Letošní houbařská sezóna do Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně přivedla již čtyři pacienty, u kterých se po konzumaci hub rozvinula otrava. Lékaři proto varují před sběrem méně známých hub i před jejich špatnou úpravou či skladováním.

Ve dvou zaznamenaných případech šlo o otravu z muchomůrky tygrované, která je snadno zaměnitelná za jedlou muchomůrku růžovku. „Průběh otravy byl u obou pacientů naštěstí lehký – zvracení, průjem, bolesti břicha, u jedné pacientky zmatenost. Léčba tak byla jen symptomatická, do druhého dne se stav upravil a houbaři mohli být propuštěni do domácího léčení,“ popsal MUDr. Vladimír Konečný, vedoucí lékař metabolické jednotky intenzivní péče II. interní kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU. První příznaky otravy se v tomto případě projevují zhruba za půl hodiny, někdy to trvá i dvě až tři hodiny po požití pokrmu. Vážné komplikace hrozí jen výjimečně.

Další dva pacienti byli hospitalizováni kvůli špatnému skladování nebo nedostatečné úpravě hub. Nikoliv fatální, ale nepříjemný problém může způsobit při nedostatečném zpracování například hřib satan a většina dalších hřibovitých hub, které obsahují termolabilní toxiny a po rozkrojení modrají. „Toxiny se adekvátně dlouhou tepelnou úpravou inaktivují. Problém však nastane, když se tyto houby suší nebo ošetří jen krátkou tepelnou úpravou. Poté se velmi záhy objevují průjmy a zvracení,“ popsal primář II. interní kliniky FNUSA a LF MU MUDr. Aleš Průcha.

Horší problém představuje skupina hub, které obsahují silné toxiny, jako jsou například amanitiny nebo faloidiny. Sem patří třeba muchomůrka zelená, ale také některé druhy malých bedel. Tyto toxiny se po vstřebání z trávicího traktu vážou na jaterní buňky a vedou k závažnému poškození jater, v nejtěžších případech k jaternímu selhání. „První příznaky se objevují relativně pozdě, osm až deset hodin po konzumaci. Otrava se začne projevovat opět nejdříve průjmy a zvracením, které vedou k těžké dehydrataci nemocného. Poté následuje zrádná „klidová fáze“, kdy se může houbař naivně domnívat, že je v pořádku. V dalším průběhu otravy však dochází k akutnímu selhání jater, poté i ledvin, a neléčená intoxikace končí smrtí mezi sedmým a devátým dnem,“ popsal Průcha.

V případě, že má pacient po požití hub jakékoliv zdravotní potíže, měl by vyhledat lékaře. Zdravotníkům pak pomůže, pokud s sebou přinese dané houby, jejich odřezky, produkt, který z nich připravil nebo biologické vzorky. Z těch je možné dohledat spóry či zbytky hub, jasně je identifikovat a zahájit adekvátní léčbu.

Nemocniční lékárna Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně nabízí nejen při příležitosti středečního Mezinárodního dne Alzheimerovy choroby screeningové testy na včasné rozpoznání této nemoci. Jednoduchá a časově nenáročná forma vyšetření může zachytit prvotní degenerativní změny mozku, které se nejčastěji projevují poklesem kognitivních funkcí.

Konzultace sestává ze dvou jednoduchých testů, zaměřených na podchycení prvotních náznaků nemoci, jako je zhoršení koncentrace, paměti, řečových schopností nebo prostorové orientace. „Screening cílí na zjištění případných změn v krátkodobé paměti. Testy paměti byly vytvořeny speciálně pro použití v lékárnách ve spolupráci s Národním ústavem duševního zdraví a jejich výsledky je lékárník schopen interpretovat ihned po vyplnění. V případě potřeby může vypracovat zprávu pro ošetřujícího lékaře,“ popsala PharmDr. Veronika Čillíková, která je odbornou garantkou projektu.

Konzultace probíhají v Konzultačním centru v lékárně při východu na ulici Hybešova a zájemci se na ně mohou objednávat buď osobně, nebo telefonicky na čísle 543 182 164. Pro screening Alzheimerovy choroby jsou vyhrazeny čtvrtky od 12.00 do 13.30 a celá konzultace zabere přibližně 20 minut. Klient by si neměl zapomenout brýle na čtení, případně naslouchátko, používá-li.

Konzultační centrum sídlí v lékárně při vchodu z ulice Hybešova.

Vědci hned z několika výzkumných týmů Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC), společného pracoviště Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, se zaměřili na mikrobiální infekce a Alzheimerovu chorobu. Souvislost mezi těmito dvěma jevy byla prokázána v mnoha studiích, výzkum se zaměřil na frekvenci výskytu nejčastějších virových a bakteriálních patogenů v mozku pacientů s Alzheimerovou chorobou.

Práce nazvaná „Zvýšený výskyt Treponema spp. a dvoudruhových infekcí u pacientů s Alzheimerovou chorobou“ (Increased occurrence of Treponema spp. and double-species infections in patients with Alzheimer’s disease) vyšla ve vědeckém časopise Science of The Total Environment (IF – 10,75).

Alzheimerova choroba (AD) je nevratná, progresivní neurodegenerativní patologie. Tvoří 60-80 % případů demence. Demence je obecný pojem zahrnující ztrátu paměti a postupný úpadek dalších kognitivních schopností, často natolik závažný, že narušuje každodenní život a samostatnost jedince. Původ Alzheimerovy choroby není dosud zcela objasněn. Typická pro tuto chorobu je patologická kaskáda srážení bílkovin. Jednou z nich je také amyloid, jehož funkcí je mozek chránit před infekčními agens, tedy viry či bakteriemi. Existují teorie, že působení určitého viru nebo patogenu může způsobit větší srážení této bílkoviny než je přípustné a tím spustit onu patologickou kaskádu.

Pro detekci pěti bakteriálních a pěti virových patogenů byla ve spolupráci s firmou BioVendor vyvinuta souprava pro multiplexní PCR testy, kde je možné detekovat všechny výše zmíněné patogeny současně. „Ačkoli souvislost mezi mikrobiálními infekcemi a Alzheimerovou chorobou byla prokázána v mnoha studiích, podíl patogenů na vzniku Alzheimerovy choroby zůstává nejasný,“ uvedl první autor práce Dr. Michal Nemergut z Loschmidtových laboratoří Přírodovědecké fakulty MU a ICRC. „Proto jsme zkoumali frekvenci výskytu deseti nejčastěji uváděných virových (HSV-1, EBV, HHV-6, HHV-7, CMV) a bakteriálních (Chlamydia pneumoniae, Helicobacter pylori, Borrelia burgdorferi, Porphyromonas gingivalis, Treponema spp.) patogenů v séru, mozkomíšním moku a mozkové tkáni pacientů s Alzheimerovou nemocí.“

Byly použity vzorky séra a likvoru od padesáti pacientů s Alzheimerovou nemocí a od 53 kontrolních subjektů bez kognitivního deficitu. Vzorky a data byly poskytnuty z Czech Brain Aging study – národní studie stárnutí vedené MUDr. Kateřinou Sheardovou a Prof. MUDr. Jakubem Hortem. Pozorována byla významně vyšší četnost pacientů s Alzheimerovou nemocí, kteří byli pozitivní na Treponema spp. ve srovnání s kontrolami (62,2 % vs 30,3 %). Dále byl potvrzen významně vyšší výskyt případů se dvěma a více současnými infekcemi u pacientů s Alzheimerovou nemocí ve srovnání s kontrolami (24 % vs 7,5 %). Studované patogeny byly detekovány se srovnatelnou frekvencí v séru a mozkomíšním moku. Naproti tomu Borrelia burgdorferi, lidský herpesvirus 7 a lidský cytomegalovirus nebyly zjištěny v žádném ze studovaných vzorků.

Tato studie poskytuje další důkazy o souvislosti mezi mikrobiálními infekcemi a Alzheimerovou chorobou. „Výsledky ukazují, že paralelní analýza více patogenů a detekce jejich výskytu z více různých biologických vzorků poskytuje zajímavé doplňující informace a tuto metodologii je vhodné zvážit pro budoucí studie pracující s touto hypotézou v souvislosti s Alzheimerovou nemocí.“ sdělila MUDr. Kateřina Sheardová.

Horké letní dny jdou ruku v ruce se zvýšeným pocením, které organismu zajišťuje potřebnou termoregulaci a chrání ho před přehřátím. Co ale dělat, pokud přetrvává i v době, kdy rtuť teploměrů už do červených čísel nešplhá? Podle statistik nadměrné pocení trápí až pět procent populace. Moderní medicína nabízí metody, které mohou tento problém zkorigovat.

„V první řadě je potřeba zjistit, zda nadměrné pocení není příznakem jiného onemocnění, například cukrovky, onemocnění štítné žlázy či jiného endokrinologického problému, případně známkou chronického zánětu či dokonce nádorového onemocnění,“ upozornil primář I. dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU MUDr. Miroslav Nečas, Ph.D. Nadměrné pocení může být dáno také vrozenou dispozicí a bývá častější u obézních jedinců. „V těchto případech však pocení bývá celotělové, není tedy omezeno pouze na místa typická pro hyperhidrózu, což jsou dlaně, plosky, podpaží nebo třísla,“ doplnil dermatolog.

Jednou z metod, kterou je hyperhidrózu možné řešit, je tzv. iontoforéza. „Jedná se o velmi bezpečnou metodu, která využívá aplikace stejnosměrného proudu o nízké intenzitě do postižené oblasti. Pacientovi jsou na problematické místo přes vodou napuštěnou gázu přiloženy elektrody, jimiž je aplikován elektrický proud o malé intenzitě,“ popsal primář I. DVK Miroslav Nečas.

Výsledky terapie se obvykle dostaví již po jednom až třech týdnech používání a efekt přetrvává i několik týdnů nebo měsíců. Poté stačí terapii zopakovat, což její účinky opět prodlouží. Iontoforézy využívá ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně až 80 pacientů ročně. Metoda je kontraindikovaná u pacientů s kardiostimulátorem, kovovými implantáty a u těhotných.

Nadměrné pocení lze řešit také aplikací botulotoxinu nebo chirurgicky. „Na našem pracovišti provádíme torakoskopické hrudní sympatektomie, které mají prakticky okamžitý efekt, a to zejména při nadměrném pocení horních končetin. Ročně odoperujeme zhruba 10 až 15 pacientů s tímto problémem,“ uvedl primář I. chirurgické kliniky FNUSA a LF MU MUDr. Michal Reška, Ph.D. Zákrok probíhá v celkové anestezii. Pomocí kamery zavedené do hrudní dutiny se vyhledá požadovaná nervová struktura, která se přeruší. „Vzhledem k tomu, že se jedná i miniinvazivní zákrok, je i pooperační průběh většinou bezproblémový,“ doplnil chirurg.