MUDr. Kateřina Sheardová, Ph.D., bude nově reprezentovat Českou republiku v panelu Evropské neurologické akademie (EAN) pro demence. Mezi hlavní cíle, které chce v rámci této platformy propagovat, patří zejména zaměření se na klinicky dostupné časné biomarkery nemoci, posílení výzkumu rizikových faktorů vzniku demence spojených se životním stylem a jejich propagace jako preventivního opatření pro širokou veřejnost.
Cíle úzce navazují na její výzkum v rámci týmu Kognitivní poruchy a demence Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC). Například zaměření se na klinicky dostupné časné biomarkery nemoci souvisí s výzkumem prováděným na organoidech. To je malý shluk buněk se strukturou podobnou mozkové tkáni, na kterých se zkoumají příčiny vzniku Alzheimerovy choroby. Pro tuto nemoc je typická patologická kaskáda srážení bílkovin a jednou z nich je také amyloid, jehož primární funkcí je mozek chránit před infekčními agens, tedy viry či bakteriemi. „Existuje teorie, že působení určitého viru nebo patogenu může způsobit větší srážení této bílkoviny, než je přípustné, a tím spustit onu patologickou kaskádu,“ popsala MUDr. Kateřina Sheardová. „A my se snažíme najít, které patogeny by to mohly být – k tomu používáme právě tyto „minimozky“.
V současnosti je velká snaha najít léky, které patologickou kaskádu zastaví. Protože však tato porucha začíná i deset let předtím, než má člověk klinické příznaky a jde k lékaři, nejdůležitější je tyto pacienty najít včas. Důležité je proto mít testy, které by byly finančně a klinicky dostupné a měly relevantní výsledky. Možnosti, jak tyto specifické nefunkční bílkoviny vyšetřit, existují. Například amyloidovým petem, což je ale drahé zobrazovací vyšetření, které není dostupné všem. Případně se dají zjistit lumbální punkcí, která je však zase invazivní a pro pacienta nepříjemná. V současnosti se také rozvíjí hledání biomarkerů v krvi, takže by bylo možné detekovat onemocnění po krevním odběru.
Další velmi jednoduchou možností jsou speciální, velmi citlivé neuropsychologické testy, které by odhalily tento začínající deficit dříve, než běžné testy používané nyní. „Náš tým se specializuje na prostorovou navigaci, tedy počítačově simulovanou orientaci v aréně, kde testujeme schopnost člověka dojít k cíli,“ dodala Kateřina Sheardová.
Druhý cíl, tedy výzkum rizikových faktorů vzniku demence spojených s životním stylem a jejich prevence, staví zejména na preventivní studii Czech Brain Aging Study. Účastní se jí lidé, kteří mají již nějaký problém s pamětí, ale nemají ještě rozvinutý syndrom demence. V čase se pak sleduje, jak se vyvíjí jejich paměťový deficit, nález na magnetické rezonanci, eventuálně biomarkery z likvoru (mozkomíšního moku). Studie se zaměřuje také na některé ukazatele životního stylu, analyzuje se mimo jiné i to, jak životní styl ovlivňuje rychlost úbytku mozkových buněk nebo riziko demence.
Další intervenční studie, na jejíž výsledky se dá navázat, se týkala mindfulness, což je schopnost plně prožívat přítomnost a oprostit se přitom od emocí. Konkrétně se týkala metody Mindfulness based stress reduction therapy, tedy použití této techniky při zvládání stresu, který je jedním z nejvýznamnějších rizikových faktorů u neurodegenerativních onemocnění. „Právě redukce či posílení těchto faktorů, které se dají během života ovlivnit, je to, na co bychom se měli zaměřit nejvíce, abychom nebyli vystaveni zvýšenému riziku demence,“ dodala MUDr. Kateřina Sheardová.
Darovat krev není žádná věda! 🗓 🗺
Že darovat krev není žádná věda se mohou lidé přijít přesvědčit do odběrového centra Transfuzního oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně v termínu 17.–28. ledna. Personál nemocnice ve spolupráci s VIDA! science centrem pro dárce na tyto dny přichystal benefit v podobě 1+1 volných vstupenek do zábavního vědeckého parku zdarma.
Zdravotníci FNUSA převzali 800 štol
Zástupci společnosti ČEZ z Jaderné elektrárny Dukovany (ČEZ) dnes předali zdravotníkům Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně 800 kusů novoročních štol jako poděkování za jejich náročnou práci.
Krásně vypadající i chutnající štoly upekla společnost Sansimon, která spadá pod Diecézní charitu Brno. V Sansimonu je zaměstnáno 85–90 % hendikepovaných osob. Celý výtěžek z této akce poputuje do sociálních služeb charity. „Za nemocnici chci moc poděkovat, vážíme si každé podobné aktivity. Zdravotníci jsou za tohle sladké překvapení rádi, je to moc milý dárek a zpestření v náročném pracovním dni,“ uvedla při předání Mgr. Jana Zvěřinová, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.
Urologické oddělení otevřelo zrekonstruované pokoje
Urologické oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně má nyní pro své pacienty nově zrekonstruované prostory. Rekonstrukce trvala přes půl roku a stála necelých 17 milionů korun.
Na původním místě byly kdysi operační sály a několik starých pokojů. Prostor byl nevyužitý, dokud před osmi měsíci nezačala rekonstrukce. Nyní je připraven pro pacienty. „Celkem se jedná o 12 lůžek v pěti pokojích, některé z nich budou nadstandardní. Doteď jsme podobnou nabídku pro pacienty neměli, a protože se na to pravidelně ptali, logicky jsme se rozhodli vytvořit je v nových prostorách,“ uvádí primář Urologického oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně MUDr. Petr Filipenský, Ph.D.
Nové pokoje jsou větší, moderněji vybavené a komfortnější. Pacienti mají na pokoji k dispozici vlastní sociální zařízení, televizi i klimatizaci. Za nadstandardní pokoj zaplatí podle jeho velikosti a počtu lůžek od 500 do 1100 korun za den.
V roce 2019 měla svatoanenská urologie s počtem 43 lůžek celkem 2239 pacientů, od roku 2020 již byl počet pacientů ovlivněn covidem (celkem 1929), ještě více se pandemie projevila v roce 2021 (celkem 1868 pacientů).
Pandemie covidu ovlivnila také zdraví urologických pacientů, kteří bývají hospitalizováni s nejrůznějšími urologickými potížemi. Nejakutnějšími případy jsou nádory ledvin, močového měchýře nebo prostaty, lékaři také často řeší akutní stavy jako například ledvinové koliky. „V některých případech bohužel pozorujeme pokročilejší nádory, protože pacienti někdy zbytečně odkládají návštěvu lékaře. Rovněž se prodlužují čekací doby na plánované operace, management provozu a poskytování péče se komplikuje kvůli covidovým opatřením, karanténám a podobným věcem,“ dodává primář Petr Filipenský.
Očkovací centrum FNUSA v novém
Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně přesouvá očkovací centrum z areálu nemocnice do Millenium Center na ulici Hybešova. Větší a lépe vyhovující prostory se zájemcům o očkování proti nemoci COVID-19 otevřou už 3. ledna 2022.
Výhodou bude zejména jednosměrný provoz očkovacích ambulancí, který zabrání kumulaci osob na jednom místě. Kapacita zůstane zachována, očkovat se tak v prostorách nedaleko areálu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně bude moci i nadále zhruba 500 lidí denně.
Lidé, kteří dorazí autem, zaparkují v přilehlém parkovacím domě. „Pro imobilní pacienty bude k dispozici parkování také přímo v atriu Millenia,“ upřesnil provozní náměstek FNUSA Ing. Petr Voráč a dodal, že se počítá i s možností zapůjčení pojízdných sedaček, jako tomu je ve stávajícím očkovacím centru. Cestující městkou hromadnou dopravou se k budově Millenia dostanou nejlépe ze zastávky Hybešova (tram. 1).
PF 2022
Přejeme všem pacientům, příznivcům i zaměstnancům Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně krásné a pohodové vánoční svátky a vše nejlepší v novém roce. Hlavně pevné zdraví, hodně štěstí a lásky.
Radnice Brno-střed podpořila naše zdravotníky
Zástupkyně radnice Brno-střed přivezly do Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně stejně jako loni před Vánoci spoustu krásně vypadajících i chutnajících moučníků. Převzaly je sestřičky z I. neurologické a I. kardioangiologické kliniky, kde jsou nyní i covidoví pacienti. „Opravdu si toho moc ceníme a potěšilo nás, že kvůli nám si někdo dal tu práci a upekl tolik dobrot. Pravdou je, že teď na pečení doma nemáme moc času, člověk je spíš pořád v práci, a když není, tak na nějaké velké pečení ani nemá náladu. O to víc jsme rády za takový krásný dárek,“ řekly za kolektivy obou klinik vrchní sestra Marcela Staňková a vrchní sestra Monika Černá.
Podle mluvčí radnice Brno-střed Kateřiny Dobešové se na pečení bábovek různých tvarů, buchet, moučníků, koláčů a dalších dobrot podílelo cca 40 pracovníků radnice. Dokonce se připojili také někteří muži – ti ale pro jistotu bábovky koupili. J
Zhubněte zdravě pod dohledem odborníků z Kardiovize
Tento rok konečně zhubnu. Tak zní novoroční předsevzetí mnoha lidí. Jenže po dvou návštěvách fitka a týdenním půstu dle zaručených rad z internetu snaha o štíhlejší postavu často končí. Pokud chcete s kily zatočit zdravě nebo pomoci s efektivním hubnutím někomu blízkému, využijte nabídku preventivního vyšetření na Kardiovizi v Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.
Svůj boj s nadváhou se pod dohledem lékařů rozhodl začít řešit i devětadvacetiletý Milan: „Zaujalo mě zejména to, že se nejedná o další obecnou dietu, která koluje internetem, nebo konzultace s poradci, kteří se vám snaží vnutit drahé přípravky.“
Zájemce o vyšetření na Kardiovizi čeká první den několik měření. „Lidé zjistí poměr tuku a svalů v těle, dozvědí se, kolik cukru mají v krvi a zda jim správně fungují játra a ledviny,“ řekl Michal Havelka, koordinátor studie. Po analýze výsledků následuje konzultace s nutričním terapeutem. „Trochu mě zaskočilo, že jsem nedostal přesný itinerář toho, co mám kdy jíst. Místo toho jsme si povídali, jaké potraviny bych měl zařadit více a čím případně nahradit mé oblíbené pochutiny,“ popsal Milan.
Dle odborníků ze svatoanenské nemocnice je právě tento přístup udržitelný. „Nemá cenu hrát si na zakázané potraviny. Lidé si je mohou chvíli odpírat, ale většinou pak sklouznou ke starým návykům. Důležité je, aby se naučili, že důležité je množství a počítání kalorií,“ dodal Havelka.
Milan po vyšetření na Kardiovizi změnil své životní návyky dle udělených rad. „Nebudu tvrdit, že se výsledky dostavily naráz. Musel jsem zapracovat na jídelníčku a hodně přidat pohyb. Ne vždy se mi dařilo držet režim na sto procent, ale za půl roku jsem zhubnul deset procent tělesné hmotnosti, přičemž většina byla tuku,“ pochvaloval si muž. Ocenil také, že si změny všimlo jeho okolí. „No a samozřejmě jsem rád, že jsem si zlepšil hladiny cukru a cholesterolu, takže doufám, že doktory nebudu vídat příliš často,” dodal s úsměvem.
Pokud tedy chcete změnit svůj životní styl a vyvarovat se diet, kterými můžete hazardovat s vaším zdravím, nebo chcete potěšit někoho blízkého, neváhejte a zamiřte na web Kardiovize, kde si můžete objednat preventivní vyšetření či dárkové poukazy na něj.
FN u sv. Anny v Brně očkuje „ve velkém“
Koncem prosince to bude rok, co ve Fakultní nemocnici u sv. Anny začali zdravotníci očkovat proti nemoci COVID-19. První dávky byly podány přesně 27. prosince 2020, doteď jich celkem bylo zhruba 210 tisíc.
Z věkových kategorií podali zdravotníci nejvíce očkovacích dávek seniorům ve věkové kategorii nad 80 let, a to 22 000. „Od září 2021 pak intenzivně přeočkováváme posilovací 3. dávkou, pro kterou si přišlo již více než 17 tisíc lidí. Od července také provozujeme očkovací centrum bez registrace v OC Olympia, kde bylo podáno již téměř 50 tisíc injekcí,“ shrnuje vedoucí očkovacího centra ve FNUSA a primářka Kliniky ORL a chirurgie hlavy a krku MUDr. Pavla Urbánková, Ph.D., a dodává: „Věnujeme se také očkování cizinců, žijících dlouhodobě na našem území, abychom i jim zajistili ochranu proti nejtěžším formám onemocnění. Vakcinace cizinců klade někdy vysoké nároky na náš personál, zejména na administraci, protože i když se maximálně snažíme, tak zatím nedisponujeme pracovníky schopnými komunikace v mongolštině nebo mandarínštině. Rumunština a bulharština nás v tomto kontextu na očkovacích centrech již vůbec nerozruší. Nejvíce očkovaných cizinců ale pochází z Ukrajiny a Vietnamu a dalších zemí bývalého Sovětského svazu.“
Vedoucí obou očkovacích center a mobilního očkovacího týmu, kterým Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně také disponuje, úzce spolupracují se Sociálním a zdravotním odborem Jihomoravského kraje. Mobilní tým pravidelně vyjíždí do pobytových zařízení sociální péče. „Teď v sobotu 4. prosince jsme naočkovali ve Slavkově u Brna celkem 376 lidí. Byli rádi, že nemusejí nikam dojíždět,“ komentoval akci vedoucí mobilního očkovacího týmu FNUSA MUDr. Libor Urbánek.
Zdravotníci i administrativní pracovníci v nemocnici zvládají očkování i přesto, že mají plné ruce práce ve svých běžných oborech. „Myslela jsem si, že je očkování malý projekt na pár týdnů, který následně bude předán do rukou zejména praktických lékařů a dalších organizací. Ve skutečnosti je to již skoro rok tvrdé a náročné práce, navíc při neustále se měnících podmínkách a složité organizaci. Můžeme být jenom hrdi na náš celý skvělý tým, který bez ohledu na fyzické vyčerpání i psychickou náročnost a mimo svoje úkoly na základních pracovištích nemocnice, každodenně podává kolem 1000 dávek. Před svými lidmi smekám a hluboce se skláním,” říká primářka Pavla Urbánková, která se s manželem intenzivistou a chirurgem věnuje očkování i ve svém volném čase.
Přestože je zátěž nemocnic v mnoha ohledech enormní, jsou právě vakcinační centra nemocnic pevnou páteří očkovacího maratonu. Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně provozuje očkovací centrum pro registrované zájemce přímo v areálu nemocnice, které však od 3. ledna 2022 bude fungovat nově na Hybešově ulici v budově tzv. Millenia. Je rovněž provozovatelem očkovacího centra pro neregistrované v OC Olympia. Její zdravotníci také vyjíždějí mimo „zdi“ nemocnice v rámci mobilního očkovacího týmu. V sobotu 4. prosince například naočkovali 376 lidí ve Slavkově u Brna.
Adventní darování krve 🗓
FNUSA-ICRC má zástupce v panelu EAN pro demence
MUDr. Kateřina Sheardová, Ph.D., bude nově reprezentovat Českou republiku v panelu Evropské neurologické akademie (EAN) pro demence. Mezi hlavní cíle, které chce v rámci této platformy propagovat, patří zejména zaměření se na klinicky dostupné časné biomarkery nemoci, posílení výzkumu rizikových faktorů vzniku demence spojených se životním stylem a jejich propagace jako preventivního opatření pro širokou veřejnost.
Cíle úzce navazují na její výzkum v rámci týmu Kognitivní poruchy a demence Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC). Například zaměření se na klinicky dostupné časné biomarkery nemoci souvisí s výzkumem prováděným na organoidech. To je malý shluk buněk se strukturou podobnou mozkové tkáni, na kterých se zkoumají příčiny vzniku Alzheimerovy choroby. Pro tuto nemoc je typická patologická kaskáda srážení bílkovin a jednou z nich je také amyloid, jehož primární funkcí je mozek chránit před infekčními agens, tedy viry či bakteriemi. „Existuje teorie, že působení určitého viru nebo patogenu může způsobit větší srážení této bílkoviny, než je přípustné, a tím spustit onu patologickou kaskádu,“ popsala MUDr. Kateřina Sheardová. „A my se snažíme najít, které patogeny by to mohly být – k tomu používáme právě tyto „minimozky“.
V současnosti je velká snaha najít léky, které patologickou kaskádu zastaví. Protože však tato porucha začíná i deset let předtím, než má člověk klinické příznaky a jde k lékaři, nejdůležitější je tyto pacienty najít včas. Důležité je proto mít testy, které by byly finančně a klinicky dostupné a měly relevantní výsledky. Možnosti, jak tyto specifické nefunkční bílkoviny vyšetřit, existují. Například amyloidovým petem, což je ale drahé zobrazovací vyšetření, které není dostupné všem. Případně se dají zjistit lumbální punkcí, která je však zase invazivní a pro pacienta nepříjemná. V současnosti se také rozvíjí hledání biomarkerů v krvi, takže by bylo možné detekovat onemocnění po krevním odběru.
Další velmi jednoduchou možností jsou speciální, velmi citlivé neuropsychologické testy, které by odhalily tento začínající deficit dříve, než běžné testy používané nyní. „Náš tým se specializuje na prostorovou navigaci, tedy počítačově simulovanou orientaci v aréně, kde testujeme schopnost člověka dojít k cíli,“ dodala Kateřina Sheardová.
Druhý cíl, tedy výzkum rizikových faktorů vzniku demence spojených s životním stylem a jejich prevence, staví zejména na preventivní studii Czech Brain Aging Study. Účastní se jí lidé, kteří mají již nějaký problém s pamětí, ale nemají ještě rozvinutý syndrom demence. V čase se pak sleduje, jak se vyvíjí jejich paměťový deficit, nález na magnetické rezonanci, eventuálně biomarkery z likvoru (mozkomíšního moku). Studie se zaměřuje také na některé ukazatele životního stylu, analyzuje se mimo jiné i to, jak životní styl ovlivňuje rychlost úbytku mozkových buněk nebo riziko demence.
Další intervenční studie, na jejíž výsledky se dá navázat, se týkala mindfulness, což je schopnost plně prožívat přítomnost a oprostit se přitom od emocí. Konkrétně se týkala metody Mindfulness based stress reduction therapy, tedy použití této techniky při zvládání stresu, který je jedním z nejvýznamnějších rizikových faktorů u neurodegenerativních onemocnění. „Právě redukce či posílení těchto faktorů, které se dají během života ovlivnit, je to, na co bychom se měli zaměřit nejvíce, abychom nebyli vystaveni zvýšenému riziku demence,“ dodala MUDr. Kateřina Sheardová.