Studentky, studenti i pedagožky Střední zdravotnické školy Jaselská darovali v rámci oslav výročí založení školy ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně hromadně krev. Cílem akce bylo do odběrového centra Transfuzního oddělení FNUSA přilákat 75 dárců krve, tedy za každý rok fungování instituce jednoho.

Střední zdravotnická škola Jaselská začala vychovávat první sestry v Brně už v roce 1948. Tradičním místem praxe je i Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. „Chtěli jsme, aby výročí neproběhlo pouze formálně. Připravili jsme proto několik akcí, které souvisí jednak s tím, že jsme zdravotnická škola, a jednak s tím, že chceme, aby oslavy byly prospěšné,“ uvedla ředitelka SZŠ Jaselská PhDr. Zuzana Číková. Škola tak v rámci blížícího se výročí například už vysázela 75 nových stromků.

Dnes v konání dobrých skutků studenti se svým vedením pokračovali v odběrovém centru Transfuzního oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. „Aby se nám podařilo dosáhnout na vytyčenou metu v podobě 75 dárců krve, oslovili jsme také rodiče žáků, absolventy a zaměstnance,“ uvedla Číková s tím, že řada studentů, kteří by se rádi zapojili, zatím nesplňují kritéria odběru – zejména plnoletost. Škola proto zrealizuje ještě druhý společný odběr na začátku dalšího roku.

Do odběrového centra dorazilo za nejstarší brněnskou zdravotní školu 63 dárců krve. „Je obdivuhodné, v jak hojném počtu se lidé kolem SZŠ Jaselská do akce zapojili, tím spíše, že jde většinou o drobné studentky. Když vidím jejich odvahu a zapálení pro dobrou věc, je jasné, že škola vychovává další generaci výborných zdravotních sestřiček,“ poděkoval všem organizátorům a účastníkům ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimil Vajdák.

 

 

Stovky plakátů, tři příznaky a jedna výzva Act FAST (Jednej rychle). Skupina veřejného zdraví z Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC) ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně (FNUSA) učí obyvatele Brna rozpoznat příznaky mozkové mrtvice pomocí tří jednoduchých kroků. Kampaň při příležitosti Světového dne mozkové mrtvice (29. října) zdůrazňuje, že podceňování příznaků a pozdní reakce jsou předními důvody, proč lidé při cévní mozkové příhodě přicházejí o své vzpomínky, schopnosti i životy.

Zhruba třetina lidí na následky cévní mozkové příhody umírá. „V 85 % případů mrtvice nebolí, a proto lidé její projevy podceňují. Záchranku zavolají, až když se stav nemocného stále zhoršuje. Někdy i hodiny poté, co se objeví první příznaky. Důsledkem může být trvalý handicap i úmrtí pacienta,“ vysvětluje vedoucí Skupiny veřejného zdraví Hana Maršálková. Jen v České republice postihne mrtvice asi 25 tisíc lidí ročně a celosvětově jde o 2. nejčastější příčinu úmrtí.

Nejzásadnější je rychlá lékařská pomoc. Cévní mozkovou příhodu nevyléčí spánek ani žádný prášek. Efektivně léčit se dá jen ve specializovaných centrech. „Ihned volejte 155. Záchranka nemocného odveze do nemocnice, která je vybavená pro léčbu mozkové mrtvice. Navíc bude její personál o příjezdu pacienta vědět předem a připraví vše potřebné, aby se při diagnostice a následné léčbě neztratil tolik potřebný čas,“ zdůrazňuje vedoucí týmu Stroke z ICRC profesor Robert Mikulík.

Nepřehlédnutelné plakáty vzdělávají kolemjdoucí v brněnských ulicích i MHD

Naučit se metodu FAST zabere jen pár vteřin, díky plakátům v ulicích Brna. I laik tak zvládne rozpoznat tři hlavní příznaky mozkové mrtvice – pokles ústního koutku, neschopnost udržet obě ruce v předpažení a nesrozumitelnou řeč od zadrhávání až po neschopnost složit jednoduchou větu. „Cévní mozková příhoda se objeví zničehonic. V jednu chvíli člověk bez problémů komunikuje a najednou nedokáže dokončit větu. Proto je důležité při jakémkoliv podezření použít metodu FAST a ihned jednat,“ popisuje ataku mrtvice Maršálková.

Plakáty s metodou FAST (Face, Arm, Speech, Time), která zachraňuje už roky životy lidí po celém světě, připravil pro Skupinu veřejného zdraví brněnský raper MC Gey. Jde o pokračování spolupráce, která odstartovala loni produkcí skladby Koutek, ve které popisuje vlastní zkušenosti s tímto onemocněním a podceněním jeho symptomů.

Žlutá barva spojuje letošní kampaň s dlouhodobou osvětovou výzvou

Skupina veřejného zdraví usiluje o osvětu v oblasti prevence a zdravotní gramotnosti spojené nejen s cévní mozkovou příhodou již několik let. Mezi její stěžejní aktivity patří cestovatelská výzva s balónkem Strokiem. Jeho žlutá barva byla inspirací k vytvoření výrazného motivu pro plakátovací kampaň. „Strokie navštívil s našimi fanoušky už několik kontinentů. Spolu s nimi nám pomáhá šířit osvětu o příznacích mrtvice a jejích rizik na našich sítích, které se díky jeho dosahu pomalu rozrůstají,“ popisuje důležitost výzvy s balónkem Strokiem specialistka komunikace pro Skupinu veřejného zdraví Hana Cukrová.

Kdokoliv, kdo si napíše o svůj vlastní balónek Strokie do konce října, bude mít možnost získat i osvětové tričko s metodou FAST. Stejná výhra čeká na ty, kdo se zapojí do Facebookové výzvy 27. října na profilu Act FAST (https://www.facebook.com/ActFASTCZ). Kromě trička s metodou FAST vznikla i speciální trika z limitované edice pro podporu videoklipu Koutek. Ty může dostat několik šťastlivců, kteří do 31. října budou sdílet na svých sociálních profilech video Koutek z YouTube.

V průběhu jara 2022 získala Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a její Centrum buněčného a tkáňového inženýrství (FNUSA/LF MUNI-CTEF) vedené doc. Dr. Irenou Koutnou Ph.D. od Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) povolení vyrábět a následně podávat nová léčiva na bázi buněk a tkání pacientům po celé České republice a Evropě. Tento nový druh léčiv patří do skupiny léčivých přípravků moderní terapie (LMPT) celosvětově označovaných ATMP (Advanced therapy medicinal products) a jedná se o jeden z nejprogresivnějších léčebných přístupů současné medicíny. Tento druh léčiv je významným příslibem pro léčbu onemocnění, pro které doposud žádná efektivní terapie neexistovala.

V současné chvíli má centrum schválenou výrobu dvou skupin buněčných preparátů. Asi nejvýznamnější je skupina léčiv schopných léčit virové infekce, které se označují jako VSL (virus specifické lymfocyty). Ve speciálních superčistých, špičkově vybavených laboratořích jsou lymfocyty od vhodného dárce izolovány, namnoženy a vycvičeny k léčbě infekcí EBV (Epstein-Barrové virus), CMV (Cytomegalovirus), BKV (Polyomavirus typu I, také BK virus) či ADV (Adenovirus).

Zatím se terapie využívá pro pacienty po transplantaci kostní dřeně s nefunkční imunitou, u kterých se rozvinulo život ohrožující virové onemocnění a u kterých selhává běžná léčba antivirotiky. Tito pacienti doposud neměli žádnou jinou možnost léčby. Tento léčebný program byl nastaven ve spolupráci s Interní hematoonkologickou klinikou Fakultní nemocnice Brno pod vedením prof. MUDr Jiřího Mayera, CSc.

Bohužel v současné době neexistuje přímá možnost, jak by tato terapie mohla být proplácena ze zdravotního pojištění. „Je to zarážející, výsledky u pacientů jsou více než slibné a žádná jiná možnost pro ně není. Přesto některé zdravotní pojišťovny tuto skutečnost nereflektují,“ uvedla doc. Dr. Irena Koutná Ph.D. Z tohoto důvodu je velice těžké tuto život zachraňující terapii indikovat i v případech, kdy lze předpokládat, že pacient nakonec zemře.

V současnosti pracovníci centra provádějí testování výroby a validace dalších typů ATMP například pro léčbu nádorových onemocnění, kdy jsou buňky pacienta vycvičeny k likvidaci určitých typů nádorů (tzv. CAR-T technologie). Dále se testují preparáty, které by měly potlačit chronické zánětlivé procesy či neurodegenerativní onemocnění.

Porucha vidění se podle Světové zdravotnické organizace týká 2,2 miliard lidí na celém světě, počet nevidomých se odhaduje na 45 milionů a v následujících letech se s prodlužující se dobou dožití předpokládá další nárůst. Téměř v polovině případů by zhoršení zraku šlo předejít včasnou prevencí. Právě na to upozorňuje Světový den zraku, který připadá na druhý říjnový čtvrtek.

„Po čtyřicátém roku života by měli na pravidelné oční prohlídky chodit všichni, minimálně v časovém intervalu dvou let. Bohužel ne všechny oční choroby provázené akutním nebo postupným poklesem či dokonce ztrátou vidění lze úspěšně řešit jen medikamentózně či operací, pravidelným sledováním ale můžeme v některých případech progresi výrazně oddálit nebo zavčas začít léčit,“ upozornila primářka Oddělení nemocí očních a optometrie Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně MUDr. Hana Došková, Ph.D.

Oddělení dispenzarizuje také pacienty s oboustranným závažným postižením zrakových funkcí, pro které funguje i speciální Poradna pomůcek pro slabozraké. „Podle zjištěné vady a toho, jak pacient vidí, tedy kolik procent z normálního zdravého zraku má, vybereme vhodnou optickou pomůcku, například lupové či dalekohledové brýle. Nejčastěji předepisovanou pomůckou je příložní lupa s osvětlením, která slabozrakým pacientům umožňuje číst,“ popsal vedoucí lékař poradny MUDr. Tomáš Mňuk, který je v Jihomoravském kraji jediným oftalmologem s oprávněním předepisovat tyto speciální pomůcky.

Pacientů na úrovni oboustranné slepoty do Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně nedochází velké množství, zajímavým ale může být i pro vidící návštěvníky Hansenovy budovy navigační systém s hmatovými piktogramy. Za značením s názvem Ecce Via, realizovaným na začátku devadesátých let, stojí sochař Štěpán Axman a občanské sdružení Slepíši. „Hlavním impulsem pro vytvoření hmatové navigace byla porevoluční doba a snaha umožnit lidem s handicapem, aby se po letech v ústraní mohli co nejvíce zapojit do veřejného dění. Tedy i nevidomým, zvláště když v Brně byla velká spádová internátní škola pro nevidomé a slabozraké, jediné slepecké muzeum v republice a další možnosti, včetně ateliéru, kde jsem je učil výtvarné modelování s hlínou. Do oční ambulance u sv. Anny docházeli na kontroly děti z této internátní školy, a tak jsme jim to chtěli usnadnit,“ popsal Axman, který se dlouhodobě věnuje „hmatovému sochařství“. Cesty Ecce Via se zrealizovaly i v některých dalších brněnských veřejných budovách, například tehdejší COOP bance nebo hotelu Voroněž.

Dnes většina pacientů s výraznou poruchou zraku přichází do Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně s doprovodem, asistenčním psem nebo používá k orientaci slepecké hole. Pohyb v areálu usnadňuje také například Braillovo písmo v novějších výtahových kabinách.