Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně i nadále očkuje ve svých dvou očkovacích centrech – přímo v nemocnici, kde se očkují registrovaní i neregistrovaní zájemci, a také v brněnském OC Olympia, které slouží pouze neregistrovaným. Tento týden také začala nemocnice očkovat třetí dávkou zdravotníky, s třetími dávkami vyjede ve čtvrtek i mobilní očkovací tým do domovů pro seniory. Vždy se jedná o vakcínu výrobce Pfizer.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně již dnes evidovala zájemce o třetí očkovací dávku v registračním systému, první z nich (většinou z řad zdravotníků mimo FNUSA) se přijdou přímo do nemocnice naočkovat již zítra. Dnes začala nemocnice očkovat své zdravotníky, zájem o třetí dávku projevilo celkem 1855 zaměstnanců, během dneška jich bylo naočkováno 40. Většina z nich dostane vakcínu na svých pracovištích, tedy klinikách a odděleních, zbytek pak v očkovacím centru. První zájemci z řad veřejnosti 80+ přijdou „na řadu“ až 8. října (očkování veřejnosti 80+ ve FNUSA začalo 18. ledna 2021, druhá dávka byla v termínu od 8. února 2021).

Ve čtvrtek 23. září vyjede opět do „terénu“ mobilní očkovací tým, jako první přijde na řadu Domov pro seniory Vychodilova v Brně – tedy zařízení, ve kterém byl mobilní očkovací tým jako první v Jihomoravském kraji a jeden z prvních v České republice. Poté se zdravotníci přesunou do brněnského Domova pro seniory Kociánka. „V DS Vychodilova bychom měli naočkovat 63 lidí, v DS Kociánka 121 zájemců. Ty počtu jsou samozřejmě orientační, může se přímo na místě stát, že někdo nebude moci nebo naopak projeví zájem. Budeme očkovat i nové zájemce, a to dvoudávkovou vakcínou od Pfizeru nebo jednodávkovou od Janssena,“ uvedl vedoucí očkovacího týmu FNUSA MUDr. Libor Urbánek.

Aplikace třetí dávky je možná nejdříve za osm měsíců po aplikaci druhé dávky a její podání by naopak nemělo být později než za 12 měsíců od druhé dávky. Pokud byla předchozí vakcinace provedena v rámci Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, není nutný další informovaný souhlas. Ten je nutné vyplnit, pokud byly předchozí dávky podány jinde. Certifikát se po zápisu automaticky upraví na očkování 3/3 dávkami s datem aplikace třetí dávky a je možno jej vytisknout nebo stáhnout stejným způsobem jako u předchozí vakcinace.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně podala ve všech svých očkovacích centrech celkem již 163 tisíc očkovacích dávek (Hustopeče, které již skončily, nemocnice, Olympia). Konkrétně v OC Olympia pro neregistrované zájemce to bylo více než 20 tisíc. V Olympii se nyní denní průměry pohybují kolem 200-250 dávek, největší zájem je vždy v pátek, kdy počty dosahují až ke čtyřem stovkám. „Také v OC Olympia budeme podávat třetí dávky bez registrace, pouze s kontrolou dodržení intervalu,“ dodal MUDr. Libor Urbánek.

I. dermatovenerologická klinika Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty MU je největší dermatovenerologickou klinikou v České republice. Letos navíc slaví sto let od založení. Původní Kliniku pro choroby kožní a venerické vedl jako první od roku 1921 prof. Antonín Trýb a brněnské pracoviště již od svého vzniku hrálo důležitou roli v československé dermatologii.

Klinika zajišťuje ambulantní i hospitalizační péči o dermatologické a venerologické pacienty především z Brna a Jihomoravského regionu, ale v rámci specializovaných programů a konzultační péče i z dalších krajů. Působí současně i jako školicí pracoviště postgraduálního studia. „Máme dvě všeobecné dermatologické a jednu venerologickou ambulanci. Na jejich činnost navazují specializované ambulance a poradny. V roce 2019 bylo na všech ambulancích naší kliniky provedeno necelých 40 tisíc vyšetření, rok 2020 už byl ovlivněn pandemií nemoci COVID-19, takže jich bylo zhruba 30 tisíc,“ uvádí přednostka I. dermatovenerologické kliniky FNUSA a LF MU prof. MUDr. Hana Jedličková, Ph.D.

S činností specializovaných ambulancí úzce souvisí působení specializovaných center. Klinika je centrem pro biologickou léčbu psoriázy, chronické spontánní kopřivky, hidradenitis suppurativa (chronické kožní onemocnění) a závažných forem atopické dermatitidy. „V současné době léčíme biologickou léčbou 270 pacientů. Pracoviště je součástí Komplexního onkologického centra a je také centrem pro léčbu kožních lymfomů – především primárních kožních T lymfomů. Počet pacientů s těmito vzácnými diagnózami je na naší klinice vysoký, v roce 2020 to bylo 119 pacientů. Od roku 2016 jsme zapojeni do mezinárodního projektu ERN (European Reference Network), který mapuje vzácné dermatózy napříč evropským kontinentem s cílem sjednotit diagnostické i léčebné postupy u těchto chorob. Naše pracoviště je jediným specializovaným dermatologickým centrem pro autoimunitní puchýřnaté choroby a toxickou epidermální nekrolýzu v České republice. Na puchýřnaté choroby je zaměřen i výzkum ve spolupráci s dalšími pracovišti v Německu, Francii, Anglii, ale i odborníky z celého světa,“ doplňuje MUDr. Miroslav Nečas, Ph.D., primář I. dermatovenerologické kliniky FNUSA a LF MU.

Hospitalizační péče probíhá na dvou odděleních s 43 lůžky, za rok 2019 bylo na obou odděleních hospitalizováno celkem 1261 pacientů, v roce 2020 to bylo 770 dermatologických pacientů a 132 pacientů s infekcí COVID-19. „Od září 2020 do května 2021 bylo jedno z našich oddělení vyčleněno pro pacienty s nemocí COVID-19, ošetřovali jsme jich celkem téměř tři stovky. Pracovalo tady pět našich lékařů, 14 sester a další personál. Bylo to velmi těžké, byli jsme postaveni před zcela nové úkoly. Zdravotníci ale s vysokým nasazením náročnou práci zvládli a patří jim velké poděkování. Všichni si moc přejeme, abychom už dál mohli pracovat bez omezení a uplatnit vysoký potenciál naší kliniky – jak v oblasti léčebně preventivní, tak pedagogické a výzkumné,“ dodává prof. Hana Jedličková.

K výročí 100 let od založení kliniky pořádá I. dermatovenerologická klinika FNUSA a LF MU 23.–24. 9. 2021 kongres, na kterém vystoupí řada odborníků nejen z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Bude věnován nejen připomenutí tradic brněnského pracoviště, ale také vývoji dermatologie od klasických metod k novým terapeutickým možnostem 3. tisíciletí.

Byť by se mohlo na první pohled zdát, že slovo „ranhojič“ dnes najdeme už pouze v historických románech, opak je pravdou. Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně se vyškolené sestry – specialistky pro hojení ran – scházejí a edukují v rámci kulatého stolu ranhojiček.

Tematika hojení ran a defektů rozhodně není jednoduchá. Tato oblast se posouvá mílovými kroky dopředu a sestry z mnoha různých pracovišť nemocnice se musí neustále vzdělávat, absolvovat odborné semináře, certifikované kurzy a mít znalosti teoretické i praktické. „Pracuji v nemocnici již 31 let a z toho se 26 let zabývám hojením ran, vedu kurzy, přednáším, zajišťuji praktickou stáž studentek v kurzu Hojení ran a defektů a pořád se mám co učit. Péče o nemocné s chronickou ránou je složitý proces, který vyžaduje multidisciplinární přístup, logický postup, návaznost léčby a zapojení pacienta i rodiny do péče o ránu. Proto je důležité mít proškolený personál, mít vybrané sestry ranhojičky, které umí zhodnotit, popsat a zdokumentovat ránu, zjistit bolestivost rány u klienta, umět edukovat klienta i rodinu, navrhnout správný postup hojení, zajistit i zlepšení nutričního stavu pacienta, prostě stanovit jasný postup i plán,“ podotýká vrchní sestra II. chirurgické kliniky FNUSA a LF MU a garant ranhojiček ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně PaedDr. Mgr. Markéta Zapletalová, MBA.

Sestra, která se stala ranhojičkou, musí zvládat ustát i nepříjemné pachy, práci s larvální léčbou, pohled na velké rozpadlé rány, musí umět naslouchat a mít schopnost motivovat klienta a podpořit ho v dlouhé cestě za vyléčením. „Je to práce těžká, ale když vidíte úspěšně zvládnutou léčbu, spokojeného pacienta, kterému jste pomohli i k záchraně končetiny, jste šťastní a víte, že to, co děláte, má smysl,“ usmívá se Markéta Zapletalová.

Terapie léčby ran jsou různé. Jednou z nich je larvální terapie. Jedná se o alternativní metodu léčení a čištění ran pomocí sterilních larev bzučivky zelené, které se v medicínském prostředí přezdívá biologický nůž. Larvy lze použít při léčbě infikovaných ran a ran obsahujících mrtvou tkáň. „Larvy používáme například na léčbu ran u bércových vředů, proleženin, syndromu diabetické nohy nebo k vyčištění rány před transplantací. Larvy totiž dokáží produkovat vysoce účinné enzymy, které štěpí nekrotickou tkáň, živé buňky ale nepoškozují. Důležitou roli v této léčbě však hraje spolupráce pacienta i rodiny. Problémem totiž může být špatný psychický stav pacienta, nepříjemné vnímání pohybu v ráně a možnost krvácení z rány. Během léčby se musí řešit i nepříjemný zápach. Larvy podporují hojení ran, stimulují spodinu rány, zlepšují její prokrvení a podporují tvorbu granulační tkáně. Tzv. Maggot terapie je u nás na klinice používána již velice dlouho,“ upřesňuje vrchní sestra Markéta Zapletalová a dodává, že úspěšná je také podtlaková vakuová terapie. „Před lety jsme ji zaváděli jako vůbec první v České republice a velmi se osvědčila.“

V průběhu letošního 34. mezinárodního epileptologického kongresu, který proběhl virtuálně na přelomu srpna a září, byla tradičně udělena společná ocenění Mezinárodní ligy proti epilepsii (ILAE) a Mezinárodního byra pro epilepsie (IBE). Nejvýznamnější z nich je cena Ambassador for Epilepsy, která je vyhlašována vždy jednou za dva roky, a která byla v tomto roce udělena hned 14 nejvýznamnějším světovým epileptologům. Mezi nimi získal titul ambasadora, tedy nejvyšší ocenění na poli epileptologie, i prof. MUDr. Milan Brázdil, Ph.D. za výjimečný mezinárodní přínos pro pochopení podstaty epileptického onemocnění. „Musím říct, že si tohoto ocenění velmi vážím, je to největší pocta, které může neurolog na poli epileptologie dosáhnout,“ okomentoval cenu prof. Milan Brázdil, který je přednostou I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU.

Titul ambasadora, který je udělován od roku 1968, je uznáním za výjimečné činy na poli epilepsie, a to v oblasti klinické, vědecko-výzkumné a vzdělávací. Profesor Milan Brázdil se epileptologii věnuje nepřetržitě od roku 1992. Od roku 1995 pravidelně publikuje a prezentuje výsledky svého výzkumu v oblasti epilepsie a klinické neurofyziologie ve vysoce hodnocených mezinárodních časopisech, účastní se mezinárodní výuky epilepsie v rámci mnoha setkání, kurzů a konferencí, je zvaným přednášejícím na prestižních odborných akcích v ČR i zahraničí. Od roku 2008 se spolupodílí na organizaci každoročního Evropského kurzu epileptochirurgie v Brně, kde pravidelně vyučuje studenty z celého světa. V roce 2016 profesor Brázdil spolupředsedal velmi úspěšnému 12. evropskému kongresu o epilepsii, který se konal v Praze a hostil více než 2300 delegátů z 87 zemí. Působil také jako člen mezinárodních a vědeckých organizačních výborů pro evropské kongresy o epilepsii ve Stockholmu (2014), Praze (2016) a Vídni (2018). V letech 1997 – 2015 zastupoval Českou republiku ve Vědeckém panelu pro epilepsii při Evropské federaci neurologických společností a od roku 2015 pokračuje ve své práci pro Vědecký panel pro epilepsii při Evropské akademii neurologie.

Profesor Milan Brázdil rovněž spoluzakládal v roce 1993 komplexní Centrum pro epilepsie Brno a společně s prof. Ivanem Rektorem stál v roce 1995 u zrodu vysoce interdisciplinárního epileptochirurgického programu. V současné době brněnské centrum, ve kterém působí prof. Brázdil od roku 2013 jako jeho vedoucí, provádí více než 90 operací za rok. Pod jeho vedením se rovněž stalo řádným členem Evropské referenční sítě pro epilepsie EpiCARE.