Na vině je stárnutí populace, špatná životospráva i pandemie covidu-19
Počet lidí se srdečním selháním na jihu Moravy roste. Každoročně podle odborníků v regionu přibude asi 6 500 nemocných, celkem jich tedy v kraji je až 30 000. Rapidní nárůst ilustruje fakt, že ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně se za posledních 10 let zdvojnásobil počet pacientů hospitalizovaných na oddělení specializovaném na srdeční selhání – loni jich ošetřili téměř 1 800. Jihomoravští kardiologové se obávají, že v nadcházejících letech bude trend pokračovat. Doznívá totiž efekt pandemie covidu-19, kdy lidé ze strachu z nákazy častěji „přecházeli“ infarkty, což u nich vedlo k rozvoji srdečního selhání. I o tom budou diskutovat experti na nemoci srdce u příležitosti Dne I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA) a LF MU, a to 8. března.
Nějakým druhem srdeční choroby na Moravě a ve Slezsku podle lékařů může trpět až 1,4 milionu osob a každý rok přibývají desetitisíce nově diagnostikovaných. „Jsme svědky toho, co popisují i kolegové ze zahraničí – v době covidové pandemie nemocní s infarkty myokardu mnohem méně často chodili do nemocnic, a nemohli tak být správně ošetřeni. Lze tedy očekávat, že se tato skutečnost projeví v nárůstu počtu případů srdečního selhání, jehož je infarkt myokardu nejčastější příčinou,“ říká prof. MUDr. Jan Krejčí, Ph.D., FHFA, přednosta I. interní kardioangiologické kliniky FNUSA a LF MU. Podle něj se teprve v loňském roce klinika navrátila co se počtu specializovaných výkonů týče k číslům z „předcovidových“ let.
Srdeční selhání se stává čím dál častější důvodem, proč lidé končí v nemocnici. Podle prof. Krejčího je více než polovina pacientů nad 65 let hospitalizována právě kvůli zhoršené funkci srdce. Do pokročilé fáze srdečního selhání se pak v Česku dostane přibližně 10 % pacientů – u nich pak lékaři musí posoudit, zda jsou v tak dobré kondici, aby mohli dostat mechanickou srdeční podporu nebo absolvovat transplantaci srdce. „Bohužel pouze pro malou část pacientů jsou tyto zákroky vhodné a možné. Rozhodujícím faktorem je tzv. biologický věk, který by neměl přesáhnout 65 let, a nepřítomnost dalších vážných onemocnění. U nás v nemocnici ve spolupráci s CKTCH provádíme řádově desítky takových operací ročně. U starších lidí se snažíme zajistit důstojné dožití pomocí paliativní péče,“ vysvětluje prof. Krejčí.
Svou roli v nárůstu počtu případů srdečního selhání hraje také obezita a špatné stravovací návyky, jež vedou k vyššímu cholesterolu v krvi, postupnému zanášení cév, a tedy riziku vzniku kardiovaskulárních příhod. Nijak nepomáhá zhoršující se ekonomická situace, kterou tradičně provází zvýšená nemocnost a úmrtnost na srdečně-cévní choroby. „Lidé budou na zdražování velmi pravděpodobně reagovat nakupováním nezdravých náhražek, šetřit na kvalitních potravinách, což povede ke zvýšení hmotnosti, a tedy zátěži oběhové soustavy. Obáváme se navíc, že budou šetřit i na sportovních a rekreačních aktivitách,“ vysvětluje předseda České kardiologické společnosti prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, FCMA. „Se stresem souvisí i vyšší spotřeba alkoholu a cigaret. Přitom omezení pití a kouření by naopak v těžkých dobách přineslo vítané úspory,“ dodává předseda českých kardiologů.
Choroby srdce jsou nejčastější příčinou úmrtí v celém Česku. Například 50 % pacientů s těžkým srdečním selhání do 5 let po diagnóze zemře.
I proto se odborníci snaží stále upozorňovat na nutnost prevence, včasné diagnostiky a správné léčby. „Lidé by měli především chodit na preventivní prohlídky. U pacientů, kteří již srdečním onemocněním trpí, jsou nutné pravidelné lékařské kontroly a užívání léků, dodržování diety a přiměřená fyzická aktivita doporučená lékařem,“ uzavírá prof. Krejčí.
Exploze srdečních selhání se týká celé republiky, kardiologové jí hodlají mimo jiné čelit moderními léky, mezi něž patří například glifloziny, prohloubením spolupráce s praktickými lékaři, kteří by mohli hrát větší roli v diagnostice i péči o stabilizované pacienty, a také apelem na širokou veřejnost, aby nepodceňovala příznaky srdečních problémů a včas vyhledala odbornou péči. Kardiologie má dnes širokou škálu možností farmakologické i nefarmakologické léčby, která má potenciál nejen prodloužit, ale také zkvalitnit život nemocných se srdečním selháním.
Bohoslužba za nemocné se uskuteční v náhradním termínu 🗓
Bohoslužba za nemocné, která se tradičně koná při příležitosti Světového dne nemocných (11. února), musela být letos z důvodu probíhající sanace kaple sv. Anny odložena. Uskuteční se proto v náhradním termínu 14. dubna od 15 hodin.
Mši bude sloužit P. Leo Zerhau a hudebně ji doprovodí schola studentů z brněnských vysokých škol.
Srdečně zveme.
Konference na hvězdárně nabídne maximum informací o využití a výzkumu konopí
Osmý ročník mezinárodní konference Konopí a věda se bude konat 25. dubna 2023 v prostorách Hvězdárny a planetária v Brně pod záštitou ředitele Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimila Vajdáka. Pro zájemce je nachystaný zajímavý program se špičkovými odborníky z celého světa. Konference je určena také pro studenty a pedagogy vysokých škol.
Snad žádná jiná rostlina nevzbuzuje tolik kontroverzí jako konopí. A to nejen v medicíně. Právě zlepšení informovanosti a seznámení se s nejnovějšími trendy v pěstování, výzkumu, legislativě či medicinské praxi je hlavním cílem této konference. „Pozvali jsme do Brna opravdu top odborníky z celého světa a samozřejmě seznámíme účastníky také s naším výzkumem,“ dodal dr. Václav Trojan, vedoucí Cannabis Facility Mezinárodního centra klinického výzkumu FNUSA a LF MU.
Za všechny přednášející zmiňme například rakouského psychiatra profesora Siegfrieda Kaspera, který se věnuje využití konopí při psychických problémech. Z USA přiletí forenzní expert profesor Jan Halamek zabývající se detekcí látek a jejich reziduí v biologických materiálech. Stabilitu účinných látek v lékových formách konopí zkoumá polská vědkyně docentka Anna Roszkowska a účastnit se bude také holandský expert na pěstování konopí v certifikovaných pěstírnách Pieter Klaassen. S novinkami v legislativní oblasti seznámí účastníky národní koordinátor pro protidrogovou politiku Mgr. Jindřich Vobořil.
Na konferenci vystoupí také prof. Šulcová, držitelka Ceny města Brna a s praktickými zkušenostmi s používáním konopí pro medicinské účely seznámí posluchače dr. Radovan Hřib, vedoucí lékař Centra pro léčbu bolesti při Anesteziologicko resuscitační klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU. Konference by nebyla úplná bez olomouckého rodáka žijícího dlouhodobě v Izraeli, nestora výzkumu konopí docenta Lumíra Hanuše.
FNUSA částečně obnovuje návštěvy
Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně částečně obnovuje návštěvy na lůžkových odděleních. Hospitalizované pacienty bude možné navštěvovat dva dny v týdnu, a to vždy ve středu a neděli od 14:00 do 18:00 hodin. První návštěvní hodiny se uskuteční již tuto středu, tedy 29. března 2023.
Návštěvníci by měli mít po dobu pobytu na oddělení nasazený respirátor třídy FFP2 a dbát zvýšeného hygienického režimu, který vyžaduje desinfekci rukou při vstupu. Zároveň žádáme, aby lidé za svými blízkými chodili pouze v případě, že se cítí zcela zdraví.
Návštěvy se netýkají pacientů hospitalizovaných s COVID-19.
Děkujeme za respektování opatření.
Bari-klub 🗓
Lékaři, psychologové a nutriční terapeuti z Kardiovize II. interní kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU otevřeli Bari-klub – místo setkávání pro pacienty, kteří uvažují o bariatrické operaci, nebo ji už mají za sebou. Zájemci se za přítomnosti odborníků můžou v důvěrném prostředí seznámit se všemi náležitostmi zákroku a především sdílet své zkušenosti.
Bariatrická chirurgie je souhrnné označení pro zákroky, kterými se řeší těžší stupně obezity. Indikují se také u pacientů s lehčím stupněm obezity, kteří zároveň trpí diabetem či jinou metabolickou poruchou. Mezi laiky se o nich mluví jako o „zmenšení žaludku“, i když ne všechny bariatrické operace se týkají pouze žaludku. Zájemci mohou bariatrický zákrok nově podstoupit také na I. chirurgické klinice FNUSA a LF MU.
„Všichni pacienti se samozřejmě musí před operací edukovat, v průběhu léčby ale mohou nastat situace, které jsou pro ně nečekané. Informace pak shání často v různých diskusích a z neověřených zdrojů,“ popsala jeden z impulsů pro založení klubu psycholožka a organizátorka iniciativy ve FNUSA Mgr. Judita Konečná.
Účastníci Bari-klubu mohou využít nejen přítomnosti kompletního týmu obezitologie, který poskytuje relevantní odborné informace, ale zároveň mají prostor sdílet své zážitky, tipy i obavy s dalšími lidmi, kteří bariatrii ve svém životě řeší. „Ze své zkušenosti to považuji za velký benefit. Je to skvělá příležitost pro ty, kteří stále váhají, zda operaci podstoupit, ale také pro pacienty po zákroku, kteří se chtějí udržovat v módu „akce“ nebo si poslechnout o zkušenostech ostatních,“ doplnila Konečná.
Význam sdílení zkušenosti potvrzuje i pacientka Martina: „V jednu chvíli jsem znejistila, jestli operaci, a hlavně období po ní, zvládnu. Na jednom sezení si mě vzali mezi sebe pánové, kteří už byli po bariatrii, a ujišťovali mě, že to bude dobré. Může se to zdát jako maličkost, ale jejich podpora pro mě byla opravdu důležitá.“
Neformální setkání v rámci Bari-klubu se konají vždy první čtvrtek v měsíci od 16 hodin v areálu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně na Pekařské, konkrétně ve 3. poschodí budovy C1 (Kardiovize). Zájemce k ničemu nezavazují a jsou zdarma.
Den povědomí o onemocnění cluster headache 2023
https://www.youtube.com/watch?v=Z1tqXYCw3nw
Jak rozpoznat cluster headache?
Při příležitosti dnešního dne povědomí o nemoci cluster headache přinášíme video, které vzácné onemocnění a jeho typické záchvaty kruté bolesti v oblasti okolo oka přibližuje.
Video se přehraje po kliknutí na fotku.
Pokud si nositel tohoto onemocnění není svou diagnózou jistý, měl by se přijít poradit na specializované pracoviště:
Centrum pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy
I. neurologická klinika FN u sv. Anny v Brně a LF MU
www.migrenabrno.cz
Tel. č. 733 142 673
Akce pro dárce krve: VIDA! Ani to nebolelo 🗓 🗺
Cluster Headache patří mezi nejhorší bolesti, jaké člověk může zažít
Cluster headache je dlouhodobé onemocnění, které se projevuje krutou bolestí hlavy okolo oka. Jde sice o relativně krátké záchvaty, nicméně bolest je natolik intenzivní, že se považuje za nejsilnější bolest, jakou vůbec lidé mohou zažít. Tato vzácná diagnóza vyžaduje specializovanou péči, která vede ke značné úlevě od nepříjemných příznaků. Pacientům s touto chorobou se věnuje MUDr. Pavel Řehulka, Ph.D., z Centra pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy při I. neurologické klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU.
Den věnovaný pacientům s cluster headache se slaví každoročně 21. března. K typickému nakupení záchvatů u této primární bolesti hlavy dochází právě v období předjaří. Prodlužující se dny jsou ale u řady pacientů známkou blížícího se vysvobození od bolesti.
Cluster headache postihuje sice jen jednoho člověka z tisíce, přináší ale nesmírné utrpení. První záchvat cluster headache přichází obvykle mezi dvacátým a čtyřicátým rokem věku. Vzhledem k nízkému povědomí o této diagnóze pacient mnohdy marně hledá úlevu a průměrná doba ke stanovení správně diagnózy může činit i deset let.
Cluster headache se projevuje opakovanými epizodami intenzivní bolesti okolo jednoho oka. Postižené oko slzí, je červené a má pokleslé horní víčko. Záchvat bolesti pacienta často budí i v noci, trvá 2–3 hodiny a v aktivním období se záchvaty objevují až osmkrát denně. Pacient je neklidný a běžná analgetika mu obvykle nepřináší úlevu.
V brněnském Centru pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy je sledováno několik desítek pacientů s tímto onemocněním. Podle odhadů v Jihomoravském kraji ale žije až několik stovek lidí, kteří mohou hledat účinnou pomoc. Pokud si nositel tohoto onemocnění není svou diagnózou jistý, měl by navštívit specializované pracoviště.
Centrum pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy
I. neurologická klinika FN u sv. Anny v Brně a LF MU
www.migrenabrno.cz
Tel. č. 733 142 673
FNUSA zve na preventivní bezplatné vyšetření glaukomu
Zeleným zákalem neboli glaukomem trpí zhruba 76 milionů lidí. Až polovina z nich přitom o své nemoci, která je celosvětově druhou nejčastější příčinou slepoty, neví. Postavit se tichému zloději zraku, jak se onemocnění přezdívá, mohou zájemci ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně, kde se 15. března uskuteční preventivní akce s názvem Glaukomový den.
Glaukom je chronické, progresivní onemocnění, které vede k nevratnému poškození zrakového nervu, ztrátě zorného pole a k trvalému poklesu zrakové ostrosti. Velmi často se vyskytuje ve formě tzv. primárního glaukomu, který je ale jedním z nejnebezpečnějších. „Tento typ glaukomu většinou vzniká v pozdějším středním věku, obvykle mezi 45. a 70. rokem života. Bohužel je záludný v tom, že pacient dlouho nemá žádné subjektivní potíže – nepociťuje bolesti očí, dlouho nepozoruje ani žádný pokles vidění, i když změny na zrakovém nervu již mohou poškodit tzv. periferní vidění,“ upozorňuje primářka Oddělení nemocí očních a optometrie Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně MUDr. Hana Došková, Ph.D.
Pokud pacient pozoruje zhoršené vidění, jedná se o pozdní příznak onemocnění, kdy je nevratně poškozeno více než 40 % vláken zrakového nervu. Rozhodně tedy nejde spoléhat na to, že nástup onemocnění pacient rozpozná podle příznaků – až 50 % pacientů o své nemoci neví.
Riziko výskytu glaukomu může zvyšovat genetická zátěž, významnou roli ale hraje i rasa, dioptrické vady ve smyslu krátkozrakosti i dalekozrakosti nebo sklon k nižším hodnotám krevního tlaku.
Nejlepší obranou proti nemoci je prevence. „Pravidelná oční vyšetření s měřením nitroočního tlaku jsou po 40. roku života nezbytná, pokud si chceme zachovat funkční zrak,“ uvedla primářka očního oddělení a doplnila, že se v posledních letech zlepšila nejen informovanost populace, ale i samotné přístrojové vybavení spádových očních ambulancí. To potom vede k vyšší šanci na včasný záchyt a stanovení diagnózy. Rostoucí tendence ve výskytu onemocnění je tak spíše důsledkem lepší prevence.
Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně se proto opět připojí k osvětové akci Světový týden glaukomu a ve středu 15. března od 8:00 do 14:30 vyšetří zájemcům bezplatně nitrooční tlak, který je jedním z rizikových faktorů onemocnění. Samotné vyšetření je rychlé a bezbolestné a není se na něj potřeba předem objednávat.
Jižní Morava se chystá na vlnu srdečních selhání
Na vině je stárnutí populace, špatná životospráva i pandemie covidu-19
Počet lidí se srdečním selháním na jihu Moravy roste. Každoročně podle odborníků v regionu přibude asi 6 500 nemocných, celkem jich tedy v kraji je až 30 000. Rapidní nárůst ilustruje fakt, že ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně se za posledních 10 let zdvojnásobil počet pacientů hospitalizovaných na oddělení specializovaném na srdeční selhání – loni jich ošetřili téměř 1 800. Jihomoravští kardiologové se obávají, že v nadcházejících letech bude trend pokračovat. Doznívá totiž efekt pandemie covidu-19, kdy lidé ze strachu z nákazy častěji „přecházeli“ infarkty, což u nich vedlo k rozvoji srdečního selhání. I o tom budou diskutovat experti na nemoci srdce u příležitosti Dne I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA) a LF MU, a to 8. března.
Nějakým druhem srdeční choroby na Moravě a ve Slezsku podle lékařů může trpět až 1,4 milionu osob a každý rok přibývají desetitisíce nově diagnostikovaných. „Jsme svědky toho, co popisují i kolegové ze zahraničí – v době covidové pandemie nemocní s infarkty myokardu mnohem méně často chodili do nemocnic, a nemohli tak být správně ošetřeni. Lze tedy očekávat, že se tato skutečnost projeví v nárůstu počtu případů srdečního selhání, jehož je infarkt myokardu nejčastější příčinou,“ říká prof. MUDr. Jan Krejčí, Ph.D., FHFA, přednosta I. interní kardioangiologické kliniky FNUSA a LF MU. Podle něj se teprve v loňském roce klinika navrátila co se počtu specializovaných výkonů týče k číslům z „předcovidových“ let.
Srdeční selhání se stává čím dál častější důvodem, proč lidé končí v nemocnici. Podle prof. Krejčího je více než polovina pacientů nad 65 let hospitalizována právě kvůli zhoršené funkci srdce. Do pokročilé fáze srdečního selhání se pak v Česku dostane přibližně 10 % pacientů – u nich pak lékaři musí posoudit, zda jsou v tak dobré kondici, aby mohli dostat mechanickou srdeční podporu nebo absolvovat transplantaci srdce. „Bohužel pouze pro malou část pacientů jsou tyto zákroky vhodné a možné. Rozhodujícím faktorem je tzv. biologický věk, který by neměl přesáhnout 65 let, a nepřítomnost dalších vážných onemocnění. U nás v nemocnici ve spolupráci s CKTCH provádíme řádově desítky takových operací ročně. U starších lidí se snažíme zajistit důstojné dožití pomocí paliativní péče,“ vysvětluje prof. Krejčí.
Svou roli v nárůstu počtu případů srdečního selhání hraje také obezita a špatné stravovací návyky, jež vedou k vyššímu cholesterolu v krvi, postupnému zanášení cév, a tedy riziku vzniku kardiovaskulárních příhod. Nijak nepomáhá zhoršující se ekonomická situace, kterou tradičně provází zvýšená nemocnost a úmrtnost na srdečně-cévní choroby. „Lidé budou na zdražování velmi pravděpodobně reagovat nakupováním nezdravých náhražek, šetřit na kvalitních potravinách, což povede ke zvýšení hmotnosti, a tedy zátěži oběhové soustavy. Obáváme se navíc, že budou šetřit i na sportovních a rekreačních aktivitách,“ vysvětluje předseda České kardiologické společnosti prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, FCMA. „Se stresem souvisí i vyšší spotřeba alkoholu a cigaret. Přitom omezení pití a kouření by naopak v těžkých dobách přineslo vítané úspory,“ dodává předseda českých kardiologů.
Choroby srdce jsou nejčastější příčinou úmrtí v celém Česku. Například 50 % pacientů s těžkým srdečním selhání do 5 let po diagnóze zemře.
I proto se odborníci snaží stále upozorňovat na nutnost prevence, včasné diagnostiky a správné léčby. „Lidé by měli především chodit na preventivní prohlídky. U pacientů, kteří již srdečním onemocněním trpí, jsou nutné pravidelné lékařské kontroly a užívání léků, dodržování diety a přiměřená fyzická aktivita doporučená lékařem,“ uzavírá prof. Krejčí.
Exploze srdečních selhání se týká celé republiky, kardiologové jí hodlají mimo jiné čelit moderními léky, mezi něž patří například glifloziny, prohloubením spolupráce s praktickými lékaři, kteří by mohli hrát větší roli v diagnostice i péči o stabilizované pacienty, a také apelem na širokou veřejnost, aby nepodceňovala příznaky srdečních problémů a včas vyhledala odbornou péči. Kardiologie má dnes širokou škálu možností farmakologické i nefarmakologické léčby, která má potenciál nejen prodloužit, ale také zkvalitnit život nemocných se srdečním selháním.