého výskytu v tuzemsku není zcela objasněna, svůj podíl ale může hrát špatná životospráva Čechů. Mezi rizikové faktory rozvoje tohoto onemocnění patří kouření, obezita nebo hypertenze, tedy vysoký krevní tlak.

„Zhruba ve čtyřech procentech případů je onemocnění způsobeno geneticky,“ doplňuje vedoucí lékař Urologického oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně MUDr. Igor Dolan, Ph.D. O něco větší pozor by si podle něj měli dát muži, jelikož právě ti jsou diagnózou zhoubného nádoru na ledvinách postiženi častěji – poměr vůči ženám je dva ku jedné. Rizikový věk pro nález je pak 50–70 let.

Nádory ledvin představují asi 2–3 procenta všech karcinomů, které lidstvo postihují. Jejich odhalení závisí jako u řady dalších typů především na prevenci a náhodě. „Záchyt je v Česku díky rozsáhlé síti ultrazvukových pracovišť velmi dobrý, více než 70 procent nádorů ledvin je asymptomatických a objeví se náhodně při jiných vyšetřeních,“ komentuje Dolan. Pokud se u pacienta projeví subjektivní potíže, jedná se obvykle už o pokročilé stadium nemoci. V těchto případech nádor zpravidla není možné odstraňovat laparoskopicky a prognóza onemocnění je horší.

Při včasném záchytu dnes onkologicko-chirurgická pracoviště k odstranění často využívají robotický operační systém, který pacientovi umožňuje rychlejší rekonvalescenci. Pokud to velikost a lokalizace nádoru na ledvině dovoluje, operatér odstraňuje pouze zasaženou tkáň, zatímco dříve se vzhledem k párovosti orgánu přistupovalo k vyjmutí celé ledviny. „Nikdy nevíme, zda nedojde k úrazu či jinému problému, při kterém by došlo k poškození zbývající ledviny,“ komentuje Dolan. Výsledky onkologické léčby jsou srovnatelné jako u jiných karcinomů, tedy pokud je nádor odstraněn kompletně a včas, šance na dlouhodobé přežití je poměrně vysoká.

Až polovina lidí trpících zeleným zákalem neboli glaukomem o své nemoci neví. Postavit se tichému zloději zraku, jak se onemocnění také přezdívá, mohou zájemci už v pátek 14. března na Oddělení nemocí očních a optometrie ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně v rámci tradičního Glaukomového dne. Preventivní akce, během které lékaři příchozím změří nitrooční tlak zdarma a bez objednání, se uskuteční mezi 8. a 14. hodinou v ambulancích oddělení.

Glaukom je chronické, progresivní onemocnění, které vede k nevratnému poškození zrakového nervu, ztrátě zorného pole a k trvalému poklesu zrakové ostrosti. Nerozpoznané a neléčené onemocnění je jednou z hlavních příčin výskytu slepoty.

Pokud pacient pozoruje zhoršené vidění, jedná se o pozdní příznak onemocnění, kdy je nevratně poškozeno více než čtyřicet procent vláken zrakového nervu. „Rozhodně nejde spoléhat na to, že nástup onemocnění rozpoznáme podle příznaků,“ upozorňuje primářka Oddělení nemocí očních a optometrie FNUSA MUDr. Hana Došková, Ph.D., s tím, že téměř polovina postižených do stanovení diagnózy o svém onemocnění neví.

Pravidelná oční vyšetření s měřením nitroočního tlaku tak zůstávají nejlepší cestou k prevenci nebo včasné diagnóze glaukomu, a právě k tomu chce přispět i letošní Glaukomový den ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně. Pracoviště ho pořádá již tradičně v rámci globální osvětové akce Světový týden glaukomu (9.–15. března).

Zvláště důležitá je prevence po čtyřicátém roku života. „Podle Světové glaukomové organizace trpí glaukomem jeden z dvou set lidí ve věku 40 let, ve věku 80 let pak dokonce osm z dvou set osob. Výskyt onemocnění tedy s věkem stoupá,“ vysvětluje primářka Došková. Glaukomem je v současnosti po celém světě zasaženo zhruba 76 miliónů lidí a předpokládá se, že do roku 2040 se toto číslo zvýší až za 111 milionů. Riziko výskytu tohoto onemocnění může zvyšovat genetická zátěž, významnou roli ale hraje i rasa, dioptrické vady ve smyslu krátkozrakosti a dalekozrakosti nebo sklon k nižším hodnotám krevního tlaku.

Lékaři z Oddělení nemocí očních a optometrie v rámci loňského ročníku akce změřili nitrooční tlak sto dvanácti zájemcům. „U sedmi vyšetřených jsme zjistili hodnoty výrazně přesahující horní hranice normy. Tyto pacienty jsme okamžitě objednali k dovyšetření v naší glaukomové poradně,“ vzpomíná primářka očního oddělení. Včasná diagnóza a správná léčba dokáže významně oddálit progresi onemocnění.

Samotné měření nitroočního tlaku je rychlé, bezbolestné a v rámci Glaukomového dne 14. března 2025 se na něj není nutné objednávat. Zájemci mohou od 8 do 14 hodin přijít do ambulance Oddělení nemocí očních a optometrie v 3. nadzemním podlaží budovy A (vstup z ulice Pekařská).