Bariatrická chirurgie představuje jednu z možností léčby obezity. Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně program ale není jen o operačním sále a šití – klíčem k úspěchu je komplexní příprava a podpora pacientů, kterou zajišťuje celý tým odborníků, a to včetně psychologů. Ti hrají zásadní roli nejen před operací, ale také během pooperačního období, kdy klienti čelí řadě výzev. „Operace sama o sobě situaci nevyřeší. Snažíme se, aby pacienti pochopili, že oni sami musí být aktivními tvůrci změny. Naším úkolem je pochopit jejich vztah k jídlu a pomoci jim s nastavením udržitelné formy životního stylu,“ vysvětluje psycholožka týmu Mgr. Judita Konečná.
Obezita je dlouhodobé, chronické onemocnění, a tudíž přináší i dlouhodobou psychickou zátěž. Bariatrická operace znamená pro člověka výraznou a často rychlou změnu, proto je třeba se na ni především dobře připravit. „Právě tam můžeme jako psychologové pomoci, jednak s nastavením udržitelné formy životního stylu, a jednak se zmapováním možných rizik, která by mohla přijít po operaci,“ vysvětluje psycholožka. Zároveň má pacient prostor probrat své obavy, očekávání, ale třeba také strach, který i přes jeho jistotu v rozhodnutí často přichází.
Hlavní motivací pro vyhledání odborné pomoci bývá u obézních pacientů podle Konečné zdraví. Přicházejí zpravidla v momentě, kdy je jim diagnostikován například prediabetes či diabetes, hypertenze, nebo začínají pociťovat problémy s hybností. Roli hraje i estetický aspekt a touha cítit se ve vlastním těle lépe.
Problémem jsou mnohdy nerealistická očekávání, která pacienti od operace mohou mít. I z tohoto důvodu pořádá bariatrický tým Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Bari-klub, pravidelná setkání minulých i budoucích pacientů, kteří mohou navzájem sdílet své zkušenosti a za přítomnosti lékařů, nutričních terapeutů i psychologů případně zkorigovat svou představu.
Psycholog je přesto k dispozici i po operaci, připravený být nápomocen kdykoliv, když přijde výzva, kterou pacient nečekal anebo očekával, že ji hravě zvládne. Mohou to být například výzvy v podobě sociálního kontaktu a změnách ve vztazích. „Pacienti často řeší, zda a jak mluvit o operaci se svými blízkými. Anebo skutečnost, že jídlo už není takové „téma“, odkryje jiná bolavá témata z jejich života. Někdy ale také redukce nejde podle očekávání,“ komentuje Konečná, která si klienty po bariatrii zve na pravidelné schůzky: „Myslím si, že naší největší výhodou je vztah, který s pacienty navazujeme. Zakládáme si na tom, aby se u nás pacienti cítili bezpečně a nebáli se sdílet ani to, když se nedaří. Naopak.“
A univerzální recept na vůli udržet si nový životní styl? „Neexistuje. To, že motivace začne uvadat, se stává a stávat bude. Je normální, že se nám občas do něčeho nechce, nebo jsou objektivní okolnosti, které nám v tom brání. Pracujeme tedy spíš s tím, jak takové rizikové situace vychytat, aby nevyústily v to, že se člověk zacyklí v pocitech selhání a na cestu za změnou už se nevrátí.“
Základní indikací pro bariatrickou operaci je obezita III. stupně a metabolický syndrom. V rámci doporučení k zákroku je důležitá spolupráce s diabetologem, praktickým lékařem a kardiologem. V případě Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně komplexní péči o pacienty s obezitou zajišťuje ambulance Kardiovize při II. interní klinice, která také k bariatrickému zákroku odesílá.
Purple Day 🗓
Centrum Epilepsie Brno zve na Purple Day, každoroční osvětovou a edukační akci pro veřejnost. Uskuteční se 26. března 2025 od 14 hodin v aule Univerzitního kampusu Bohunice (B11/114) i online.
Letošní program láká na workshop a besedu s neurology na téma první pomoci při epileptických záchvatech. Akce je určena pro všechny, kteří se při výkonu své současné nebo budoucí profese mohou setkat s osobami s epilepsií. Pro pacienty a jejich blízké, studenty lékařských i nelékařských medicínských oborů, studenty oborů pedagogického a sociálního zaměření, studenty tělovýchovné fakulty, pedagogické i nepedagogické pracovníky univerzity a širší veřejnost.
FNUSA částečně obnovuje návštěvy
Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně částečně obnovuje návštěvy na lůžkových odděleních. Hospitalizované pacienty bude možné navštěvovat dva dny v týdnu, a to vždy ve středu a neděli od 14:00 do 18:00 hodin, na Doléčovacím a rehabilitačním oddělení a Klinice tělovýchovného lékařství a rehabilitace pak od 15 do 17 hodin. První návštěvní hodiny se uskuteční již tuto středu, tedy 5. března 2025.
Vzhledem k přetrvávajícímu výskytu chřipky by návštěvníci po dobu pobytu na oddělení měli mít nasazený respirátor třídy FFP2 a dbát zvýšeného hygienického režimu, který vyžaduje desinfekci rukou. Zároveň žádáme, aby lidé za svými blízkými chodili pouze v případě, že se cítí zcela zdraví.
Děkujeme za respektování opatření.
Březnový BARI-klub zrušen 🗓
UPOZORNĚNÍ: PRO NEMOC ZRUŠENO. DALŠÍ BARI-KLUB SE UKUTEČNÍ 3. DUBNA V 16 HODIN.
Kardiovize Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně zve na další setkání Bari-klubu, které uskuteční ve čtvrtek 6. března od 16 hodin v 3. poschodí budovy C1 (zvonek Kardiovize).Lidé se zájem o problematiku bariatrie se mohou přijít nezávazně setkat, informovat se o chirurgické léčbě obezity z první ruky od lékařů, nutriční terapeutky i psychologa, nebo jen sdílet své zkušenosti navzájem s dalšími pacienty či zájemci.Evropské referenční sítě pomáhají pacientům se vzácnými onemocněními napříč Evropou. FNUSA je zapojená hned do tří
Vzácných onemocnění, tedy těch, která se vyskytují u méně než pěti osob z deseti tisíc, je popsaných více než šest tisíc a každý rok přibývají. Právě kvůli nízkému zastoupení v populaci mívají lidé trpící těmito nemocemi problém nejen s léčbou, která mnohdy neexistuje, ale velmi často také se samotným stanovením správné diagnózy. Pomocnou ruku nabízí Evropské referenční sítě pro vzácná onemocnění, které propojují špičkové odborníky z celé Evropy a umožňují jim při diagnóze a určování léčby spojit síly. Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně je zapojena hned do tří takových sítí.
Jednou z nich je síť EpiCARE, která se zaměřuje na diagnostiku a léčbu vzácných a komplexních epilepsií. „Epilepsie jako rozhodující symptom je popsaná u zhruba 140 onemocnění. Některá z nich jsou ale tak vzácná, že se vyskytují jenom v jednotkách v rámci celé Evropy. Mnoho pacientů tak zůstává nediagnostikováno a bez přístupu k léčbě, jelikož zkrátka ne každý neurolog má možnost se s daným typem pacienta setkat a léčit ho podle vlastních zkušeností,“ komentuje prof. Milan Brázdil, přednosta I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU, jejíž Centrum pro Epilepsie Brno je součástí sítě EpiCARE od roku 2017.
Evropské referenční sítě pro vzácná onemocnění jsou důležité nejen pro pacienty, kterým dávají větší naději efektivní léčbu, ale také pro vědu a výzkum. „Naším cílem je, aby co nejvíce pacientů žilo bez epileptických záchvatů. Sdílení informací s kolegy v zahraničí nám pomáhá i s ohledem na další rozvoj medicíny – u některých vzácných epilepsií může být pro výzkum klíčové, aby se spojilo vícero epileptologických center a spolu se podívali na dostatečný počet podobných pacientů,“ zdůrazňuje význam sítí prof. Brázdil.
I. neurologická klinika Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU figuruje v evropských referenčních sítích ještě jednou, konkrétně v ERN RND (Rare Neurological Disorders). V rámci této komunikační linky mezi evropskými odbornými pracovišti mohou naději na stanovení správné diagnózy hledat pacienti se vzácnými neurodegenerativními nemocemi, například multisystémovou atrofií, cerebelární ataxií či vzácnými typy demencí, jako je třeba demence s Lewyho tělísky.
Poslední sítí, jejíž součástí jsou odborníci z naší fakultní nemocnice, je ERN-Skin. Jak název napovídá, tato struktura sdružuje informace o pacientech se vzácnými dermatologickými onemocněními. „Naše centrum je aktivně zapojeno do skupiny řešící autoimunitní bulózní dermatózy a závažné, život ohrožující polékové reakce typu toxické epidermální nekrolýzy a Stevens-Johnsonova syndromu,“ upřesňuje vedoucí lékařka Centra pro vzácná kožní onemocnění při I. dermatovenerologické klinice FNUSA a LF MU MUDr. Eva Březinová, Ph.D.
Na světě žije téměř 300 milionů lidí se vzácným onemocněním. V Evropě je to kolem 30 milionů, v Česku půl milionu. Na jejich těžkou situaci každoročně upozorňuje poslední únorový den, letos s podtitulem „Aby nikdo nezůstal stranou“. Právě pocit vyloučení, neporozumění a společenské izolace je totiž bohužel častým doprovodným jevem k už tak obtížné zdravotní situaci pacientů. Překonat tyto překážky v tuzemsku pomáhá Česká asociace pro vzácná onemocnění, která mimo jiné provozuje Help linku. Na e-mail help@vzacna-onemocneni.cz se ve složitých případech a situacích mohou obracet pacienti i lékaři, kteří potřebují konzultaci nebo propojení s dalšími odborníky.
Zemřel doc. MUDr. Pavel Janíček, CSc., emeritní přednosta I. ortopedické kliniky
S lítostí oznamujeme, že nás v pondělí 24. února 2025 navždy opustil emeritní přednosta I. ortopedické kliniky Lékařské fakulty Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity doc. MUDr. Pavel Janíček, CSc.
Pan docent se narodil v Hradčanech, malé vesničce u Tišnova, se kterou je spojeno jeho dětství. Po promoci v roce 1977 pracoval střídavě na ortopedických klinikách v Brně. Kandidátskou práci pod vedením profesora Vlacha obhájil v roce 1986. Habilitoval s prací týkající se onkologické problematiky a se vzpomínkou na doc. Bozděcha v roce 1998. V roce 1999 se ujal vedení I. ortopedické kliniky, nejstaršího ortopedického pracoviště na Moravě, kterou vedl do roku 2017.
Publikoval a odpřednášel více než 200 odborných prací a příspěvků. Byl členem mezinárodních ortopedických společností, členem výboru ČSOT, členem oborových komisí a redakčních rad odborných ortopedických periodik.
Svou profesní kariéru spojil docent Janíček s nelehkou a nepříliš vděčnou problematikou onkologické ortopedie. Zejména díky jeho úsilí se I. ortopedická klinika stala na tomto poli uznávaným pracovištěm nejen v republikovém, ale i evropském měřítku.
Pan docent se kromě nesčetných operací pacientů s onkoortopedickým onemocněním aktivně podílel na výuce jak pregraduální, tak v postgraduální oblasti. Vychoval řadu dalších skvělých ortopedů a byl známý na jedné straně svou přísností a druhé straně svým laskavým přístupem, kterým dokázal přecházet drobné nedostatky svých spolupracovníků.
Čest jeho památce!
Za kolektiv I. ortopedické kliniky
doc. MUDr. Tomáš Tomáš, Ph.D.
přednosta I. ortopedické kliniky FNUSA a LF MU
Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně restartovala program robotické chirurgie
Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně byla jedním z prvních pracovišť provozujících robotickou chirurgii v rámci České republiky. Díky nákupu moderního robotického operačního systému Da Vinci Xi v loňském roce se robotický program v nemocnici opět obnovil a lékaři mají na svém kontě již několik stovek operací. Dnes v přímém přenosu z operačního sálu před zraky novinářů odstranili nádor ledviny, jeden z častých výkonů prováděných touto metodou.
Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně se v roce 2005 stala společně s Nemocnicí na Homolce účastníkem pilotního projektu robotické chirurgie v České republice. Po nezbytném proškolení týmu operatérů proběhla první operace v květnu roku 2006, od té doby se do roku 2013 uskutečnilo bezmála šest set operací.
Nákup nejmodernějšího systému dostupného na evropském trhu – Da Vinci Xi – znamená obnovení robotického operativy na nejvyšší úrovni. Přináší řadu výhod pro pacienty i lékaře, umožňuje mimořádně přesnou chirurgickou práci, čímž snižuje riziko chyb a poškození okolních tkání, například v důsledku třesu rukou. Výrazně k tomu přispívá také 3D zobrazení operačního pole, které lékařům usnadňuje orientaci v operované oblasti. Díky flexibilním robotickým nástrojům se navíc chirurgové snadněji dostanou i k obtížně přístupným místům.
Pro pacienta tato metoda znamená nižší riziko infekcí a krvácení, rychlejší a snazší rekonvalescenci a zároveň menší jizvy. „Díky této modernizaci můžeme pacientům naší fakultní nemocnice nabízet lepší a funkčnější výsledky při kratší hospitalizaci, tedy rychlejší návrat do plnohodnotného života. Efektivnější způsob léčby je výhodný také pro provoz nemocnice,“ uvedl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Vlastimil Vajdák. Využití robotického operačního systému totiž umožňuje například nižší vytížení personálu – zatímco u klasické nebo laparoskopické operace je potřeba tří chirurgů, s robotem mohou operovat už dva lékaři.
Tak tomu bylo také v případě dnešní operace, kterou bylo díky moderní technologii možné v přímém přenosu sledovat v přednáškovém sálu nemocnice. „Hlavní operatér ovládá operační konzoli, tedy sedí vpovzdálí a operační ramena robota řídí virtuálně pomocí joysticků a pedálů. U pacienta potom po celou dobu výkonu stojí chirurg asistent, který dohlíží na průběh operace a pomocí asistentského portu operujícímu lékaři pomáhá například s odběrem odoperované tkáně, odsáváním krve, čištěním kamery a podobně,“ popsal urolog MUDr. Igor Dolan, Ph.D., který celý výkon pro přihlížející v přednáškovém sále komentoval. Šlo o operaci, při které byl pacientce odstraněn šestadvacetimilimetrový nádor ledviny. Chirurgové mohli díky moderní technologii odstranit co nejmenší část orgánu, tedy pouze tumor a nejbližší tkáň. To, zda byl nádor odstraněn kompletně, potvrdí histologie.
V současné době je robotický operační systém ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně využíván nejvíce právě pro onkologické urologické operace, dále pro chirurgické operace v oblasti pánve a břicha. V plánu je také rozšíření robotické chirurgie pro operativní léčbu refluxních onemocnění a brániční kýly a také gynekologická jednodenní chirurgie.
MUDr. Igor Dolan, Ph.D., který operaci komentoval přihlížejícím v přednáškovém sále, spolu s operujícím chirurgem prim. MUDr. Petrem Filipenským, Ph.D., a asistujícím chirurgem MUDr. Filipem Gistlem.
Zrekonstruovaná Stomatologická klinika rozšiřuje provoz a modernizuje metody
Prostory Stomatologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU prošly rekonstrukcí, která přispěla nejen ke zvýšení komfortu pacientů, ale především umožnila další rozvoj pracoviště. Vedení kliniky se zaměřilo na modernizaci metod v oblasti zubní protetiky a v obnovených prostorách plánuje otevřít také nové lůžkové oddělení pro dospávaní po složitých zákrocích v celkové anestezii. Do budoucna díky tomu stomatologové ošetří více pacientů a nabídnou kratší čekací doby.
„Zákroky v celkové anestezii provádíme převážně u dětských pacientů, osob s autismem nebo hendikepovaných, pro které by podstoupení chirurgické nebo i konzervační péče při plném vědomí bylo nežádoucím způsobem stresující,“ komentuje primář stomatologické kliniky MDDr. Jan Cahlík. Dřívější termíny ošetření ale ocení i dospělí pacienti, kteří čekají na náročné zákroky dentoalveolární chirurgie, jako jsou například komplikované extrakce zubů moudrosti, ošetření čelistních cyst a další výkony, vyžadující celkovou anestezii. Nové dospávací pokoje klinika plánuje otevřít na jaře roku 2025.
Kromě modernizace samotných prostor se klinika zaměřila také na inovaci přístrojového vybavení, konkrétně pro zubní implantologii. Komplexní řešení v oblasti umělých náhrad sice pracoviště poskytuje dlouhodobě, nově však na pacienty čeká digitální plánování a navigované implantování. „Díky těmto moderním metodám můžeme digitálně navrhnout a virtuálně zobrazit nový chrup pacienta ještě před samotným zákrokem. Implantační šablony pak umožní zavedení implantátů do přesných, předem navržených pozic. Pro pacienta to znamená nejen funkčnější, ale i estetičtější výsledek,“ vysvětluje Cahlík. Postup je také mnohem méně invazivní, a tedy pacientovi přináší rychlejší hojení a menším diskomfort.
Proteticko-implantologický tým nově doplnil specialista MDDr. Petr Caha, který se zaměřuje na komplexnější případy. Klinika rovněž poskytuje implantologické konzultace pro pacienty, jejichž zdravotní stav nebo specifické potřeby znemožňují ošetření v běžné privátní praxi.
Pouť u příležitosti Světového dne nemocných 🗓
Přijměte pozvání na pouť u příležitosti Světového dne nemocných, která se koná v kapli Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.
Mši bude sloužit P. Lukáš Janoušek, zazpívá Královopolský chrámový sbor.
Bariatrie je více než jen chirurgie. Na cestě za novým životem pacientům pomáhá i psycholog
Bariatrická chirurgie představuje jednu z možností léčby obezity. Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně program ale není jen o operačním sále a šití – klíčem k úspěchu je komplexní příprava a podpora pacientů, kterou zajišťuje celý tým odborníků, a to včetně psychologů. Ti hrají zásadní roli nejen před operací, ale také během pooperačního období, kdy klienti čelí řadě výzev. „Operace sama o sobě situaci nevyřeší. Snažíme se, aby pacienti pochopili, že oni sami musí být aktivními tvůrci změny. Naším úkolem je pochopit jejich vztah k jídlu a pomoci jim s nastavením udržitelné formy životního stylu,“ vysvětluje psycholožka týmu Mgr. Judita Konečná.
Obezita je dlouhodobé, chronické onemocnění, a tudíž přináší i dlouhodobou psychickou zátěž. Bariatrická operace znamená pro člověka výraznou a často rychlou změnu, proto je třeba se na ni především dobře připravit. „Právě tam můžeme jako psychologové pomoci, jednak s nastavením udržitelné formy životního stylu, a jednak se zmapováním možných rizik, která by mohla přijít po operaci,“ vysvětluje psycholožka. Zároveň má pacient prostor probrat své obavy, očekávání, ale třeba také strach, který i přes jeho jistotu v rozhodnutí často přichází.
Hlavní motivací pro vyhledání odborné pomoci bývá u obézních pacientů podle Konečné zdraví. Přicházejí zpravidla v momentě, kdy je jim diagnostikován například prediabetes či diabetes, hypertenze, nebo začínají pociťovat problémy s hybností. Roli hraje i estetický aspekt a touha cítit se ve vlastním těle lépe.
Problémem jsou mnohdy nerealistická očekávání, která pacienti od operace mohou mít. I z tohoto důvodu pořádá bariatrický tým Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Bari-klub, pravidelná setkání minulých i budoucích pacientů, kteří mohou navzájem sdílet své zkušenosti a za přítomnosti lékařů, nutričních terapeutů i psychologů případně zkorigovat svou představu.
Psycholog je přesto k dispozici i po operaci, připravený být nápomocen kdykoliv, když přijde výzva, kterou pacient nečekal anebo očekával, že ji hravě zvládne. Mohou to být například výzvy v podobě sociálního kontaktu a změnách ve vztazích. „Pacienti často řeší, zda a jak mluvit o operaci se svými blízkými. Anebo skutečnost, že jídlo už není takové „téma“, odkryje jiná bolavá témata z jejich života. Někdy ale také redukce nejde podle očekávání,“ komentuje Konečná, která si klienty po bariatrii zve na pravidelné schůzky: „Myslím si, že naší největší výhodou je vztah, který s pacienty navazujeme. Zakládáme si na tom, aby se u nás pacienti cítili bezpečně a nebáli se sdílet ani to, když se nedaří. Naopak.“
A univerzální recept na vůli udržet si nový životní styl? „Neexistuje. To, že motivace začne uvadat, se stává a stávat bude. Je normální, že se nám občas do něčeho nechce, nebo jsou objektivní okolnosti, které nám v tom brání. Pracujeme tedy spíš s tím, jak takové rizikové situace vychytat, aby nevyústily v to, že se člověk zacyklí v pocitech selhání a na cestu za změnou už se nevrátí.“
Základní indikací pro bariatrickou operaci je obezita III. stupně a metabolický syndrom. V rámci doporučení k zákroku je důležitá spolupráce s diabetologem, praktickým lékařem a kardiologem. V případě Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně komplexní péči o pacienty s obezitou zajišťuje ambulance Kardiovize při II. interní klinice, která také k bariatrickému zákroku odesílá.
FNUSA zlepšuje následnou péči. Doléčovací a rehabilitační oddělení inovuje za více než 31 milionů korun
Následná péče ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně zvyšuje svou úroveň. Díky dotaci z programu Evropské unie mohlo Doléčovací a rehabilitační oddělení, kterým ročně projde tisícovka pacientů, modernizovat přístrojové vybavení, zvýšit dostupnost péče pro nemocné se specifickými potřebami nebo zavést nové, moderní léčebné postupy.
Doléčovací a rehabilitační oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně disponuje 115 lůžky následné rehabilitační péče, která jsou obsazována nejen pacienty z klinik a oddělení FNUSA, ale také dalších zdravotnických zařízení převážně Jihomoravského kraje. Jde o jedno z nejvýznamnějších pracovišť tohoto typu v regionu. Investice do zvýšení kvality a rozšíření spektra služeb v rámci poskytování následné lůžkové zdravotní péče je tak přínosem pro celou Moravu.
Oddělení sídlí na detašované adrese v Novém Lískovci, kde bylo v rámci evropského projektu zrevitalizováno také okolí budovy. Různorodý terén pro nácvik chůze stavebníci doplnili cvičebními stroji nebo senzomotorickým chodníkem. „Pacienti možnost venkovního cvičení vítají, a to nejen v rámci oficiální rehabilitace. V teplejších měsících se opravené prostranství před naším pracovištěm stalo častým cílem individuálních vycházek zejména u motivovanějších pacientů,“ komentuje primářka oddělení MUDr. Marcela Nováková.
Dalšími úpravami prošel výtah nebo vstup do budovy, kde byly dveře vyměněny za automatické. Pracoviště se tak stalo mnohem přístupnější pro nechodící či špatně chodící pacienty. Aktuálně na oddělení dělníci budují nové toalety pro vozíčkáře a místnosti pro individuální terapii.
Nejen s tou pomáhá personálu vloni pořízené vybavení, například přístroj pro robotické cvičení LUNA EMG, který využívá reaktivní elektromyografie k tréninku senzomotorického kortexu. „Díky přístroji můžeme u pacientů s neurologickým onemocněním, po úrazu nebo dlouhém pobytu na lůžku zlepšovat rozsah pohybu končetin, svalovou sílu a nacvičovat správné pohybové stereotypy,“ vysvětluje vrchní sestra Helena Šlesárová.
Efektivnější péči pro rychlejší návrat pacientů zpět do života umožňují také nové motomedy pro cvičení svalstva horních a dolních končetin nebo přístroje Omni Hi 5 a Walk Aide pro funkční elektrostimulaci svalstva u pacientů s poruchou centrálního nervového systému. Rehabilitace díky projektu získala přístroje pro fototerapii – vysokovýkonný laser a biostimulační 3D lampy. Tyto technologie mají širokospektré využití, od úlevy od bolestivých stavů přes léčbu zánětů až po špatně se hojících ran. Kromě přístrojů bylo oddělení vybaveno také novými pomůckami pro zkvalitnění a usnadnění péče, například kardiokřesly, invalidními vozíky, režony na výdej stravy a podobně.
Projekt „Zvýšení kvality následné zdravotní péče ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně“, reg. č. CZ.06.04.03/00/22_032/0002220, byl zahájen v červenci 2023 a je spolufinancován Evropskou unií.